27. 6. 2005
Osm milionů žen v rozvojovém světě zažije každoročně vážné komplikace v těhotenství a půl milionu těhotných žen každoročně v Africe umírá. Není divu, že v Africe mají přísloví, že těhotná žena je jednou nohou v hrobě. V Čadu je těhotná žena ohrožena rizikem 1:11, že při porodu zemře. V Británii je toto riziko 1:5100. Tímto otřesným stavem věcí se v neděli večer zabýval pořad televize BBC Panorama, v reportáži Steva Bradshawa Mrtvé maminky nepláčou. |
27. 6. 2005
To je otázka, na niž nejprve odpovídali v sobotním pořadu rozhlasu BBC Any questions politikové, a pak, v pořadu Any answers velice živě a energicky posluchači. |
27. 6. 2005
Američtí činitelé v Iráku vyjednávají s vedoucími představiteli protiamerického povstání, konstatoval americký ministr obrany Donald Rumsfeld. Přiznal to poté, co britský týdeník Sunday Times informoval, že ke dvěma takovým schůzkám došlo severně od Bagdádu. Rumsfeld vystoupil v televizi Fox News a uvedl, že Spojené státy pravidelně "umožňují" schůzky mezi iráckými vládními představiteli a povstalci. Američtí činitelé konstatují, že irácké povstání roste a Rumsfeld přiznal, že rebelie možná bude trvat víc než deset let. |
27. 6. 2005
To tvrdí ve svém článku v BL (27.6.05) Miloslav Zima. Z článku ovšem vyplývá, že autor má poněkud nepřesné informace nejen o Evropské unii, ale také o české politické scéně. Vystupuje přitom autoritativně, jako nositel jakýchsi vyšších evropských pravd. Václava Klause považuje pan Zima za komickou a zmatenou osobnost. Zřejmě proto, že s jeho názory nesouhlasí. Vydávat ovšem prezidenta České republiky za "diletanta" v evropské politice a v ekonomice, na to už je třeba mít hodně silný žaludek. |
27. 6. 2005
Ne, že by se v Česku o EU málo mluvilo, ale to, co se mluví, je pro Evropana většinou vhodné k rychlému zapomenutí. Otázky, které zajímají občana "staré Evropy", nenacházejí v Česku de facto žádnou odezvu, natož pochopení. Nejmarkantnějším dokladem pro českou myšlenkovou specifičnost jsou pochopitelně Václav Klaus a jeho kolegové z ODS. U typického Čecha, jak ho reflektují česká média, je také prakticky vyloučeno, že by pochopil, že ho i s jeho modlami v původní EU Evropané jednoduše nechtějí. |
27. 6. 2005
|
27. 6. 2005
Představte si, že máte zaměstnance, kteří si sami rozhodují o tom, kolik jim musíte platit. Ano, jste jejich rukojmí... chodí si do práce, jak sami uznají za vhodné, dokážou se účinně a víc než rychle zastat vysokých manažerů, jež platíte ze své kapsy, ale vašim zájmům dělají obstrukce, a když už se uvolí pro vás něco udělat, je to úplný šmejd. Jednou za čtyři roky vám pár týmů nabídne ty samé tváře, které musíte zaměstnat, nebo nejít k volbám. Když už chcete zajásat nad tím, že se aspoň výjimečně objeví někdo jiný, zjistíte brzy, že síto tvořené starými šelmami s nasládlým úsměvem, který se vysmívá všem námitkám zdravého rozumu, pouští ke korytu jen ty samé lidi, byť s jinými tvářemi. To v pohrdání voliči se poslanci shodují nejvíc a komunista se podobá socánovi, unionistovi, lidovci a modrému ptáku jak vejce vejci. |
24. 6. 2005
