Na zajímavý blog Kurta Cobba jsem zde již jednou upozornil a jeho doposud nejčtenější článek "Může demokracie přežít bez fosilních paliv?" jsem pro BL přeložil celý. Začátkem prosince autor zveřejnil pod názvem "Peníze a energie: Mapa není území" další příspěvek na téma energetické krize, který upozorňuje na myšlenky a souvislosti nikoli na první pohled zřejmé a zároveň je dokladem ostrosti amerických polemik na dané téma.

Ministr zdravotnictví David Rath je velmi obratný politik. Při vší bídě a ubohosti pravidelných politických diskusí je někdy dokonce zábavné dívat se, jak jeho méně schopní nebo vůbec neschopní oponenti (nejčastěji z řad ODS) ztrácejí nervy, zbytky inteligence i svou důsledně budovanou mediální tvář a uchylují se k nesmyslným argumentům ve stylu dítěte zahnaného při hádce do kouta. Nejčastěji se jedná o narážky na "komunistické myšlení". Když takové argumenty používá třeba Vlastimil Tlustý, je to skutečně k popukání... :-)

Zdá se ale, že ministr Rath považuje politiku za činnost, která se odehrává pouze a jen v médiích. Její skutečný význam mu pravděpodobně nedochází a Britské listy mají konkrétní důkaz o tom, že ministr zdravotnictví říká (a slibuje) pravý opak toho, co dělá jím řízené ministerstvo....

Na začátku ledna se obrátil šéfredaktor Britských listů Jan Čulík s dotazem jedné čtenářky na ministry Ratha a Škromacha. Čtenářka, která je v invalidním důchodu, se obává, že při svých velmi nízkých příjmech nebude schopna nadále platit za své životně důležité léky. Uvedené léky jsou v dotazu čtenářky předaném ministrům zdravotnictví a sociálních věcí vyjmenovány, včetně jejich současné ceny.

Obrátil jsem se na ministra zdravotnictví Davida Ratha a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha s níže uvedeným dotazem, ve věci jedné čtenářky Britských listů. Dosud nepřišla žádná reakce. Z ministerstva práce a sociálních věcí jsem obdržel automatický mail pod hlavičkou "Potvrzení o přijetí podání" (tj. nařízení vyřízení zařízení, zase! :)

Dne 10. ledna přišlo vyrozumění, že můj dopis MPSV předává ministerstvu zdravotnictví.

Dotaz, na který dosud od ministrů nepříšla odpověď, zněl:

Automobilové závody Ford oznámily, že plánují propustit 25 000 - 30 000 svých amerických zaměstnanců a zlikvidovat svých 14 amerických továren, ve snaze zlepšit svou podnikatelskou situaci v USA.

Automobilka Ford čelí vzrůstající konkurenci od asijských soupeřů, jako jsou firmy Toyota a Nissan. V roce 2005 zaznamenaly veškeré mezinárodní výrobní provozy automobilky Ford hrubou ztrátu 1 miliardy dolarů, ve srovnání s hrubým ziskem 850 milionů dolarů v roce 2004. Automobilka Ford nyní vydělává hlavně prostřednictvím svého podnikání v oboru finančnictví. Její o 19 procent zvýšené zisky v posledním čtvrtletí roku 2005 byly důsledkem prodeje půjčovny automobilů Hertz.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Reportáž ruské televize konstatovala, že prý čtyři zaměstnanci britského velvyslanectví v Moskvě a jeden ruský občan, kteří prý byli naverbováni britskou tajno službou, si stahovali do přenosných počítačů typa PDA tajné informace z vysílače, umístěného ve falešném kameni na jednom náměstí. Technika však řádné nefungovala, a proto museli čtyři britští diplomaté "umělý kámen" navštěvovat často. Ruský občan byl prý mezitím zatčen. Na záběrech natočených tajnou kamerou jsou osoby, jak jdou ke zmíněnému umělému kameni. Jednoho muže kamera zaznamenala, jak kámen odnáší.

