Čteme-li o tom, že chce turecká vláda postavit před soud spisovatele Orhana Pamuka za to, že se zmínil o genocidě Arménů za první světové války, uvědomíme si dvě věci. První je, samozřejmě, anachronická brutalita tureckých zákonů. Druhá je neuvěřitelná pitomost tureckých úřadů. Pokud chtěla turecká vláda skutečně proměnit otázku těchto masakrů v živé téma, nemohla si vymyslet nic lepšího než rozhodnout se postavit jednoho z nejvýznamnějších tureckých spisovatelů před soud za to, že se o nich zmínil.

Avšak země Evropské unie mají daleko efektivnější způsob jak potlačovat informace o vlastních zvěrstvech v minulosti, míní George Monbiot v listě Guardian. Kdo například vůbec ví, jak strašlivá zvěrstva páchala v koloniích britská vláda - v Indii v sedmdesátých letech devatenáctého století a v Keni v padesátých letech dvacátého století.

Ve své knize Late Victorian Holocausts (Pozdně viktoriánské holocausty,, 2001), dokumentuje Mike Davies, že v sedmdesátých letech devatenáctého století vyvolala britská státní politika v Indii sérii hladomorů, kdy zahynulo hladem 12 až 29 milionů Indů.

Zrušení pořadu ČT Bez obalu se připisuje tlaku politiků, zejména ze strany ministerského předsedy Paroubka. Rozčilení ODS nad zrušením pořadu je ovšem farizejské, protože čím míň buranství jejich poslanců divák uvidí na obrazovce, tím lépe pro stranu a její šance.

To je ale jen malá část možné pravdy. Současná politika, a to nejen česká, je přece založena na manipulaci veřejného mínění, přičemž součástí procesu (dostat se k moci nebo se u ní udržet) je i snaha ovlivnit co nejvíce obraz té či oné strany ve sdělovacích prostředcích. Linie soukromých sdělovacích prostředků je ovšem určena jejich vlastníky, a tak terčem těchto snah je veřejnoprávní televize a případně rozhlas pokud existují vedle sebe.

Vyváženost veřejnoprávní televize je ovšem poněkud diskutabilní v zemi, kde pravice dává nálepku "levicový" každému názoru, s nímž nesouhlasí nebo "komunistický", pokud se jí zdá obzvlášť nebezpečný.

Jan Matonoha ve svém článku zmiňuje (mimo jiné) nepříliš dobrou zkušenost se službami ČSA. Cituji:

"Na vánoční svátky jsem letěl přes Amsterdam se společností ČSA domů. Do Prahy jsem dorazil oproti letovému řádu o 18 hodin později. Jakkoli noc strávená vpředvečer Štědrého dne zásluhou ČSA na amsterdamském letišti sotva může soutěžit se zázračným přežitím Jana Čulíka na palubě letadla téže společnosti (viz jeho nedávný článek v LN), pocity vřelé národní sounáležitosti příliš nepovzbudí. Jakkoli politováníhodné, může se stát, že vinou chabé organizace je na poslední let daného dne vyslán pilot, který překročil počet hodin nalétaných v kuse, a musí tudíž přenocovat v Amsterdamu. A pasažéři s ním, na rozdíl od něj však v letištní hale.

Dva spory na jedno téma, v poslední době už téměř obvyklé, se rozhořely ve vánočních novinách a po příkladu purpury a františků a iluminací na ozdobeném stromku, proměnily se v popel včerejšího tisku.

Nic to nemění na podobenství s ohněm: jiskry doutnají, kdykoli mohou vyrazit plameny.

Lidové noviny si postěžovaly na premiérovu neúčast na slíbeném setkání s novináři a prezident republiky se dovolával, jistě nezadatelného, práva na přesnou citaci svých výroků. Ve stylu titulu slavné knihy o kantorovi a jeho třídě, Lidové noviny prohlásily:

"Premiér Jiří Paroubek nemá novináře rád."

Skutečnost nelásky doložila zmíněná stížnost, že premiér se nedostavil na ohlášenou předvánoční schůzku se zástupci tisku.

V civilizovaných zemích se rozlišuje mezi právem na svobodu názoru, jakkoliv kontroverzního, a mezi výzvami ke konkrétnímu násilí, které jsou nepřípustné.

