Pozorně sleduji diskusi o policejním zásahu proti CzechTeku na Britských listech. Po řadě článků, které tento zásah obhajují, jsem dospěl k závěru, že celá záležitost má kromě jiného silné psychologické pozadí.

Titulek textu Pavla Severy, místopředsedy výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za KDU-ČSL, "Jak pořadatel ztloukl policii i technaře," publikovaný v PRÁVU 6. 8. 2005, se mi líbí. Tím však spokojenost končí. Autor hned v úvodu píše, že "není přece možné sdělit účastníkům místo konání akce až v den konání akce samé." Svatá Boží prostoto! Takové tvrzení budí obavu o stav myšlení osoby stojící téměř na vrcholu pyramidy činovníků, bdících nad bezpečností a obranou této země.

Podle posudku ing. Jitky Nuhlíčkové ze Státní rostlinolékařské správy v Tachově, který má redakce Britských listů k dispozici, poškození travního porostu v celém prostoru louky u Mlýnce a Újezda pod Přimdou, na které se konal CzechTek 2005, není trvalé. Silnější zdupání je podle dokumentu pouze na rozloze 1 ha. Odborníci tvrdí v posudku, že i tento porost je však schopen regeneraace. Vzhledem k tomu, že posečení a spásání travin skotem na pozemcích firmy Italinvest se dělo bez souhlasu majitele pozemku, což už Plesky sdělil médiím, jsou nejspíše stížnosti na statisícové škody přehnaným a účelovým tvrzením, majícím vytvořit předpoklady pro neoprávněnou výši náhrad, případně vyplacených pojišťovnou či pozemkovým fondem.

Fotokopie posudku SRS 12

"Ta situace je opravdu složitá, protože to je jedna louka, která není nijak ohraničena a patří více majitelům. V tomto pohledu tedy chceme mít jasno," dodal Bublan.

Ministr vnitra Bublan opět nemluví pravdu. Už po několikáté. Protože pokud je jen tak flagrantně neinformovaný v právních otázkách, až to hraničí s hloupostí či anarchií, je s podivem, jak může být ještě ministrem. Po premiérovi a předsedovi ČSSD je to už třetí politik, který má problémy s psanými zákony. O morálce nemluvě.

"Patřit více majitelům" může jen nemovitost (pozemek), jejíž majitelé jsou zapsaní v listu vlastnictví - takzvaném "elvéčku". Tak je spoluvlastní parcelu nad pozemky Italinvestu dva důchodci - Blažena Hlasová a Miroslav Svoboda. Celá louka ale není "jedna louka", avšak několik geodeticky zaměřených, byť viditelně neohraničených pozemků, majících nezávislá katastrální čísla, z nichž každý je vlastněn nezávisle na druhém jinými osobami a tito majitelé jsou zapsáni pouze u svého majetku. Nemohou tedy disponovat (pronajímat, zastavovat, nebo prodávat) jinými pozemky než svými vlastními. Jejich vlastnictví je výlučné. To policie věděla, proto se tak sháněla po ostatních vlastnících. To, co policie "neznala", bylo věcné břemeno k místní komunikaci, vedoucí na pozemek Italinvestu. Toť ostuda policejního právníka. Konstnantin Plesky na pozemky své firmy dovolil vstup neomezenému počtu osob, určenými Václavem Šroubem. Ke svému pozemku měl mít přístup on, Šroub i Šroubem určené osoby bez omezení - dle § 6 a § 19 zákona č.13/1997 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. A nemuselo se nic stát...

Všechny tyto informace si lze ověřit v on-line přístupu do katastru nemovitostí ZDE

Tolik realita, se kterou ani neznalost zákona či úmyslné nepravdy ministra vnitra nic nezmůžou. Zásah policie na pozemku, ke kterému vede asfaltová cesta, a kam byl majitelem povolen vstup, byl nezákonný od samého počátku. Za ostatní chaos už byla plně odpovědná policie, neboť se udál z jejího rozhodnutí a pod jejím velením.

CzechTek 2005: Zákon platí pro velící důstojníky, tiskovou mluvčí i pro mužstvo ANALÝZA

Jako přímý svědek střetů na louze v katastru Obce Mlýnec na Tachovsku nehodlám v tuto chvíli řešit trestnou činnost příznivců tekna či demonstrantů (užívání a distribuci omamných látek, řízení vozidel pod jejich vlivem, neoprávněné užívání cizí věci, ...) . Na to se najde dost povolaných z řad státního aparátu. Nehodlám ani vynášet moralistické či politické soudy. Na to se najde či už našlo dost příživníků z obou stran virtuální "barikády". Zastavím se u jiného aspektu - trestné činnosti policie před zásahem, při něm, po něm a během následných demonstrací. Reaguji tak na výroky mluvčí Policejního prezidia Blanky Kosinové o tom, že policie se snaží co nejrychleji vyšetřit případná pochybení jednotlivých policistů.

