3. 10. 2006
Nedůvěryhodnost premiéra TopolánkaMinistr Pospíšil porušil zákon, důvodně podezřelý je i ministr LangerDušan Komanický
Po celou dobu po roce 1989 bylo velice příznačné naprosté pohrdání ochranou státního tajemství dle zákona č. 102/1971 Sb., což bylo zdůvodňováno tím, že se jedná o "komunistický" zákon. Zvláště v souvislosti se skandalizací kohokoli a čehokoli bylo se státním tajemství nakládáno jako s onucí. Situace se poněkud zlepšila po schválení zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností. Přesto docházelo často k únikům utajovaných skutečností bez jakýchkoliv důsledků, pokud se jednalo o vyvolání politického skandálu, nebo v souvislosti s ochranou ekonomiky státu (privatizační skandály). Od 1. ledna.2006 platí pro tuto oblast nový zákon, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Už se nejedná o "komunistický" zákon. Výrazně se obměnilo i vedení NBÚ. Přesto se ukazuje, že ani přední představitelé státu -- členové vlády - a sami členové zákonodárného sboru -- poslanci - nemíní vzít tento zákon vážně. |
V této souvislosti je známý skandál expremiéra Grosse, který byl ve vztahu k zákonu č.148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, natolik znevěrohodněn, že nebyl schopen prokázat čistotu při nakládání s financemi. Přestože nebyl povinen žádat o prověrku dle tohoto zákona, ve snaze udržet se v křesle premiéra si podal o prověrku žádost. Navíc se prokázalo, že ústřední správní úřad pro oblast ochrany utajovaných skutečností, tedy Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), je řízen lidmi, kteří se dostali často do rozporu se zákony, které měli chránit. Jak jinak si vysvětlit to, že dojde k úniku utajovaných informací začleněných do stupně utajení "důvěrné" z dokumentu projednávaného Výborem pro obranu a bezpečnost Sněmovny (tzv. Kubiceho zpráva). Přitom jedním z důvodně podezřelých je nynější ministr vnitra Langer (ODS), který významným a bezprecedentním způsobem zasáhl do vyšetřování tohoto úniku utajovaných informací. Jak jinak si také vysvětlit, že ministr spravedlnosti Pospíšil (ODS) zveřejnil informace ze zprávy plukovníka Tomáše Almera z Útvaru zvláštních činností kriminální policie, předložené v režimu "důvěrné"? Pokud si poslanci schválili zbavení mlčenlivosti ve vztahu ke státním orgánům, tak tak učinili v souladu se zákonem, tudíž se takový akt týkal pouze osob oprávněných dle zákona a za dodržení dalších podmínek stanovených zákonem pro jednání o utajovaných informacích. Stupeň "utajované informace" nebyl zrušen a tedy ani informace nemohly být zveřejněny (jednání Sněmovny přenášela TV v přímém přenosu!). Evidentně došlo k porušení zákona a ministr Pospíšil se vyhne stíhání jen z titulu poslance vystupujícího v rámci jednání v plénu Sněmovny. Únik informací ale musí být NBÚ prošetřen a stanoven závěr, zdali byl zákon porušen a kdo ho porušil. Další problémy při dodržování zákona o ochraně utajovaných informací vyplývají ze souvislostí při dodržování podmínek přístupu fyzické osoby k utajované informaci stupně utajení "důvěrné" a vyšší ve vztahu k bezpečnostní spolehlivosti. Sem patří i to, že osoba nesmí být vydíratelná, a k tomu musí mít v pořádku a pod kontrolou svou finanční situaci. To byl problém expremiéra Grosse (ČSSD), který byl přinucen požádat o prověrku k ověření své bezpečnostní spolehlivosti. V obdobné, ne-li stejné situaci je současný -- zatím - premiér Topolánek (ODS). Existuje celá skupina nevysvětlených finančních operací z doby, kdy byl pan Topolánek členem představenstva společnosti VAE:
Pokud by fyzická osoba požádala o osvědčení fyzické osoby pro seznamování s utajovanými informacemi na stupeň utajení "důvěrné" nebo vyšší, pak s takovouto informací ve svém dotazníku, jak je možné číst výše v genezi případu VAE, by ke zjištění bezpečnostní spolehlivosti Národní bezpečnostní úřad nemohl Osvědčení vydat! Lze vyvodit, že pan Topolánek by měl velké problémy prokázat NBÚ svou bezpečnostní spolehlivosti, pokud by o osvědčení řádně žádal. Je pravda, že premiér Topolánek NEMUSÍ o osvědčení žádat: Z titulu § 58 o zvláštním přístupu k utajované informaci dle zákona o ochraně utajovaných informací je oprávněn, jako člen vlády, nakládat s utajovanými informacemi, aniž by byl držitelem osvědčení. To jest nemusí absolvovat bezpečnostní řízení. Jediný způsob, jak odvrátit od své osoby podezření o možné vydíratelnosti a bezpečnostní nespolehlivosti, je absolvovat bezpečnostní řízení na základě žádosti o osvědčení dle zákona č. 412/2005 Sb. Takto se k podezření ke své osobě kdysi postavil expremiér Gross. Učiní tak i Mirek Toplánek? Autor je odborný poradce poslankyně Zuzky Bebarové-Rujbrové |