Jak píše Vlasta Leporská, "Dnes mnou přímo otřásla diskuse ve fóru k článku o Ivetě Kováčové a skupině Triny na serveru Novinky.cz ("Iveta Kováčová: Chci mít v písních romskou krev")": On server Novinky.cz nemoderuje svá fóra a umožňuje tam anonymům publikovat jakékoliv násilné výroky? Nedopouští se tím podle českých zákonů jeho správce trestného činu?

Článek i s diskusí je ZDE

Dva evropští spisovatelé se nedávno dostali do konfliktu s evropskými vládami za to, že vyjádřili osobní názor na genocidu. Oběma hrozí soud a uvěznění za něco, co řekli či napsali. Avšak jednoho podporují politikové z Evropské unie a mezinárodní spisovatelé; podporují jeho právo na svobodný projev - zatímco druhý je ignorován, anebo se mu dokonce tvrdí, že je trestán po zásluze!

To je velmi špatná zpráva: jde-li o svobodu projevu, musí to být všechno nebo nic. Buď svobodu projevu máme, anebo ji nemáme. A pokud má mít svobodu projevu jeden autor, ale druhý nikoliv, znamená to, že svobodu projevu nemáme.

Proces s tureckým spisovatelem Orhanem Pamukem za to, že "veřejně pošpinil tureckou totožnost" je skandální. Stejně skandální je uvěznění Davida Irvinga v Rakousku za popírání holocaustu, píše Brendan O'Neill v časopise Spiked Online.

Vánoce jsou skutečně zvláštní svátky. Slavíme je podle všeho proto, abychom si ujasnili, co je podle křesťanské mytologie na člověku lidské, ale děláme to formou obrovské (stamiliardové) obětiny, která spíše připomíná nějaký předhistorický kult. Aniž by tomu někdo přikládal větší význam, křesťanský kult, který jako formu uctívání předpokládá askezi (a abstrakci), je uctíván podle předkřesťanských zvyků, hezky tučným obětním beranem.

Nový román Toma Wolfeho I am Charlotte Simmons mnozí američtí a britští recenzenti ostře zkritizovali, především ze stylistických důvodů, a mimo jiné také proto, že je v něm údajně autor, jemuž je přes sedmdesát, "posedlý" studentským sexem. Avšak, jak na to poukázal John Derbyshire v časopise National Review, román I am Charlotte Simmons je připomínkou "temných stránek" nedávných vědeckých objevů, zejména v neurologii a v genetice. Jde o "metafyziku", která poskytuje smysl a směr našemu životu, a týká se to i složitých vztahů mezi muži a ženami. Román se nás ptá: Je ve věku neurologie láska ještě vůbec možná? Odhalili jsme lidské bytosti a zjistili jsme, že je láska jen iluze?

Podrobněji se tím zabývají v časopise The New Atlantis Mickey Craig and Jon Fennell:

Se zájmem vždy čtu komentáře pana Josefa Víta, jinak proslulého odpůrce liberální ekonomie, či snad ekonomie vůbec, soudě podle jeho posledního článku "Ztracená generace -- advokáti bohatých". Nejsem studovaný ekonom (a i kdybych byl) takže mu nebudu nic z toho, co odhaluje na ekonomech, ekonomii ( případně s adjektivem "liberální") vyvracet, s poukazem v duchu proneseným cosi o hrachu a stěně. Ale jakožto pilný čtenář jeho komentářů mi nemohlo uniknout, že má krom liberálně-tržního prostředí a neviditelné ruky trhu ještě spadeno obecně na mladší generaci, což dokazuje mj. i tento jeho někdejší komentář pod názvem "Mládí vpřed" a je to poměrně mistrně rozvedeno právě v současném článku o zhoubném vlivu mladých ekonomů.

Velká Británie vyhodí o letošních Vánocích více odpadků než kdy předtím. Odhaduje se, že to budou v nadcházejících několika dnech tři miliony tun odpadků, desetina celoročního množství.

Z toho bude recyklována jen asi čtvrtina vyhozených dárků, balicího materiálu a nezkonzumovaných potravin. Tři čtvrtiny odpadků budou spáleny a přispějí k vypouštění škodlivých emisí do atmosféry, anebo budou vyhozeny na skládky, kde ze do země dostanou těžké kovy. Evropská unie je tak frustrována, že britská vláda ignoruje principy recyklování, že jí vyhrožuje soudním stíháním. Británie totiž dosud nezavedla směrnici EU o vyhozeném elektrickém a počítačovém zařízení. Tato směrnice má omezit počty vyhazovaných televizních přijímačů, počítačů a dalších elektrických výrobků.

