a) Che Guevara

Technaři (krycím jménem Tančící děti) jsou mladší, fotogeničtější a sympatičtější než tmavý šik obrněnců bez tváře. Rozhodně jsou milejší než blazeovaní pupkáči z parlamentu. Pitomí jsou ale přinejmenším stejně. Když jejich tribun Radim Špaček napsal (v článku "Svoboda a CzechVztek") do Mladé fronty, že "hodnoty, které CzechTek nabízí, převažují nad několika probdělými nocemi místních nebo pošlapanou loukou", byl to do vlastní branky nejen gól, ale snad celý hattrick (dokázal to mj. Vladimír Kučera v článku "Nadhodnoty technoparty" v Mladé frontě o dva dny později). S lidmi, kteří staví svoje hodnoty nad klidný spánek ostatních, bývají obecně špatné zkušenosti. Takoví mají podivuhodný sklon podřizovat hodnotám nejenom spánek, ale nakonec i štěstí a životy všech okolo. K Czech Teku a podobným svobodomyslným akcím mám vztah přívětivý, ale svůj klidný spánek stavím nad deset Czech Teků. Žádám Radima Špačka i všechny ostatní technaře, aby svojí svobodě tančit neobětovali moji (a číkoliv) svobodu spát. To by jim jaksi bralo právo na tu svobodu tančit.

b) Štěpán

Mladí revolucionáři bez moci mají na nějaký ten úlet občas právo, premiér země nikoliv. Přesto ho udělal. Do úterních Lidových novin napsal článek "Technaři nejsou tančící děti, ale nebezpeční lidé". Předvedl v něm jako na talíři, jakého myšlenkového ustrojení je. Jeho argumenty zavoněly normalizací tak čerstvě, jako by odvanula teprve včera (však to také připomněla spousta lidí, v Lidovkách Jan Pelc, Jakub Jirsa a Jan Růžička, na Britských listech Jiří Kofránek). Paroubkův článek je od A do Z přehlídkou uvažování, které se zdálo být patnáct let po smrti. Co vlastně Paroubek napsal?

1) Že technaři nejsou tančící děti, a že je tak můžou nazývat jenom lidé, kteří chtějí poškodit poctivou vládu a policii:

2) Že je třeba věci nazývat pravými jmény, protože jsou koneckonců "jak sociologicky a politologicky, tak policejně a zpravodajsky zdokumentovány".

3) Že jádro technařů tvoří nebezpeční anarchisté.

4) Že tito nebezpeční anarchisté jsou mezinárodně propojeni a organizováni.

5) Že se navzájem informují přes mobil a internet a utajují místo akce až do samého jejího začátku.

6) Že se jich na místo akce schválně sjíždějí tisíce, aby akci nešlo zabránit.

7) Že se na podobné akce nachytají spousty nevinných "noviců", kteří si to "chtějí zkusit".

(Sem jsem byl už i líný dohledávat příklady. Komunistický výklad Palachovy smrti i událostí Palachova týdne v roce 1989 jsou ještě v dostatečné paměti.)

8) Že se technaři opíjejí, jsou špinaví, hluční a provádějí ošklivá výtržnictví.

9) Že s nimi mají špatné zkušenosti v "mnoha našich obcích".

10) Že všichni slušní občané mají právo na spánek, výchovu dětí a bezpečí.

11) Že před Paroubkovými časy byla policie málo akceschopná a Czech Teku nedokázala zabránit.

12) Že to teď ale dokázala, a že taková obrana slušné společnosti a společenského řádu je nutná, je v zájmu veřejného pořádku a děje se podle demokratických zákonů.

13) Že novinářské paralely k listopadu 1989 jsou nemístné.

14) A konečně, že i tak skvělý a úspěšný zásah se hodí opozici, různým novinářům a dokonce i prezidentovi k tomu, aby z něj vytloukali špinavý politický kapitál.

Jazyk a používané argumenty prozrazují o politikovi mnohé, stačí si přečíst Klempererův Jazyk třetí říše a Fideliův Jazyk komunistické moci. Tak jako Paroubek nemluvil Zeman, nemluvil Špidla, nemluvil dokonce ani Gross, a sám Václav Klaus si vytvořil vlastní druh totalitního jazyka, aby nemusel používat ten normalizační. Paroubek ho používá bez skrupulí. Snad o tom ani neví...

c) Vysockij

Nebylo by to společenské vzedmutí, aby se do něj nepřipojili umělci. Jarek Nohavica se překonal a v mp3 zveřejnil na internetu (www.nohavica.cz) písničku "Už zase bijou děti". Nevěřil bych, že kromě bratří Nedvědů dokáže některý folkař seskládat tak pěknou nechtěnou parodii na sebe sama. Do minuty a sedmi vteřin se Nohavicovi vešla celá plejáda jeho klišé, včetně "tluču na bubínek / rytmus jímž klepe srdce / bolavé od vzpomínek" a "z ulice do pokoje / zní píseň obehraná / neptej se lásko moje / komu teď zvoní hrana" Jako bonus přidal nějaké to "mám jenom holé ruce" a "tak jako v listopadu", koneckonců posuďte sami:

Už zase bijou děti
plastikovými kyji.
Už zase vzduchem letí
slova o anarchii.

A jako v Listopadu
z oblohy padá voda
a s obrněnci vzadu
klopýtá nesvoboda

Mám jenom holé ruce
a tluču na bubínek
rytmus, jímž klepe srdce,
bolavé od vzpomínek.

Už zase se mi vrací
zarostlé lesní stezky,
přejetí vlakem ptáci
a prázdné SMSky.

Z ulice do pokoje
zní píseň obehraná.
Neptej se lásko moje
komu teď zvoní hrana.

Ta hrana zvoní tobě
nad loukou plnou smetí
v téhleté divné době,
kdy zase bijou děti,
kdy zase bijou děti,
kdy zase bijou děti,
kdy zase bijou děti.

Na www.policejnistat.cz sklidila povedená píseň zasloužené ovace.

d) Kompars

Czech Tek má spoustu postav. Málokdo obstál aspoň jakž takž čestně. Bývalý disident Bublan a jeho policisté zjevně lhali, a to dokonce i v případech, kdy si mohli na prstech spočítat, že se toho zatraceného majitele pozemku přeci někdo jiný musí zeptat! Měli-li policisté zakrytá čísla a kopali-li zadržené lidi do hlavy (jako že na to jsou fotky a videa), je to průšvih, ze kterého má ministr vnitra vyvodit osobní zodpovědnost.

Pravicová opozice se neostýchala pozřít vlastní výkal, když kritizovala cosi, co by sama provedla ještě mnohem tvrději, a z čirého negativismu proti vládě se najednou vyslovila proti všemu, co dřív propagovala pod jmény "zákon", "pořádek" a "standardní řešení". Sledovat, jak se u toho kroutila, bylo velmi zábavné.

Novináři vzhledem k okurkové sezóně zblbli rovněž, Lidové noviny se dokonce neostýchaly přinést rozhovor se zcela nevinnou Bublanovou dcerou, což bylo podobně relevantní, jako kdyby se k zákonu o vysokých školách vyslovoval synek paní ministryně. Důkazem žurnalistické potrhlosti je koneckonců i tento přehled, ukončeme ho tedy včas.