30. 6. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 7. 2005

Ekonomie není etika

Z posledních několika článků mám pocit, že jejich cílem je zdiskreditovat vědu, která se nazývá ekonomie, případně i liberalismus, jehož představitelé často používají poznatky ekonomie pro podpoření svých myšlenek, míní Ondřej Palkovský a upozorňuje: Pan Kalous například píše:

Pod pojem "ekonomie" v diskutované souvislosti si však dovoluji zahrnout i všechny ty "teorie", které často nejsou ničím jiným než určitou - často nepříliš objektivní, protože zjevně sloužící určitým partikulárním zájmům - formou diskursu o ekonomice.

Jedna z prvních věcí, kterou se začínající studenti ekonomie dozvědí, je rozdíl mezi tzv. normativní a pozitivní ekonomií. Normativní ekonomie je hodnotově neutrální vysvětlení ekonomického systému, pozitivní ekonomie jsou různá tvrzení, jaká opatření by se "měla" zavést. Liberální ekonomové obecně nepovažují pozitivní ekonomii za součást ekonomie, ale spíše součást etiky.

Praxeologie - ekonomie - neposkytuje žádné konečné etické soudy. Pouze dodává nepostradatelná data, která jsou nutná pro vyslovení takových soudů. Je to formální, ale univerzálně platná věda, založená na existenci lidského jednání a logických důsledků, které z něho plynou. Přesto může být rozšířena přes svou vytyčenou oblast a použita na kritiku etických cílů. To neznamená, že opustíme hodnotovou neutralitu praxeologie. I etické soudy musí být koncipovány smysluplně, praxeologie tedy může kritizovat (1) chyby při formulaci etických tvrzení a (2) možnou nesmyslnost a vnitřní nekonzistenci cílů samotných. Jestliže se ukáže, že je etický cíl vnitřně nekonzistentní a je nemožné ho splnit, pak je takový cíl zřejmě absurdní a je třeba ho opustit. Rád bych poznamenal, že nepohrdáme etickými cíly, které nemohou být uskutečněny v konkrétní historické situaci; neodmítáme cíl zdržení se krádeže jen proto, že nemůže být splněn v blízké budoucnosti. Navrhujeme, aby byly opuštěny takové etické cíle, které je konceptuálně nemožné splnit kvůli základním vlastnostem lidí a prostředí. (Man, Economy, State, M. Rothbard)

Fyzika je věda, jejímž cílem je popsat a vysvětlit jevy, které nám ukazuje příroda. Biologie je věda popisující živý svět. Ekonomie je věda, která se snaží popsat a vysvětlit jevy, ke kterým dochází následkem lidského jednání. Je nesmyslné bavit se o etice newtonových zákonů, anatomie kočky nebo chemických reakcí, stejně jako o etice teorie mezního klesajícího užitku.

Příkladem ekonomického tvrzení je: Po stanovení minimální mzdy, která je vyšší než rovnovážná tržní mzda, bude vyšší nezaměstnanost, než kdyby minimální mzda stanovena nebyla. Je možné diskutovat o pravdivosti tohoto tvrzení a ekonomie by měla poskytnout důsledné zdůvodnění, proč je tento argument pravdivý. V ekonomické rovině je ale zbytečné bavit se o etice - prohlášení tohoto tvrzení za neetické nemá na jeho platnost žádný vliv.

"Zaveďme minimální mzdu, protože to pomůže chudým", "Stát by měl investovat do vzdělání, aby podpořil růst", "Měla by být zavedena progresivní daň, aby se odstranila nerovnoměrná distribuce majetku" jsou příklady tvrzení obsahující etický soud. Ekonomie není schopna vysvětlit, proč by se mělo pomáhat chudým, podporovat růst nebo odstraňovat sociální nerovnosti. Jejím účelem je vysvětlit, co se stane, když budou tato opatření zavedena a jestli opravdu povedou k proklamovaným cílům.

Co je to axiom lidského jednání? Lidé mají nějaké cíle a k dispozici mají určité prostředky. Volí takové prostředky, o kterých jsou přesvědčeni, že jimi lépe dosáhnou svých cílů. Důsledkem tohoto axiomu je, že lidé budou preferovat platit méně peněz než více za stejné statky (nižší cena statků jim umožní lépe dosáhnout svých cílů). Co je to stejný statek ale závisí na rozhodnutí každého konkrétního člověka. Kritikové liberální ekonomie okamžitě odvodí, že axiom lidského jednání vnucuje lidem, že se rozhodují pouze podle peněžního zisku. Je zřejmé, že pokud se rodiče rozhodují mezi bohatou kariérou nebo dětmi a zvolí si děti, je jejich rozhodnutí zcela v souladu s axiomem lidského jednání. Mít děti naplňuje jejich cíle lépe než hodně peněz.

Aktuálně se ekonomika musí soustředit především na primární sektor, tj. musí odpovídat přednostně za zajištění energií, pitné vody a potravin pro celé lidstvo, a to v míře umožňující důstojný život všem lidem. Tyto primární zdroje by neměly být předmětem volnotržní soutěže, naopak by jako nenahraditelné podmínky života měly podléhat všem myslitelným způsobům ochrany ve prospěch komunit žijících v místech jejich výskytu, což platí ve zvýšené míře pro neobnovitelné formy těchto zdrojů.

...

Otázku, co s komunitami závislými momentálně zcela na globálním charakteru distribučních řetězců neobnovitelných zdrojů, lze řešit jednoduše -- okamžitým a co nejúplnějším přechodem na zdroje obnovitelné. Úkolem ekonomiky v tomto smyslu musí být zajištění rovnocennosti těchto zdrojů v soutěži se zdroji neobnovitelnými. Realizace tohoto úkolu může spočívat např. v reálném ocenění skutečné hodnoty zdrojů nebo skutečných nákladů na jejich získání, distribuci a užití.

