Ladislav Špaček, který se léta objevoval vedle prezidenta Václava Havla jako mluvčí, vystoupil ve zcela nové roli. Stal se nejznámější tváří skupiny, která si přeje základnu USA v Česku. "Jako slušně vychovaný člověk si nedovedu představit, že bychom USA odmítli," sdělil Špaček.

Nenechte si ujít!! IDNES

Slušně vychovaný Ladislav Špaček nechce americký radar, chce rakety! ZDE

Ve čtvrtek v Bruselu generálporučík Henry Obering, ředitel Missile Defense Agency, prohlásil, že USA zamýšlejí umístit další radar na Kavkazu, někde mezi Ruskou federací a Íránem, kde se geograficky nabízí Gruzie a Ázerbajdžán. Důvodem má být předsunutí linie radarové včasné výstrahy co nejblíže případné hrozbě, za kterou je zcela nepokrytě Spojenými státy prohlašován Írán. Očekává se, že záměr vyvolá ještě bouřlivější reakce ze strany Ruské federace a nic na tom nezmění fakt, že radar má mít charakteristiku úzkého pozorovacího úhlu, který není primárně vhodný pro komplexní sledování vzdušného provozu, a že má jít o mobilnější verzi radaru, schopnou rychlého přesunu.

Nemohu souhlasit se Štěpánem Kotrbou, že s Moravcovou diskusí v nedělních Otázkách bylo všechno v pořádku. Struktura pozvaných hostí byla nevyvážená.

Moravec neuvedl, že Jan Keller do pořadu výslovně odmítl jít, protože za sebe navrhoval zástupce hnutí Ne základnám. Není úplně pravda, že Keller nešel do pořadu "z pracovních důvodů". Moravec se nezmínil o ostrých útocích na ČT, obviňovanou z cenzury, například o prohlášení organizace Greenpeace.

Nechápu, proč Moravec nebyl schopen vzít do pořadu jednoho zástupce hnutí Ne základnám. Měl mu pak klást ostře kritické otázky. Nebo prostě nějaké jiného normálního občana. Argument, že "Tamáš v pořadu už byl", neobstojí. Vondra přece je v ČT taky pečený vařený.

Nechápu, co v pořadu měli co dělat Šiklová a Kocáb.

Uznávám, že se snažil Moravec pořad moderovat nezávisle a kriticky, ale neuspokojivá struktura pozvaných hostů byla obrovským handicapem. Čtu-li transkript pořadu a neustále se v něm vyskytují jména Kocáb (hudebník! :) ) /Šiklová, kteří nezastupují nikoho, mám pocit obrovské komedie. Promiňte, ale je tomu tak.

Instituce veřejné služby má povinnost zkoumat nově vzniklé iniciativy a podrobovat je ostře kritickému výslechu na veřejnosti. V tom Moravec selhal a nechápu, proč v pořadu neměl zástupce iniciativy Ne základnám!

Nedovedu si představit v britské televizi nebo britském rozhlase obdobnou diskusi, která by záměrně vyloučila z diskusního pořadu zástupce nově vzniklé iniciativy.

V BL se zase jednou píše něco o Marxovi, o Karlu Marxovi, o tom člověku, který je asi nejstudovanější člověk světa, alespoň podle údajů těch, kteří si všichni myslí, že jsou marxisté.

Vlastně jsem nechtěl k Marxovi nic dodat. Hodně jsem o něm v minulosti diskutoval, hodně jsem se divil, už jsem toho všeho skoro nechal. Stejně jsem ale četl část těch textů, které vyšly v posledním týdnu v BL. Vzpomněl jsem si na profesora Millera z hamburské university. On jednou vyčítal Marxovi to, co se z toho, co Marx kdysi napsal, potom vyvinulo.

Prestižní český deník MF Dnes opět rozčísl intelektuální hladinu poklidných vod české společnosti, když obsáhlou analytickou reportáží rozebral včerejší diskusní maratón o umístění raketové základny na území ČR. Kromě objektivního zhodnocení názorů konfrontovaných s respektovanými světovými informačními zdroji poskytuje analýza také trefnou a vtipnou charakteristiku účastníků. Autor si také velmi profesionálně všímá pozadí diskuse a nabízí tak čtenáři drobnohled na nitky všech politicko -- mediálních souvislostí. Převratný je způsob, jakým autor zasazuje problematiku do geopolitického obrazu současného světa. Text, který splňuje nejen žurnalistická, ale také nejpřísnější vědecká kritéria, následuje níže.