Britská vláda zahájila kampaň, jejímž cílem je upozornit na množství odpadků, které vyvolává přemíra jídla a dárků o Vánocích. Podle vládní organizace Recycle Now bylo letos celkem koupena miliarda vánočních přání, 8 milionů vánočních stromků a o 750 milionů lahví a sklenic nápojů a různých potravin více než normálně.

Ještě před nedávnem se zdálo, že se americkým konzervativcům daří přesvědčovat svět, aby přijal jejich myšlenky. Po pádu berlínské zdi opustilo mnoho zemí socialismus a přijalo volný trh a reaganovské myšlenky jako finanční pobídky, individualismus a odpovědnost. Zdálo se že americký konzervatismus vítězí. Avšak dnes se cítí američtí konzervativci zcela osamoceni. Jde o podstatné rozdíly v pojímání ekonomiky, zahraniční politiky, zločinnosti i morálky, míní Gerard Alexander v článku, zveřejněném v americkém konzervativním časopise The Claremont Review of Books.

23.prosince tohoto roku jsem stála před obchodem s poloprázdnou taškou a při pohledu na přeplněné vozíky mířící k autům jsem si připadala nějak nepatřičně. Měla jsem pocit, že už jsem to někdy zažila, a cestou domů jsem si vzpomněla. Úředně potvrzený blbec. Ano, soudruzi mi do osobního spisu kdysi napsali, že nejsem schopná pochopit principy světlých zítřků komunismu a výhody socialistické společnosti a z těchto důvodů se hodím pouze na pomocné dělnické práce. A už je to tady zase.

Zase se kolem mne děje cosi, co dost dobře nechápu. Co s tím vším v nákupních koších mohou lidi doma dělat? To přece nemohou všechno sníst? Ale protože všechny mé přítelkyně doma gruntují a přátelé běhají po obchodech, vytáhnu ze skříně kamaráda značky HP a vzpomínám, jak třídní nepřátelé a úředně potvrzení blbci vyhrávali nad soudruhy své soukromé bojůvky.

Diplomatická mise Čechů, kterou vyslal r. 1591 do Cařihradu císař Rudolf II., měla tajné špionské poslání. V důsledku zrady jednoho člena delegace a nekompetence ostatních diplomatů byla špionáž prozrazena a vedoucí představitelé delegace byli popraveni. Mladý muž, patnáctileté páže Václav Vratislav z Mitrovic (1576--1635) strávil rok a půl na galejích a dva roky v nejhorším tureckém vězení, v Černé věži v Cařihradě, které se přezdívalo hrob živých. O celé diplomatické misi napsal pozoruhodné a velmi čtivé Příhody Václava Vratislava z Mitrovic, z nichž citujeme několik úryvků až do prozrazení špionáže:

V Selibrii obveselovalo nás velmi veselé a rozkošné pohledění na tiché moře, jakož pak já s některejmi jinejmi nemohl sem se zdržeti, abych k samému moři bez vůle a vědomí pana orátora a hofmistra doběhnouti a na moře, jehož sem přehlídnouti nijakž nemohl, do vole pohlídnouti neměl.

A přiběh na břeh mořský, dívaje se na plavání a zmítání delfínův a jinejch ryb, skořepiny velké, pěkně strakaté sem sbíral a do městečka jsem se vrátiti zapomněl.

Slovensko má za sebou búrlivý rok. Naplno sa v dobrom, no najmä v zlom prejavili dôsledky tzv. reforiem.

Ukázalo sa, že slovenskí, predovšetkým vládni politici na všetkých úrovniach rýchlo "zabúdajú" na minimálne demokratické pravidlá a slovenskú politiku naplno ovládajú len úzke osobné ekonomické záujmy. Korupcia, mafiánske metódy, zneužívanie verejných funkcií a minimálna transparentnosť sú základnými charakteristikami slovenského verejného života. Štátna moc začala zároveň systematicky potláčať občiansku spoločnosť, ignorovať oponentov a vytvárať atmosféru všeobecného nezáujmu o politiku.

