Teoretik by Paroubkův razantní styl popsal jako lehčí populismus, nadbíhání voličům z nižších příjmových skupin s autoritativnějšími postoji, odvázanější publicista by použil třeba výraz "ucházet se o hlasy z putyk čtvrté cenové skupiny". Politolog Jiří Pehe vystihl nedávno tuto taktiku ČSSD zkratkou "krampolizace". Onen nakyslý závan něčeho laciného a hrubozrnného ze všech těch charakteristik skutečně vane. Věc je ale složitější.

Útěk Rostislava Roztočila z borské věznice v listopadu 2005 vyvolal smršť mediálního zájmu. Díky tomu se veřejnost dověděla mnoho podrobností o neuvěřitelném příběhu nešťastníka, jenž byl při jedné z mnoha návštěv Československa v r. 2000 zatčen na hranicích na základě zatykače z r.1991 a dodán do valdické kartouzy k odpykání mnohaletého trestu, který mu uložil v r. 1985 soud za údajnou účast na vraždě egyptského doktoranda, patrně agenta egyptských tajných služeb. K vraždě mělo dojít v lednu 1975 a byla provedena velmi brutálním způsobem.

Britská vláda bude příští týden argumentovat u nejvyššího britského soudu, že by nemělo být dovoleno, aby byli státní úředníci cizích zemí, kteří se dopouštějí v zahraničí mučení, svými obětmi u britských soudů stíháni v civilních soudních sporech.

Mezinárodní právník Christopher Greenwood, který poskytl britskému generálnímu prokurátoru dobrozdání, že je vojenský útok proti Iráku legální, bude u soudu zastupovat britskou vládu, která intervenovala na podporu saúdských státních úředníků, obviněných z věznění a mučení Britů v saúdských věznicích.

Přednáška studentky veřejné a sociální politiky na FSV UK Marie Jelínkové s následnou diskusí. Úterý 18. 4. 2006 od 18.00, knihovna Multikulturního centra Praha, Vodičkova 36 (Palác Lucerna - vchod napravo od Hospody v Lucerně), Praha 1.

Zákony České republiky nezabraňují vykořisťování několika set severokorejských pracovnic. Jako levnou pracovní sílu je zaměstnávají především textilní firmy, které nechtějí o jejich zotročování vědět. Odkud tyto Severokorejky jsou, za jakých podmínek pracují a jak se jim v Čechách žije? Počet míst v knihovně Multikulturního centra Praha je omezený. V případě zájmu laskavě předem potvrďte svou účast emailem na public@mkc.cz.

K tématu článek Marie Jelínkové ZDE

Prostřednictvím systematické a dlouholeté tajné operace se Japonsku podařilo ovládnout mezinárodní komisi, určující pravidla pro lov velryb. Je to vážnou ranou budoucnosti velryb.

Komerční rybolov velryb je posledních dvacet let zakázán. Japonsko však získá plnou kontrolu nad Mezinárodní komisi pro lov velryb. Během posledního desetiletí, mimo pozornost světa, totiž Japonsko vydalo mnoho milionů dolarů na to, aby si zajistilo v této mezinárodní velrybářské komisi hlasovací většinu. Odkoupilo si hlasy menších států velkými balíky zahraniční pomoci.

Japonsko usiluje o zrušení zákazu komerčního lovu velryb, který vešel v platnost v roce 1986. Japonský vliv nad velrybářskou komisí vyjde najevo za dva měsíce na jejím výročním zasedání, které se bude konat v červnu na ostrovech Západní Indie St. Kitts a Nevis.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Hodnocení Jiřího Kalouse i Jiřího Vintra ukazují, jak ošidná je paměť a jak si pamatujeme jen to, co chceme. To lepší.

Za koaličních vlád, vedených ODS, byli opravdu "rovni před zákonem" jen ti, kteří žili do té chvíle v anonymitě davu. Mohli si být jisti, že zákon bude líný a shovívavý ke zločinům bílých límečků. Oproti tomu bude drakonický vůči těm, kteří se nemohou bránit - onomu davu, který nepodporoval vydávání knih Václava Klause jako prodejci mercedesů Helbigové či nepodporoval kupónovou privatizaci a její ideology jako "pirát" Viktor Kožený, "fanoušek" Vladimír Čekan, spolužák Ivana Pilipa "podnikatel" Alexandr Komanický, manažeři státního Telecomu, polostátní Komerční banky či privatizující se IPB. Účet "české cesty ke kapitalismu" byl podle Pavla Párala (EURO 30/2001) vystaven na zhruba 480 miliard. Podle propočtů předsedy rozpočtového výboru Jozefa Wagnera to bylo 700 miliard. Podle propočtů doyena české makroekonomiky Picka pak 1000 miliard. K stejně velké bilanci "české cesty ke kapitalismu" došel i místopředseda vlády pro ekonomiku Jiří Havel.