Postupně jsou rušeny diskusní pořady, ve kterých dochází k výrazným střetům dvou a více názorů. Diskuse jsou vedeny podivným způsobem. Například diskutující podporující instalaci cizí vojenské základny hovoří prakticky po celý pořad. Zástupce občanské iniciativy požadující, aby o instalaci nebo odmítnutí této základny rozhodlo všelidové referendum, není vpuštěn do studia a je mu pouze dovoleno 1 minutu hovořit po telefonu.

Domnívám se, že veřejnoprávní TV by v takovém případě měla uspořádat velkou diskusi kolem kulatého stolu, kde by proti sobě seděl zastánce základny, odpůrce základny a expert na technickou stránku celé věci, který by za pomoci grafiky názorně ukazoval, jak raketový deštník funguje.

Nestavím se jako ignorant k novým architektonickým výtvorům, jde pouze o asociaci, nemohu si pomoci, jiná představa mě nenapadá. A má architektura vůbec něco připomínat? Určitě ne za každou cenu. Gotické chrámy připomínaly také jen samy sebe, ale kdeže je dnes stylová čistota, pro mě jednoho z nejnádhernějších slohů vůbec, architekti se inspirují jinde. Ale kde? Marně si lámu hlavu nad projektem Národní knihovny, ale nic mě nenapadá.

Přinášíme přepis dvou a půl hodin diskuze v pořadu České televize Otázky Václava Moravce na téma radarová základna USA na území ČR, tak jak ji zanamenala na stanicích ČT 1 a ČT 24 agentura pro monitoring tisku NEWTON IT.

Otázky Václava Moravce - 4. 3. 2007, ČT 1 na internetu VIDEO

přepis pořadu Otázky Václava Moravce - 4. 3. 2007 ZDE

Dobré odpoledne pane Moravče,

Pojďme se podívat na Váš pořad Otázky Václava Moravce optikou faktů, vyzývá Václav Novotný.

Kolik bylo pozvaných diváků a jak byli diváci vybíráni vzhledem ke kampani k tomuto pořadu?

Tuto skutečnost jste neuvedl.

Prohlášení Greenpeace - zajistěte vyvážené informování ČT. Na protest se odmítli zúčastnit.

Tuto skutečnost jste neuvedl.

Otevřený dopis generálnímu řediteli ČT od hnutí Ne základnám! - nevyvážené zpravodajství, v dopise byla žádost o účast.

Tuto skutečnost jste neuvedl.

Děkuji paní Šiklové, že jsem si až dnes uvědomil, jak podléhám všemu, co je kde psáno. Konkrétně díky větě, cituji "Bush půjde do háje po volbách v příštím roce ( tím padem asi i projekt radarů) navíc to všechno musi schválit Kongres v USA a v příštích volbách se dostanou k moci v USA asi Demokrati." jsem si uvědomil, zda my všichni náhodou nepodléháme nějaké konspiraci, píše Jan Molič.

V posledních Otázkách Václava Moravce se vedla diskuse o případném umístění americké vojenské základny systému NMD v České republice, přičemž složení pozvaných hostů budilo rozpaky nad tím, zda se skutečně jedná o seriózně míněnou debatu. Václav Moravec uvedl, že původně předpokládané složení mělo být jiné, ale někteří pozvaní účast odmítli. Britské listy požádaly dva z původně pozvaných, Ivana O. Štampacha a Jana Kellera, aby se k důvodům odmítnutí vyjádřili. (Bohumil Kartous)

