Lidovci chtěli kvůli jejich nedostatku připustit jejich obsazení pracovníky z nových přístupových zemí Evropské unie. Sociální demokraté místo toho navrhli přeškolení rakouských pracovníků z obdobných zaměstnání, aby se nezvyšovala jejich nezaměstnanost. Nakonec byl přijat lidovecký návrh s tím, že sociální demokraté prosadili zvláštní příspěvky těm rodinám, kteří jsou ochotni se přestěhovat za prací do jiné části země. Ke kladnému výsledku 28 hodinového jednání především přispěla dohoda mezi spolkovým kancléřem Gusenbauerem a ministrem financí, kteří těsně před lineckým setkáním schválili po šestitýdenním jednání návrh dvouročního státního rozpočtu na léta 2007 až 2008. Plánovaný deficit má být letos ve výši 1,12 a příští rok 0,88 procent hrubého domácího produktu. Molterer ubezpečil v televizním rozhovoru, že se vzhledem k vysokému růstu ekonomiky v žádném případě deficit rozpočtu neprohloubí. Podrobnosti jsou stále tajeny, ale již nyní je známo, že vláda v těchto letech chce snížit počet svých úředníků o 1200 osob s cílem uspořit 620 milionů eur. Další úspory mají být dosaženy neobsazením plánovaných míst a prodejem nemovitostí. Na straně druhé přidáno má dostat ministerstvo školství, aby mohl být snížen počet žáků ve třídách, ministerstvo práce na zvýšení minimálních důchodů a hospodářství na zvýšení zaměstnanosti. Mluvčí obou stran vzájemně vychvalovali dohodu o rozpočtu jako signálu pro potvrzení pracovních schopností vlády vedené svými stranickými vůdci Harmonii nenarušila ani překvapivá informace časopisu Profil, že bývalý ministr financí Karl-Heinz Grasser se snažil od Národní banky a dozorčího úřadu získat informace, kterými chtěl dokázat, že sociální demokracie je přímo zapletena do aféry odborářské banky BAWAG. Opozice na straně druhé však od klauzury neočekává nic dobrého: mluvčí Zelených obvinil vládu, že chce šetřit za každou cenu a přitom nebere zřetel na nutné budoucí investice pro potřeby ochranu klimatu, škol a univerzit. Šéf Svobodných Heinz Christian Strache prohlásil, že rozpočet je bez jakýchkoliv inovací a Molterer je "virtuosem nečinnosti". Účastníci klauzury, kteří použili k přepravě do Lince normální vlakové soupravy, byli doprovázeni demonstranty, na jejichž transparentech byla hesla proti školním poplatkům a Temelínu.

Ve světle této sílící kritiky ze strany opozice a sdělovacích prostředků je nutno chápat rozčarování kancléře Gusenbauera, když se dozvěděl, že během svých jednání v Praze nebyl informován o aktuální situaci v Temelíně. Hrubou chybou technika a nepochopení pracovníků ČEZu okamžitě informovat Prahu při probíhajících česko-rakouských jednáních o havárii v jaderné elektrárně Temelíně dostali totiž spolkového kancléře do trapné situace. Místo vítězoslavného návratu do Vídně, že se s českou stranou dohodl na řešení problémů v Temelíně vytvořením společné parlamentní komise, čímž se snažil elegantně obejít prosincovou výzvu rakouské národní rady o tvrdých krocích vůči České republice, se veřejnost dozvěděla o její sté havárii. Gusenbauer, který si byl vědom, že se touto otázkou bude v sobotu pak věnovat vláda, okamžitě volal svého pražského kolegu Topolánka a stěžoval si, že nebyl při úterním jednání v Praze o tom informován, ačkoliv k havárii došlo ještě před jeho příjezdem.

Šéf strany Zelených profesor Alexander Van der Bellen uspořádal ihned tiskovou konferenci, na které položil otázku, zdali Gusenbauer o tom nebyl informován, protože pokud se tak nestalo, byl "to nikoliv přátelský akt z české strany". Navíc zůstává nezodpovězeno, proč Gusenbauer o tom neinformoval rakouskou veřejnost. Předsedkyně parlamentního výboru pro životní prostředí ze strany Zelených Eva Glawischnigová ostře kritizovala dohodu o zřízení společné parlamentní komise s tím, že "jde o největší zklamání od roku 2000". Podle jejího názoru již šest let se scházejí experti obou stran, a proto neví, co by ještě mělo být "parlamentarizováno". Jak se dalo očekávat, stá havárie byla přímo vodou na mlýn hornorakouských aktivistů a tamní koaliční vlády lidovců a Zelených. Zemský rada životního prostředí za Zelené Rudi Anschober prohlásil, že se nemají již dále zkoumat možnosti právních kroků, ale konečně je provést. Šéf tamních Svobodných ostře kritizoval informační politiku české strany a představitel provinční haiderovské BZÖ obvinil Gusenbauera a Prölla, že svou "politikou nečinnosti" ohrožují bezpečnost Horních Rakous. Vyzval vládu, aby konečně jednala a předložila obžalobu proti Temelínu.

Rakouský kabinet naštěstí zachoval chladnou hlavu a možnost mezinárodní žaloby proti České republice podmínil stanoviskem právních expertů. Otázku, zda v případě kladného posudku by pak vláda skutečně podala žalobu, Gusenbauer nechal otevřenou. Spolková vláda se vyslovila pro zřízení rakousko-české parlamentní komise, protože podle názoru kancléře by mohla přispět ke zvýšení věcnosti v debatě. Současně se vyslovil odmítavě k blokádám rakousko-českých hranic, které jsou v režii sdružení Atomstopp. Podle Gusenbauera jde o rozporuplné aktivity v době, kdy hranice po vstupu Česka do schengenského prostoru zmizí . Atomstopp v tiskovém prohlášení oznámilo, že pokud vznikne pouze meziparlamentní komise o Temelínu, pak bude v protestech pokračovat v tomto týdnu na dalších čtyřech místech. Podle vládních "Wiener Zeitung" chce Česká republika spolu s Francií zahájit příští týden diskusi o využití jaderné energie v rámci Evropské unie. Německo jako předsedající by nejraději těžiště této diskuse umístilo mezi otázky hledání obnovitelné energie. Avšak i v německé velké koalici jsou spory o tom, zda skutečně vystoupit definitivně z jaderné energetiky.