Policejní mlátičky se mohou cítit beztrestně a sebejistě, jen pokud selže velení jednotlivých jednotek. Pokud instrukce velících důstojníků dovolí aktivní obranu útokem. Pokud policisté rozhánějí "po ghándíovsku" sedící demonstraci výbuškami a slzným plynem, házenými mezi sedící a neútočící. Pokud policisté rozhánějí dav mlácením šestnáctiletých, stěží padesátikilových děvčat půlmetrovými obušky přes obličej i záda. Pokud policisté užívají vodního děla přes nezbytnou míru z bezprostřední blízkosti. Pokud by velitelé družstev, instruktoři z celé republiky i velící důstojníci z Tachova dbali zákona, který by pro ozbrojenou pěst státu měl být závazný od prvního do posledního písmenka, nemohlo by se stát, že následky jejich zásahu přesáhnou škody, způsobené jejich případnou nečinností. Nemohlo by se stát, že budou záměrně ničit majetek cizích osob (automobily, aparatury, stany) jen proto, aby jejich kolegové teknaře poznali na silnici a mohli je za "špatný stav vozidel" pokutovat či jim nedovolit přejezd hranic. Nemohlo by se stát, že policejní mluvčí lžou. Nemohlo by se stát, že lže i ministr vnitra. Nemohlo by se stát, že po předešlém víkendu zůstane v ústech mnoha lidí chuť krve.

Protože si tu chuť budou pamatovat.

Emoce zvířené "plastikovými kyji" znemožňují racionální myšlení. Věnujeme často pozornost věcem podružným a málo se soustředíme na témata nosná. Již samotné hledání, která vrstva kladení otázek je důležitá nebo úrodná, kterou je lépe pro nedostatek času pominout, a které se věnovat podrobněji, protože její zanedbaní by bylo chybou, je samostatnou důležitou úlohou.

Okurková sezóna léta 2005 přímo svádí ke srovnání s českými poměry 1905. Kdo čte klasiky (dnes již nepochybně téměř vymřelá sorta lidstva, neboť televize a lehké můzy jsou podstatně méně náročné jak na čas, tak i schopnost rozumět psanému textu) ten ví, jak vypadala Praha kolem r. 1905.

Vracím se krátce k svému pobytu v Řecku letos v červenci. Poslední den před odjezdem, cestou z Olympie na Peloponésu, kde jsem učil v rámci semináře, uspořádaného Kokkalisovou nadací, jsme strávili v horkém dni v Athénách. V pěší zóně, která se stáčí pod kopcem, na němž ční Akropolis, je za zdí, obrostlou vínem, odděleno od ulice malé, krásné, staromódní letní kino. I širokoúhlé plátno má obrostlé vínem, pod plátnem stojí menší socha bohyně Diany a vodotrysk.

Určitým kulturním znesvěcením tohoto stánku bylo, že jsme v tom kině zhlédli onoho večera dne 18. července nový blockbuster Toma Cruise Válka světů. Je to velmi špatný film, i když je zajímavé, do jaké míry je ovlivněn traumatickými zážitky Američanů z útoků z 11. září. Film však nemá žádný děj. Tom Cruise hrdinně bojuje proti invazi cizozemšťanů, až oni najednou záhadně sami vymřou - dostali infekci.

V těchto dnech se však v témž krásném kině hraje jiný film - viz obrázek.

Před několika dny jsem se probíral léty netknutými svazky staré knihovny. Přitom mne zaujaly měsíčníky Stavovské Reformy z roku 1933. Když jsem zjistil, že v jednom ze sešitů je obšírné pojednání o důchodovém systému a jeho základech (bez uvedení autora), neodolal jsem a podíval jsem se, oč jde. K mému překvapení nešlo o nic jiného, než o to, čemu dnes říkáme "důchodová reforma".

Spisovatel Jan Beneš, který žil dlouhá léta v USA, se dostal začátkem července na silnici v Dobříši, kde je omezená rychlost, do střetu s automobilistou, který chtěl jeho vůz předjet. Vznikl z toho incident a spisovatel byl odsouzen u soudu první instance k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíce s odkladem na 1 rok. Jak k tomu došlo, líčí tento otevřený dopis spolku Šalamoun:

Benon Sevan, bývalý šéf programu OSN "ropa za potraviny" pro Irák prý přijal téměř 150 000 dolarů úplatků. Konstatoval to inspekční panel OSN a vyzval generálního tajemníka OSN Kofiho Annana, aby zrušil Sevanovu imunitu a umožnil jeho trestní vyšetřování. Sevan odešel z OSN v pátek a jeho právník se vyjádřil, že je prý toto obvinění nepravdivé.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Šejk Omar Bakri Mohammed, bývalý šéf radikální organizace Al Muhadžirun, který se pro své provokativní výroky stal zejména pro britský bulvární tisk archetypálním představitelem muslimského extremismu, odcestoval v sobotu z Británie do Libanonu, zřejmě z obav, že by mohl být v Británii nyní vyšetřován pro "zradu".