Makroekonomickej politike vlády treba priznať úspech vo vytýčených cieľoch. Rastú daňové príjmy, zvyšuje sa rast HDP, kurz koruny je stabilne silný, rastie aj produktivita práce, hoci zaostáva za pomerne rýchly rastom priemernej mzdy. Zvýšil sa aj prílev zahraničného kapitálu a rating splácania záväzkov podľa popredných agentúr a medzinárodných finančných inštitúcií. Napokon, väčšinové médiá sú týchto informácií plné. Otázka však je, či práve toto má byť cieľom, a nie skôr prostriedkom.

Česká sekce BBC přece jen končí, píše Petr Mann. Tato stanice měla svůj počet stálých posluchačů, kteří ji byli věrní prakticky vždy. Teď hledají alternativu, včetně mě. Osobně plánuji sledování BL a ihned.cz. Myslím, že BL, BBC a Hospodářské noviny patří k nejkvalitnějším médiím v zemi. Teď BBC končí. Mediální trh se tímto "monopolizuje". BL jsou dnes jediné, skutečně nezávislé noviny. Cítíte teď větší odpovědnost za informování lidí v ČR? Plánujete rozšíření zpravodajství ve svém obsahu?

Odpovídáme:

Vážený pane Manne,

vždycky jsme cítili velkou odpovědnost - proto vydáváme Britské listy už skoro deset let. Nechci se vymlouvat na naši nevýkonnost, musím však upozornit, že Britské listy dělají zadarmo, po práci, dva lidé. Budeme dělat i nadále to, co je v našich silách. I když máme podstatný okruh velmi zajímavých spolupracovníků, nemůžeme se profesionalizovat bez pravidelných příspěvků většího počtu čtenářů. Britské listy fungují bez rozpočtu. Srovnatelný server (počtem zveřejněných příspěvků) Česká média, který ale platí honoráře autorům a platy zaměstnancům, má roční rozpočet čtyřicet milionů Kč.

Čtenost Britských listů - bez jakékoliv reklamy - stoupá nepřetržitě o 3-6% měsíčně, takže překračuje už 120 000 IP adres za měsíc. Denní počet se ustálil na 9000 - 10 000 čtenářích.

Ideální stav BL by byl: 10 000 čtenářů x 10 Kč x 20 dní x 12 měsíců = 24 milionů Kč. Pak bychom mohli platit autorům i redaktorům, mohli bychom mít placený hardware i software, mohli bychom odstranit četné technické nedostatky na serveru, mohli bychom platit provozní režii, právní kancelář i programátora.

Zatím přispívá jen kolem stovky čtenářů, takže máme, díky Bohu, alespoň železnou rezervu kolem 230 000 Kč. Z ní se platí pohotovostní mobilní telefon a datové připojení CDMA. Zaplatil se z něj digitální fotoaparát z bazaru (profesionální aparát by přišel na sto tisíc a ty nebyly...). Bude se z něj platit (jako každý rok) účetní.

Máte pravdu, že Hospodářské noviny se v ČR nejvíce přibližují tomu, jak by měl vypadat profesionální deník.

Jan Čulík

šéfredaktor BL

(Odpověď na dotaz čtenářů: Případné finanční příspěvky na provoz Britských listů lze poslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.)

Všemohoucí, věčný Bože, radostně oslavujeme narození našeho Vykupitele a prosíme tě: dej, ať nás svátost jeho těla a krve posiluje, abychom byli jeho věrnými učedníky a dosáhli věčného společenství s ním, Neboť on s tebou žije a kraluje...

Dárce je mnohem cennější než udělovaný dar.

Starozákonní prorok Micheáš předpověděl, že budoucí vládce a zachránce Izraele bude pocházet z rodiště rodu Davidova. Bazilika nad rodnou jeskyní, kterou zbudoval r. 326 císař Konstantin Veliký a přestavěl císař Justinián r. 540, je až do dnešní doby cílem četných poutníků.

Jinou věcí je datum, kdy se vánoce dnes slaví.

