Na středečním zasedání vlády bude posuzován návrh ústavního zákona o referendu k raketovým základnám, který do Sněmovny předložili poslanci Vojtěch Filip (KSČM), Hana Šedivá (ČSSD), Zuzka Bebarová - Rujbrová (KSČM), Zdeněk Jičínský (ČSSD), Stanislav Grospič (KSČM) a další. Návrh počítá se sloučením termínu konání referenda tak, aby se konalo spolu s volbami do Poslanecké sněmovny nebo do zastupitelstev územních samosprávných celků. Schválení výstaby základny by nastalo, když by se pro něj vyslovilo 50% oprávněných voličů a nahrazovalo by ratifikaci smlouvy s USA parlamentem. ODS je proti referendu a pro stavbu americké základny. Otázka, na kterou by podle předloženého návrhu měli občané odpovídat, zní:

"Souhlasíte s tím, aby Česká republika na svém území umožnila Spojeným státům americkým vybudovat a rozmístnit jednotlivé prvky své protiraketové obrany,tj. balistické střely nebo jim sloužící radiolokační systémy včetně vojenských jednotek?"

Návrh zákona o referendu o umístění prvků protiraketové obrany USA na území České republiky - tisk 42/0 ZDE

Umístnění prvků protiraketové obrany USA na území Česka je výrazným zásahem do bezpečnostní situace České republiky a jejích občanů, tvrdí předkladatelé v důvodové zprávě. Dalším významným problémem podle autorů návrhu je asi největší ztráta suverenity státu od roku 1968, kdy ČR zcela ztrácí kontrolu nad částí vlastního území, protože půjde o vojenskou základnu cizího státu, kde nebude možné uplatnit vlastní jurisdikci.

Starší mívají s Českým rozhlasem potíže. A mládež? Neodliší jej od soukromých stanic! Servítky si neberou, ač toho moc nevědí. Věří si.

Profesionálové Českého rozhlasu (ČRo) a jejich hosté se 3.-5. října už po šestnácté setkají v Poděbradech na veřejné soutěži rozhlasové tvorby Prix Bohemia Rádio. Přednášet a diskutovat se zde bude podle programu, ale ani na normální posluchače rozhlasu by se při tom úplně zapomenout nemělo.

Stále problematičtější pozici ČRo loni vystihli v anketě žáci a studenti, kteří dle ustáleného místního zvyku poslouchají soutěžní nahrávky v roli publika, protože se jiní zájemci z řad dospělé a nezávislé veřejnosti dostavují jen ojediněle. Vypsali mi svoje názory a hodnocení loňské soutěže a jen některé jsou povzbuzující.

Pravidelný dokumentární pořad televize BBC Panorama se v neděli večer zabýval obviněním, že papež Benedikt XVI. hrál vůdči roli v systematickém utajování sexuálního zneužívání dětí katolickými kněžími.

Dokumentární film televize BBC zkoumal tajný dokument, který upravuje procedury, jak má katolická církev reagovat na skandály týkající se sexuálního zneužívání dětí kněžími.

Pořad televize BBC tvrdil, že ustanovení tohoto dokumentu, nazvaného Crimen Sollicitationis, vynucoval kardinál Joseph Ratzinger po dobu dvaceti let, do té doby, než se stal papežem.

Pořad televize BBC "Sex Crimes and the Vatican (Sexuální zločiny a Vatikán)" můžete zhlédnout ZDE

Evropská unie v pondělí přivítala rozhodnutí americké vlády ustoupit a poskytnout od roku 2009 plnou autonomii neziskovým organizacím, které spravují názvy internetových domén.

V poslední době se v našich médiích v souvislosti se záměrem vybudovat v Evropě protiraketovou základnu často setkáváme s pojmy protiraketa, antiraketa, obranná raketa či jen raketa. Přitom všichni mají na mysli totéž -- raketu, anglicky nazývanou GBI (Ground Based Interceptor), zbraňový prvek, součást systému protiraketové obrany Spojených států před mezikontinentálními raketami.

Tento článek má přispět k pochopení jejích provozních možností už jen proto, že o ní koluje řada nepřesností a dezinformací, které stěží mohou přispět k vytváření fundovaných názorů a postojů k záměru USA vybudovat svoji protiraketovou základnu v České republice.