1) Pod tvrzením "primární zdroje by neměly být předmětem volnotržní soutěže" se dá představit jen to, že všechny tyto zdroje zestátníme a budeme je přidělovat na základě jiných kritérií než ceny. Lidé, kteří o tom budou rozhodovat, budou mít v rukou velkou moc. Tito lidé nebudou mít dlouhodobou motivaci šetření přírodních zdrojů, protože zisky z těchto zdrojů jim nikdy nebudou patřit. Naopak budou motivováni využívat - přidělovat - tyto zdroje z hlediska krátkodobých zisků, a to ať už za účelem získání volebních hlasů, nebo přímo v důsledku korupce.

2) Je třeba zajistit rovnocennost obnovitelných zdrojů v soutěži s neobnovitelnými. Proč? Mám-li na výběr postavit si dům z kamene (neobnovitelný zdroj), kterého je ale celkem dost, nebo ze dřeva (obnovitelný zdroj), které je třeba v mé oblasti dost vzácné, proč bych se měl snažit stavět ho ze dřeva?

3) Je silně pravděpodobné, že komunitě v místě výskytu bude nejvíce vyhovovat plody z přírodního zdroje prodávat - bude to pro ně nejvýhodnější. I případná redistribuce vlastnictví neobnovitelných zdrojů ve prospěch "komunity" nedává důvod pro zrušení "globálního" obchodu. Co lepšího může Kuvajt dělat s ropou, než ji prodávat?

4) Teorie subjektivní hodnoty říká, že věci mají takovou hodnotu, jakou jim lidé přisuzují. Jaká je tedy "skutečná hodnota" neobnovitelných zdrojů?

Pojmem liberalismus se dnes zastřešuje neuvěřitelné množství různých ideologií, ekonomií se dnes nazývá téměř vše, co se týká majetku. Při čtení jedné Marquézovy knihy mi chvíli trvalo pochopit, že liberální strana byli komunisté. Označovat dnešní politickou scénu v České republice za liberální je, bohužel, podobný případ. Současná ekonomická politika je založena spíše na keynesiánské ekonomii, usměrňovaná občasným setkáním s omezeností zdrojů ("nemáme na to"). Pod pojmem liberální ekonomie si často lidé představují: keynesiánství, monetarismus, teorie veřejné volby, rakouskou školu a další (mnoho těchto směrů se, bohužel, do ekonomie počítá spíše omylem). Bylo by rozumné při kritice ekonomie důsledně rozlišovat mezi kritikou současné vládní politiky a kritikou konkrétních ekonomických směrů a především se s daným ekonomickým směrem předem seznámit.

                 
Obsah vydání       30. 6. 2005
30. 6. 2005 Navzdory zuřivému odporu katolické církve Španělsko legalizovalo homosexuální manželství
30. 6. 2005 Je advokátní komora skutečně garantem kvality právních služeb poskytovaných advokáty? Aleš  Uhlíř
30. 6. 2005 Malé děti si hrají v prostředí plném nebezpečných chemikálií
30. 6. 2005 1968: Jak se nás komunisté báli Jan  Štěpánek
30. 6. 2005 Jaký je rozdíl mezi myšlenkou a údem? Alex  Koenigsmark
30. 6. 2005 Británie: Brutální zacházení se žadateli o azyl
30. 6. 2005 Hodina pravdy a spořádanosti v České televizi Bohumil  Kartous
30. 6. 2005 Prohlášení Martin  Škabraha
30. 6. 2005 V této zemi vládne absolutní sociální smír. My nevíme, co jsou stávky. Jiří  Paroubek
30. 6. 2005 Dům u hřbitova Václav  Dušek
30. 6. 2005 Channel Four natočí zdramatizovaný dokument o životě vězňů v zálivu Guantánamo
30. 6. 2005 Británie: Firmy, které okrádají zákazníky podvodným a drahým připojením na internet, budou tvrdě trestány
30. 6. 2005 (Jižní) Evropa obětí veder v důsledku klimatických změn
30. 6. 2005 Softwarové patenty a demokracie v EU Jaroslav  Zvěřina
30. 6. 2005 Majetková přiznání zákonodárců zpřístupněna
30. 6. 2005 NE softwarovým patentům!
30. 6. 2005 Kolik spolupachatelů genocidy ve Rwandě žije ve Francii? Simone  Radačičová
1. 7. 2005 Ekonomie není etika
30. 6. 2005 K sudetským Němcům
30. 6. 2005 Alternativní zdroje energie jsou nerealistické
30. 6. 2005 Bořivoj Čelovský: Většina lidí neví, že čtou německé noviny
29. 6. 2005 Výsměch lidskosti
30. 6. 2005 Odsun brněnských pedagogů bude morálně zcela oprávněný Vladimír  Rott
29. 6. 2005 Obchodní marže a zisk Stanislav A. Hošek
30. 6. 2005 Je libo velký stres, nebo malý důchod? Vladislav  Černík
29. 6. 2005 Podvod projektů v rámci "veřejněsoukromých partnerství"
29. 6. 2005 Veselé kraviny Bohumil  Kartous
29. 6. 2005 České banky jsou špatně regulovány
29. 6. 2005 Dálnice D8 - kapitulace se nekoná, ministr Ambrozek by měl odstoupit Karel  Vaníček
29. 6. 2005 Zpráva o tom, že Evropa pro ústavu dozrála Lukáš  Jelínek
22. 6. 2005 Britské listy: Průběžný stav financí
8. 6. 2005 Hospodaření OSBL za květen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce