19. 7. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 7. 2005

Velmoci spolu neválčí, bojují proti sobě univerzitami

V posledních čtrnácti dnech jsem se účastnil postgraduálního semináře v řecké Olympii, kde jsem na základě české zkušenosti vyučoval o sdělovacích prostředcích v postkomunistickém prostředí. Seminář pravidelně organizuje řecká Kokkalisova nadace, organizace, kterou financuje multimilionář Socrates Kokkalis. Prožil významnou část svého života v NDR a po návratu do Řecka vydělal své jmění v sektoru technologie mobilních telefonů.

Kokkalisova nadace vznikla v roce 1998 a usiluje o to, být významným jednotícím prvkem v oblasti politologie a mezinárodních vztahů v zemích jihovýchodní Evropy a bývalého Sovětského svazu.

Na seminář bylo přijato přibližně čtyřicet frekventantů především z balkánských, ale i asijských postkomunistických zemí: ze Srbska, z Kosova, z Bosny, ze Slovinska, z Gruzie, z Uzbekistánu, z Kyrgystánu, ale i z Francie, z Británie, z USA a z Kanady. Nadace většinou jejich pobyt financovala stipendiem.

Byli to drtivou většinou zkušení, vzdělaní a profesionálně zdatní mladí intelektuálové. Především v případě postkomunistických zemí byli podle mého názoru přímým produktem boje supervelmocí o vlivové soupeření v konfliktních či strategicky významných zemích světa.

Velká část z nich byla produktem amerických investic. Musím přiznat, že to Američané dělají velmi dobře. Tam, kde Sovětský svaz kdysi šířil svůj vliv a své impérium prostřednictvím ideologického, vojenského či etnického útlaku, což často vedlo k ožebračení zemí, dělají to Spojené státy zcela jinak: umožňují mladým lidem ze zemí, v nichž chtějí mít vliv, aby v USA studovali na střední i vysoké škole. Jakmile středoškolák stráví rok nebo dva na škole v Americe, už ho máte navždycky. USA budují v zemích, kde chtějí mít vliv, nejen vojenské základny, ale i univerzity. Z těchto škol vychází inteligentní, vzdělaná, sebevědomá a ambiciozní generace lidí, kteří mají - oprávněný - pocit, že budou patřit k vládnoucím elitám světa. Tam, kde sovětský vliv vedl k ožebračení, vede americké vzdělání a otevřenost k prosperitě - i když zřejmě jen relativně úzkých elit.

Paradoxně dochází k intenzivnímu šíření západní a americké kultury v "přechodových" (většinou postkomunistických) zemích světa, na nichž velmocím záleží, právě v době, kdy v západní Evropě dochází spíše k postupné likvidaci univerzitních center pro studium kultury a civilizace zemí středovýchodní Evropy. Vliv je tedy značně jednosměrný. Pokud by chtěly země středovýchodní Evropy, aby o jejich kultuře a politice Západ věděl, musely by svou kulturní expanzi financováním vlastních škol či kateder v zahraničí financovat aspoň se zlomkem takové efektivity, s jakou to dělají Američané.

Mezinárodní, americké a jiné západní organizace poskytují nadaným mladým lidem v zemích, které jsou v ohnisku soupeření supervelmocí všemožnou pomoc, takže se tito lidé od relativně útlého věku dostávají vysoko v žebříčku vlivové hierarchie. Jsou otevření a schopní diskutovat a mají nejrůznější názory: drtivou většinou však zjevně přijali a zcela internalizovali pluralitní hodnoty amerického vzdělání a americké demokracie. I když se v dílčích otázkách, jako je třeba Bushova válka proti Iráku, mohou ostře stavět proti americké zahraniční politice, svou podstatou jsou už Američany.

Je to velmi efektivní způsob, jak stabilizovat chudé a problematické země. Spojené státy to dělají systematicky už léta: frekventanti kursu v řecké Olympii svědčili o tom, že tato politika vznikla už dávno, hned po pádu komunismu, začátkem devadesátých let.

Někomu se může zdát pronikání amerického vlivu do středoasijských zemí problematické, zatím však jsou zřejmě americké zájmy v souladu se zájmy občanů těch zemí. Západní země, včetně USA, v tomto regionu systematicky pomáhají vytvářet vzdělanou a stabilní střední třídu. Vychovávají úzkou vrstvičku vládnoucí elity, které poskytují neomezený prostor pro osobní rozvoj a prosperitu.

