24. 1. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 1. 2007

Americká základna:

Chci se Vás jen zeptat v souvislosti s neustále se zvyšující hrozbou schválení radarové základny na našem území - vidíte nějaké reálné prostředky pro důrazné a hlasitě NE, které by ze strany vlády nešlo ignorovat, jak je tomu doposud? (kromě připojení k podpisu některé z existujících iniciativ, což prozatím ale nemá kýžený účinek).

Nechystáte v budoucnu taky nějakou petiční akci? Je vůbec nějaká možnost zastavit svévolné jednání vlády? ptá se Ivan Peterka.

Odpověď Jana Čulíka:

Pane Peterko,

my tady nejsme od toho, abychom něco organizovali, jsme noviny, nikoliv propagandistická či aktivistická organizace. My můžeme pouze zveřejňovat názory pro a proti a upozorňovat, že je na samotných občanech, aby v této věci rozhodli.

Za komunismu bylo nesmírně obtížné se zorganizovat - systém znemožňoval, aby se občani dali dohromady. V tom smyslu jsou dnes k dispozici naprosto neuvěřitelné možnosti, internet, všechno.

My můžeme jen poukazovat na to, co je možné dělat. Je na lidech, aby se vzchopili, jestli něco chtějí.

Samozřejmě, že to má velký význam pro budoucnost. Pokud lidé dají vládě vědět, že si nenechají líbit, aby dělala historicky dalekosáhlá rozhodnutí, přestože má sporný a slabý mandát, a dělala věci, které vůbec neměla ve volebním programu, bude to velmi zdravé pro budoucnost. Pokud se lidi zachovají jako ovce a bude jim jedno, co se bude dít, bude to velmi špatné pro budoucnost. Politikové s nimi budou zacházet tak, jak si to lidé nechají líbit.

Pokud by došlo k velkým a trvalým protestům, Američané v ČR tu základnu přirozeně stavět nebudou.

Ale to je na občanech.

Sloupek
Vladimír Holan

Básníka nemůže omluvit nic, ani jeho smrt.
A přece z jeho nebezpečného bytí
zůstává vždycky ještě jaksi navíc
několik jeho znamení. A v nich
věru ne dokonalost, i kdyby jí byl ráj,
nýbrž pravdivost, i kdyby jí mělo být peklo...

ze sbírky Na postupu (1964) vybral Michal Černík
Uveřejněno s laskavým svolením agentury Aura-Pont

24. 1. 2007

Lékaři se obávají, že by nový druh tuberkulózy mohl vyvolat světovou pandemii

Jihoafrická republika uvažuje, že začne násilím zadržovat osoby, které jsou nosičem smrtící varianty tuberkulózy, která si už vyžádala stovky lidských životů. Nová varianta tuberkulózy se hrozí stát světovou pandemií, ale plánované opatření vyvolává dilema -- chránit zdraví veřejnosti, anebo lidská práva?

Ministerstvo zdravotnictví v Jihoafrické republice informovalo, že jednalo se Světovou zdravotnickou organizací a s čelnými jihoafrickými zdravotnickými organizacemi o možnosti, že by měli být nosiči nové formy tuberkulózy, která je odolná vůči všem lékům (XDR-TB) uvězněni v hlídané izolaci, dokud nezemřou. Nerozhodlo však dosud, zda toto opatření zavést.

24. 1. 2007

Zpráva o stavu Unie:

Ve svém projevu o stavu Unie požadoval americký prezident George Bush více času pro Irák. Ukázalo se, jak silně irácká válka rozdělila americkou společnost.

Bushova podpora u veřejnosti, u Kongresu i u mnohých republikánů nyní klesá. Ve svém projevu o stavu Unie Bush včera v noci argumentoval, že ať byla motivace poslanců v Kongresu v době války jakákoliv, v USA existuje konsensus, že tuto válku Spojené státy musejí vyhrát.