Podle státní tiskové kanceláře RIA Novosti byli dva muži ve věku 30 a 32 let označeni za špiony. Třetí diplomat, označený za špiona byl asistentem moskevského rezidenta britské výzvědné služby MI6 a čtvrtý se zabýval financování projektů britského ministerstva zahraničí. Rusové diplomaty nemohli zatknout kvůli jejich diplomatickému statutu. Ruský prezident Putin vyvolal letos v lednu kritiku, když podepsal zákon, poskytující úřadům zvýšené pravomoci pro dohled nad nevládními organizacemi a nad tím, kdo je financuje. Odhalení nynějších čtyř britských "špionů" má podle pozorovatelů zřejmě poskytnout pro Putinovy nedávné legislativní kroky ospravedlnění, míní list Guardian.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Reakce Fabiana Golga: Milan Šmíd možná potřebuje nové brýle. Nepsal jsem ve své poznámce, že důvodem, proč Šafr odešel z MFD, byla jeho přítelkyně. V textu se praví: "Z dostupných zdrojů se deníku Metro podařilo zjistit, že hlavními důvody Šafrová odvolání byly názorové neshody s vedením společnosti MAFRA. Zaroveň se prý šéfům firmy nelíbilo, že zaměstnával ve vysoké funkci svou přitelkyni."

Kdo není proti mě osobně zaujatý, nemůže mě obvinit, že jsem nepsal o "těch pravých a hlavních" důvodech Šafrova odchodu.

Rád bych také poznamenal, že se vždycky podepisuji pod své články (mohl jsem tuto noticku v deníku Metro vydat bez podpisu, ale vždycky si stojím za tím, co napíšu.) Přitom všichni ti, kteří psali na fóra na stránkách mediar.cz a ceskamedia.cz, jsou anonymové. Považuju je nejen za zbabělce, ale za teroristy.

Díval jsem se včera na televizní debaty na 3 hlavních televizních programech. Nejprve jsem chtěl nad tímto tématem mávnout rukou v duchu přísloví "Vše je marnost...", ale přece jen mi to nedalo.

Již před delší dobou jsem na tyto verbální přestřelky přestal pohlížet jako na něco, co nestojí za zlobení (zřejmě jako mnoho spoluobčanů). Nejsou totiž místem, kde by se divák dozvěděl seriozní informaci, či alespoň vysvětlení některých událostí předchozího týdne. V ČR je tento druh debat zvláštní nevkusnou exhibicí toho neomalenějšího z diskutérů, jimž obvykle "zdatně" sekunduje "ten/ta" - osoba, která by měla být redaktorem, či moderátorem pořadu. Je to už řada měsíců, kdy byl vyzdvihován Václav Moravec za svou vysokou profesionalitu v pořadech, které moderuje, či moderoval. Tenkrát jsme nechápal, proč tolik "slávy".

Vždy je dobré, když si čtenář může udělat nezávislý úsudek sám a má pro to veškeré podklady. Ve většině médií tomu tak není. Už jen proto, že není možné tisknout hodinový dialog v plném znění a tak každý redakční zásah do otázek i odpovědí, každá citace je tak - byť nechtěnou - manipulací. Britské listy mají možnost sáhnout do archivu a přinést původní text i u odvysílaného televizního pořadu. Přinášíme vám doslovný přepis Sedmičky televize Nova ze dne 22. 1. 2005, kdy vedle moderátora Martina Veselovského seděl ministr vnitra František Bublan a proti němu místopředseda ODS Ivan Langer. (ŠOK)

doslovný přepis pořadu Sedmička ze dne 22. 1. 2005 ZDE

Chce se mi povzdechnout -- to, že má pan Abbid svůj názor, je v pořádku. Ale že Britské listy, pověstné svou pečlivou redakční kulturou a tendencí zachovávat určitou míru kritického myšlení a faktů, ponechají jeho bezobsažný a argumentů prostý příspěvek bez povšimnutí, mne zaráží. Ale pan Čulík asi ví co dělá.

Leč k samotnému článku. Pokud by byl pan Abbid tak laskav a odpověděl mi na dvě jednoduché otázky, byl bych potěšen:

Obávám se, že na Britských listech dochází k utajené filtraci lobbistických signálů veřejnosti ve snaze docílit veřejné podpory šílenému plánu zmocnit se jedné veřejné instituce, učinit v ní převrat, zcela rozbít její vnitřní strukturu a donutit ji přijmout úplně jiné společenské a kulturní hodnoty. A to všechno jen pro ukojení tolik odpíraného uspokojení objemného estetického chtíče Štěpána Kotrby.

Štěpán Kotrba sice vypjatě argumentuje proti zlořádu barterového obchodu mafiánského charakteru mezi (po penězích toužícím) Rádiem 1 a (částečně zdrogovaným a částečně se prostituujícím) Reflexem, ale sám nepodává čtenáři vysvětlení svých skutečných pohnutek. Kdo by si myslel, že Kotrba lobbuje pro ČRo, nebo kdo by si snad myslel, že lobbuje pro dobro vší levice, ten se velmi mýlí. Za články se silnou emotivní investicí s až revolucionizujícím vyzněním ("vlna spláchne potůček špíny" je velmi úderné) nejsou ani žádné politické vztahy a animozity v mediálním prostředí, ani víra ve splachovací sílu Českého rozhlasu, ale prachobyčejná láska k dechovce.

