1. 7. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 7. 2005

Zisk, marže a neslušné ceny

V sérii článku o slevách v hypermarketech se vyskytlo několik zajímavých myšlenek, které by neměly zůstat bez odezvy.

V důsledku technické chyby vyšel původně pouze útržek tohoto textu, opraveno, autorovi i čtenářům se omlouváme.

V posledním článku pan Hošek zmiňuje, že "marže obchodníka není zisk." O tom, že marže obchodníka není ziskem, jistě není sporu. Ovšem, to že mezi nimi může existovat a existuje spojitost, o tom sporu není také. Pokud obchodník prodává bez marže, tak nikdy nebude schopen dosahovat zisku a vzhledem k existenci nákladů např. na provoz prodejny a platy bude vždy ve ztrátě. Byl by tedy hlupákem, kdyby takto jednal.

Zdaleka však neplatí jednoznačná souvislost mezi výši marže a výši zisku. Závisí také na celkovám obratu daného obchodníka a množství zboží které prodává, tuto skutečnost nastínil ve svém článku "tzv. Jan Bláha". Stručně řečeno: pokud obchodník prodá část své produkce při určíté výši marže, pokryje náklady na jeho koupi a peníze z prodeje zbytku zboží použije na úhradu provozních nákladů a to co mu zůstane je potom zisk. A čím víc zboží prodá, tím menší potřebuje marži k dosažení zisku . Proto super- a hyper- markety mají obecně nižší ceny a nižší marže, a nikoliv naopak, jak tvrdí pan Vít (navíc velké markety mohou mít vyhodu v množstevních slevách a tím nižších nákupních cenách).

Co se týče problému slev, není situace zdaleka tak tragická, jak se snaží naznačit pánové Vít a Hošek. Supermarkety, Hypermarkety s jim podobné prodejny prodávají zboží ve slevě z nejrůznějších důvodů. Jmenujme například:

1, jedná se o reklamní trik ve snaze nalákat zákazníky na výrazně slevněný produkt (i pod úroveň nákupní ceny) s tím, že zákazník nejen nakoupí dejme tomu jogurt za 3 Kč (dříve 6), ale taky plný košík dalších věcí (v duchu myšlenky: když už jsme tady, nepojedem jinam), kde je cena "běžná" a právě příliv více lidí za slevou a následný nákup "běžného" zboží pokryje náklady na slevu a zvýší celkový zisk.

2, Jedná se o starší typ zboží který na skladě zabírá místo zboží novému. Protože skladování něco stojí a o daný výrobek již není zájem (klasicky se jedná o zboží které každý rok obnovuje výrobkové řady jako jizní kola, lyže, značkové oděvy,í případně elektroniku, kde nové řady vznikají ještě rychleji či zboží jemuž končí lhůta trvanlivosti), vyplatí se obchodům jejich cenu snížit a odstranit ze skladu, a to i za cenu prodeje pod nákupní cenou, neboť na prahu již čekají davy nedočkavců, kteří si koupí nový model lyží s "cool" designem, na cenu nehledě, a samozřejmě vyšší marže u novinek dává podnikateli "nadstandartní příjem", který pokryje případnou ztrátu z prodeje ve slevě.

Pan Hošek zmiňuje zajímavý pojem a tím je "slušná cena". Tím se v ekonomické teorii posunuje zpět k Tomáši Akvinskému je jeho "Učení o spravedlivé ceně". Nevím jakou cenu považuje za slušnou pan Hošek, ale byl by nesmysl prodávat něco za cenu nižší, než je zákazník ochoten si koupit. Jinými slovy, pokud je velká poptávka, mohu si dovolit vyšší cenu a tím více vydělám. A hotovo. Samozřejmě, pokud je poptávka nízká, tak mi vysoká cena zaručí jen to, že neprodám nic a "můžu se jít klouzat."

Pokud tedy ná někdo pocit, že podnikatelé používají běžně "neslušné ceny" není nic snažšího, než k takovým podnikatelům nejezdit a tím způsobit jejich krach.

V oblasti "celospolečenské kalkulace" pana Hoška je situace taková: Jestli se někomu vyplatí nebo nevyplatí jet na kraj města, to je jeho problém a musí si to vypočítat sám. A pokud to spočítá spatně, tak prodělá a je to jen a jen jeho minus, a jiný zase vydělá, takže celospolečensky jsme přinejhorším "na nule".