24. 1. 2007

POHLED Z NĚMECKA

Že Američané chtějí mít protiraketový štít, a to nejraději daleko od svého domova, to taky chápu, protože nejsem zase tak naivní, že bych nevěděl, že si nechtějí přilákat první jaderný útok přímo do toho amerického domova. Technické důvody, pokud vůbec existují, u toho hrají jen vedlejší roli. Američané nechtějí, aby se na jejich domácí území dostala jediná cizí raketa. Důraz ovšem leží na slově domácí, protože území, na kterém by si chtěli postavit radar a raketová sila, chtějí ovládat úplně stejně tak, jako by to bylo území jejich vlastní.

A kdyby toto území k velkému překvapení Američanů někdo zničil nepřátelskými raketami? No, kdyby se to stalo, bylo by to jistě velmi politováníhodné a Američané by toho potom jistě také strašně litovali, ale hlavní je, že by k tomu nedošlo u nich doma. Kdo by to nepochopil?

Ale co politikové v ČR a v Polsku? Že by si mysleli, že tohle je jen problém Čechů a Poláků a ne Evropské unie? Už tomu bych se tedy opravdu divil, ale že tito politikové mají takovou chuť, zažít první útok na vlastní kůži, tam, kde žijí, tam kde žijí jejich lidé, jejich děti, to ať se snaží pochopit, kdo chce. Já ale ne!

Stala se zajímavá věc. Zdá se opravdu, že existují čeští a polští politikové, kteří chtějí vyhovět žádosti Američanů umístit v Česku radar a v Polsku raketové silo. Zajímavé na tom není, že s tím souhlasí, ale zajímavá je otázka, proč to proboha dělají.

Víme, že existovalo něco jako právo panovníka na první milostnou noc s mladými dívkami, které žily v jejich zemích. Jsem možná naivní, ale zdá se mi, že pro ty dívky to nebylo nic hezkého, panovníkům to právo ale přišlo asi po chuti.

24. 1. 2007

Petr Uhl vystoupil ze Strany zelených a udělal to hlučně. To byla ale chyba. Tedy ne to, že vystoupil hlučně, to je úplně v pořádku, ale že ze Strany zelených vystoupil. Přes veškerou, zcela korektní a relevantní, kritiku stavu, kvůli kterému už nechce být nadále v SZ, bylo by lepší, kdyby v ní zůstal.

24. 1. 2007

Čtvrtek 25. ledna bude pro 23letou Adélu Rajdlovou, její rodinu a přátele dnem naděje i úzkosti. Městský soud v Praze bude už po čtvrté rozhodovat o jejím osudu. Bude to další zastavení na křížové cestě, na kterou vstoupila jedné červencové noci v r. 2002. Tehdy pobodala opilého mladíka, který si nesprávně vyložil její flirtování. Ušel smrti jen o vlas a obvinil ji pak, že ho napadla zhola bez příčiny. Mladá žena naopak tvrdila, že se ve skutečnosti bránila brutálnímu pokusu o znásilnění. U incidentu nebyli svědci a nenašly se žádné důkazy, jež by jednu nebo druhou verzi potvrzovaly. Adéla byla stíhána pro podezření z trestného činu vraždy, její protějšek pro pokus o znásilnění, každý u jiného soudu. Soudy neměly k vyhodnocení nic než výpovědi nešťastného páru, které byly navzájem protikladné.

24. 1. 2007

"Hej pane králi nebuď líný..."

V+W

"Kde domov můj?"

Doba pokročila. Ne otázek, odpovědí je třeba.

"Zde domov můj!"

Bushova administrativa cpe své vojsko na území suverénního státu. Cizí velmocenské panstvo se do ČR netlačí násilím, pod pohrůžkou ztráty cti manželky nebo hrdla vlastního nemluvněte. Jen naznačovali a už jim čerství vládní představitelé líbají špičky, z tolika válek pomočených a zaprášených bot. Tentokrát žádná okupace, vše v poklidu, navenek lovy beze zbraní. Špinavou práci za ně udělají ti "nejlepší z nás."