Poznámka k Vaší diskusi s panem Kotrbou v článku "Čulíkovy znaky demokracie", části "Rovnost před zákonem": Legal aid v ČR je, poznamenává Jan Petrov.

Občanský soudní řád (např. na portal.gov.cz nebo na www.zakonycr.cz):

K vaší "tabulce" o britské demokracii zkusím seřadit odpovědi podle toho, jak cítím dnes činnost ČSSD a jak to asi bylo dle mé paměti za doby vlády ODS, píše Jiří Kalous.

Tak jsem se zase nechal vtáhnout do politických diskusí, a můžete za to vy, pane Čulíku. Jak rád bych doložil, proč je třeba volit ODS!

Milý pane Čulíku,

Velmi se mi líbí článek pana Kalouse, se kterým je možno vcelku souhlasit. Nerozumím jen jednomu. Při hodnocení vlád ODS a ČSSD pan Kalous vyzdvihuje vládu ODS za "rovné příležitosti". Měl by však vysvětlit, jak to myslí. Myslí si, že při malé privatizaci měli všichni lidé stejnou šanci?

Právě jste si přečetli titulek, kterým dnes Mladé fronta Dnes uvedla dnes zprávu ČTK o vylosování čísel politickým stranám pro nadcházející volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Na vysvětlení ODS -- č. 9, ČSSD -- č. 10...

Dvojice redaktorů Českého rozhlasu 6, bývalé Pecháčkovy Svobodné Evropy, dělala nedávno rozhovor s místopředsedou vlády pro ekonomickou strategii, Jiřím Havlem. Na tom by nebylo nic špatného, neboť ekonomika určuje řadu volebních polemik, nejen mezi dvěma nejsilnějšími politickými stranami. Vzdělání obou redaktorů v ekonomice ovšem jim umožňovalo položit první otázku, napsanou nejspíš kdesi na papírku, neumožňovalo ale kvalifikovaně položit druhou a další, a polemizovat tak s řečeným na úrovni odborné ekonomické diskuze. I když to tak podle nich mělo vypadat. Dojmologie převážila. Už moje babička tvrdila, že drzé čelo lepší poplužního dvora.

Od redaktorů se navíc nepředpokládá při vedení rozhovoru "názor". Jako moderátoři diskuze se mají ptát a ne říkat své "dojmy". Tolik pravidla, převzatá z guidelines BBC i do Kodexu Českého rozhlasu. Rozhovor není polemika s "kritickými tvrzeními" moderátora. Otázka má na konci otazník, nikoliv varovně vztyčený prst či vykřičník. Podívejme se proto na samotné otázky Jany Šmídové a Petra Holuba podrobněji.

Otevřený velikonoční dopis prezidentovi republiky, premiérovi a ministrům vlády, ústavním činitelům, soudcům a představitelům stran a církví v ČR.

Vám všem je určen tento Velikonoční dopis se žádostí o pomoc pro jednoho 69letého, politickou a ekonomickou situací po pádu "reálného socialismu" desorientovaného důchodce, dělníka a technika, který celý život poctivě pracoval, vychovával mladší generaci, nikdy nepatřil k prominentům režimů, minulého ani současného. Tento pán se dostal trošinku v důsledku své roztržitosti, ale hlavně v důsledku počinů technokraticky, nadřazeně a nehumánně rozhodujících správních i jiných administrativních orgánů, do těžko řešitelné sociální situace, píše Martin Polnar.