• 23. 12. 1996    Strašidelný příběh: O ulici v Edinburku, postižené morem, jejíž obyvatele zazdili zaživa
• 30. 12. 1996    O nesamozřejmosti existence českého národa: novoroční zamyšlení s Milanem Kunderou
• 24. 12. 1997   Vánoční čtení: Jan Ámos Komenský (1592 - 1670): Labyrint světa a ráj srdce. Poutník prohlédá ryňk světa a z světa utéci chce
• 31. 12. 1997   Karel Čapek: Hovory s TGM - O kritickém myšlení
• 23. 12. 1998   Zamyšlení s vynikajícím básníkem - Jiří Orten: Jeremiášův pláč
• 31. 12. 1998   Jan Hus : Proti slepé poslušnosti
• 31. 12. 1998   Bohumil Hrabal: Bambino di Praga
• 24. 12. 1999   Adam Michna z Otradovic
• 30. 12. 1999   Jaroslav Durych: Budějovická louka

Vánoce roku 2000 byly zcela pohlceny rebelií v České televizi proti novému generálnímu řediteli Jiřímu Hodačovi. Jak nepřesvědčivá komedie to byla, se můžete ze zpětného pohledu přesvědčit    ZDE ZDE

• 21. 12. 2001   Místo, kde je domov Vánoc (Jan Čulík)
• 21. 12. 2001   Chtíc, aby spal (Adam Michna z Otradovic)
• 21. 12. 2001   Černěť já se přistrojím (Jan Josef Božan)
• 21. 12. 2001   Kapka rosy tekoucí (Bedřich Bridel)
• 21. 12. 2001   Komenský a jeho Labyrint: Proměna renesančního člověka v osobnost baroka (Kathryn Murphy)
• 21. 12. 2001   Zdeněk Kalista: Baroko se v nejistotě přibližovalo k Bohu skrze tento svět
• 20. 12. 2002   Komenského dvě cesty, to jest kterak skrze Labyrint dnešního světa objeviti Ráj svého srdce (Jakub Žytek)
• 18. 12. 2002   Vánoce, Vánoce přicházejí (Štěpán Kotrba)
• 23. 12. 2003    Proglas
• 30. 12. 2003    Smělýmu srdci štěstí spomáhá
• 23.12. 2004    Vánoční vydání BL v roce 2004

Vánoce, svátky míru a konzumerismu TÉMA BL

V neděli večer, 25. kislevu, za zpěvu tradiční písně Maoz cur, zažehneme v chanukiji první chanukovou svíčku. Nyní se společně podívejme na skrytý smysl svátku a jeho tradic, jenž obyčejně uniká našemu pohledu. Seznámíme se alespoň v kostce s tím, čemu se v hebrejštině říká "pnimijutó šel ha-chag".

Talmudický traktát Šabat 21a se zmiňuje o dvou způsobech zapalování chanukových světel. Šamajova škola tvrdí, že na začátku svátku zažehneme osm světel a potom každý večer o jedno méně, tedy osmého dne bude hořet jedna jediná svíčka. Hilelova škola však tvrdí pravý opak.

"Mozartova hudba vám toho hodně sdělí o člověku, Beethovenova hudba o Beethovenovi, Bachova hudba o celém vesmíru." (Douglas Adams)

Rozhlasová stanice BBC Radio 3 vysílala od pátku 16.12. do 25. 12. bachovský maraton - kompletní dílo Johanna Sebastiana Bacha.

Většinu pořadů v maratonu Bach Christmas můžete stále ještě poslouchat ze záznamu - BBC R 3 RADIO PLAYERRAM

A když už byl všude sníh posypaný měsíčním světlem, když ovečky, jehňátka i berani pospolu usnuli, a všechna práce byla hotova. "Vrz vrz, vrz vrz," zavrzala vrátka a "skříp, skříp," zaskřípěly dveře a pastýři i pastýřky ovcí se sešli ke slavnostní večeři. Každý s sebou něco přinesl, někdo víc a jiný méně, jak kdo mohl a kolik kdo měl.

Zahrajte si koledu s piánem Českého rozhlasu - klikněte na některou klávesu

Británie se stane první zemí na světě, která bude zaznamenávat pohyb všech vozidel na silnicích. Nový celostátní systém, zaznamenávající, kam který jednotlivý automobil kdy jel, bude uchovávat tato data nejméně po dobu dvou let.

Úřady budou využívat síť kamer, které budou schopny automaticky číst všechny poznávací značky projíždějících automobilů. Vznikne tak obrovská databáze pohybu vozidel, že budou policie a bezpečnostní služby schopny analyzovat všechny cesty, které všichni řidiči v Británii podnikli během několika let.

ZAZNAMENÁVÁNÍ OSOBNÍCH DAT OBČANŮ TÉMA BL

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V říjnu 2005 přispělo celkem 124 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 23 306 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Příjem z reklamy byl 8000 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 904.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než devět tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.