Ministr kultury Pavel Dostál opravdu neví, kolik stojí česká mediální kultura, anebo jí začal úmyslně škodit. Stejně tak radní ČT a dloholetý komentátor Práva Petr Uhl. Oba totiž podlehli mýtu, rozšiřovanému lobbisty reklamních a mediálních agentur, že odchod médií veřejné služby z reklamního trhu povede ke zdražení výrobků. Nepovede, ale reklamní lobby se činí, neboť chce reklamou zasáhnout opravdu každého. I toho, kdo chce sledovat film nezpřetrhaný propagací dámských vložek, pracích prášků či syrovátky, tvářící se jako lék na všechny choroby civilizace. Diváky komerční televize neosloví zadavatelé reklamy vícekrát, protože by to bylo nesmyslné. Nedají do elektronických médií více peněz, protože konkurence ostatních médií vyvažuje monopolistické snahy těch, kteří si myslí, že jsou nejlepší a musí být tudíž i nejdražší. Klíčový termín reklamy se jmenuje CPT. Cena za oslovení tisíce diváků. Slevy už dnes vládnou naplněnému trhu, jak se o tom přesvědčila televize Prima. Zadavatelé po ztrátě jednoho segmentu diváků vloží peníze do jiných sebezviditelňovacích aktivit. Nebo ušetří. Reklamní a mediální agentury budou mít menší provize. Ty tvoří třicet i více procent celkové ceny reklamy. Nepokrytí části diváků a posluchačů vymýváním mozků vede k nižší účinnosti brainwashingu. Občan nebude ze své kapsy dotovat soukromé televize. Bude platit za službu ve veřejném zájmu, definovanou zákony. Bez reklamy, která je jen a jen v zájmu soukromém. |
27. 6. 2005
Odříkávači vyzkoušených dogmat nám zvesela připomínají, že jsme dětmi prokletého Satana. Konec nových časů se prý chystá k neodvratitelnému konci. S nebývalou razancí zastavit nás lidské bytosti před pádem do hluboké propasti nevíry a tmavých koutů pekla, nastupují do boje s nepravostmi často morbidní spasitelé, vybavení potřebnou trpělivostí a nehynoucí láskou ke šťastnému životu nás nevědomých a hříšných. Je třeba burcovat a vracet ovečky k poslušnosti, lásce, mravnosti, dodržovaní pravidel desatera, a to i za cenu trestů a různých násilností tělesných a duchovních. |
27. 6. 2005
Dvě poznámky k polemice Pavla Urbana "Ekonomika versus etika?" s textem Jindřicha Kalouse "Ekonomie versus etika" Jako právník se zajímám o vztah etiky a práva a myslím, že ekonomie je na tom ve vztahu k etice o dost hůř než právo. Jistotu o tom, že ekonomie je exaktní věda, berou někteří lidé z faktu, že pracuje s matematickým aparátem. Ekonomie je však exaktní věda jen potud, pokud pracuje s exaktně měřitelnými proměnnými. Jestliže tedy stanoví zákonitosti mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti například, lze to stanovit exaktně. Jakmile však pojednává o lidském chování, a ekonomie je primárně vědou o lidském chování, pokud nejde o ekonomii např. fyzikálních procesů, je exaktní stejně jako právní věda - tedy nijak. Lidské chování totiž nelze exaktně měřit. |
27. 6. 2005
Milý pane Víte, Vaše ekonomické úvahy vždycky překonávaly ty nejdivočejší představy o tom, v které mateřské školce už zavedli dětem internet. Způsob výpočtu obchodní marže nenažraných obchodníků ale opět předčil všechna myslitelná očekávání. Dovolím si vám tedy ozřejmit, jak to funguje ve skutečnosti. |
27. 6. 2005
ČTK vydala zprávu o začátku dalšího zlevňování zboží. Ještě jsme se nevzpamatovali z povánočního zlevnění a máme tady další. Letní slevy zboží jsou v plném proudu letos od poloviny června. Časný začátek slev prosazují velké obchodní řetězce, které argumentují tím, že počátkem července se už města vylidní a není komu prodávat. Letní výprodeje jsou rok od roku dříve. Na začátku devadesátých let jsme jezdili do Německa v půli srpna na letní výprodeje zboží. Dnes podle zprávy začaly letní slevy již v půli června - tedy vlastně před sezónou. Ono je již zřejmé, že vlastně je u nás výprodej a slevy celoroční fenomén. |
27. 6. 2005
Milan Grus
pokračující polemika s názory Ivana Breziny, naposledy v článku "Jedinou reálnou alternativou je jaderná energie"
Ivan Brezina mne ve své obhajobě jaderné energetiky označil za neznalce obnovitelných zdrojů energie. Nevím, co je pro něho kritériem znalosti a jak se to dalo určit z těch pár řádků, které si ode mne přečetl. V každém případě bych se pokusil oponovat a ukázat, že ubíjení "fakty" a krátkozraké odsuzování nikam nevede. |
