Převažují úvahy a komentáře především nad samotným ZÁKROKEM POLICIE. A zda ten zákrok byl "dobrý" (ne-li nutný), anebo "špatný" (ne-li dokonce "nezákonný"!). Ze strany státních orgánů se cudně připouští, že nebyl zcela adekvátní; stoupenci "CzechTeku" (také "freetekna", někdy psáno i ve tvaru "technopárty") jej charakterizují jako "brutální". V centru pozornosti zůstává zřejmě jen závěr "bitvy". Co a jak předcházelo a kdo a proč byl v právu, zdůrazňováno zatím zcela přesvědčivě není.

K těm "právům": Samozřejmě že máme právo se shromažďovat, rozmanitě smluvně jednat, veselit se po svém. Máme ovšem i povinnost jisté hromadné akce předem hlásit na místním úřadě, informovat o zajištění kvalifikované pořadatelské služby, respektovat práva vlastnická, a trvá-li akce déle, mít odpovídající hygienické zázemí (WC, voda, první pomoc). Problémem tu může být i věrohodné smluvní zajištění takové aktivity a jeho případné meze.

Je-li ovšem takové "tekno" míněno jako "protest" proti zazobaným mravům konzervativní společnosti a jako svého druhu hlučná, pravidly nevázaná a dráždící alternativa k ní, stěží může někdo čekat, že pořádání akcí typu "CzechTek" bude ohleduplné vůči jakýmkoli předpisům a zvyklostem. Člověk může slyšet nebo se dočíst, že ty akce jsou čistě spontánní, přitom bez hierarchické organizační struktury a jakéhokoli osobního omezování. Že jde jen o poskytnutí příležitosti k projevům radosti; radosti, která je oproštěná od jakékoli odpovědnosti. Prý je to "do-it-yourself kultura". Pak ovšem má "tekno" pro určitý typ lidí zvlášť přitažlivou sugestibilitu, provokující i tím, že předem tutlá, kam se slétne ke svým rejům. Nehodí se opomíjet fakt, že pro mnohé účastníky jsou uvažovanou přídatnou "adrenalinovou" porcí potenciální hrátky s policií, která má být vyvedena "aprílem" jak volbou místa, tak vyzývavým rituálem při vlastním skotačení, o drogách a decibelech nemluvě. Je to jen romantika? Není to mnohem okatěji vědomý pokus o anarchisticky zabarvenou provokaci (s možným mezinárodním ohlasem)?

Málokdo uvažuje o tom, CO A JAK BYLO NA ZAČÁTKU; než došlo na tu represivní techniku policie a její obušky. To bití a kopání již ležícího účastníka té osudné "párty" bylo jistě brutální a nepatřičné. I když nevíme, co všechno tomu předcházelo. I kdyby byli policisté k tomu nechvalnému zákroku vyprovokováni, sám zákrok vůči ležícímu mladíkovi přiměřený a ospravedlnitelný není.

Na druhé straně Policie ČR jako instituce má jisté zákonitě dané pravomoce a jejích příkazů musí občané uposlechnout (i když mají právo na postup policie si stěžovat). Policie má ztíženou úlohu, pokud má zakročit vůči většímu množství lidí, jehož reakce mohou být rozhodně nepředvídatelné (třeba vinou alkoholického nebo drogového opojení; v davu se rovněž nejednou schovávají jedinci toužící po vybití násilnických emocí). Tím byl zřejmě motivován částečně preventivní policejní akt, kterým zablokovala příjezdovou cestu na pozemek, kde se měla "párty" odehrávat. Samo místo konání té "párty" bylo jejími organizátory utajováno až do poslední chvíle.

Účastníci onoho "tekna" přitom zřejmě nehodlali respektovat pokyny policie k ukončení akce; měli své důvody, pro něž nehodlali ustoupit (tj. opustit smlouvou jištěný, ale najednou nepochopitelně pro účastníky problematický areál). Někteří z účastníků té "párty" přitom nepostupovali zrovna v rukavičkách. Stále kdekdo cituje především onu scénu, která několikrát proběhla i v televizi a je k dispozici také na webu (s tím otřesným "policajtským" bitím jednoho mladíka obušky a kopáním). Kupodivu se méně cituje, kolik policistů bylo při vyklízení sporného prostoru účastníky "tekna" raněno a že jeden z jich to pravděpodobně odnese trvalou invaliditou.