Tony Blair varoval, že Mohammedova organizace čelí možnému zákazu, podle protiteroristických předpisů, které britský premiér nyní připravuje. Omar Bakri podle svého kolegy prý zastává názor, že "Británie vyhlásila muslimům válku".

Britská policie a právníci mají jednat o tom, zda by měli být někteří verbálně nejagresivnější islámští radikálové v Británii čelit trestnímu stíhání za "velezradu".

Velezrada je v Británii považována za jeden z nejtěžších trestných činů. Trest smrti za velezradu byl zrušen až v roce 1998 a nyní se tento zločin trestá doživotním vězením.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Dne 15. července 2005 se v New York Times a v řadě dalších amerických novin objevil následující text zveřejněný jako komerční inzerát. [1]

Americká strategie národní bezpečnosti TÉMA BL

Zdá se, že policejní zásah proti teknoparty rozdělí národ. Spíše však aktivní a organizovaná skupina předstírá, že je mnohem početnější, než jak je tomu ve skutečnosti. Pozoruhodné je, že přestože tito lidé ani zdaleka nepřipomínají mladé konzervativce, dostává se jim masivní podpory ze strany pravicového tisku (LN) i údajně veřejnoprávní ČT. Profesionální humanisté, tradičně slepí na jedno oko, v čele s Václavem Havlem a senátorem Štětinou, se společně s ODS postavili na stranu "dětí". To je jistě překvapující, neboť část komentátorů by teknaře ráda počítala k rebelující levicové mládeži. Levicová mládež s vlivnou podporou komentátorů a politiků pravicových by byla skutečné unikum, kdyby skutečně byla levicová. Ale tak tomu zcela jistě není, jak se ještě pokusím dokázat.

Vzbouření kolem celé události ukazuje spíše na to, že ve společnosti existují skrytá napětí, pro něž je střet policie a teknařů jen rozbuškou.

Klid demokracie má jednu chybu. Způsobuje absťák po velkých kolektivních citech. Od krize v České televizi už pár pátků uteklo, Czech Tek je dalším výronem touhy po Velkém Boji Za Hodnoty. Na všech stranách.

Velký Boj Za Hodnoty má ovšem taky jednu chybu. Dělá z lidí idioty. Taky na všech stranách.

Britský tisk informoval o vítězství vytrvalého demonstranta, Briana Hawa, u vrchního soudu v Londýně. Šestapadesátiletý muž nebude nucen opustit místo čtyřletého nepřetržitého protestu, ležící v těsné blízkosti britského parlamentu, tedy Parliament Square v Londýně. Jeho protest trvá nepřetržitě již 1 517 dní a nocí a nedávný pokus o jeho zákaz nebyl úspěšný.

Největší zajímavostí na výsledku řízení však není samotný verdikt, ale spíše jeho odůvodnění. Brian Haw může ve využívání práva na vyjádření nesouhlasu pokračovat díky chybě v zákoně.

Jak to na Tachovsku vypadalo od pátečního večera, kdy auto Českého rozhlasu dorazilo na louku u Mlýnce, najdete na řadě fotogalerií Davida Němce a Štěpána Kotrby. Najdete zde i galerie z protestní demonstrace před ministerstvem vnitra na Letné.

CZECHTEK: TÉMA BL ČRo SPECIÁLZPRAVODAJSTVÍ ČRoKOMENTÁŘE ČRoJINÉ WEBY

FOTOGALERIE 5. 8. Víkendová demonstrace na Letné

CzechTek 2005 29. - 30. 7.

FOTOGALERIE BL DAV + ŠOK

FOTOGALERIE 1. ČRo Online na cestě

Fotoreportáže BL z minulých ročníků 12 345678 91011121314

Po zveřejnění apelu Jana Čulíka "Proč to nejde" přispělo v červnu 2005 celkem 195 čtenářů na provoz Britských listů úhrnem částkou 75 567 Kč, dalších 11 200 Kč byl příjem z reklamy. Na internetovém účtu Paypal máme nyní dále 715.08 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu cca šest až osm tisíc čtenářů denně, někteří z nich velmi podstatnými částkami, děkujeme. Vybranou částkou budeme financovat dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.