Neděle, 14:30 - Obavy Jana Čulíka i dalších z možné nedemokratičnosti a nevyváženosti diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce k tématu radarové základny v České republice se nenaplnily. Skladba hostů reprezentovala všechny odstíny relevantních názorových a politických proudů, prostor dostaly všechny parlamentní politické strany (KDU-ČSL ho ústy ministryně obrany Parkanové nevyužila), novináři deníků, občané, odborníci, americký velvyslanec i komunální politici. Prostor dostali všichni velmi spravedlivě a nikdo z diskuze nebyl vylučován. Korektní moderace Václava Moravce, jeho rychlé komentáře i ironizování některých odpovědí dodalo diskuzi dynamiku i "titulkový" potenciál. Úpornost, s jakou Moravec trval na svých otázkách, ukázala, že měl snahu minimalizovat prostor vyhýbavé propagandě - zejména místopředsedy vlády Vondry (ODS). Jediný zápor vidím v tom, že Česká televize sice neváhá používat argumenty, které nalezne kdekoliv, i na internetu, odmítá ovšem citovat zdroje. Necitovala ani časopis ATM, který je mateřskou redakcí Moravcem citovaného Stanislava Kauckého, necitovala ani Britské listy, jejichž autoři a redaktoři nalezli, vybrali a přeložili řadu informací, ze kterých v diskuzi čerpal nejen Václav Moravec, ale i mnozí politici.

Redakci zpravodajství a publicistiky České televize je nutno poděkovat za to, že připravila dynamickou, zajímavou a informací plnou diskuzi, u které ani nevadila neuvěřitelná délka dvě a půl hodiny. Sledovat jste ji mohli s napětím a sledovat ji budete moci i ze záznamu ČT 24 na internetu. Britské listy přinesou v dalších dnech její kompletní přepis, který u všech pořadů zpracovává agentura Newton IT.

Otázky Václava Moravce - 4. 3. 2007, ČT 24 na internetu ZDE

Nejsem zvyklý posuzovat druhé podle nemístných poznámek na svou osobu. Neučinil jsem tak ani v případě Václava Moravce, neučiním tak ani v případě Karla Dolejšího. Diskuzní pořad ČT není lobbistickým parlamentem, řídí se kritérii zákona o České televizi a Kodexu České televize. To jsou limity a požadavky na kvalitu veřejné služby. Já osobně mohu mít názor odlišný, ale Moravec požadavky zákona i kodexu splnil. Beze zbytku. Ony "odstíny relevantních názorových a politických proudů" se principiálně dělí na zastánce americké základny , váhající, lhostejné a odpůrce. Nikoliv na "iniciativu A", "iniciativu B" a tak dále. Tamáš by neměl být dalším Bursíkem české politiky - uměle mediálně vyhnanou celebritou, tvořící "naději" pro zklamané. Pokud o to jde věčným romantikům, aby kanalizovali levicové názory do neškodného koryta "Humanistické" strany, může jít o stejně falešnou taktiku, jakou bylo spoléhání se na "revoluční potenciál" Zelených a přehlížení politického ukotvení zprvu tak charismatického předsedy.

Moravec odvedl v mezích možného časového limitu dokonalou práci. A je mi jedno, zda za politiky či za občany mluvil ten či onen. Podstatné není to, kdo co řekl, ale to, co bylo řečeno. A bylo řečeno takřka vše.

Omlouvám se za "kotrbovskou" formu, opravdu nemám čas psát souvislejší text.

Tak to vidíte - Štěpán Kotrba je spokojený, měl tam Zaorálka a Ne základnám! mu mezi "odstíny relevantních názorových a politických proudů" nechybí.

Jak málo stačí - lidé se po té propagandistické masáži ubezpečí, že jednání nás k ničemu nezavazují, a je hned veselo.

Jenomže žádná jednání jednoduše začít neměla. Vládě k nim chybí mandát.

Souhlasím se Štěpánem Kotrbou, Václav Moravec zvládl diskusi velmi dobře a zvrátil tak sestupný trend kvality pořadu. Byl vůči politikům daleko více nesmlouvavý a dokázal v pravém okamžiku glosovat snahy politiků o manipulace.

To ovšem nic nemění na skutečnosti, že tzv. občanská společnost byla ze dvou třetin zastoupena lidmi s téměř shodným názorem blízkým politickému stanovisku bývalého prezidenta Havla, dostatečné rozhodně není to, že na začátku uvedl stanovisko iniciativy Ne základnám. Není také úplně jisté, zda by pořad probíhal stejně, pokud by mu nepředcházela ostrá kritika.

Tisková zpráva iniciativy Ne základnám

Nedělní "Otázky Václava Moravce" na ČT 1 byly očekávány jako zatím nejvýznamnější pořad veřejnoprávní televize k závažnému problému vybudování radarové základny USA na našem území.