Červnové parlamentní volby se blíží, politické strany se nás budou snažit přesvědčit, že právě ta či ona je naší nejlepší volbou. Všechny volby od roku 89 jsem absolvoval. Bohužel se stále se zmenšujícím pocitem smysluplnosti tohoto aktu pro mě i mé příbuzné a známé. Moje strategie výběru strany, pro kterou jsem hlasoval, se postupně měnila. Nejdříve jsem volil dle svého skutečného přesvědčení, pak z nouze ctnost a nakonec nejmenší zlo, až nezbylo nic, píše Britským listům čtenář Ladislav Silný.

Uplynulo jen pár týdnů od doby, kdy musel odstoupit ze své funkce Charles Kennedy, bývalý šéf britských liberálních demokratů, třetí největší britské politické strany, kvůli alkoholismu. Nyní vznikl nový skandál. Vysoce perspektivní liberálně demokratický politik Mark Oaten, 41, stínový ministr vnitra, který chtěl kandidovat na uprázděné místo šéfa liberálních demokratů, musel o víkendu rychle opustit vrcholovou politiku, protože bulvární deník News of the World na něj zjistil, že si tento "šťastně ženatý" otec dvou dcer platil pro sex mladého homosexuálního prostituta.

Jenže nejsou sexuální skandály, které vyvolává britský bulvární tisk, tak trochu pokrytecké?

Bloudím prázdnými temnými ulicemi neznámého města. Není koho se zeptat, kde se vlastně nalézám. Vtom si náhle uvědomuji, že jsem ztratila kabelku se všemi svými doklady a penězi... a tím svou identitu.

Když jsem se probudila s úlevou, okamžitě jsem si vzpomněla, že před usnutím jsem znovu pročítala novou povídkovou sbírku Jaroslavy Blažkové Happyendy (ovšemže žádná podobná scéna se v ní neodehrává).

Reaguji tímto, v užším slova smyslu, na článek Nialla Fergusona , uveřejněný v Britských listech, v širší míře pak na trvající ideologizaci velmocenské politiky Spojených států v anglosaské žurnalistice a odborné literatuře a v na ně navazujících provinčních podmínkách kulturních prostředí "spojeneckých" států, mezi něž patří, mimo jiné, ten náš.

Oprávněnost imperiálních nároků velkého bratra je odvozována již zcela běžně, bez polemiky o ideových východiscích, z Huntingtonovy teze o střetu civilizací. Tato teze je přitom již přijímána v kontextu jmenovaného prostředí buďto zcela a vědomě, jako je tomu zřejmě v případě článku Nialla Fergusona, nebo alespoň nevědomě, což se týká především pokusů o argumentaci z opačných hledisek.

Domnívám se, že je, Palackého slovy, v zájmu našem, ba humanity samé, aby si veřejnost, která toto pole argumentace nekriticky přijala, uvědomila, že nejde o zjevenou pravdu Boží (v poslední době rovněž frekventovaný pojem v oblasti mezinárodních vztahů), nýbrž o hypotézu, jejíž vědecká i etická hodnota je, slušně řečeno, rozporuplná, přinejmenším už proto, že, v souladu s českým úslovím, je to právě přání, které je zde otcem myšlenky.

ROK S ŽIDOVSKOU KULTUROU - 100 LET ŽIDOVSKÉHO MUZEA V PRAZE

Památník Terezín , 2. 1. - 20. 2. 2006

< Norbert Troller: Noční můra - akvarel , malováno v Terezíně, 1942

Výstava představuje pět umělců (Norberta Trollera, Otto (Karase) Kaufmanna, Geogra Wolffa, Jaroslava Löbla a Eveline Friederike Finke - Isaac), kteří byli internováni v Terezíně. Přestože strádali fyzicky i psychicky, povznesli se nad těžkou realitu a zanechali po sobě nepomíjivou stopu. Vystavovaná díla pocházejí ze sbírek Památníku Terezín, ŽMP a Státního oblastního archívu v Litoměřicích.