27. 6. 2005
|
27. 6. 2005
"Pamětní rok 2005", jak je v Rakousku nazýváno 60. výročí osvobození Rakouska od hitlerovské nadvlády a především 50. výročí znovuzískání suverenity bylo pro politology příležitostí zjistit, jaký vztah má obyvatelstvo ke své vlasti. Na jedné straně o toto jubileum podle ankety klagenfurtské univerzity mělo mezi mladými ve věku 18 - 29 let "velký zájem" pouze 12% dotázaných a dokonce každý třetí se o to nezajímal. Na druhé však Rakušané jsou podle nejnovější ankety pro magazín rozhlasu a televize ORF "Report" 92% hrdi na svoji zem a tím se zařadili na nejpřednější evropské místo. Více národní hrdosti mají pouze Irové a Řekové a dostali se tak i před Francouze, kteří dosáhli 85%. |
27. 6. 2005
Německá politická scéna začíná dostávat alespoň ve vědomí voličů nové kontury, i když dosud na levici k vytvoření avízovaného levicového bloku formálně nedošlo. Zatím to tam vře. Problémem dneška je vnitrostranická setrvačnost PDS a pravicově populistické úlety WASG. Agentura TNS Emnid se ve dnech 16. - 23. června dotázala 4134 německých voličů na jejich postoj v očekávaných podzimních volbách do německého Spolkového sněmu. 32% dotázaných udalo, že se voleb patrně nebo jistě nezúčastní. Odhad volebních preferencí je podle tohoto průzkumu následující: CDU/CSU 46%, SPD 27%, levicový blok WASG/PDS 9%, Zelení 8%, FDP 7%. |
27. 6. 2005
přeložila Eva Cironisová Zástupy stoupenců pomalu procházejí kolem Muqtady as-Sadra, líbají mu ruce na znamení oddanosti tomuto temperamentnímu mladému protiamerickému duchovnímu, který vytvořil jedno z nejdynamičtějších náboženských a politických hnutí v Iráku. I navzdory podpoře, jíž se těší, řekl Sadr Associated Press v jednom z mála poskytnutých rozhovorů, že by chtěl zůstat stranou politiky, dokud jsou američtí vojáci v zemi, a varoval současnou vládu před tím, aby okupaci legitimizovala místo aby připravovala její ukončení. |
27. 6. 2005
Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová Loutková policie vpadla 2. června do mešity Hittín, prohledala ji pod záminkou, že se v ní ukryli "teroristé" a prohlásila ji na základě soudního příkazu za konfiskovanou. Nato ji předala šíitské komunitě a ta ji přejmenovala na mešitou Fátimy az-Zahry. Sunnitská komunita si stěžovala u provinční správy a zjistilo se, že žádný soudní příkaz k prohledání a ke konfiskaci mešity vydán nebyl. Loutková policie na jejich stížnost odpověděla pohrůžkou, že zabaví všech devět sunnitských mešit v provincii. V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům. Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL |
25. 6. 2005
Íránský ultrakonzervativní starosta Teheránu, Mahmúd Ahmedinedžad, byl velkou většinou zvolen novým íránským perzidentem. Získal 62 procent hlasů a porazil svého umírněného soupeře bývalého prezidenta Akbara Hašemiho Rafsandžáního. Voleb se v druhém kole účastnilo asi 22 milionů osob, 47 procent voličů; prvního kola před týdnem se zúčastnilo 63 procent voličů. Podrobnosti v angličtině ZDE |
24. 6. 2005
Americká armáda hájí práci lékařů, kteří pomáhali definovat násilné vyšetřovací taktiky, jakých užívají americké úřady na vězních v táboře v zálivu Guantánamo. Pentagon uvedl, že žádné vyšetřování nepřineslo "přesvědčivé důkazy", že se lékaři podíleli na "nelidském zacházení s vězni". Pentagon však přiznal, že "odborníci na psychologii chování" pomáhali vyšetřovatelům využívat slabosti vězňů. Toto přiznání přichází uprostřed obnoveného znepokojení nad tím, že americké úřady v Guantánamu porušovaly lékařskou etiku. |