24. 1. 2007

Žhavým tématem české politiky se stala možnost umístění americké vojenské základny na českém území. Politici se mávnutím kouzelného proutku změnili z odborníků na důchodový systém ve vojenské experty a zasvěceně národu vysvětlují, proč právě my a právě teď.

Zářným příkladem toho, co tuto zemi čeká, je čtyřicetistránkový armádní bulletin Protiraketová obrana: zbytečnost, nebo nutnost?. Tento dokument důsledně motá ideu protiraketové obrany a Národní protiraketové obrany (NMD).

Americká základna jako TÉMA BL

24. 1. 2007

Na platformě veřejné besedy členů SZ (ZO Ostrava -- Mar. Hory) se účastnilo několik členů Levicového hnutí, pár rádobyanarchistů, jeden komunista a pár ostatních občanů v celkovém počtu jedenácti osob, a to v ostravském knihkupectví Fontána dne 22. 1. 2007 na téma Americké radary a rakety v ČR -- ano či ne?

Cílem bylo shromáždit názory a argumenty pro pozdější analýzu. Levicové hnutí schůzky využilo ke svolání následující "pracovní besedy".

(Volně a ne zcela chronologicky podle zápisu D. N, poznámkami v závorkách doplnil D. N. Názory jsem se snažil jen zachytit, besedující nikdo neusměrňoval, nemoderoval; neznamená to, že bych se se všemi identifikoval nebo, že by se s nimi identifikovala Strana zelených. Na začátku bylo přečteno stanovisko Republikové rady Strany zelených.)

24. 1. 2007

Je naivní doufat, že v okruhu amerických válečných plánovačů jsou osoby, které by se snažily své okolí přesvědčit, že při stavbě případné americké základny v České republice by americká strana měla rezignovat z požadavku exteritoriality, bez ohledu na to, jak to je u jiných amerických základen ve světě. Představa, že existují generálové, kteří jiným říkají: "Tohle po nich nemůžem chtít, Topolánek v televizi povídal, že to tak nebude," může sice některé naše představitele hřát u srdce, ale to je asi tak všechno.

24. 1. 2007

V hodnocení společenských jevů je princip analogie většinově zamítán. Přesto jsou ale konkrétní případy, kdy se lze srovnávání jen velmi těžce ubránit. Jedním z takových je i chování ODS v povolebním souboji s ČSSD. Je totiž nebývale podobné chování ODS při poslední volbě prezidenta, kdy také doslova do omrzení, do otrávení veřejnosti a především do úplného zhloupnutí protivníků, stále tvrdohlavě předkládala jedinou alternativu, až nakonec ostatní udolala. Jak se tedy zdá, je tvrdohlavá neústupnost až zaťatost tou hlavní metodou personální politiky českého reálného konzervatismu.

24. 1. 2007

Proti americké základně:

O umístění amerických základen na území České republiky se sice v posledních dnech hovoří poměrně často, nicméně ani přes vyjádření různých společenských autorit se, zdá se, nedaří vyvinout dostatečný tlak na podivně a bez skrupulí složenou vládu, aby ji to odradilo od vyjednávání o instalaci základen u nás. Referendu se vláda -- kdoví proč -- brání, a spoléhá na pohodlnost a otrávenost lidí, že proti základnám nevyjdou ve velkém počtu do ulic.

Všichni lidé by si však měli uvědomit, že se zde hazarduje -- a to přímo před jejich zraky -- s budoucností jejich dětí! A také, že hrstka mírových aktivistů, pokud se za ně nepostaví početná masa občanů, nemá síly ani neomezené prostředky, jak účinné demonstrace organizovat.