Galerie Roberta Guttmanna, Židovské muzeum v Praze, 27. 1. 2006

27. ledna proběhne od 16 hodin v knihovně Informačního centra OSN na náměstí Kinských v Praze 5 beseda se Zuzanou Podmelovou a Pavlem Wernerem, kterou bude moderovat Marie Zahradníková. Po besedě bude následovat promítání dokumentárních filmů českých žáků a studentů Expedice židi a Děti z Hartmanic.

V reakci na kritický článek o pražském Dopravním podniku posílám pár informací, které by mohly cestujícím pomoci, zvláště v souvislosti s nynější rozsáhlou akci zaměřenou proti cestujícím, kdy revizoři v dopravní špičce cíleně brání plynulosti dopravy, píše čtenářka Barbora Platzerová.

Hned třetí den po svém zvolení byla německá kancléřka Merkelová a její vláda konfrontována s řešením případu únosu archeoložky Susanne Osthoffové v Iráku. Ve snaze o její osvobození se pak angažovala nejen vláda, která zřídila na ministerstvu zahraničí "krizové centrum" a snažila se diplomatickými kontakty o její propuštění, ale i občané, kteří vyšli se svíčkami do nočních ulic, aby vyjádřili manifestačně s obětí únosu svou solidaritu, dokonce se k požadavku jejího propuštění připojily i muslimské organizace. I bývalý kancléř Schröder ve videoclipu, vysílaném arabským televisním kanálem Al Jazeira prosil únosce o propuštění německé archeoložky. Následovaly tři týdny napětí a úzkostí o život paní Osthoffové.

Události tohoto víkendu mne přiměly k tomu, abych se vyjádřil k problému, který nese souhrnný název Lety. To, čeho jsme svědky, musí podle mého názoru urážet každého, jenom trochu soudného člověka a navíc nám tyhle politické hádky a hrátky dělají opravdu moc a moc pěkné jméno - doma i v zahraničí...

Dr. Kandeh K. Yumkella Ph.D. , který byl v červnu 2005 nominován jako kandidát na generálního ředitele Organizace spojených národů pro průmyslový rozvoj (UNIDO) s heslem "Společně můžeme měnit situaci" a nyní se stal hlavou rozvoje průmyslu koordinační organizace 171 členských zemí OSN. Započal svůj mandát výzvou, aby organizace dokázala, že může řešit zmírnění chudoby třetího světa - ne teoreticky, ale v praxi. Na 11. konferenci UNIDO, která skončila včera jeho zvolením do čela, prohlásil, že africké země by se měly učit zkušenostem Číny, Indie a Brazílie z ekonomického rozvoje, musí absorbovat nové myšlení z celého světa a navázat s ostátními státy a oblastmi nové partnerství. Členem UNIDO není USA a ani jedna evropská země, z ekonomicky rozvinutých pouze Čína, Izrael a země Perského zálivu.

Yumkella abslovoval Cornell University a University of Illinois, působil jako ministr obchodu, průmyslu a státních podniků republiky Sierry Leone, posléze 15 let při řízení rozvojových programů, naposledy jako ředitel rozvojového programu OSN pro Afriku.

V souvislosti s posledním "Castor" transportem (bezpečnostní kontejner pro transport "vyhořelých" palivových článků ) z severofrancouzského La Hague do doposud provizorního uložiště v Gorlebenu koncem listopadu minulého roku, jsem tehdy slyšel v ranním informačním bloku rozhlasové stanice Deutschlandfunk, v interview s vládním pověřencem pro otázky jaderného odpadu, pozoruhodnou věc. Diskutoval se problém provizorního uložiště v Gorlebenu.

Pověřenec svěřil posluchačům sladké tajemství, že podle současných pravidel musí být zajištěna bezpečnost uložení na milion let.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Pre Lenina boli kľúčovými pojmami marxizmu revolúcia a problém moci. Jeho prístup bol dvojnásobne pochybný. Jednak si z učenia Marxa a Engelsa vybral to, čo vyhovovalo jeho koncepcii, a svoj výklad považoval za jediný výlučne správny. Dokonca aj Trockij, ktorý sa po celý život považoval za Leninovho prívrženca, mu vyčítal nepružnosť myslenia a tendenciu nahradiť diktatúru proletariátu diktatúrou nad proletariátom.