Bohužel ale naplnil naše nejhorší očekávání. Je skandální, že v panelu převažovali příznivci vybudování základny, ačkoli podle posledních průzkumů je názor veřejnosti na základnu přesně opačný (proti základně je 61 % občanů, za základnu jen 25%). Skandální je také skutečnost, že do panelu nebyli přizván žádný ze zástupců občanské iniciativy Ne základnám, která veřejnou diskusi o základnách v létě minulého roku zahájila a od té doby už uspořádala řadu protestních a informačních akcí, včetně petice za celostátní referendum o této otázce. Pro občanskou veřejnost, jejíž převažující názory vyjadřuje právě iniciativa Ne základnám, není zřejmě ve veřejnoprávní televizi místo.

Za pozornost z nedělních Otázek Václava Moravce na téma základny stojí především poměrně kategorické vystoupení místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR a stínového ministra zahraničí ČSSD, Lubomíra Zaorálka, citujeme níže.

Předpovědi se bohužel naplnily, doplňuje autor v pondělí v 9 hodin ráno, ČT1 tuto pasáž (ale i jiné silnější momenty Lišky, Filipa, natož diváků ve studiu) samozřejmě zazdila i v hlavních zprávách v 1900. Kde OVM dostaly k zavážnosti tématu zcela neadekvátně krátký blok. Moravec je zřejmě v relativním smyslu opravdu hvězda ČT a to dosud trpěná zbytkem ČT, která preferuje zcela jinou vlastní agendu.

Pan Zaorálek je dost neinformovaný (Haliburton staví leda malý děti na nočník, a ne základny) ptákoviny, které tam namluvil jsou zrovna tak pitomé jako hlásání Saši Vondry!

Pan Liška je sluha svého pána, teď ještě bych rád vyslechl prohlášení pana Hamáčka..... Spíš by bylo dobré připravit v ČR logistický uzel pro US STRATCOMM než cokoliv jiného, jenže to se nehodí do krámu ani místním "expertům", ani "antiamíkum". :o))), píše Karel Stehlík.

Vážená redakce, všichni si ceníme BL pro názorovou pestrost, ale to neznamená, že by jste měli automaticky zveřejňovat všechny hloupé výkřiky zaslané do redakce, viz. nejapná poznámka páně Stehlíkova.

Pokud zůstaneme jen v laické rovině, během pěti sekund se dá zjistit na wikipedii, že dcera Halliburtona, společnost KBR (Kellogg, Brown and Root) je významným kontraktorem nejen v Iráku, kde zaměstnává 30.000 lidí, staví základny, včetně zajištění pokročilejších logistických funkcí dříve ve správě armády, jako řízení letového provozu, doprava phm atd. Cheney od nich stále pobírá nemalou kompenzaci. Proti kontraktorům se připravuje v Kongresu vyšetřování.

Wikipedia Halliburton-KBR: ZDE

O skutečném rozsahu korupce z outsourcování irácké okupace kontraktory pojednává např. detailně dokument Robert Greenwalda, "Iraq for Sale: The War Profiteers" ZDE

Zaorálek je skutečně neinformovaný. Základnu bude s největší pravděpodobností stavět Boeing. Už jsem to uvedl v analýze materiálu MO, i s příslušným odkazem na americký zdroj, píše Karel Dolejší.

Parafráze dne, aneb jak jsem se naučil mít rád absurdní divadlo.

"....ať radary a rakety zvítězí nad lží a nenávistí "

Václav Havel

dramatik několikanásobně nominovaný na Nobelovu cenu míru, píše Josef Valiašek.

Dvě poznámky k mini článečku Štěpána Kotrby, píše Tomáš Poláček.

1) Britské listy prostřednictvím několika článků nevyjádřily obavy, ale udělaly čistě soud včetně řádného prokádrování pozvaných hostů. Viz například článek "Nedělní Moravcova televizní debata bude zase propaganda". Považuji tento typ výkřiků Jana Čulíka za jednu z největších slabin BL.

2) V pořadu Britské listy citovány byly. Viz část rozhovoru s Janem Kellerem, Stanislav Kaucký byl citován z Haló novin.