24. 1. 2007

Všechny politické změny, ke kterým došlo ve střední a východní Evropě od konce osmdesátých let minulého století, proběhly více méně po dohodách světových velmocí. Tehdejší Sovětský svaz i nástupnické Rusko jednaly z pozice slabšího a svůj politický vliv v této části kontinentu vyměnily dílem za částečnou vstupenku do ekonomického prostoru Západu, finanční půjčky a dílem také za klid.

Autorka je poslankyní Evropského parlamentu za KSČM.

24. 1. 2007

Společnost BBC plánuje dát k dispozici veřejnosti prostřednictvím systému video a audio on-demand veškeré své rozhlasové a televizní pořady na internetu a prostřednictvím kabelové televize. Kritizuje to regulační orgán Ofcom, který se obává, že to záporně ovlivní situaci jejích komerčních soupeřů. Podle Ofcomu by taková služba "nebyla dlouhodobě ve veřejném zájmu".

Podle návrhu společnosti BBC by diváci měli možnost sledovat veškeré televizní pořady BBC z předchozích sedmi dnů na internetu anebo na vyžádání prostřednictvím kabelové televize. Komerční kulturní televize Channel Four už takovou službu provozuje.

Ofcom odhaduje, že do roku 2011 by služba BBC on-demand mohla přinést BBC až čtyři miliardy diváckých a posluchačských hodin. Ochromilo by to prý také prodej a pronájem DVD.

Podrobnosti v angličtině ZDE

24. 1. 2007

Nakoukl jsem do internetových novin a vidím, že prý za několik let dostaneme bezvízový vstup do USA. Možná... Už to vidím, že stovky lidí okamžitě zamíří za moře. Někteří za prací, jiní za studiem a zbytek jen tak na podívanou. Docela se jim divím. Co chtějí v Americe najít? Znají Čechy a Moravu? Myslím, že ne. Neznám je ani já a to se o to poznání léta snažím.

24. 1. 2007

Mravní úmrtí slavilo v posledních týdnech výrazné úspěchy. Uštrikovány pro lid obecný partajní programy bez znalosti pletací techniky. Snad příště. Obtížné osvojení upřímnosti zavinilo lživá doznání, povolilo vyjít i na zapovězené blátivé cesty, sebrat klíče k dobrému a rozhořčit spolky zlosti, ponouknout je k nepovedeným pokleslým etudám. Obšírné projevy vyjevily nedokonalé obrazy strnulé a neupřímné současnosti.

24. 1. 2007

Tisková zpráva Ligy lidských práv

Okresní soud v Českých Budějovicích s definitivní platností rozhodl o osudu osmi nezletilých dětí paní P. Zrušil předběžné opatření, na jehož základě byli tři z osmi sourozenců umístěni do dětského domova, a vrátil je zpět do péče matky. Zároveň byl nad výchovou dětí stanoven dohled za účelem zajištění řádné výchovy a pomoci ze strany orgánů sociální péče. Děti byly matce původně odebrány pro nedostatky v zajištění péče způsobené sociální nouzí po tragické smrti manžela.

24. 1. 2007

Na posledním zasedání našeho Přípravného výboru Negativní strany v hospodě U beránka byl projednáván velmi kuriózní případ. Jistě jste o tom slyšeli, jak před časem uříznul jeden Rakušák motorovou pilou kus střechy ze svého domu, protože přesahovala na výsostné území České republiky?

24. 1. 2007

MF Dnes, sobota 20. ledna 2007, str. A12. Anketa na téma "Proč jsem (ne)podepsal antichartu?". Odpovídá Ivan Mládek, hudebník:

"Líbilo se mi, jak se komunisti mezi sebou prali, navzájem zavírali a hádali, který socialismus je hezčí. Mně se vždycky protivila jakákoliv forma socialismu, i ten s lidskou tváří, i ten skandinávský. Všechny socialismy podle mne páchají na společnosti větší a hůř napravitelné škody než fašismus..."