Komentátor Simon Jenkins v týdeníku Sunday Times pochválil anglickou královnu Alžbětu, že navzdory její osmdesátce, jíž se dožila tento týden, stále intenzivně "slouží národu". Královnino jubileum mu posloužilo jako odrazový můstek k energické obhajobě starších lidí, zanedbávaných dnešní "moderní" společností:

Asi těžko nalezneme oddanější strážce veřejné morálky v Česku, než jsou dva vzájemně si konkurující týdeníky: Respekt a Literární noviny. Ač se ve sto a jedné věci neshodnou, přesto stojí společně na stráži proti některým nešvarům, jimiž trpí české společnost, včetně jednoho z nejplačivějších: korupci. Bude zajímavé sledovat, jak se redakce těchto týdeníků, plné nekompromisních bojovníků za čistotu veřejných mravů, zachovají, když se vydavatel prvního z nich ke korupci veřejně přiznal, zatímco šéfredaktor druhého z nich ji veřejně schválil.

Knížepán Karel Schwarzenberg se nám rozpovídal v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Je zajímavé, že ač v poslední době přibývá - logicky, neb jde o dobu předvolební - příspěvků zabývajících se vládnutím a diskreditací té či oné strany, skoro nikde nenacházím analýzu, ale ani argumenty, proč ta či ona strana jedná zrovna tak a tak. Snad se předpokládá, že jsou to věci všem známé a lze je snadno dovodit. Možná, přesto bych rád shrnul aspoň to, co je dle mě nasnadě, ale o čem se moc nepíše.

Francouzský venkov, který je pro nás spojen s představou malebných vesniček s vinicemi, je trvale ohrožen postupným úpadkem. Mladí lidé se stěhují do měst a opouští rodné vesnice, které se tak kvapem vylidňují a stárnou.

Stejný osud měl potkat i kanton Accous, kde chtěla japonská společnost Toyal zrušit svou továrnu na zpracování hliníku. Tento krok by znamenal ztrátu 150 pracovních míst. S úpadkem svého kraje se odmítl smířit Jean Lassalle (UDF-Union pour la Démocratie Française - Unie pro francouzskou demokracii), poslanec za zdejší volební obvod, a zvolil proto specifickou formu protestu: 7. března začal držet hladovku a minulý pátek (po 39 dnech hladovění) uspěl. Japonská firma pod tlakem médií a politiků od svého záměru ustoupila.

ČTK - Po těžké nemoci 17. 4. 2006 ráno zemřel ve věku 71 let bývalý diplomat Rudolf Slánský. ČTK to oznámil rodinný přítel, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Rudolf Slánský byl v 60. letech členem Komunistické strany Československa, z níž byl v roce 1969 kvůli své aktivitě během Pražského jara 1968 vyloučen. V době normalizace pracoval v disentu, byl signatářem Charty 77. Po pádu totalitního režimu byl od roku 1990 do roku 1996 československým respektive českým velvyslancem v Rusku. V letech 1997 až 2004 byl velvyslancem na Slovensku.

Prežívame dobu veľkých obáv a nádejí prebudených novými skutočnosťami, silnejúcej jednoty pluralitného svetového spoločenstva. V spoločnom prostredí majú svoje miesto národy a ľudia rozdielnych kultúrnych tradícií. Šestinu našich súčasníkov výrazne poznamenáva islam. O islam sa ľudia u nás zaujímali oddávna, ale neopierali sa pritom o spoľahlivé informácie. Keď si máme jeden druhého podľa zásluhy vážiť a vzájomne spolupracovať, musíme si lepšie rozumieť a oslobodiť sa od predsudkov, pocitov nedôvery a niekedy nevraživosti, navrstvených minulou i súčasnou rivalitou a nepochopením. Nevľúdne súdy o islame, ktoré nie sú nijako vzácne v časti európskej tlače, robia chybu spravidla v tom, že predmet svojej kritiky chápu ako stuhnutý monolit. Tým islam nikdy nebol a nie je.

Štvrť Imána al-Rídha v severnom Bagdade patrí v meste medzi tie najnovšie. Jej domy boli rýchlo postavené z panelov a cesty sú nedláždené. Býva v nej už päťdesiatpäť rodín, ďalšie prichádzajú. Pri vchode do štvrte ukazujú spomienkové fotografie nedávne šiitske tragédie: smrť viac ako 1 000 ľudí počas púte v roku 2005, pohreb mučeníkov počas povstania proti americkej armáde v roku 2004 a koniec povstania proti Saddámovi Husajnovi v roku 1991, keď armáda okupovala miestny chrám.