Malý podnět - při posledním výstupu pana Kocába ve smyslu, že kdybychom my věděli o Iráku tolik, co Američané, tak bychom se na to dívali jinak (už si to nepamatuji přesně, ale to to gesto bylo nepřehlédnutelné), si pan Kocáb na konci zakrývá ústa. Je možné, že reaguje jako jako malé dítě, které si podvědomě uvědomuje, že proneslo lež? ptá se F. Vančura.

Sledoval jsem včera debatu o radaru na ČT 1 a nestačil jsem se divit. Tolik demagogie a ideové poblblosti, co předváděla paní Šiklová, jsem od dob vlády jedné strany neslyšel a je celkem jedno, že to bylo na opačnou stranu než tenkrát. Vždycky jsem si myslel, že nejvíce škody nadělají fanatici. Jde asi o postup jak ohloupit masy a zajistit si politický "vrch" na nevědomosti. Tento způsob byl již v minulosti lidstva mnohokrát s úspěchem vyzkoušen.

Co mně však vadilo nejvíce byla skutečnost, že na jasně položenou otázku ohledně aktivity USA v Iráku se pan Vondra klidně uchýlil k mluvení o něčem naprosto jiném a bylo mu to od moderátora tolerováno, píše Jiří Havlačka..

Jiřina Šiklová:

Reakce na tento mail:

Podle epidemiologických studií se v okolí radarové základny v provincii Gabala rodí ve srovnání se stavem před její výstavbou čtyřikrát častěji postižené děti. Výskyt chorob nervového systému a ledvin se zvýšil přibližně osmkrát, porodnost se dramaticky snížila. Mezi provinciemi Ázerbajdžánu má provincie Gabala nejvyšší výskyt rakoviny mezi mladými lidmi... Ruské armádní zpravodajství reagovalo prohlášením, že vliv základny na životní prostředí nepřekračuje stanovené normy. Avšak zprávy různých ekologických organizací tvrdí pravý opak. Není bez zajímavosti, že všechny tyto organizace čerpají z prostředků západních grantových agentur a nadací, především nadací USA.

Adresováno Janu Tamášovi:

Vážený pane,

díval jsem se na Vaše internetové stránky, no a nenašel jsem tam místo pro negativní vyjádření k Vaší iniciativě. To mi dává jediné vysvětlení, že se jedná o revoluční, nikoliv demokratické hnutí. A základny jsou zjevně jen záminkou.

Rád bych Vás tedy upozornil na dvě věci, které jste možná ve svých úvahách lehce opomněl, píše Ivan Javorský:

šéfredaktor časopisu ATM - Armády, technika, militaria

Zájezd k radaru NATO do Nepolis, který ministerstvo obrany počátkem února zorganizovalo a "reagovalo tak na četná přání novinářů", přináší ovoce. Kulovitý tvar radomu, který ukrývá páteřní radar protivzdušné obrany systému NATINADS, pronikl do většiny tištěných médií i TV vysílání a jejich prostřednictvím ovlivňuje podvědomí běžného občana a konejší jej v rámci státní kampaně ve prospěch něčeho zcela jiného.

Divím se soukromým rozhlasovým stanicím, že nepodaly žalobu na Český rozhlas (nebo na zřizovatele, v tom se nevyznám) - vždyť vznikem Radia wave vytváří ČRo konkurenční stanici, ovšem za nerovných podmínek, totiž za peníze daňových poplatníků...

Myslím si, že veřejnoprávní rozhlas má vysílat především to, co soukromé rozhlasové stanice nevysílají, a ne se s nimi přetahovat o posluchače tím, že jim bude přebírat moderátory i s celými pořady!

Škoda, že o tomto úhlu pohledu není nikde slyšet... píše Jiří Beránek.

Pozn JČ: Toto je přesně argument, jímž opakovaně kritizují britské komerční stanice veřejnoprávní BBC. I velcí komerční vysílatelé útočí na BBC, že je to "moloch, který chce dělat všechno". Například deník Guardian nemohl začít provozovat kulturní a intelektuální televizní stanici, protože BBC zahájila digitální okruh BBC FOUR s daleko větším množstvím zdrojů.

Dvoudenní klauzurní první společné povolební jednání stran rakouské velké koalice v lineckém Ars-Electronica-Centru, zakončené sobotním zasedáním vládního kabinetu skončilo ve smířlivé atmosféře. Šéfové obou stran kancléř Alfred Gusenbauer a vicekancléř, ministr financí Molterer byli s jednáním spokojeni a demonstrovali vzájemnou harmonii V pátek byl kompromisně vyřešen největší problém, a to spor o zaměstnávání odborných sil soustružníků, svářečů a frézařů.