Co po sobě zanechal fašismus, je dobře známo. I když jeho charakteristiku a působení omezíme jen na místo zrodu - Itálii, spatříme tyto jeho rysy: pošlapávání demokracie, omezování lidských práv, dobyvačné války. Spolu s německým nacionálním socialismem stál italský fašismus u počátku druhé světové války.

Čím se ovšem, ve srovnání s fašismem, provinil např. skandinávský socialismus? Jaké škody napáchal ku příkladu na švédské společnosti, že byly "větší a hůř napravitelné" než ty páchané fašismem?

"Mluviti stříbro, mlčeti zlato," nabádají nás naši předkové. Ivan Mládek však nemlčí a pamětníka staví před rozpačitou otázku: Je snad Ivan Mládek tak senilní? Nebo se jen bezhlavě snaží verbálně odčinit svou (řečeno slovy dnešních pravicových normalizátorů) kolaboraci s režimem, jíž se dopustil nejen vystupováním v pořadech tehdejšího Československého rozhlasu a Československé televize, ale i vydáním dobré desítky LP gramofonových desek (z nichž jedna - Nashledanou! - vyšla právě v inkriminovaném roce 1977)?

24. 1. 2007

ANTICHARTA:

Pan Rolčík vybral jen část Mládkovy odpovědi, upozorňuje Michal Kolář. Ještě zajímavější je ovšem celkové vyznění. Několik dotazovaných (Květa Fialová, Lubomír Lipský, Jiří Adamec, Helena Vondráčková) Antichartu nepodepsalo a stručně a lidsky vysvětlili, proč tak neučinili. Dva (Petr Janda a Eva Pilarová) podepsali a vysvětlili, že se prostě báli. Nejvíc se rozpovídal I. Mládek, ale v té době byl tak "statečný", že se nechal zapírat. O svých morálních kvalitách toho svou odpovědí řekl opravdu hodně.

" Když mě aktivisté anticharty naháněli, manželka mě zapřela s tím, že mě sklátila nemoc a že neví, kde se nacházím. Jinak by za mnou přišli s podpisovým archem až ke mně domů do postele."

24. 1. 2007

Rakouské sdělovací prostředky jsou v posledních dnech přímo zavaleny dvěma politickými kauzami, souvisejícími s dvěma kontroverzními politickými osobnostmi Jörgem Haiderem a Heinzem-Christianem Strachem. I když na prvý pohled jde o rozlišné případy, v prvém o vyřešení jazykového problému v Korutanech a v druhém o neonacistickou minulost šéfa čtvrté největší rakouské strany, obě postavy spojuje společná politická minulost krajně pravicových politiků. Vždyť Haider byl dlouholetým šéfem strany Svobodných, kterou, jak se ukázalo neúspěšně, chtěl změnit na Společenství pro budoucnost Rakouska BZÖ a Strache jejím zachráncem, kterému se podařilo ji přivést zpět do parlamentu.

23. 1. 2007

Současná polemika, která se vede na toto téma, je opět vedena diletanty. Opět nemají prostor ani slovo (možná mají, ale nikde jsem to neregistroval) odborníci, profesionálové. Nikdo nevystoupil se základními dvěmi aspekty, které rozhodují o tom, zda umístit nebo neumístit tyto radary na našem území. O co tedy jde? Přání USA umístit radary včasné ostrahy na našem území pramení minimálně z několika důvodů.

Americká základna jako TÉMA BL

23. 1. 2007
Petr Petržílek

Program EKO-ENERGIE, který ve středu 17. 1. 2007 schvalovala vláda pod vedením ODS, je zaměřen na podporu úspor energie a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Jsou však na něj vyčleněna pouhá 4 procenta prostředků Operačního programu podnikání a inovace (OPPI), tj. cca 4 miliardy korun. Původní alokace finančních prostředků, kterou pro tento program schválila vláda pod vedením ČSSD, byla 10,5 miliardy korun. Následná redukce, kterou udělal ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, splnit závazky ČR v oblasti úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie rozhodně neumožní. Na program totiž půjde jen zhruba 500 milionů korun ročně.

