Do situace, která je rovněž v nemalé míře zapříčiněná nepřehledným a občanům nesrozumitelným zákonodárstvím, stavícím občana bez finančních prostředků do pozice nevolníka, vydaného na milost či nemilost vrchnosti. Vyslyšte jeho příběh. A ti z Vás, kteří nemáte obrostlá srdce necitlivostí, prosím pomozte.

Ten příběh začal takto:

Pan Vladimír Slezák přišel na svět v roce 1937. V průběhu svého života prožil a přežil několik společenských systémových změn, ať již šlo o období první republiky, protektorátu, předúnorového období naděje, čtyřicetileté doby "vlády jedné strany" či nynějšího procesu obnovování demokracie. Pan Slezák se vyučil elektrozámečníkem a v průběhu svého života dálkově vystudoval Střední průmyslovou školu v Pardubicích. Ve svém aktivním životě pracoval pouze ve třech firmách -- 17 let Chotěbořské strojírny, 10 let Továrny mlýnských strojů a 8 let, do r. 1992 Vodní stavby, speciální zakládání staveb. Tento výčet uvádím ne proto, že Vás chci unavovat, ale abych Vás v jeho stručnosti přesvědčil o tom, že p. Slezák nikdy nebyl fluktuantem, asociálně orientovanou osobností apod. I v osobním životě projevoval mnoho aktivity, ať jako federální instruktor potápění, zálibou v běhu na lyžích, či vztahem ke včelařství. Od r. 1992 se snažil podnikat jako OSVČ. Smutným údělem některých živnostníků, které přelomová doba zasáhla již v době tzv. "před důchodem" je, že místo profitu jim zůstaly závazky, které bude splácet ze svého důchodu přiznaného mu v r. 1997 zřejmě velmi dlouho. Závazky, jejichž legalita je posvěcena kulatým razítkem, ale jejichž legitimita je více než sporná. P. Slezák je také invalida. Invalidita ZTP II. st. mu byla přiznána v r. 2001.

Nyní k meritu věci. Důchod p. Slezáka ve výši 7.330 Kč je po odpočtu výše uvedeného legálního, ne však legitimního exekučního závazku vyplácen ve výši 5.880 Kč. Náklady na bydlení v družstevním bytě, jehož je uživatelem, činí cca 5.000 Kč. Na všechny jeho výdaje, jídlo, ošacení, dopravu apod. tedy zbývá cca 880 Kč. Jak by řekl mýtický Jára da Cimrman "to není mnoho", ale věřte, že tato doba již není příliš zralá na vtipy. Je v logice věci, že člověk, kterému zbývá na život tak směšná suma, se občas dostane do opoždění platby. Dle stanov družstva, jehož byl p. Slezák členem, je dvojí opožděná platba důvodem k vyloučení z družstva a vypovědění z užívacího práva. Tak se stalo i p. Slezákovi. V důsledku malého opoždění plateb kdysi v r. 2002 je tento invalidní důchodce legálně zbaven svého majetku, kterým je družstevní byt v tržní hodnotě cca 1,000.000 Kč a bude vystěhován.

Historie nás učí, že ne vše co je v dané době legální, je i legitimní. Neobracím se na Vás s upozorněním, že toto je důsledek zákonů, které představují v nemalé míře i pro odborníky nepřehledný stav zákonných i podzákonných norem, na jejichž autorství a prosazování jste měli a nadále máte osobní zodpovědnost. Obracím se na Vás se žádostí o pomoc tomuto bídou do kouta zahnanému důchodci, navíc invalidovi, který celý život pracoval, aby mu na prahu stáří zbýval k obývání mostní oblouk. Nebo varianta ve svých důsledcích stejná, ale rychlejší, čehož se obávám.

Je pro mne hrůzou, že v bohaté společnosti, jakou Česká republika na prahu 21. století bezesporu je, mohla byrokratická mašinérie zahnat člověka, po celoživotní práci, do takto neúnosné životní situace. Je pro mne hrůzou, že v této společnosti žije, dle údajů charitativních organizací, více než čtyřicet tisíc lidí bez střechy nad hlavou. Je to pro mne hrůzou a pro nás všechny ostudou. Je na nás, zda navážeme na kořeny evropské civilizace svázané s velkým morálním odkazem Ježíše Krista v oblasti milosrdenství a lásky, je na nás, zda navážeme na odkaz osvícenského humanismu, nebo na stinné stránky evropských dějin plné bolesti a utrpení. Máme na výběr.

Nechci moralizovat. Je však naší šancí začít s nápravou třeba u tohoto jednoho člověka, p. Vladimíra Slezáka. Kontakt s ním Vám rád zprostředkuji. A věřím, že pomoc jemu bude začátkem pomoci i ostatním, kteří jsou v obdobné situaci. Oni jsou lidé jako Vy, jako já. Možná také jednou budeme potřebovat pomoci.

Vám, kteří jste ochotni pomoci, děkuji. Vám, kteří tuto žádost o pomoc z jakýchkoliv důvodů nepřijímáte přeji, abyste obdobnou pomoc Vy ani nikdo z Vašich blízkých nikdy nepotřebovali.

S úctou

Martin Polnar

Email: nitram.r@seznam.cz

V Praze, 17. 4. 2006, Velikonoční pondělí

P.S. Protože tento dopis je tzv. otevřený, adresu bydliště jak p. Slezáka, tak svoji sdělím až po případně projeveném zájmu ze strany relevantních orgánů či institucí. Děkuji za pochopení.