27. 6. 2005
Vážení, dovoluji si Vám připomenout, že dnes [v pondělí 27. 6.] v 17.00 vyjde z Václavského nám.protestní Pochod proti komunismu. Cílem je ulice Politických vězňů, sídlo propagátoru ideologie, kterou lze bez přehánění označit za horší nacismu! píše Dominika Chocová ze sekretariátu předsedkyně Národní strany Petry Edelmannové, která "brání české národní zájmy". Pochod do ulice Politických vězňů před sídlo KSČM pořádají pravicově extremistické politické strany, sdružené v Národní čtyřce - Národní strana Petry Edelmannové, České hnutí za národní jednotu Pavla Svobody, Republikáni Miroslava Sládka a Národní sjednocení Františka Červenky... |
25. 6. 2005
Tisková zpráva Socialistické alternativy Budoucnost ke Dni politických vězňů. Jako každý rok posledních 15 let bude 27. červen spojen s připomenutím popravy Milady Horákové, která následovala po procesu se skupinou národně socialistických a dalších politiků. A jako každý rok média a politická elita se pokusí toto výročí využít k antikomunistické kampani, která nemá za cíl popsat a vysvětlit současníkům, co to bylo a kde se vzal stalinismus, ale především má za cíl spojit veškerou radikální levici a radikálně socialistické myšlenky s jejich barbarským pošlapáním stalinismem, zaměnit oběti za viníky. Proto si v tento den Socialistická alternativa Budoucnost připomene na Újezdě u pomníku věnovaného obětem stalinismu oběť nepříliš zmiňovanou, protože socialistickou, filosofa, spisovatele a novináře Záviše Kalandru, někdejšího člena KSČ, který po procesech v Sovětském svazu roku 1936 byl vyloučen ze strany za ostře kritické odsouzení praktik stalinismu (především procesů v roce 1936, které vyvrcholily v roce 1937) kritizoval. Záviš Kalandra byl odsouzen ve stejném procesu jako Milada Horáková a popraven také 27. června. |
24. 6. 2005
Tiskové prohlášení FFII.cz V současné době probíhá mnoho diskusí o účelnosti a budoucím směřování Evropské unie. Záležitost takzvaných evropských softwarových patentů (přesněji Směrnice o počítačem implementovaných vynálezech, která byla navržena Radou ministrů EU) je v podstatě dokonalým testem, zda Evropská unie, proklamující se jako demokratický svazek národních států, není pouze dalším spolkem mocných, kteří hodlají bez skrupulí prodat občany do otroctví monopolů a vykořisťovat daňové poplatníky. |
24. 6. 2005
Věda a umění:Úvodem citace z několika recenzí: "Dlouhou linii instalace na úzkém mostě určují balíky starého sešrotovaného a slisovaného papíru na dřevěných paletách. V nově vzniklé struktuře útržků se skrývají tajemství, příběhy a osudy lidí, které byly uloženy v tajných archivech" (výstava v berlínské Akademii umění) . "Ve Vreckovkách se nejdříve zmačká, pak fixuje a šepsuje plátno, na než se nakonec maluje. Praváci pracují levou rukou, leváci pravou rukou. Jde o to, aby se zrušily stereotypy, aby se umělci i diváci naučili dívat na skutečnost novýma očima, abychom dokázali zapomenout, co jsme se naučili, na chvíli odložit svazující zkušenost a vnímali svět s čistou hlavou" (Dezider Tóth v Slovenskom Inštitute v Praze) . |
27. 6. 2005
Každý z nás má někde schované ty svoje první snímky. A málokdo je dokáže vyhodit. Připomínají nám, že to všechno, čím člověk projde, aby z něj byl dobrý fotograf, není zadarmo, a že je to dlouhá a tvrdá cesta. Že to, co nám pak přijde jako samozřejmost, jsme museli zaplatit dlouhými hodinami zkoušení, pokusů a omylů. Jakub Zeman -fr- Minulý čtvrtek tragicky zahynul fotograf a novinář Jakub Zeman. Šéfredaktorovi časopisu Digitální Foto magazín a módnímu fotografovi bylo pouhých 27 let. Zeman s fotografováním začínal v týdeníku Redhot. Poté pracoval jako reportér v týdenících Mladý svět a Instinkt a předtím, než usedl do čela Digitálního Foto magazínu, působil půl roku jako šéfedaktor v týdeníku Nový prostor. Světem fotografie ho provázela jména jako Tomki Němec nebo Tomáš Janeba, spoluvlastnil také profesionální fotoateliér. Poslední rozloučení proběhne ve čtvrtek 30. června v 16 hodin v pražském evangelickém kostele U Salvátora. |