My, níže podepsaní starostové obcí a měst okresu Příbram sousedících s Vojenským výcvikovým prostorem Jince, vyjadřujeme znepokojení z toho, jakým způsobem k nám přistupuje vláda České republiky v souvislosti se žádostí vlády Spojených států amerických o umístění radarové základny na území Vojenského újezdu Brdy.

Dobrý den pane Moravče,

považuji za slušné po shlédnutí vašeho pořadu vám odepsat a podělit se se svými dojmy, píše Pavel Hlávka Předem chci říci, že jsem byl až neuvěřitelně mile překvapen vaším vedením diskuze. Tohle byl styl, na který jsem u vás nebyl zvyklý -- opravdu dobré, v tomto chválím -- jen tak dále -- snad to nebyl váš poslední pořad!!

Bohužel, kritiku, kterou jsem na vás měl ohledně výběru pozvaných hostů stále prosazuji. Myslím, že (když pominu A.Vondru) jste nejvíce šlápl vedle s p.Zimmermanem (hejtmanem Plzeňského kraje) -- jeden z postřehů z diskuze:

Polemika s "Dopisem Václavu Moravcovi" od Jana Čulíka.

Milý Jane, věř, že jsem dlouho váhal, zda se mám pouštět do obsáhlejší polemiky. Je totiž velmi komplikované vést polemiku s někým, kdo používá obraty jako "lezete pořád kamsi jen establishmentovým politikům". Přiznávám, že jsem z akademické půdy zvyklý vést věcnou polemiku nad čísly a fakty. Netuším, o jaké obsahové analýzy opíráš své tvrzení o "lezení kamsi".

Pořad, který nese mé jméno, se snaží o co nejširší spektrum názorů, proto v něm byl účasten v uplynulých 12-ti měsících několikrát i Jan Tamáš jako předseda Humanistické strany. Chodí do něj politologové či sociologové (například Václav Bělohradský, Jan Švejnar, Jiří Pehe, Jacques Rupnik atd., to vše v první hodině OVM na ČT1), kteří sedí proti politikům a rozrušují jejich fráze.

Možná je Václav Moravec z akademické půdy zvyklý na "fakta a čísla", na to si na zdejší akademické půdě zvykne kdekdo, ale umět s fakty a čísly pracovat je už často za hranicí schopností některých "akademiků". Za největší ctnost pak nepovažují to, co se nachází v duševním prostoru nad akademickou půdou, ale akademickou půdu samotnou. Jsou to takoví akademičtí zemědělci, na akademické půdě existenciálně závislí, jenom trošku funkčně negramotní. Lecčeho si asi všiml Milan Nápravník, na leccos je potřeba ještě upozornit. Ale aby nedošlo ke křivdě, mnoho zajímavého Václav Moravec o dění v ČT prozrazuje. Ve světle omezených schopností a "těžkých podmínek" je pak nutné uznat, že nedělní seminář na téma "Proč postavit v ČR základnu NMD" je jediné, čeho je současná ČT ve smyslu "objektivního, ověřeného, všestranného a vyváženého informování pro svobodné vytváření názorů" (§ 2 zákona č. 483/1991 Sb.) schopná. Otázka zní, zda vůbec máme jako občané nárok na něco lepšího.

Milý Václave, děkuji ti za vyjádření názoru, že Britské listy jsou propagandistické a nedůvěryhodné, protože do nich píše člen Rady Českého rozhlasu Štěpán Kotrba.

Píšu ti, protože mě požádal pan Uwe Ladwig z Hamburku, abych se tě zeptal, jak víš, že jsou Britské listy propagandistické a nedůvěryhodné, když je nečteš.

Byli bychom ti opravdu vděčni, kdybys poskytl nějaké věcnější argumenty, čím se projevuje propagandističnost Britských listů a jak BL zkreslují západní politický diskurs. Kritika je vždycky plodná a bylo by nám ctí tvůj příspěvek zveřejnit.

"Aktuální" perlička. Václav Moravec se vrací částečně do rádia, a to ze zrušené české BBC na stanici "Impuls". Nevím, jestli bude moje zkratka úplně přesná či není až příliš příkře odsuzující, ale je to dovolte asi jako přesun z IHT (International Herald Tribune) do Blesku.

