Motto: "Are you ready for the revolution? Are you ready to change the history? Are you f-ing ready, London?" (Madonna na Live 8 v Londýně)

Bob Geldof se rozhodl že zatočí s extrémní chudobou. Neptal se volených představitelů, jestli může nebo ne, a dal se do díla.

A jak přesně chce té chudobě zatnout tipec? Jde na to skoro jako by četl projev českého pana prezidenta před měsícem. Ovšem vyložil si tu pobídku pana Klause přesně obráceně.

V květnu dostal nápad a tuhle sobotu proběhlo deset monstrkoncertů po celém světě. Sir Bob není žádný troškař. Chce změnit rovnou běh historie. Odůvodnil svojí akci mimo jiné takhle: "Tak jako lidé volali po zrušení otroctví, volebním právu žen, nebo konci apartheidu, my dneska požadujeme konec nespravedlivé absurdity jakou je extrémní chudoba, zabíjející na začátku 21. století 50 000 lidí denně."

V předvečer vrcholné schůzky představitelů skupiny G8 se od soboty konají v Londýně obří akce proti chudobě v Africe. Asi 200 000 lidí z Anglie se vydalo do Edinburku (v blízkosti Gleneagles, kde se koná schůzka skupiny G8), aby tam na výzvu hudebníka Boba Geldofa donutilo představitele skupiny G8, aby konečně začali efektivně jednat proti světové chudobě (skotská policie se mohla zbláznit!). Jiných 200 000 lidí se účastní v Londýně v Hyde Parku obřího koncertu Live 8, který je přesně po dvaceti letech opakováním historického globálního koncertu proti hladomoru v Africe Live Aid, který zorganizoval Bob Geldof v osmdesátých letech.

Oficiální stránky Make Poverty History ZDE

Koncert byl zahájen v sobotu ve 14 hodin vystoupením Sira Paula McCartneyho se skupinou U2. Zahráli píseň "Sgt Pepper Lonely Hearts Club Band", protože začíná slovy: "It was twenty years ago today... - Bylo to přesně dnes před dvaceti lety..."

Píseň byla připomínkou, že irský hudebník Bob Geldof, organizátor nynější akce, přesně dnes před dvaceti lety zorganizoval první takovouto globální akci "Live Aid", proti hladomoru v Africe.

Zároveň se konají paralelní koncerty v Římě, v Berlíně, ve Filadelfii, v Johannesburgu, v Moskvě a v městě Barrie v Kanadě.

Koncerty prý podle odhadů sledují v televizi stamiliony diváků.

Geldof se rozhodl akci nyní, těsně před vrcholnou schůzkou politiků zemí G8, zopakovat jako výraz nespokojenosti normálních lidí nad tím, že politikům nevadí, že miliardy lidí na světě dodnes žijí v chudobě. V Africe umírá na chudobu každodenně 50 000 lidí.

Samozřejmě, že se k tomu vyskytli cyničtí komentátoři, kteří poukazují na to, že prý většina rockových zpěváků se této globální akce účastní jen kvůli vlastnímu zviditelnění. Samozřejmě, že určitým, a významným způsobem zneužívají tyto akce touhu "obyčejného člověka" patřit k "tomu, co se zrovna nosí".

Ať je tomu jakkoliv, nejsem ochoten přijmout tuto cynickou interpretaci o tom, že toto celé koná jen kvůli "zviditelňování rockových hvězd" v případě Sira Boba Geldofa, hudebníka a nadaného, inteligentního člověka, pro něhož mám slabost od doby, kdy jsem četl před lety jeho vlastní životopis, poznamenává Jan Čulík a dodává: Mimochodem, víte, proč se Geldof neumí oblékat a dodnes má pověst, že chodí jen v nevyžehlených šatech? Když mu bylo asi deset let, Geldofovi náhle zemřela maminka na aneurismus (krevní výron do mozku). Byla to - v jeho dětství - naprostá životní katastrofa. Od té doby se dítě muselo o své šatstvo starat samo...

