V posledním článku pan Hošek zmiňuje, že "marže obchodníka není zisk." O tom, že marže obchodníka není ziskem, jistě není sporu. Ovšem, to že mezi nimi může existovat a existuje spojitost, o tom sporu není také. Pokud obchodník prodává bez marže, tak nikdy nebude schopen dosahovat zisku a vzhledem k existenci nákladů např. na provoz prodejny a platy bude vždy ve ztrátě. Byl by tedy hlupákem, kdyby takto jednal.

Zdaleka však neplatí jednoznačná souvislost mezi výši marže a výši zisku. Závisí také na celkovám obratu daného obchodníka a množství zboží které prodává, tuto skutečnost nastínil ve svém článku "tzv. Jan Bláha". Stručně řečeno: pokud obchodník prodá část své produkce při určíté výši marže, pokryje náklady na jeho koupi a peníze z prodeje zbytku zboží použije na úhradu provozních nákladů a to co mu zůstane je potom zisk. A čím víc zboží prodá, tím menší potřebuje marži k dosažení zisku . Proto super- a hyper- markety mají obecně nižší ceny a nižší marže, a nikoliv naopak, jak tvrdí pan Vít (navíc velké markety mohou mít vyhodu v množstevních slevách a tím nižších nákupních cenách).

Co se týče problému slev, není situace zdaleka tak tragická, jak se snaží naznačit pánové Vít a Hošek. Supermarkety, Hypermarkety s jim podobné prodejny prodávají zboží ve slevě z nejrůznějších důvodů. Jmenujme například:

1, jedná se o reklamní trik ve snaze nalákat zákazníky na výrazně slevněný produkt (i pod úroveň nákupní ceny) s tím, že zákazník nejen nakoupí dejme tomu jogurt za 3 Kč (dříve 6), ale taky plný košík dalších věcí (v duchu myšlenky: když už jsme tady, nepojedem jinam), kde je cena "běžná" a právě příliv více lidí za slevou a následný nákup "běžného" zboží pokryje náklady na slevu a zvýší celkový zisk.

2, Jedná se o starší typ zboží který na skladě zabírá místo zboží novému. Protože skladování něco stojí a o daný výrobek již není zájem (klasicky se jedná o zboží které každý rok obnovuje výrobkové řady jako jizní kola, lyže, značkové oděvy,í případně elektroniku, kde nové řady vznikají ještě rychleji či zboží jemuž končí lhůta trvanlivosti), vyplatí se obchodům jejich cenu snížit a odstranit ze skladu, a to i za cenu prodeje pod nákupní cenou, neboť na prahu již čekají davy nedočkavců, kteří si koupí nový model lyží s "cool" designem, na cenu nehledě, a samozřejmě vyšší marže u novinek dává podnikateli "nadstandartní příjem", který pokryje případnou ztrátu z prodeje ve slevě.

Pan Hošek zmiňuje zajímavý pojem a tím je "slušná cena". Tím se v ekonomické teorii posunuje zpět k Tomáši Akvinskému je jeho "Učení o spravedlivé ceně". Nevím jakou cenu považuje za slušnou pan Hošek, ale byl by nesmysl prodávat něco za cenu nižší, než je zákazník ochoten si koupit. Jinými slovy, pokud je velká poptávka, mohu si dovolit vyšší cenu a tím více vydělám. A hotovo. Samozřejmě, pokud je poptávka nízká, tak mi vysoká cena zaručí jen to, že neprodám nic a "můžu se jít klouzat."