24. 1. 2007

Pan Jírovec se pohrdlivě vyjádřil o názoru pan Cveka, že projevy případného nesouhlasu se stranickými postupy pana expremiéra Paroubka nejsou na postoji k toleranci vlády vůbec relevantní, že dotyční, aby se zachovali jako panové Melčák a Pohanka, musí být buďto zkorumpovaní, nebo idioti, míní Jan Bím.

22. 1. 2007

Petra Uhla znám od roku 1970, kdy nás vzájemně seznámily články v Rudém právu, jež o nás napsali jeho tehdejší redaktoři čerpající z materiálů Státní bezpečnosti. V roce 1974 jsem se s ním konečně setkal na chodbě přijímače ve věznici na Borech osobně, když jsem se dozvěděl, že tam přišel. Stal se jediným člověkem, kterému jsem v životě dokonce koupil cigarety. Kouřením mne potom dusil pár měsíců na cele, a teprve vážná choroba jej před lety přesvědčila k tomu, aby se stal zapřísáhlým nekuřákem.

Petr Uhl
22. 1. 2007
Petr Uhl

Vážení členové Strany zelených! S politováním Vám oznamuji, že dnes vystupuji ze SZ. Byl jsem jejím členem od listopadu 2002. Byla to jediná politická strana za 65 let mého života. Stále se ztotožňuji s postoji evropských zelených. K rozhodnutí českou SZ opustit mě vede její zaměření, prosazené předsedou Martinem Bursíkem.

Dnešní koaliční nevětšinová vláda je produktem politické korupce, stojí na podvodu. Účast SZ v ní je v rozporu se zásadami otevřenosti, průhlednosti a politické poctivosti, jež SZ vyhlašuje. Po volbách do Sněmovny loni v červnu zaujal Martin Bursík náhle vůči ČSSD nepřátelský, konfrontační postoj, snažil se vůči jejímu předsedovi Jiřímu Paroubkovi vyvolávat u veřejnosti ošklivost. Jeho rozhodnutí být ve vládě panské koalice bylo politickou chybou, SZ měla zůstat v opozici.

31. 12. 2006

V prosinci 2006 přispělo celkem 126 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 59 492.24 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 12. 2006 částku 176 537.77 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffeisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffeisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Čína RSS 2.0      Historie >
20. 1. 2007 Stane se Čína i vojenským pánem světa?   
20. 1. 2007 Západ zuří, že Čína sestřelila satelit   
18. 1. 2007 Chceme čínskou Evropu? Martin  Kunštek, Štěpán Kotrba
17. 1. 2007 Rusko a globalizace Georgij  Veljaminov
12. 1. 2007 Čínská propaganda Jan  Čulík
10. 1. 2007 Rakety a jejich dvojí politická funkce Miroslav  Polreich
9. 1. 2007 Současná Čína: Sebevědomá, rozporná a šovinistická Lukáš  Zádrapa
8. 1. 2007 Dokáže Čína překonat svou krizi?   
6. 1. 2007 Čína a Rusko spolupracující jako nikdy předtím   

Svět 2050 RSS 2.0      Historie >
31. 12. 2006 Jak sesbírat moudrost civilizace na rozcestí Tibor  Vaško
22. 12. 2006 Bude nás budoucnost potřebovat? Jan  Baltus
2. 11. 2006 Svět 2050: Padesátiletí čtvrté světové války Miloš  Balabán, Antonín Rašek
19. 10. 2006 Svět 2050: Jak se vyrovnat s budoucností aneb potřebujeme prognostiku? Martin  Potůček
17. 10. 2006 Svět 2050: Nová supertechnologie Bohumír  Štědroň, Peter Mikulecký
16. 10. 2006 Svět 2050 - nové téma Britských listů   
6. 8. 2004 Global Trends 2015: A Dialogue About the Future With Nongovernment Experts   