Sir Paul McCartney odpověděl v rozhovoru s Jonathanem Rossem, moderátorem televize BBC pro sobotní přenos z koncertu v Hyde Parku (další britskou mediální osobností, pro niž mám slabost v důsledku jeho velké schopnosti ironizace a podvratnosti všeho, zejména celebrit, ale i sebe samého, poznamenává Jan Čulík), že se sobotního koncertu v Hyde Parku, společně s ostatními rockovými celebritami účastnil, "protože mi to rozkázal Bob Geldof." :) I jiní přiznali, že se Geldofa v podstatě "bojí": Geldof si nebere servítky: stejně jako před dvaceti lety, kdy se na televizní kamery před politiky vyjádřil: "Ti lidi umírají teď. Tak mě neserte a darujte na jejich záchranu ty peníze, teď, v tuto chvíli!" Obdobně vystupuje i nyní, v okamžicích, kdy píšeme tyto poznámky.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Britskému listu Guardian byl prozrazen přípravný text o klimatických změnách, který se má příští týden stát prohlášením vedoucích politiků skupiny G8, kteří se sejdou příští týden na vrcholné schůzce ve skotském Gleneagles. Mezi Spojenými státy a ostatními členy skupiny G8 je však obrovský rozdíl v postojích, a proto během pátku a soboty jednají vysocí státní úředníci ze všech osmi zemí ve snaze zabránit během schůzky konfliktu.

Podle informací z britské vlády je prý Tony Blair ochoten ve věci klimatických změn otevřeně zaujmout protiamerické stanovisko, "i když je to politicky velmi nebezpečný postoj".

Americký zpravodajský týdeník Time oznámil, že se podvolí soudnímu rozhodnutí a předá soudu záznamy svého reportéra Matthewa Coopera, týkající se zjišťování, kdo prozradil médiím totožnost tajné agentky CIA.

Editoři týdeníku Time učinili toto rozhodnutí poté, co rozhodl americký Nejvyšší soud, že pokud Cooper tyto informace nevydá, bude odsouzen na 120 dnů do vězení.

Cooper zjišťoval, jak bylo jméno agentky CIA prozrazeno, ve spolupráci s reportérkou deníku New York Times Judith Millerovou. List New York Times konstatoval, že rozhodnutí týdeníku Time vydat reportérovy poznámky je "bezprecedentní, kam až sahá lidská paměť".

Muži, označovanému jako "A", kterého v dětství zneužíval katolický kněz, udělil britský soud odškodné ve výši 635 684 liber, více než 28 milionů Kč. Oběť zneužívání, jíž je nyní 35 let, sexuálně zneužíval od sedmi do osmnácti let katolický kněz Christopher Clonan v anglickém městě Coventry.

Oběť zneužívání nyní trpí schizofrenií a posttraumatickým stresem. Muž byl sexuálně zneužívám v letech 1977 - 1988, ale uvědomil si, co se dělo, teprve v roce 1992, kdy se jeho život rozložil.

Obžalovaní v tomto soudním sporu - arcibiskup z Birminghamu a správa birminghamské katolické arcidiecéze - přiznali právní zodpovědnost za to, že "těmto činům nezabránili".

Ve svém článku Dvojchyba polemizuji o tom, zda je citát o opulentním životě, který použil Václav Klaus při debatě s akademiky, nějak významný. Přijal jsem prezidentovo konstatování, že tento citát pochází z knihy The Counter-Revolution of Science: Studies in the Abuse of Reason, kterou podle prezidenta napsal K. R. Popper. Po upozornění anonymního čtenáře (doufám, že svou identitu odhalí a sklidí zasloužené ovace), jsem si ověřil, že autorem té "slavné" knihy není Karl Raimund Popper, ale Friedrich August von Hayek. Čtenářům se omlouvám.

Jak je vidět, důvěřovat českému prezidentovi se skutečně nevyplácí...:)

Václav Klaus, a všemocný Bůh mi snad odpustí, že se opět stal tématem, se ohradil proti "karikování jeho názorů českými médii". Snažil se vysvětlit, v čem se jeho kritici mýlí, a jal se tedy patřičnou argumentací odhalit jádro sporu. Važme si toho, není to často.

Debata o ekonomii a etice: Strašlivější, než jsem si dokázal představit...

Vážený pane Krohu,

dovolte mi, abych s Vámi podiskutoval na téma padajícího kamene. Poněkud jsem se podivil Vaší představě popsané v článku publikovaném v dnešních Britských listech následujícími slovy: "Pustím-li kámen, padá vlivem zemské přitažlivosti nutně k povrchu země určitou rychlostí, která závisí na jeho hmotnosti. Děje se tak přitom stejně, ať tento fyzikální proces probíhá na jižním pólu, na Aljašce nebo na Sahaře," píše Jaromír Křepelka:

Na stránkách Britských listů se rozběhla zajímavá diskuse o vztahu ekonomie a etiky. Proti Jindřichu Kalousovi vystoupil Ondřej Palkovský s pojetím ekonomie jako absolutně "neutrální" vědy, oproštěné od jakéhokoli hodnocení.

Je ekonomie exaktní vědou nebo není ? Podle Michala Kroha převládají ve společnosti statistické zákonitosti, zatímco v přírodě "dynamické zákonitosti , které představují takovou formu příčinné souvislosti, při níž je vzájemný vztah mezi příčinou a účinkem jednoznačný; jinými slovy, známe-li počáteční stav určitého systému, můžeme přesně předpovědět jeho další vývoj". Tenhle newtonovský ideál ovšem přestal ve fyzice platit ještě dřív než v ekonomii. Typickým příkladem "statistické zákonitosti" je kvantová mechanika. Přesto dává výsledky, které odpovídají reálným pozorováním a mají i praktický význam. Nejde přitom o nějakou "úchylku" typickou pouze pro mikrosvět. Komplexita a chaos jsou jevy, které existují i v normálním světě, jsou zkoumány a dávají prakticky použitelné výsledky. Je pravda, že věda zabývající se lidským chováním pracuje s chaosem daleko komplexnějším, než fyzika elementárních částic, ale chaos není totéž, co naprostá neurčitost.

V souvislosti se vzpomínkou na zavraždění paní JUDr. Horákové bych ráda přispěla svým informačním odkazem dokumentujícím poměry totality. Právě v současné době probíhá u Krajského soudu v Praze řízení za očištění cti jednoho z politických vězňů a celé jeho rodiny (pana Rudolfa Šedivého, paní Anny Šedivé, dcery Jarmily Kotěšovcové a Věry Marsové), která byla perzekvovaná komunisty a zástupci akčního výboru od března 1948 a pak českými orgány po celé desítky let.

Senátor Tomáš Julínek, stínový ministr zdravotnictví za ODS, polemizuje v tomto článku s textem ministryně zdravotnictví Milady Emmerové Osobní účty - novinka, kterou jinde odmítají".

Americký prezident George Bush konstatoval, v předvečer vrcholné schůzky G8 v Gleaneagles ve Skotsku, že zamýšlí zdvojnásobit během následujících pěti let roční pomoc Africe ze 4 na 8 miliard dolarů, avšak humanitární organizace varují, že na řešení problémů Afriky to zdaleka nestačí.

Podle výzkumu společnosti Factum Inventio (1) jsou bezdrátové sítě nejvyužívanější variantou připojení k internetu mezi aktivními uživateli. Není divu - jedná se o jediný segment trhu s připojením k Internetu, na kterém vládne skutečná konkurence. Dnes však málokdo tuší, jak tento segment bude vypadat za několik měsíců.

Dosud nevídané informace publikoval ve svém červnovém zpravodaji německý Institut Roberta Kocha (RKI): Podle posledních shromážděných dat znatelně stoupá počet onemocnění dávivým neboli černým kašlem (pertusí). K nárůstu onemocnění dochází navzdory očkování, co víc: původně dětská nemoc se znatelně posunuje do staršího věku nebo dokonce do dospělosti, kdy je riziko komplikací výrazně vyšší.