Podobné formáty na pomezí politických a "celebrity" talkshow v rádiu samozřejmě ve světě existují, ale není to seriózní žurnalistika, alespoň podle výběru média a dostupných informací o náplni pořadu.

V úvodu své odpovědi panu Binkovi musím uvést na pravou míru některá fakta. Nebyl jsem to já, kdo jej vydával za amatéra v oblasti filosofie. Tím byl bohužel on sám, neboť jeho stať s neustálými omluvami za zjednodušování působila -- a nejen na mne -- velice amatérsky, rozhodně ne jako od někoho, kdo se může pyšnit třemi tituly. K tomu ještě v rubrice "o autorovi" v Britských listech je zmíněn jako jeho hlavní obor hlubinná ekologie. Kdyby psal tím způsobem jako své poslední Intermezzo, nikdy bych si nedovolil použít takového příměru.

George Orwell pro ně dlouhou dobu hledal jméno a nakonec dal přednost anglickému nationalism před francouzským longueur. Ale nenechme se mýlit! Nemyslel tím národovecké fanatiky, daleko spíše mu šlo o pojmenování dogmatických uctívačů nějaké myšlenky, symbolu, státu, třídy. Lidí, kteří prostě přestávají slyšet a v případě potřeby i myslet, pokud se do nebezpečí dostane předmět jejich uctívání. Lidí, kteří se neštítí používat nečestné argumenty, nadávat i lhát, pokud jste se dotkli jejich "nacionalistické" víry. Lidí, kteří v nějaké oblasti mají dopředu a provždy jasno! Orwell se je ve svém eseji "Poznámky o nacionalismu" snaží roztřídit, pateticky nás vyzývá k boji s nacionalismem v nás samých, ale fakticky si s tímto mentálním postojem neví rady. A proč to nepřiznat, v jistém slova smyslu si s ním rady nevím ani já. Po zveřejnění první části mého eseje Trojí bída komunismu mi takovýchto marxistických (jaký to paradox!) nacionalistů napsalo asi deset a kromě dvou výjimek jsem se nedozvěděl nic jiného, než že jsem duševní trpaslík, blábolista, zaplacený zrádce a svině. Jak marxistické! chtělo by se s notnou dávkou ironie napsat, ale Marxovy myšlenky si takovou reakci nezaslouží.

Jan Čulík se dva příspěvky těchto marxistických dogmatiků rozhodl zveřejnit, a tak bych se s nimi, tam kde to jen trochu jde, pokusil polemizovat.

Greenpeace ostře kritizuje Českou televizi za cenzurování názorů veřejnosti na prosazovanou výstavbu americké radarové základny. Na protest proti tomu se zástupci Greenpeace nezúčastní vysílání Otázek Václava Moravce, mezi jehož diváky byli vybráni. ČT opakovaně odmítla přizvat mezi diskutující hosty tohoto pořadu na neděli 4.3. zástupce hnutí Ne základnám ! Pokud vedení z jakýchkoliv důvodů nedovede dosáhnout souladu se zákonem o ČT, mělo by kompletně odstoupit a uvolnit cestu k řešení problému.

Oponentů základny je v ČR podle průzkumu veřejného mínění provedeného v únoru CVVM téměř dvoutřetinová většina. Přesto mezi hosty nedělní debaty výrazně převažují proponenti základny. Z několika málo pozvaných odpůrců se profesor Jan Keller momentálně nachází v zahraničí a redakce za něj odmítla pozvat náhradu stejného názoru. O Kellerovi i nemocném Ivanu O. Štampachovi redaktor Moravec prohlásil, že "se pořadu podle svého rozhodnutí nezúčastní", což je přinejlepším polopravda. Vysílání na téma zamýšlené radarové základny USA se tak stále výrazněji odchyluje od standardů nestrannosti a vyváženosti. Situace vyvolává podezření, že současné vedení ČT není s to obhájit "objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů" proti politické objednávce z vládních kruhů. Právě to však od něj požaduje § 2 zákona č. 483/1991 Sb.