Systém GBI není schopen bránit Spojené státy proti vícenásobným bojovým hlavicím a vícenásobným manévrujícím bojovým hlavicím, které mají ve výzbroji strategické raketové síly Ruska. K tomu nebyl systém navržen, ani není za tím účelem budován. Při tom již v současné době státy, disponující jadernými a raketovými zbraněmi vyvinuly a mají k dispozici řadu prostředků, jak jej za relativně malý peníz překonat. Na základě dostupných veřejných informací existují vážné pochyby o správnosti základních předpokladů projektu pokud jde o reálnost hrozeb, před nimiž má Spojené státy a případně i jiné země chránit, i pokud jde o technickou proveditelnost a účinnost navrhovaného obranného systému. Stejného názoru jsou miliony Američanů, kteří se také staví na odpor vůči tomuto projektu. Jejich akce nese název: "Řekni prezidentovi, že nesouhlasíš s iniciativou raketového štítu!" Podstatné je, že výstavba protiraketové základny na našem území z hlediska zajištění obranyschopnosti ČR prakticky nemá smysl.

Ing. Stanislav Kaucký byl analytikem odboru komunikačních strategií a služeb Armády ČR, nyní působí jako redaktor nezávislého vojensko odborného měsíčníku ATM - Armády, technika, militaria

Obraz Španělska, který líčí pan Molnár ve své recenzi na film Volver od Pedra Almodovara, je neskutečně ahistorický.

Především, svádět machismus na arabskou přítomnost na Iberském poloostrově je těžko doložitelná, i když oblíbená hypotéza, která vždy umožňuje přesunout vinu na zlého cizáka a nehledat chyby v sobě. Či přítomnosti vysvětlíme třeba machismus britský (o ruském ani nemluvě), vezmeme-li v úvahu že žen, které ročně zemřou ve Velké Británii vinou domácího násilí, je podle statistik podstatně více než ve Španělsku?

Politici si lezou navzájem na nervy a více a více občanům ve stále větší míře i krkem. Oči pak lezou z důlků všem společně, bez ohledu na to, co, jak a koho volili.

Po každé předvolební kampani, volebním aktu a sečtení výsledků, řeknou novináři (možno zaměnit politology apod.) občanům, zda mohou být s dosaženým výsledkem počínání voličů spokojeni nebo budou hovořit či/a psát o nutnosti opakování aktu - předčasných voleb. Ústava nebyla vždy používána ke správě země, protože by mohla politický vývoj svazovat. Někteří ji chápou obdobně jako návod na mixér. Zatím se zdá, že názorům z podhradí se diví i prezident. Není divu. Však může. V zemi je přece svoboda.

V německém federálním parlamentě se mluví o zákonném zákazu kouření. A je dokonce možné, že se politikové na nějakém zákonu shodnou, ale co bude ten zákon obsahovat, to zatím nikdo neví.

Kuřáci a nekuřáci. Už léta se o tom nejen mluví, ale také se někdy do krve hádá, zda se má zakázat kouření a jestliže ano, tak kde. Teď pod tlakem z Bruselu hledá řešení dokonce i německý federální parlament. A protože každý poslanec je kuřák, nebo nekuřák a každý kuřák a nekuřák zase volič, je to politicky závažná věc. Proto se asi nehledá názor politických stran, ale hledá se skupinový a nadstranický návrh. A každý zájmový kroužek k tomu chce dodat to své, nejradši prostřednictvím německých médií.

Po celou dobu po roce 1989 bylo velice příznačné naprosté pohrdání ochranou státního tajemství dle zákona č. 102/1971 Sb., což bylo zdůvodňováno tím, že se jedná o "komunistický" zákon. Zvláště v souvislosti se skandalizací kohokoli a čehokoli bylo se státním tajemství nakládáno jako s onucí.

Situace se poněkud zlepšila po schválení zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností. Přesto docházelo často k únikům utajovaných skutečností bez jakýchkoliv důsledků, pokud se jednalo o vyvolání politického skandálu, nebo v souvislosti s ochranou ekonomiky státu (privatizační skandály). Od 1. ledna.2006 platí pro tuto oblast nový zákon, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Už se nejedná o "komunistický" zákon. Výrazně se obměnilo i vedení NBÚ. Přesto se ukazuje, že ani přední představitelé státu -- členové vlády - a sami členové zákonodárného sboru -- poslanci - nemíní vzít tento zákon vážně.