Světovou obchodní organizaci od září převezme nový generální ředitel, Francouz Pascal Lamy. Jeho zvolení proběhlo korektně, při respektování všech procedurálních pravidel, a nikterak neovlivnilo činnost organizace. Nyní se Světová obchodní organizace a především vyjednavači z jejích členských zemí usilovně připravují na letošní předvánoční vrcholnou akci -- VI. konferenci ministrů v Hongkongu. Na jejím úspěchu velmi záleží pověst organizace, její akceschopnost a užitečnost. Není již možno připustit podobný neúspěch, kterým byl v roce 2003 Cancún nebo předtím v roce 1999 Seattle. Tomuto cíli budou muset být podřízena všechna očekávání, a to zřejmě i za cenu dalšího ustoupení od již omezeného rozsahu jednání.

Ondřej Palkovský ve svém příspěvku na téma ekonomie a etika uvedl několik "zajímavých" názorů, se kterými nemohu souhlasit --- a co více --- některé pokládám za mylné.

Hned v úvodu zmínil jisté snahy přispěvovatelů Britských listů o zdiskreditování ekonomie jako vědy a zřejmě tím naráží na kritické články pana Kalouse. Není tomu tak --- pozorný čtenář jistě zaregistroval silné výtky na adresu současného neoliberálního paradigmatu, nikoliv však snahu poslat vědu ekonomii do propadliště dějin... Snad nikdo nepochybuje o tom, že pořádná dávka kritiky a snahy o nový pohled na věc není na škodu věci a posouvá nás kupředu. A je tomu dobře.

Z posledních několika článků mám pocit, že jejich cílem je zdiskreditovat vědu, která se nazývá ekonomie, případně i liberalismus, jehož představitelé často používají poznatky ekonomie pro podpoření svých myšlenek, míní Ondřej Palkovský a upozorňuje: Pan Kalous například píše:

V sérii článku o slevách v hypermarketech se vyskytlo několik zajímavých myšlenek, které by neměly zůstat bez odezvy.

V důsledku technické chyby vyšel původně pouze útržek tohoto textu, opraveno, autorovi i čtenářům se omlouváme.

V současné diskusi o registrovaném partnerství či o "sňatcích homosexuálů" se vynořuje široká varieta názorů a důvodů pro a proti. Účastníci diskuse se dají v zásadě rozdělit na dvě skupiny: na ty, pro které je zamýšlená zákonná úprava určena, a na ty, kteří ji nebudou využívat a kteří se mohou (podle názoru) cítit nebo necítit takovou úpravou ohroženi.

tisková zpráva organizace Greenpeace

Praha, 30. června 2005

Množství zdraví škodlivých toxických látek obklopuje malé děti také v prostředí, ve kterém si celý den hrají -- v mateřských školkách. Vyplývá to z analýz vzorků prachu odebraného ekologickou organizací Greenpeace ve čtyřech mateřských školkách v různých částech republiky. Zdraví dětí ohrožují nejvíce ftaláty, jejichž koncentrace v interiérech školek jsou znepokojující. Greenpeace výsledky zveřejnilo na dnešní tiskové konferenci v Praze, na níž zástupci hnutí zdůraznili nezbytnost přísnější regulace používání chemických látek ve výrobě a vyzvali české politiky, aby se zasadili o přijetí nové chemické legislativy Evropské unie, tzv. REACH.

Španělský parlament ve čtvrtek hlasováním schválil homosexuální manželství, navzdory ostré opozici od římskokatolické církve.

Španělsko je nyní čtvrtou zemí na světě, která poskytuje homosexuálním dvojicím stejná práva jako heterosexuálním manželským dvojicím. Kanada schválila homosexuální manželství tento týden ve středu, Holandsko a Belgie je legalizovaly v letech 2000 a 2003.