22. 6. 2005
Šéfredaktor Britských listů Jan Čulík zastává názor, že při současném relativně vysokém počtu čtenářů tohoto deníku by mělo být možné, na základě relativně minimální osobní finanční újmy, aby čtenáři Britským listům umožnili (pravidelnou měsíční částkou cca 50 - 100 Kč) skutečně profesionální provoz v nezávislém občanském zájmu. Kdyby totiž z 8000 denních čtenářů Britských listů jen polovina přispěla pravidelnou měsíční padesátikorunou, list by měl k dispozici 200 000 Kč měsíčně a s takovou částkou by mohl dělat podstatné věci ku prospěchu řadových občanů v české společnosti. Jde tedy přirozeně jen o rozhodnutí čtenářů, zda mají pocit, že je takového nezávislého a průrazného listu v českém prostředí zapotřebí. Po zveřejnění Čulíkova apelu "Proč to nejde" přispělo na konto Britských listů 166 čtenářů celkovou částkou přibližně 70 000 Kč. Přispěl tedy dosud jen zlomek z cca 8000 denních čtenářů, zato podstatně většími částkami než je navrhovaných 50 - 100 Kč. Darovaná částka nám umožní odstranit dosavadní technické nedostatky v redakčním systému. Děkujeme. Kdo z dárců chce potvrzení pro daňové účely, napište si o ně, prosíme. - O dalším vývoji budeme informovat. Britské listy mají účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo konta: 1001113917, kód banky 5500. (PS. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.) Diskuse "Měli by čtenáři přispívat na Britské listy?" je ZDE |
8. 6. 2005
V květnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 5000 Kč, dalších 5000 Kč byl příjem z reklamy. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
23. 6. 2005 | Návrat Jeana-Paula Sartra | ||
23. 6. 2005 | Independent: Zabíjíme tuto planetu | ||
22. 6. 2005 | Sté výročí narození Jiřího Voskovce | Jiří Jírovec | |
17. 6. 2005 | Dálnice D8 a České středohoří: (re)kapitulace | Martin Škabraha | |
16. 6. 2005 | O privatizaci deníku Mladá fronta | Marta Vildová | |
15. 6. 2005 | Orwellovská vize | Jan Čulík | |
10. 6. 2005 | Svět vydává bilion dolarů na zbrojení | ||
10. 6. 2005 | Příčinou evropské krize je euro | ||
10. 6. 2005 | Británie zavede placení za jízdu autem do pěti let | ||
9. 6. 2005 | Reakce na článek pana Kechlibara: "Japonci jsou agresivní" | Antonín Líman |
Měli by čtenáři finančně přispívat na Britské listy? | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 6. 2005 | Britské listy: Průběžný stav financí | ||
10. 6. 2005 | Britské listy: Průběžný stav financí | ||
10. 6. 2005 | Britské listy jsou komunistické svinstvo | ||
8. 6. 2005 | Proč to nejde a proč by stálo za to zkusit | Martin Marek | |
8. 6. 2005 | Vydávat noviny za 8.600.- Kč měsíčně je výkon hodný Davida Copperfielda | ||
8. 6. 2005 | Britské listy: polovina špíny a polovina perel | ||
8. 6. 2005 | Jsem parazitem, když čtu veřejně přístupné stránky? | ||
7. 6. 2005 | Proč to nejde? | Jan Čulík | |
7. 6. 2005 | Příšerná úroveň a parazitismus Britských listů | ||
7. 6. 2005 | Hodnotou BL je právě jejich nekomerčnost |
Modrá šance ODS | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 6. 2005 | Mýty Modré šance viděné očima odborů | Pavel Janíčko | |
24. 5. 2005 | Modrá šance pro zdravotnictví - změní radikálně a nevratně českou společnost k horšímu | Jiří Jírovec | |