Samozřejmě že lze diskutovat o tom, zda byly dány ZÁKONNÉ PODMÍNKY k ukončení celé té začínající "párty". Zvláště pro účastníky přímo na místě bylo zřejmě nepochopitelné, že by se opravdu měla akce "CzechTek" policejně ukončit. Např. proto, že by bylo třeba ochránit veřejný pořádek nebo osobní vlastnictví nezúčastněných lidí. Taky se může uvažovat o vlivu hluku na obyvatele v okolí nebo na lesní zvěř, anebo obojí přímo zpochybňovat. Stěží lze ale diskutovat o tom, zda bez odporu uposlechnout policejní výzvy k vyklizení určitého prostoru. Tuto povinnost má každý občan, i cizinec. I když pochopitelně stěžovat si na to už nikomu a ničemu moc nepomůže. Jistou roli v takových případech sehrává také jako precedens jisté očekávání, které mohou mít na obou stranách zkušenosti z průběhu předchozích obdobných akcí. Vyvstává teď nicméně směrem do budoucna otázka, zda nám v takových případech z kterékoli strany může v dobré víře stačit odvolat se na "lidská a občanská práva", anebo --- při problematických zkušenostech s takovými aktivitami --- výslovně je zakázat (jako se již stalo např. ve Velké Británii nebo ve Francii).

Vůbec nelze přehlédnout jiný fakt: jako kdyby tu před námi byla "modelová situace" k politizaci a ideologizaci celého policejního zásahu. (Chtěl jsem zůstat jen na věcné úrovni, mimo jména, ale teď to nejde.) Ministerský předseda Paroubek posiluje nejen své osobní preference, ale také zvyšuje opět vyhlídky ČSSD na volební úspěch v příštích parlamentních volbách. Takže stačí takticky vytrhnout jen očividně politováníhodný zákrok několika policistů vůči jednomu mladíkovi a pak hned za tepla mluvit obecně o zvůli policie a neschopnosti stávající vlády. A o tom, že by měli z toho vyvodit politickou zodpovědnost ministr vnitra a předseda vlády. Ta kritika (především ze strany ODS) byla dobře vykalkulovaná, protože my, dnešní lidé, jsme stále ochočenější jen na zkratkovité OBRAZOVÉ informace; takže z promítnutých obrázků nadmíru názorně víme své a nemůžeme nepřitakat této kritice policejní zvůle. Postačí přidat k tomu paušální odkaz na to, že šlo o politickou objednávku policejní provokace proti mladým lidem a nějaké preferenční bodíky na úkor ČSSD a pro ODS by to mělo "hodit".

Když se k tomu přidá náladový song o "dětech", které byly bity u Tachova tak, jako předtím byly bity na Národní třídě v listopadových dnech roku 1989, je vmžiku působivý předvolební ideologický koktejl namíchán nadmíru účinně. (Kdopak by tu chtěl puntičkářsky porovnávat nynější reakci ODS na aktivity typu "tekna" s její zcela odlišnou reakcí na podobné nepokoje, jež se odehrály v Praze roku 2000?)

Pan premiér nejdřív počítal jen se dvěma alternativami řešení. Pokud měl za to, že do budoucna by se měly aktivity typu "CzechTek" buďto zakázat, anebo jim vyhradit místo v nevyužitých vojenských prostorech, tak ta druhá alternativa by pouze z české exekutivy vytvářela podpůrného organizátora a spolupodnikatele "tekna". Aktivity typu "CzechTeku" ovšem nemají komplexně zodpovědné organizátory, kteří by ty akce --- v součinnosti s místními kompetentními úřady --- na vhodných místech ve všech potřebných směrech spolehlivě zajišťovali (včetně uvedení místa do původního stavu). Pak jedinou možností, jak předejít recidivě problémů s těmito činnostmi spojených, je ovšem (bohužel?) adresný zákaz takových aktivit.

Je nepřehlédnutelné, že v takových chvílích, kdy je společnost oprávněně zjitřena, objevují se na veřejnosti v šikovném přišpendlení k choulostivé problematice některé populární osobnosti, které si takto vytvářejí pouze další popularizační obrazovou inzerci v televizi. Aniž cokoli s porozuměním a pozitivně řeší. Nemluvě o tom, že ani případnými dílčími pravdami neusnadňují řešení vyvstalého problému, má-li pravda dva konce. Urážlivé přívlastky z novinových komentářů ať už na účet politiků, anebo --- mnohem řidčeji! --- rovněž taky na adresu těch rozkurážených mladých "tekňáků" také nejsou tím "pravým ořechovým".

A ovšem: Mohlo by se v těchto dnech v ČR zdát, že se zas kolem nás významně tvoří dějiny. Ta epizoda přece šikovně nastrčila obraz svrchovaného nebezpečí pro "demokracii"! Chtěl bych zároveň také věřit, že účastníci letošního nepovedeného "CzechTeku" toužili protestovat proti diktátu kapitálu jako ukazateli hodnot ve společnosti. Jeviště, na němž se ale ta inzerovaná hra hraje, je bohužel neadresné, spíše vágní, ne-li fiktivní a virtuální; a samozřejmě totálně nezavazující k ničemu. Volby do roka a do dne můžeme takto --- pěkně po kocourkovsku --- my občané prohrát zase ...