Samotná existencia štvrte je pamätníkom udalostí, ktoré inde nie sú zachytené: všetky rodiny opustili svoje domy v strede Iraku, aby ušli eskalujúcemu sa sektárskemu násiliu. "Jeden z mojich susedov, sunnit, ku mne prišiel a povedal: Radím ti, aby si odišiel z tejto oblasti," vraví Abú Alí, ktorý pred dvoma mesiacmi odišiel z Tadži, ktoré bolo jeho domovom pätnásť rokov, po únose jeho brata.

Začnu stranami na české (parlamentní) levici - tedy sociální demokracií a komunisty. Jejich pozice v české politice je nejen dlouhodobá a i do budoucna myslím neotřesitelná, ale i zcela standardní a logická. Můžeme namítnout, že komunisté někdy přeci jen vymřou, ale nebude to nebude tak rychle, jak bychom si přáli. Navíc, nezávisle na jménu či označení, poptávka po silně levicové straně tu bude nepochybně i nadále. A sociální demokracie? Jedna s nejstarších (a stále aktivních) stran v ČR, navíc s pevným zastoupením snad ve všech evropských státech - nemůže být strana s větším historickým i mezinárodním zázemím.

Tato fakta jsem zmínil proto, abych je postavil do kontrastu se situací na protipólu české politiky. Tam totiž není žádná strana, která by odpovídala něčemu zavedenému v evropských zemích nebo byla vázána na nějakou historickou tradici (KDU je stále spíše střed).

Globální teploty stoupnou v důsledku podnebných změn v průměru o tři stupně a způsobí po celém světě katastrofální škody, pokud vlády nezačnou realizovat naléhavé změny, varoval čelný vědecký poradce britské vlády.

Sir David King, hlavní vědecký konzultant britské vlády, v pátek varoval, že takovýto teplotní vzrůst způsobí hladomor a sucho a ohrozí miliony lidských životů.

"3 degrees" - "Tři stupně" - Varovným vyhlídkám světa, jemuž hrozí katastrofy v důsledku globálního oteplování věnoval v sobotu 15.4. britský deník Independent celou titulní stranu - pod titulkem "Ohroženy jsou miliony lidí". - Proč o těchto závažných věcech nepíší české noviny?

Nejrychleji rostoucím zdrojem emisí skleníkových plynů je letecká doprava. 16 000 dopravních letadel, která jsou v provozu po celém světě, ročně vypouští do atmosféry více než 600 milionů tun kysličníku uhličitého. Pokaždé, když cestujete letadlem, k tomu svou cestou přispíváte.

Britští důstojníci se podíleli na americkém vojenském cvičení, jehož účelem bylo napodobit invazi do Íránu, navzdory opakovaným tvrzením britského ministra zahraničních věcí Jacka Strawa, že vojenský úder proti Íránu je "nemyslitelný".

Vojenské cvičení se jmenovalo "Hotspur 2004" a konalo se v červenci 2004 na americké vojenské základně Fort Belvoir ve Virginii.

"War is cruelty. There's no use trying to reform it, the crueler it is the sooner it will be over."

William Tecumseh Sherman

Armády monoteismem netrpí. Žádná z nich. Dokonce i ty protestantské starostlivě opatrují celou sadu ikon - předmětů opakovaného uctívání. V pantheónech se tak vojákům nabízejí různá vtělení neústupnosti, vlastenectví, odvahy, svědomitosti a dalších potřebných vlastností. Nejinak tomu je v U.S. Army. Kult nezahrnuje pouze neúprosné ničitele, které rodiče vybavili druhým křestním jménem získaným z válečné kořisti.

Jeden ze státních symbolů České republiky, velký státní znak, se objevil na stránkách s amatérskou pornografií. Upozornil mě na to jeden ze čtenářů, když si přečetl, jak se stejným symbolem zacházela firma Lidl.

Státní znak se společně s vlajkou Evropské unie objevuje na banneru, který je napevno umístěn na webu Amatéři.cz. Nejde o systém výměnné reklamy, inzerát je na stránkách stále, bez ohledu na měnící se okolní obsah. Propaguje „Centrální registr dlužníků“ (CERD), provozovaný společností CorpInvest, a. s., která sídlí v Libici nad Cidlinou.

V únoru 2006 přispělo celkem 116 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 16 861.00 Kč. V březnu 2006 přispělo celkem 129 dárců na provoz časopisu úhrnem částkou 20 381.00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,297.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.