Katolická církev RSS 2.0      Historie >
3. 11. 2006 Pan Ucháč nemá informace Darina  Martykánová
1. 11. 2006 Zemři, nebo jdi do vězení! Darina  Martykánová
26. 10. 2006 Darwin by se divil Ladislav  Žák
14. 10. 2006 Muslimské autority přijaly papežovu omluvu   
14. 10. 2006 Poradce: "Bílý dům se vysmíval evangelikálům"   
3. 10. 2006 Katolická církev útočí na BBC   
26. 9. 2006 Logos - tvůrce světa Miloš  Dokulil
25. 9. 2006 Papež neříkal v přednášce o násilí pravdu Lukáš  Lhoťan
22. 9. 2006 Problémy případného dialogu o náboženské víře Miloš  Dokulil
22. 9. 2006 Kardinál Vlk obvinil české katolické radikály ze spojení s americkými extremisty Štěpán  Kotrba

Mají pětatřicátníci v Česku dnes zhoubný vliv? RSS 2.0      Historie >
9. 5. 2006 Nazelenalé uzenky, tráva a bývalý prezident Štěpán  Kotrba
24. 1. 2006 Co dnes činí lidi lhostejnými k osudu druhých Jan  Bím
20. 1. 2006 Pětatřicátníci, sociálně cítící a další... Pavel  Urban
6. 1. 2006 Kdo jsou vítězové antikomunistické revoluce? Jindřich  Kalous
4. 1. 2006 Vinu nesou ti, kdo narcistický habitus vytvářejí Karel  Dolejší
2. 1. 2006 Pětatřicátníci, hoši jako květ, na vás bylo vždycky radost pohledět.... Josef  Vít
2. 1. 2006 Vadí, nevadí Luděk  Rozehnal
31. 12. 2005 Jak to bylo s tím západním rájem? František  Hájek
31. 12. 2005 Zmačkané obaly Tomáš  Krček
30. 12. 2005 Flexibilita potřetí Jan  Holík

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
3. 7. 2006 Věčná koalice - nebezpečný útok na demokracii Miroslav  Polreich
30. 6. 2006 Dokážeme být svobodní? Jan  Čulík
29. 6. 2006 O českém vysokém školství Jan  Čulík
9. 6. 2006 Kdyby... Jakub  Rolčík
9. 6. 2006 Karyatidy se hájí: My nic, to Paroubek! Jan  Čulík
9. 6. 2006 Jsme Šílení Bohumil  Kartous
9. 6. 2006 Jak voliči rozdali politické karty, a co dál? Vladimír  Vokál
4. 5. 2006 Politická příživa Štěpán  Kotrba
29. 3. 2006 Znovu o tom, co česká média pomíjejí Jan  Čulík
11. 3. 2006 Jak informovaly Britské listy o válce v Kosovu   

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
22. 12. 2006 Anglosaští fotbaloví fanoušci diskutují o české literatuře :)   
6. 12. 2006 Exhibicionismus plže a exces jako normalita Miroslav  Vejlupek
29. 8. 2006 Když chceš něco vědět, tak se neptej Aleš  Merenus
15. 8. 2006 Národní literatura je jen jedna Miroslav  Vejlupek
11. 8. 2006 Poezie a masmédia: O lkaní básníků nad vlastním údělem Boris  Cvek
10. 8. 2006 Dopis pro Britské listy Petr  Štengl
8. 8. 2006 Poezie jako oběť doby Michal  Černík
8. 8. 2006 O básnivosti pod Čerchovem vzklíčené Miroslav  Vejlupek
26. 7. 2006 Ztráty a nálezy Pavel  Janoušek
26. 7. 2006 Básník, jemuž věřím Miroslav  Vejlupek