18. 4. 2006
Proč volit a ne malé strany...Je zajímavé, že ač v poslední době přibývá - logicky, neb jde o dobu předvolební - příspěvků zabývajících se vládnutím a diskreditací té či oné strany, skoro nikde nenacházím analýzu, ale ani argumenty, proč ta či ona strana jedná zrovna tak a tak. Snad se předpokládá, že jsou to věci všem známé a lze je snadno dovodit. Možná, přesto bych rád shrnul aspoň to, co je dle mě nasnadě, ale o čem se moc nepíše. |
Předpoklady1) Komunistická strana Čech a Moravy má natolik stabilní voličské jádro, že se vždy dostane do sněmovny. 2) Počet získaných křesel odvisí od počtu platných hlasů a nikoli od počtu všech potenciálních voličů. 3) Většina zákonů se schvaluje nadpoloviční většinou přítomných poslanců. 4) Možnosti senátu či prezidenta jsou oproti poslanecké sněmovně velmi omezené. 5) KSČM není stranou, kterou bych rád viděl u vesla. ZávěryA) Z 1 a 2 plyne, že KSČM má v poslanecké sněmovně více poslanců, než by odpovídalo skutečnému přání zbylých občanů této republiky ( = nevoličů této strany. Tento názor ale platí pro všechny strany, jde jen o úhel pohledu - pozn. red.). Nyní je to 41 poslanců, přičemž všech poslanců je 200. Co je ovšem horší, těchto 41 poslanců (pokud nejsou trvale nepřítomni) je zahrnuto do hlasování (bod 3), čímž se podílí na rozhodování. Zbytek parlamentu tudíž nevolí nadpoloviční většinou, ale pro musí být cca 63,5 % poslanců, což je víc než 3/5 hlasů*. Fakticky to znamená, že přítomnost KSČM velmi paralyzuje rozhodovací moc PS, která je (viz bod 4) pro fungování státu nezbytná. B) Z 1 a 2 plyne, že ten, kdo nevolí, či volí stranu, která se nedostane do sněmovny, podílí se na vzestupu všech stran, ale (podle 1) ponejvíce KSČM. (Z 5 pak, že bych to neměl být já.) C) Z A ovšem také plyne, že KSČM je konstantní opozicí v naší PS (není to pravda - viz hlasování ve výborech i v plénu sněmovny - pozn. red.). Troufám si říct, že vytvářet dojem, že PS s tímto závažím pracuje demokraticky, je minimálně nemorální. Platí totiž, že čím bude zbytek poslanecké sněmovny rozdrobenější, tím těžší bude získat tuto formálně ústavní většinu pro každý zákon. Z 5 pak vyplývá, že bych měl volit stranu, která získá nejvíce křesel a doufat, že se pak nerozpadne. Vzhledem k fatálnosti KSČM by k rozhodování, koho volit, měl stačit pocit, že jde o demokratickou stranu, která se s KSČM nespojí(při hlasování ve sněmovně takovástrana neexistuje - pozn. red.). Jakákoli jiná volba jen nahrává volebnímu patu, znemožňuje jakoukoli změnu či dokonce posiluje vliv komunistů na náš společný osud. Luxus rozhodovat se podle dalších kritérií si, jak doufám, bude moci dovolit aspoň příští generace. Na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky lze nalézt mnoho zajímavých statistik a dat, ale vzhledem k tomu, že novináři nechávají tato data ležet ladem, analýzu si z nich už bude muset každý udělat sám. * Normálně potřebných např. pro změnu ústavy - spočítáno trojčlenkou 101/(200-41), jde-li o standardní hlasování, o přesném číslu rozhoduje počet přítomných poslanců a počet přítomných poslanců KSČM. |