20. 5. 2005 | Mladá internetová pravice zvolna hnědne | Ondřej Slačálek | |
16. 5. 2005 | Modrá šance pro bezpečí země | Josef Vít | |
13. 5. 2005 | Ach, my hlupáčci... | Petr Freiwillig | |
13. 5. 2005 | Ať zdechnou na zápraží nemocnic všichni, co nebudou mít na zdravotní pojištění - alespoň se pročistí genofond | Josef Vít | |
13. 5. 2005 | Argumentace kritiků Modré šance je nepodložená, plná chyb a ideologická | ||
13. 5. 2005 | Modrá šance je šancí pro levici | Lubomír Novotný | |
13. 5. 2005 | Rozkradený stát | Karel Braunheld | |
12. 5. 2005 | Krajský hejtman Petr Bendl obdržel z Rakovníka petici 4965 občanů | Petr Kotyk |
Případ Petra Partyka | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 3. 2005 | Free speech is ours, but don't dare use it | Jan Čulík | |
17. 3. 2005 | Dura lex, sed lex | Jaroslav Štemberk | |
17. 3. 2005 | Případ Petra Partyka je svým způsobem pro české soudnictví typický | Aleš Uhlíř | |
16. 3. 2005 | Jak soud potrestal Petra Partyka za to, co mu neprokázali | ||
16. 3. 2005 | Je byrokratičnost omluvou? | Jan Čulík | |
15. 3. 2005 | Chvála soudce Šídla | Zdeněk Jemelík | |
10. 3. 2005 | Stát nemá trestat občany, kteří kritizují úředníky | Jan Čulík | |
2. 3. 2005 | Petr Partyk byl za verbální "trestný čin" odsouzen do vězení | ||
28. 2. 2005 | Špatný zákon omezuje svobodu projevu |
Literární noviny | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
25. 4. 2005 | Literární noviny: Vyhrocení situace mimo právní rámec je krajně nešťastné | ||
25. 4. 2005 | Literární noviny: Opravdu nešťastné vyhrocení | Jiří Vančura | |
20. 4. 2005 | Literární noviny -- po valné hromadě | Jiří Vančura | |
12. 4. 2005 | "Literárky zničili osmašedesátníci" | Ivan Brezina | |
29. 3. 2005 | Ještě jednou k petici na záchranu Literárek | ||
25. 3. 2005 | Poslední číslo Literárních novin: Milník v dějinách žurnalistiky | Ondřej Slačálek | |
18. 3. 2005 | Stačí jedno slovo | ||
17. 3. 2005 | Odmítáme spojování našich zájmů se zájmy Jakuba Patočky | ||
14. 3. 2005 | Patočkova zbytnělá sebedůvěra | Jiří Vančura | |
11. 3. 2005 | Konec Cirkulárních novin | Jan Machonin |
Osvobození Československa v roce 1945 a konec II. světové války | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 5. 2005 | ...a ani spojenci by Německo neporazili bez příspěvku SSSR | ||
23. 5. 2005 | Pár myšlenek o druhé světové válce IV. | Boris Cvek | |
23. 5. 2005 | Anglo-německý spor o obětech a vinících | Richard Seemann | |
16. 5. 2005 | Pár myšlenek o druhé světové válce III | Boris Cvek | |
13. 5. 2005 | Skutečnými hrdiny druhé světové války byli Svědkové Jehovovi | Filip Sklenář | |
12. 5. 2005 | Válka | Milan Valach | |
11. 5. 2005 | Proč neslavíme konec druhé světové války | Jan Vnouček | |
11. 5. 2005 | Pár myšlenek o druhé světové válce II | Boris Cvek | |
10. 5. 2005 | Smí mít pravda dva konce? | Miloš Dokulil | |
6. 5. 2005 | Tolik válečných mýtů, jako je národů |
"Dáda" Patrasová | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
16. 3. 2005 | PR Dády Patrasové, to je malorážka proti PR Šárky Grossové! | ||
14. 3. 2005 | Novináři na hraní | Bohumil Kartous | |
18. 1. 2005 | Komerční tlaky omezují svobodu slova | Jan Čulík | |
12. 1. 2005 | Dáda Patrasová "hodlá podat trestní oznámení" za recenzi na její televizní show | ||
7. 1. 2005 | Dáda Patrasová je tvrdá profesionálka | Vojtěch Fatka | |
7. 1. 2005 | Dáda využívá jen toho, že malé holčičky budou chtít vypadat stejně umakartově | Štěpán Kotrba | |
5. 1. 2005 | Dáda není dada | Bohumil Kartous | |