Škoda jen, že to zjevně dělají jen v zemích, které jsou pro ně strategicky významné.

Chcete-li větší množství amerických peněz, bylo by dobré dát Američanům najevo, že hrozí, že by v ČR mohl výrazně vzrůst vliv Ruska. (To se ale asi nestane, takže se ČR už jen těžko stane teritoriem, zajímavým pro americké vzdělávací investice.)

Kyrgyzstán má prostě štěstí. Jak vyplývá z dnes zveřejněného rozhovoru s dvěma kyrgyzskými intelektuálkami, nejenže se v Kyrgyzstánu uchází o zájem tamějších lidí americká University of Central Asia, konkurenční univerzitu tam financuje Rusko a právě se připravuje založení ještě třetí univerzity, kterou tam bude financovat Čína!

Kdysi jsem sháněl CD-ROM amerického listu New York Times. Hledal jsem v Británii nějaké americké vládní kulturní středisko, kde bych si ho mohl vypůjčit. Žádné takové tam však neexistuje. "Co se divíš," řekl mi tehdy kolega Američan Andrew Stroehlein. "My v Británii přece nemusíme nákladně provozovat americká kulturní střediska. To je dobyté území." Totéž dnes už zjevně platí i o České republice.

                 
Obsah vydání       19. 7. 2005
19. 7. 2005 Klaus se nezbláznil, jen se paktuje s ultrapravicovými nacionalisty Karel  Dolejší
19. 7. 2005 Narcis v hlavě Jan  Poštulka
19. 7. 2005 Dvě erodující "slovíčka" z Klausovy novořeči Stanislav A. Hošek
19. 7. 2005 Velmoci spolu neválčí, bojují proti sobě univerzitami Jan  Čulík
19. 7. 2005 PDS se přejmenovala na Levicovou stranu Milan  Neubert
19. 7. 2005 Joschka Fischer bojuje o čest svého úřadu Richard  Seemann
18. 7. 2005 Věrnost občanů, víra a naděje Ladislav  Žák
19. 7. 2005 Ten zatracenej osud
18. 7. 2005 Spravedlností byla jedině smrt Štěpán  Kotrba
18. 7. 2005 Vstřícná gesta by se opravdu dělat měla Miloslav "Kraken" Junek
18. 7. 2005 Co může být za Paroubkovou vstřícností k německým antifašistům Boris  Cvek
19. 7. 2005 Kyrgyzské intelektuálky: "Nejsme loutky americké zahraniční politiky" Jan  Čulík
19. 7. 2005 Proč jako stát dodnes nemáme pro svět jednoslovné jméno?! Miloš  Dokulil
19. 7. 2005 Výroky Filip  Rožánek
18. 7. 2005 Ekonomičtí "teoretikové", důchodci, nezaměstnanost a teorie "mezního užitku"
18. 7. 2005 Co nám utajil Miroslav Šuta Ivan  Brezina
4. 7. 2005 Hospodaření OSBL za červen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
19. 7. 2005 Velmoci spolu neválčí, bojují proti sobě univerzitami Jan  Čulík
7. 7. 2005 Mediaprint&Kapa Pressegrosso versus akcionáři PNS Petr  Vidomus
30. 6. 2005 Jaký je rozdíl mezi myšlenkou a údem? Alex  Koenigsmark
30. 6. 2005 1968: Jak se nás komunisté báli Jan  Štěpánek
30. 6. 2005 V této zemi vládne absolutní sociální smír. My nevíme, co jsou stávky. Jiří  Paroubek
29. 6. 2005 Podvod projektů v rámci "veřejněsoukromých partnerství"   
23. 6. 2005 Návrat Jeana-Paula Sartra   
23. 6. 2005 Independent: Zabíjíme tuto planetu   
22. 6. 2005 Sté výročí narození Jiřího Voskovce Jiří  Jírovec
17. 6. 2005 Dálnice D8 a České středohoří: (re)kapitulace Martin  Škabraha
16. 6. 2005 O privatizaci deníku Mladá fronta Marta  Vildová
15. 6. 2005 Orwellovská vize Jan  Čulík
10. 6. 2005 Svět vydává bilion dolarů na zbrojení   
10. 6. 2005 Příčinou evropské krize je euro   
10. 6. 2005 Británie zavede placení za jízdu autem do pěti let