Vyrůstal jsem v sekulární rodině a tak se u nás doma, jak to v Čechách bývá, ze všech křesťanských rituálů zachovávaly pouze některé vánoční zvyky. A mezi nimi samozřejmě zejména štědrodenní půst. Rodiče mi neuměli vysvětlit smysl půstu - neboť ho neznali - a tak se uchylovali k onomu záhadnému „zlatému prasátku“, které se má objevit jako odměna za hladovění.

V pozdějších letech jsem začal přicházet na to, že řada nejen vánočních, ale i velikonočních a jiných zvyků, obyčejů a rituálů má buď stejně záhadný původ, jako ono zlaté prasátko, anebo se jejich původ dá vystopovat již u dávných pohanských předků.

zdravím Vás z Kréty a chci Vám poděkovat za Britské listy (dávám si je každé ráno spolu se snídaní:)! Moje spolužačka a kamarádka měla pravdu, že odvádíte zajímavou práci. Kontakt na redakci jsem nenašel, tak děkuju Vám, píše Jakub Čechvala:

Za dnešní den děkuju (ač mě naštvanost odvedla od práce) především za odkaz na text Jiřiny Šiklové. Zaujal mě především svou až prostou ideologií. Kdo je proti základně, radarové či jakékoli jiné, nádherně se před našimi zraky odhaluje. Socioložka (slyšíme ten "logos"!) Jiřina Šiklová udává pro toto odhalování naprosto přímé a jednoduché vymezení.

Dopis začíná autorovou omluvou: Britské listy nečte.

Odpověď Václava Moravce jednomu čtenáři, kterou v kopii zaslal též Britským listům

Adresováno: Petru Suchému, vedoucímu katedry Mezinárodních vztahů a Evropských studií, FSS MU Brno

Vážený pane profesore,

zaujal nás váš názor, že, jak jste uvedl, "za nejvíce dezinformující média" [ve věci americké základny v ČR] považuji televizi Nova a Britské listy".

Přinesli jsme v češtině jako první informaci o tom, že Američané chtějí v ČR postavit raketovou základnu, a to v červenci r. 2004 ZDE

Od té doby jsme publikovali nesčetné analýzy k této věci a názory pro a proti, mnohé z nich od renomovaných zbrojních odborníků.

Rád bych vás upozornil zejména na analýzy zbrojního odborníka Karla Dolejšího

např ZDE

a také na analýzy Stanislava Kauckého ZDE

Předem vám děkujeme za názor.

S pozdravem

Jan Čulík

Britské listy

(University of Glasgow)

Zdálky to vypadá jako válka. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila Českému rozhlasu pokutu jeden milión za něco, co se posléze u soudu ukázalo jako nezákonné rozhodnutí. A tak si Rada pro rozhlasové a televizní vysílání poslala pro pomoc. Zaslala dopis s žádostí Radě Českého rozhlasu, kde zopakovala tvrzení, na základě kterých neuspěla s žalobou a dokonce si určila lhůtu 30 dnů, do které by měla Rada Českého rozhlasu rozhodnout. Jako kdyby byla jedna Rada druhé Radě podřízena...

Rada Českého rozhlasu (většina pěti členů) poslušně rozhodla. V termínu... Rozhodl jsem se k tomuto rozhodnutí dát jako přílohu zápisu Rady takzavané votum separatum ve kterém objasním okolnosti, za kterých Rada rozhodovala a zveřejním podklady, se kterými byla Rada před rozhodnutím seznámena. Dlužím to těm koncesionářům, kteří Český rozhlas Radio Wave poslouchají. Aby věděli... Protože vědět mají právo. Český rozhlas je i jejich, neboť i oni jsou koncesionáři.

Telefon.

Ona:Dobrý den, tady je Veronika Sedláčková z Novy, chtěla bych s vámi natočit rozhovor.

Já: O čem, prosím?

Ona: Vy jste před léty vyhrál lustrační spor... My se těmi lidmi teď zabýváme.

Já: Ne, lituju, k tomu už se nevyjadřuju.

Ona: Ne, prosím vás, chceme to mít vyvážené, dáme vám prostor. Opravdu ráda bych vás v tom pořadu měla. A máme v pořadu paní Vaculíkovou...

Já: Dobře, sejdeme se.

Sejdeme se.

V lednu 2007 přispělo celkem 120 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 29 331 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2007 částku 195 485.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffeisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffeisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.