4. 1. 2005 | "Dáda" Patrasová škodí dětem a České televizi - dělá jí za to ČT zakázanou reklamu? | Jiří Černý |
Globální oteplování | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
23. 6. 2005 | Independent: Zabíjíme tuto planetu | ||
19. 6. 2005 | Amerika usiluje o likvidaci připravované dohody o podnebných změnách | ||
10. 6. 2005 | Ropný lobbista zkresloval v Bílém domě vládní zprávy o globálním oteplování | ||
10. 6. 2005 | Američané se už nemohou skrývat před globálním oteplováním | ||
10. 6. 2005 | Arogance moci | ||
10. 6. 2005 | Zprávy o globálním oteplování zkreslovali nejen ropní, ale také zelení lobbisté | Ivan Brezina | |
9. 6. 2005 | Světové akademie žádají zásah proti globálnímu oteplování | ||
8. 6. 2005 | Bush odmítl kjótský protokol pod vlivem ropné společnosti Exxon | ||
8. 6. 2005 | Šéf britských konzervativců varuje před podnebnými změnami | ||
31. 5. 2005 | Taky bude Vaše dovolená samozřejmě s leteckou dopravou? | Miloš Dokulil |
Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 5. 2005 | Curtisova Moc nočních můr na filmovém festivalu v Cannes | ||
15. 4. 2005 | Význačný televizní dokumentarista obvinil BBC, že přehání hrozbu terorismu | ||
31. 3. 2005 | Moc nočních můr Adama Curtise v Bratislavě | ||
11. 3. 2005 | Neoliberální plíživý převrat a smrt demokracie podle Noreeny Hertzové | Stanislav Heczko | |
2. 3. 2005 | Moc nočních můr na Ostravské univerzitě | ||
26. 1. 2005 | Česká redakce BBC informuje o filmu Adama Curtise | Jan Čulík | |
19. 1. 2005 | Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi | ||
18. 1. 2005 | Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou | Irena Ryšánková | |
6. 1. 2005 | Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí | Marta Svobodová | |
6. 1. 2005 | Síla nočních můr v Nostickém paláci |
Evropská ústava a Lisabonská smlouva | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 6. 2005 | Evropská integrace ničí sebe samu | Martin Horut | |
6. 6. 2005 | Pánové politologové jistě něco vymyslí | Michal Vimmer | |
6. 6. 2005 | Rebelie kmánů | ||
6. 6. 2005 | Pozice mrtvého brouka v časech globalizace | Milan Černý | |
3. 6. 2005 | Barroso: Evropská ústava není mrtvá | ||
3. 6. 2005 | Poučení z francouzského a nizozemského NE | Michael Kroh | |
1. 6. 2005 | Návrat politiky do Francie | Milan Neubert | |
1. 6. 2005 | Problémy Evropské ústavní smlouvy | Martin Kunštek | |
1. 6. 2005 | PBS: Co bude znamenat odmítnutí EU Francií pro USA? | ||
31. 5. 2005 | Timothy Garton Ash: Francii ovládl strach |
Práva homosexuálů | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 6. 2005 | Britové protestují proti návrhu zákona kriminalizujícího "náboženskou nenávist" | ||
3. 5. 2005 | Logika myšlení u některých lidí... | ||
2. 5. 2005 | České "pravicové" servery a homosexuálové | ||
26. 4. 2005 | Nad nesmyslností diskriminace homosexuálů | Bohumil Kartous | |
23. 4. 2005 | Nový papež ostře odsoudil španělský zákon dovolující homosexuální manželství | ||
10. 3. 2005 | Mají homosexuálové vychovávat děti? | Ondřej Stehlík | |
20. 2. 2005 | Bush a jeho homosexuální prostitut | Fabiano Golgo | |
13. 1. 2005 | Křesťané respektují homosexuály | Boris Cvek | |
5. 1. 2005 | Křesťané a demokracie | Milan Valach | |
4. 1. 2005 | Valach, drzost a náboženství | Jan Hruška |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 6. 2005 | BBC zavádí nový etický kodex | ||
24. 6. 2005 | Poplatky: Deset piv měsíčně | Štěpán Kotrba | |
20. 6. 2005 | ČT se vrátila do postavení servilního prostředníka | Bohumil Kartous | |
20. 6. 2005 | Digitalizace: Kdo, když ne my? Kdy, když ne teď? | Štěpán Kotrba | |