Rozhodnutí parlamentu ve Španělsku poskytuje homosexuálním manželským dvojicím rovná dědická práva a dovoluje jim adoptovat děti. Homosexuální manželské dvojice budou mít i při rozvodu stejná práva jako heterosexuální manželé.

Zapaterova socialistická vláda navrhla zákon o homosexuálních manželstvích nedlouho poté, co loni vyhrála volby. Zákon byl schválen 187 hlasy proti 147. Čtyři poslanci odmítli v této věci hlasovat. Senát, kde mají většinu konzervativci, tento zákon minulý týden odmítl, ale konečné rozhodnutí o něm učiní kongres.

Katolická církev zorganizovala proti tomuto zákonu obrovské demonstrace, jichž se 18. června v Madridu účastnily statisíce lidí včetně 20 biskupů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pane Zvěřino,

obracím se na Vás jako na svého zástupce v EP, píše Jaromír Junek:

Z Vašeho vyjádření k SW patentům na Britských listech mám dojem, že si zřejmě neuvědomujete zcela důsledky případného přijetí SW patentů, což je pochopitelné, protože nepracujete v oboru IT.

Dovolte mi uvést několik jednoduchých příkladů, na kterých je nesmyslnost a škodlivost SW patentů zřejmá.

Jeden spisovatel vydal po delší době knihu a jelikož měl příjemného a pracovitého nakladatele, jenž si přál, aby kniha měla ekonomický úspěch, musel absolvovat řadu podpůrných akcí, autogramiád, literárních čtení a besed. Na první autogramiádě se sešlo asi dvacet lidí, kteří jaksi nevypadali na čtenáře, jak si spisovatel stále určitěji uvědomoval, a rozhodně se o něho a knihu vůbec nezajímali.

Nikoho z nich neznal, a tak odevzdaně čekal, co se stane. Nestalo se nic a to bylo právě to nepříjemné. Ať se on i moderátor snažili jak chtěli, z kamenných tváří těchto přihlížejících nic, než unavený úsměv nevyloudili. Diváci se prostě nudili, nekladli ani žádné otázky a utrápený spisovatel nechápal, proč tam vlastně chodili, dokud tristní beseda neskončila a nedošlo k podepisování knih a papírků.

Česká televize byla už kdysi kritizována za to (např. zde), že provozuje pořad Hodina pravdy (z produkce ČT Ostrava). Nejprve za to, jestli je tento formát reality show vhodný pro televizi veřejné služby (zejména z hlediska faktu, že téměř půlmilionové odměny hradí ČT), posléze pochopitelně za jeho kvalitu, která kreativitou připomíná realizaci vesnického plesu.

Snad nejvýhodnější příležitostí ke korupci a k parazitismu jsou projekty, v jejichž rámci je soukromá firma financována ze státních prostředků. Skutečný soukromý podnikatel musí zápolit na otevřeném trhu s poptávkou a nabídkou a s konkurencí. Oč to má lehčí podnikatel, který si vyjedná spolupráci se státní institucí: bývají to lehce získané peníze.

Jak to včera podrobně zdokumentoval George Monbiot v deníku Guardian, britskou vládou vychvalované projekty v rámci tzv. "private finance initiative" (tj. předání státních projektů soukromým firmám) jsou absolutně skandálními příklady plýtvání veřejných peněz.

Nechť jsou příklady podobného soukroměpodnikatelského "partnerství" se státním sektorem odstrašujícím příkladem pro Českou republiku a její případné projekty "veřejně-soukromého partnerství".

Zajímavé, i když útržkovité a nepříliš analytické svědectví, jakýsi "pohled z druhé strany" na Pražské jaro 1968 napsal lékař Jan Štěpánek, který dlouhá desetiletí žije - vlastně z vůle československých reformistických komunistů - ve Švýcarsku.

Štěpánek byl v roce svobody 1968 v Československu předsedou Klubu angažovaných nestraníků, vedle klubu K-231 (klubu politických vězňů komunistického režimu) jedinou nekomunistickou organizací, která měla během krátkého svobodného období odvahu se ustavit.