V rozmedzí zhruba piatich rokov istý prominentný ruský historik uverejnil dve rozsiahle životopisné práce. Prvá bola venovaná Stalinovi, druhá Leninovi. Medzi nimi je však významný rozdiel. V prvej je Stalin vykreslený ako obludný zloduch a Lenin ako hlásateľ správnej cesty, kým v druhej je rovnakou príšerou aj Lenin. V oných rokoch totiž zmizol z mapy Sovietsky zväz. Prvá kniha bola uverejnená v čase perestrojky, kým v čase vydania druhej sa stal ruským prezidentom alkoholik, ktorý by na pripomienku, že svojho času bol významným funkcionárom KSSZ, reagoval fyzickým násilím. Je však možné, aby historik ešte živej minulosti pracoval podľa zásady "sine ira et studio" (bez hnevu a zámeru, t. j. nestranne)?

Motto:

Fabiano Golgo, nový šéfredaktor zpravodajství deníku Metro, rozčílil novináře zaměstnané v Mladé frontě dnes (po celý pátek mu posílali rozzuřené esemesky, že prozradil "důvěrné" informace) a kupodivu i občasného mediálního komentátora Milana Šmída, když v pátečním deníku Metro zveřejnil některé okolnosti, proč byl najednou "odstoupen" šéfredaktor MFD Pavel Šafr. Majitelům tohoto bulvárního deníku se mj. nelíbilo, že Šafr zaměstnával ve vysoké funkci svou přítelkyni. Milanu Šmídovi se zase nelíbilo, že tuto korupční praxi Fabiano Golgo zveřejnil, totéž platí pro zaměstnance MFD.

Tak se s tím holt budou asi muset vyrovnat...

Nelze přehlédnout, že neonacisty k provokaci v Letech inspirovalo vyjádření komunistického europoslance Ransdorfa, který tvrdí, že se okolo Letů bezuzdně lže. Stejně tak nelze přehlédnout výrok prezidenta Václava Klause o tom, že v Letech nebyl koncentrační tábor v tom smyslu, jako jej chápeme.

Za výkřik "Pryč s nacismem" státní policie zatkla a předvedla na služebnu k podání vysvětlení romského aktivistu Markuse Papeho. Stalo se tak v sobotu dopoledne při pietním setkání romských aktivistů a ochránců lidských práv, kteří zde uctili památku romských obětí holocaustu. Mimo ně se zde sešly také čtyři desítky příznivců Národní strany v čele s Petrou Edelmannovou. Ti zde protestovali proti odstranění kamene s nápisem "Obětem", který Národní strana minulý týden v Letech instalovala.

Toto oznámení publikovala redakce iDNES pod zprávou o sobotních potyčkách v Letech ZDE

Varování uživatelům: nepoužívejte vyhledávač Yahoo, pokud nechcete, aby Bílý dům věděl, co děláte

Firma Google odmítá splnit soudní příkaz, iniciovaný z Bílého domu, aby americké vládě vydala záznamy o tom, co její uživatelé na internetu vyhledávají.

Americká vláda o to požádala loni v létě, avšak firma Google žádost odmítla splnit. Proto americký ministr spravedlnosti Alberto Gonzales podal žádost u federálního soudce v San José, aby si splnění žádosti vynutil soudně.

Bývalý americký republikánský kongresman rezignoval na svou funkci v poradním sboru absolventů University of California v Los Angeles poté, co vyšlo najevo, že tento poradní sbor nabízel studentům peníze, aby špehovali "levicové" učitele.

Koncem loňského roku se třetím dílem završil knižní triptych Vladimíra Votýpky , věnovaný osudům české aristokracie ve 20. století, zvláště pak po roce 1945 (Příběhy české šlechty -- Návraty české šlechty -- Paradoxy české šlechty). Vyšel postupně v letech 1995--2005, každý díl v jiném nakladatelství (Mladá fronta -- Paseka -- Máj / Dokořán), ale pod pečlivou redakcí stejné editorky Jaroslavy Jiskrové a v jednotné grafické úpravě Luboše Šedivého.

"V záležitostech migrace, azylu a boje proti terorismu jak společné přístupy EU, tak politika a praktiky jednotlivých států EU vykazují stálou tendenci k obcházení mezinárodních lidskoprávních závazků."

Kapitola zprávy HRW věnovaná EU - kompletní text anglicky ZDE.

Human Rights Watch ve své výroční zprávě konstatuje, že postoj současné americké administrativy vytváří patrně největší poválečný deficit v prosazování lidských práv. Tomuto tématu prý nyní, kdy Američané bez ostychu nezákonně unášejí, zadržují a v řadě případů i mučí podezřelé osoby, chybí na mezinárodním poli dostatečně silný a věrohodný zastánce. V čerstvé optice HRW na tom však již ani Evropa není o mnoho lépe.

V prosinci 2005 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 359.00 Kč. Příjem z reklamy byl 1200 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 981.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než devět tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.