20. 6. 2005 | The unexamined life is not worth watching | Jan Čulík | |
11. 6. 2005 | Americký Kongres výrazně snížil federální finanční podporu pro veřejnoprávní vysílání | ||
24. 5. 2005 | Změna systému školství aneb univerzální učebnice | Jan Poštulka | |
20. 5. 2005 | V pondělí nebude BBC vysílat "Newsnight"; Paxman odmítl stát se stávkokazem | ||
10. 5. 2005 | Mediální násilí -- nahodilost či logický důsledek stavu společnosti | Petr Sak | |
2. 5. 2005 | Česká televize zahajuje experimentální digitální vysílání |
21. srpen 1968 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 11. 2004 | Udalosti, ktoré zmenili pohľad na svet | Michal Barnovský | |
13. 9. 2004 | Definitívny koniec československej jari | Peter Greguš | |
3. 9. 2004 | Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule | Tomáš Koloc | |
1. 9. 2004 | 21. srpen: Trinásta komnata dejín | Pavol Janík | |
23. 8. 2004 | Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí? | ||
23. 8. 2004 | K roku 1968: Psal jsem z pozice laika | Boris Cvek | |
21. 8. 2004 | Ukradená normalizace | Milan Krejčiřík | |
21. 8. 2004 | Českoamerická televize o invazi z roku 1968 | ||
21. 8. 2004 | Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University | ||
20. 8. 2004 | Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující | Jan Čulík |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 5. 2005 | Změna systému školství aneb univerzální učebnice | Jan Poštulka | |
28. 4. 2005 | Reforma školství je vážně ohrožena | ||
26. 4. 2005 | Je to možné? | Igor Daniš | |
21. 4. 2005 | Nejde o školné, ale o úlohu vzdelania | Igor Daniš | |
7. 4. 2005 | Struktura a funkce | Michal Giboda | |
23. 3. 2005 | Na státní maturity se zbytečně vyplýtvalo přes 100 milionů korun! | Radek Sárközi | |
10. 3. 2005 | Opravdu školská reforma? | Milan Kulhánek | |
1. 3. 2005 | O voze, o koze a o školném | Radim Valenčík | |
1. 3. 2005 | O školství, prosím, bez demagogie | Rudolf Převrátil | |
28. 2. 2005 | Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem | Jan Drahokoupil |
Katolická církev | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 6. 2005 | Italší katoličtí politici vzdorují církvi | ||
26. 5. 2005 | Odsoudila katolická církev skutečně své zločiny? | ||
25. 5. 2005 | Není omluva jako omluva | Boris Cvek | |
16. 5. 2005 | Zázrak jako setrvalý argument pro "spasitelnost" víry | Miloš Dokulil | |
13. 5. 2005 | Skutečnými hrdiny druhé světové války byli Svědkové Jehovovi | Filip Sklenář | |
13. 5. 2005 | Papež Jan Pavel II. bude blahoslaven | ||
13. 5. 2005 | Krizová komunikace české katolické církve, smlouva s Vatikánem a ošukaní chlapečci | Štěpán Kotrba | |
13. 5. 2005 | Je vyšetřování pedofilních zločinů podle církevního práva "nevinným vnitropodnikovým disciplinárním řízením"? | Jan Čulík | |
9. 5. 2005 | Oslovily Vatikán představy o Bohu-Hodináři nebo Bohu-Návrháři? | Miloš Dokulil | |
7. 5. 2005 | Vatikán "donutil jezuitu, aby rezignoval z šéfredaktorské funkce" |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 6. 2005 | Petra Hůlová | ||
3. 6. 2005 | Vždyť přece létat časem je krásné | Tomáš Koloc | |
3. 6. 2005 | Azyl a království | Alex Koenigsmark | |
3. 6. 2005 | Je útlak plodný? Kvete umění při útlaku jinak? | Jan Čulík | |
23. 5. 2005 | "Bez paměti žilo by se lépe ..." | Jakub Kára | |
12. 5. 2005 | Viewegh se k stáru naučil psát | Jan Čulík | |
10. 5. 2005 | Sedmero rozchodů | Irena Zítková | |
6. 5. 2005 | Horory v domácím balení | František Hrdlička | |
14. 4. 2005 | Neprožívám žádné velké excesy | Filip Sklenář | |
21. 1. 2005 | K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura | Pavel Janoušek |