Štěpánkovo svědectví dokazuje, jak ani údajně nejliberálnější komunističtí představitelé Pražského jara 1968 nebyli schopni osvobodit se od ideologické kazajky (že všechno musí nakonec řídit komunistická strana, i když třeba naprosto "pravicová" a "reformistická") a nekomunistických aktivistů z KANU se v podstatě báli. Mimo jiné i proto, že se právem obávali, že existence organizací, jako je KAN, se stane záminkou pro sovětskou invazi - k čemuž také došlo. Reformistický komunistický režim se sice KANU bál a snažil se ho různými podrazy ochromovat, mocensky však proti němu nezasahoval a když šlo do tuhého a po invazi bylo zjevné, že by předseda KANU mohl být vystaven od vznikajícího prosovětského režimu perzekuci, reformističtí komunisté rychle vystavili Štěpánkovi pas a umožnili mu emigrovat.

Otevřeně vyznávat v roce 1968 nekomunismus znamenalo, že vás vládnoucí komunisté budou považovat za extremistu. Ve své "demokratičnosti" proti vám však policejně nezasáhli. (JČ)

Ukázalo se však, že kvalita jednotlivých politiků a schopnost odborných týmů v politice, má mimořádný význam v jakémkoliv stranickém a koaličním rámci. Podle mého názoru Václav Klaus jako premiér i jeho tým, v období úsporných balíčků let 1996 a 1997 selhali. Premiér Zeman a jeho tým svojí hospodářskou politikou Klause naprosto převýšil. Považuji za svou povinnost tuto Zemanovu zásluhu o naši zemi zdůraznit.

Na jedné straně se naše ekonomika již řadu let nese na příznivé vlně úspěšného ekonomického růstu. Již šestý rok jsme na vzestupné trajektorii růstu, v posledních letech kolem 4 % ročního vzestupu HDP, v prvním čtvrtletí letošního roku dokonce 4,4 %. Obrazně řečeno prožíváme 6 tučných let, kdy reálná mzda vzrostla o jednu třetinu, expandovala spotřeba domácností a celou zemi pokryla kompletní nová síť supermarketů nabízející dříve nevídaný, prakticky plný světový sortiment zboží.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Šéfredaktor Britských listů Jan Čulík zastává názor, že při současném relativně vysokém počtu čtenářů tohoto deníku by mělo být možné, na základě relativně minimální osobní finanční újmy, aby čtenáři Britským listům umožnili (pravidelnou měsíční částkou cca 50 - 100 Kč) skutečně profesionální provoz v nezávislém občanském zájmu. Kdyby totiž z 8000 denních čtenářů Britských listů jen polovina přispěla pravidelnou měsíční padesátikorunou, list by měl k dispozici 200 000 Kč měsíčně a s takovou částkou by mohl dělat podstatné věci ku prospěchu řadových občanů v české společnosti. Jde tedy přirozeně jen o rozhodnutí čtenářů, zda mají pocit, že je takového nezávislého a průrazného listu v českém prostředí zapotřebí.

Po zveřejnění Čulíkova apelu "Proč to nejde" přispělo na konto Britských listů 166 čtenářů celkovou částkou přibližně 70 000 Kč. Přispěl tedy dosud jen zlomek z cca 8000 denních čtenářů, zato podstatně většími částkami než je navrhovaných 50 - 100 Kč.

Darovaná částka nám umožní odstranit dosavadní technické nedostatky v redakčním systému. Děkujeme. Kdo z dárců chce potvrzení pro daňové účely, napište si o ně, prosíme. - O dalším vývoji budeme informovat.

Britské listy mají účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo konta: 1001113917, kód banky 5500. (PS. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.)

Diskuse "Měli by čtenáři přispívat na Britské listy?" je ZDE

V květnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 5000 Kč, dalších 5000 Kč byl příjem z reklamy. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.