Ceny benzínu, a spotřeba auta by měla být každému známá a měl by ji umět do kalkulace zahrnout. Hodnotu volného času, který obětuje do cesty k obchodu, standardní makroekonomické agregáty nezaznamenávají a ani nemohou, neboť jeho hodnota je vysoce individuální, opět tedy zaleží na každém, zda "se mu chce jet nakupovat" nebo má na práci něco zajímavějšího.

Totéž prodejní haly: podnikatel musí vypočítat, zda se mu vyplatí ji postavit, zedník, který jí staví, musí vědět, zda se mu vyplatí vynakládat práci za danou mzdu, a tak dále a tak dále. Tak prostě ekonomika funguje. Pokud by se nic nestavělo, a neprodávalo, zkrátka pokud by se nic nedělalo, tak by nikdo nic nevydělal. Zisk na úkor většiny je potom zvláštní, neuchopitelný pojem, který nepatří do prostředí tak tržního (a konkurenčního), jako jsou právě hyper- a super- markety.

                 
Obsah vydání       1. 7. 2005
3. 7. 2005 Proti globální chudobě: Jde o spravedlnost!
3. 7. 2005 Geldof se s tím nepáře Jiří  Staněk
2. 7. 2005 Británie: obrovská mediální akce proti africké chudobě
1. 7. 2005 Blair se prý připravuje na rozkol s Georgem Bushem
1. 7. 2005 Týdeník Time prozradí svůj zdroj
1. 7. 2005 Katolická církev nucena zaplatit odškodné ve výši 28 milionů Kč za sexuální zneužívání dítěte
1. 7. 2005 Důvěřovat českému prezidentu se nevyplácí Bohumil  Kartous
1. 7. 2005 Dvojchyba Bohumil  Kartous
1. 7. 2005 Michael  Marčák
1. 7. 2005 Diskuse o ekonomii v BL je děsná Ondřej  Čapek
1. 7. 2005 Jak padá kámen
1. 7. 2005 Kdo diskredituje vědu zvanou ekonomie Michael  Kroh
1. 7. 2005 Myslet ekonomicky a zároveň eticky je chyba Pavel  Urban
1. 7. 2005 Vzpomínky na totalitu Ludmila  Pachtová
1. 7. 2005 Hájím svůj návrh reformy českého zdravotnictví Tomáš  Julínek
1. 7. 2005 Bush oznámil, že zdvojnásobí pomoc pro Afriku
1. 7. 2005 Michael  Marčák
1. 7. 2005 Bude se v ČR regulovat bezdrátové připojení k internetu? Ondřej  Zajíček
1. 7. 2005 Černý kašel v Německu se rozmáhá navzdory očkování Martin  Tesař
1. 7. 2005 Světová obchodní organizace: jak horké bude léto 2005? Ludmila  Štěrbová
1. 7. 2005 Ekonomie není etika --- to přece víme! Jiří  Patermann
1. 7. 2005 Ekonomie není etika
1. 7. 2005 Zisk, marže a neslušné ceny Tomáš  Paleta
1. 7. 2005 Michael  Marčák
1. 7. 2005 Proč je registrované partnerství důležité pro všechny Václav  Beneš
30. 6. 2005 Malé děti si hrají v prostředí plném nebezpečných chemikálií
30. 6. 2005 Navzdory zuřivému odporu katolické církve Španělsko legalizovalo homosexuální manželství
1. 7. 2005 O softwarových patentech
30. 6. 2005 Jaký je rozdíl mezi myšlenkou a údem? Alex  Koenigsmark
30. 6. 2005 Hodina pravdy a spořádanosti v České televizi Bohumil  Kartous
29. 6. 2005 Podvod projektů v rámci "veřejněsoukromých partnerství"
30. 6. 2005 1968: Jak se nás komunisté báli Jan  Štěpánek
30. 6. 2005 V této zemi vládne absolutní sociální smír. My nevíme, co jsou stávky. Jiří  Paroubek
22. 11. 2003 Adresy redakce
22. 6. 2005 Britské listy: Průběžný stav financí
8. 6. 2005 Hospodaření OSBL za květen 2005