Rok má 365 dní. Některé dny jsou všední, jiné jsou sváteční. Nejvyšším svátkem je šabat. Jom kipur nazývaný také šabat šabaton (šabat šabatů). Jen jednou v roce se protknou tři svatosti - svatost lidská, svatost místa a svatost času. Jen jednou v roce mohl vstoupit velekněz do Nejsvatější svatyně - na jom kipur.

Poznámka Štěpána Kotrby na okraj vyjádření šéfredaktora Radiožurnálu Jana Pokorného, reagující na článek "Zpackané Langerovo Watergate na Primě" je také hodná pozoru. Dovolím si k této Poznámce pár poznámek

Americký prezident George Bush se připravuje na snad největší boj svého politického života. Vznikla obrovská kontroverze ohledně toho, zda lhal americké veřejnosti ohledně zhoršující se situace v Iráku. Krize má také dopad v Evropě, neboť Bushovi kritikové tvrdí, že jeho vláda utajila klíčové informace o Iráku od svých britských spojenců.

Bob Woodward: State Of Denial: Bush at War Part III, Simon & Schuster Adult Publishing Group 2006, ISBN: 0743272234 ISBN-13: 9780743272230. První díl: Bush at War (ISBN: 0641675984 ISBN-13: 9780641675980), druhý díl: Plan of Attack (ISBN: 0743255488 ISBN-13: 9780743255486)

Výsledek rakouských parlamentních voleb je jednoznačný, skončila éra spolkového kancléře Wolfganga Schüssela a na jeho místo ještě tento týden bude jmenován s velkou jistotou spolkovým prezidentem předseda sociálních demokratů Alfred Gusenbauer.

O vítězi voleb bylo rozhodnuto mezi oběma největšími stranami - lidovců ÖVP a sociálních demokratů SPÖ. Zvítězila ta, která ztratila oproti minulým volbám méně hlasů, a tou byla SPÖ, která pozbyla jeden poslanecký mandát, zatím co lidovci třináct, takže v 183 členné Národní radě mají 68 proti 66.

Alfred Gusenbauer , předseda SPÖ a Marie-Luise Pokorny-Reitter z SPÖ Innsbruck

Víc než 126 miliónů Brazilců hlasovalo ve volbách prezidenta, guvernérů pro všech 26 států a federálních okresů, 513 federálních náměstků dolní komory a 2781 křesel v Senátu. Předvolební průzkumy předpovídaly, že dosavadní prezident Luiz Inacio Lula da Silva by porazil kandidáta pravostředové sociální demokracie Geralda Alckmina s mnohem větší převahou, než 50 procent plus jeden hlas potřebný k vítězství v prvním kole voleb. Při 99.9 procentech hlasů, spočítaných v pondělí ráno, Lula dostal 48,6 procenta oproti 41,6 procent pro Alckmina.

Při 94 procentech sečtených hlasovacích lístků, prezident Luiz Inacio Lula da Silva (60, PT - Partida da los Trajabadores) získal 49 procent hlasů v porovnání se 41 procenty pro kandidáta pravého středu, guvernéra Sao Paula Geraldo José Rodriguese Alckmina Filho (53, PSDB - Partido da Social Democracia Brasileira), sdělila ústřední volební komise v pondělí 2. října ve 4:40 ráno českého času. 7% získala další levicová kandidátka, senátorka Heloise Helena (P-SOL - Partido Socialismo e Liberdade). Lulovy šance spadly poté, co ho v poslední fázi kampaně protivníci kritizovali za korupci a špinavé triky. Lulův vedoucí kampaně, Marco Aurelio Garcia, řekl, že zisk pro prezidenta z prvního kola by byl ještě možný, protože mnoho nesečtených hlasů je z chudého severovýchodu Brazílie, kterému Lula štědře prospěl z vládních sociálních programů.

Vymknuta z kloubů doba v Brazílii šílí, tak to zde dnes vypadá. Za dveřmi jsou volební výsledky. Jiné kafe nežli v amerických lhostejňákovech. V souvislosti s katastrofou letadla GOL byl vyhlášen státní smutek, což nebrzdí předvolební erupce, ale prožívá se opravdově obojí. Ke chvále cynického rozumu poznamenávám, že prapory na půl žerdi nejsou kvůli volbám. Neuvěřitelné. Tady ve městě, nad volebním centrem v Guará, poletuje sup. Číhá na politické mrtvoly?

Podle mimořádného zákona, který minulý týden schválil americký kongres, jsou na světě dva druhy lidí: občané USA, kteří mají svá práva, a ne-občané USA, kteří nemají práva žádná. Nový zákon, o němž New York Times napsaly, že jde o "tyranský zákon, jenž bude v dějinách americké demokracie hodnocen jako jeden z nejhorších", poskytuje americké vládě právní moc zadržovat na neomezeně dlouhou dobu jakéhokoli cizince se jí zlíbí. Stačí prohlásit, že cizinec je terorista nebo že teroristy nějak "podporuje", a bude ho moci zadržet na dobu neurčité délky -- neurčité, protože jako ne-občan USA tento člověk nebude mít právo proti svému zadržení protestovat nebo se proti němu odvolat.

Obě komory amerického Kongresu právě schválily Zákon o vojenských komisích, který dovoluje mimosoudně věznit na dobu neurčitou osoby podezřelé z terorismu a umožňuje také, aby byly mučeny -- jen to tak nenazývá. Šokující? ptá se v deníku Daily Telegraph konzervativní britský historik z Harvardské univerzity Niall Ferguson. Zvlášť šokující na tom je, že přijatý zákon je kompromisem. Bílý dům původně navrhl ještě něco ostřejšího. Až opozice od tří republikánských senátorů donutila prezidenta Bushe, aby návrh zákona zmírnil. Trošku.

Čas od času se vzedme vlna mediálního zájmu o náboženskou víru. A úplně nejlepší pro média je, lze-li ten zájem "pohnojit" nějakým konfrontačně vnímatelným podnětem. Pokud se zdá, že máme nesmiřitelné stoupence víry jen mezi muslimskými fundamentalisty, nemylme se. Jsou i "křesťanští" fundamentalisté; a nejen v USA. Jedni ovšem okatě zabíjejí nevinné lidi výbušninami, ti druzí "ve spravedlivém hněvu" dští síru alespoň slovem. Ale i slovo dokáže zabíjet.

Poslední zpráva zpravodajských služeb USA o teroristické hrozbě pro Spojené státy (z níž byly některé výňatky a závěry, především v důsledku předvolebního boje do Kongresu, zveřejněny) znovu uvedla, že válka v Iráku, jako součást tažení proti terorismu, je fatální omyl. Taktická a strategická chyba! Důstojníci všech zpravodajských služeb USA konstatovali, že válka v Iráku situaci v boji s mezinárodním terorismem podstatně zhoršila, protože dnes už nebojujeme jen s al-Kajdou, ale celou novou generací jejích nezávislých nástupců, pro které je al-Kajdá inspirací a okupace Iráku dobrým důvodem ke globálnímu odporu vůči USA, jejich spojencům - stejně jako světu a kultuře, kterou představují.

Štěpán Kotrba kritizuje TV Prima za zpravodajství o usnesení Poslanecké sněmovny vyzývající pp. Topolánka, Langra a Nečase k odstoupení. V podstatě naprosto stejný text mohl být napsán o hlavním večerním zpravodajství na veřejnoprávní (!) ČT 1. Celá zpráva vyzněla tak, že levičáci, kteří jsou stejně schopní všeho, si toto usnesení odhlasovali, i když je to největší skandál v dějinách naší země.

Divák v žádném případě neměl šanci dozvědět se, že odposlouchávání nenařídila ČSSD, ale orgány činné v trestním řízení, a to v souvislosti s vyšetřováním trestného činu úniku tajné Kubiceho zprávy. Co se již vůbec nemohl dozvědět, bylo, že policejní vyšetřování bylo zaměřeno právě proti současnému -- dočasnému ministrovi vnitra Langrovi. Právě tento pán další postup policie rázně zatrhl, a to včetně zbavení funkcí nepohodlných policistů, i když je sám důvodně podezřelý, že nestojí jen za únikem Kubiceho zprávy, ale možná i za jejím vznikem.

Kdyby byla ČT skutečnou veřejnoprávní televizí, tedy televizí, která má sloužit všem občanům, což rovněž znamená chránit základní principy právního státu a demokracie, měla v právě v této souvislosti bít na poplach. Znamenají poslední kroky ODS, že napříště policie nesmí vyšetřovat výše postavené?

V srpnu přispělo celkem 124 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 20 761.00 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 8. 2006 částku 370 357.38 Kč. Využíváme ji v současnosti k modernizaci funkcí našeho serveru. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,459.34 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.