21. 4. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Tony Blair
21. 4. 2005

Reportér Jeremy Paxman: Právě byl jmenován nový papež. Souhlasíte, že prezervativy zabraňují šíření choroby AIDS?

Blair: Ano, s tím souhlasím.

Paxman: Byl byste ochoten to říct papeži?

5. května se v Británii budou konat všeobecné volby.Televize BBC nyní v rámci volební kampaně vysílá tvrdé rozhovory s šéfy všech tří hlavních politických stran. Ve středu večer se vysílal půlhodinový rozhovor veterána politických rozhovorů, vynikajícího novináře Jeremy Paxmana, s premiérem Tonym Blairem, píše Jan Čulík. Paxmanovy rozhovory jsou vždycky ukázkou dobré novinářské práce. Citujeme z první části rozhovoru, kdy se hovořilo především o zahraniční politice, a to konkrétně zejména o Blairově rozhodnutí zaútočit na Irák, které vedlo k tomu, že ho velká část britských občanů nyní považuje za neseriózního podvodníka.

Paxman začal půlhodinový rozhovor tak, že Blairovi položil otázku: Máte pocit, že byste se měl za něco omluvit?"

Sloupek

GRP je reklamní termín, vyjadřující, kolik procent cílové skupiny teoreticky osloví zadavatel při různém počtu opakování inzerátu. Převedeno do politické roviny je to index úspěšnosti práce politika. 5 GRP je politická investice, oslovující pět procent cílové skupiny - občanů s právem volit své zástupce v zákonodárném sboru. 100 GRP není maximum, ale oslovení každého člena cílové skupiny alespoň jednou. Opakování je matka moudrosti, pravila mi kdysi moudrá babička. Dnešní premiér a jeho čardáš mezi Strakovou akademií, Hradem a Parlamentem dává za pravdu škarohlídům, kteří varují před vymazáním sociální demokracie z politické mapy České republiky. Prakticky nulové GRP jako první varovnou prognózu vyslovil bývalý prognostik a otec úspěchu porevoluční sociální demokracie, člen Global Progress - tzv. Gonzálesovy skupiny pro strategický rozvoj při Socialistické internacionále, Miloš Zeman. Doposud mu všechny jeho prognózy vyšly, pokud v nich neměli hlavní slovo sociální demokraté... Nejspíše proto je dnes mnohými nenáviděný důchodce z Vysočiny a ne prezident. Varování vyslovil s plnou vážností a doprovodil je obviněními z možnosti koruptivního jednání Stanislava Grosse.

Druhou varovnou prognózu vyslovili mnozí političtí analytici i komentátoři. Třetí nedávno vyslaly agentury pro výzkum veřejného mínění. Čtvrté varování přišlo ze samého lůna sociální demokracie. Poradce premiéra se distancoval od formulace premiérovy "omluvy národu". Páté varování přišlo od delegátů sjezdu, kteří se sice zalekli likvidace bohumínského usnesení, ale antikomunisticky vystupující Petru Buzkovou, do té doby výkladní skříň sociálních demokratů smetli hlasováním z pódia i politického piedestalu. Zároveň ovšem smetli jako stranickou alternativu předsedy strany i místopředsedu Škromacha, do té doby reprezentujícího levicové směřování ČSSD.

Šesté varování vyslali někteří poslanci, kteří se začínají v duchu stydět za svou stranu i svého, snad až příliš pragmatického premiéra. Nabízet politickému protivníkovi svou vlastní prohru jako výkupné může jen ten, kdo má strach. Sedmé varování vyslal Grossem nominovaný kandidát na premiéra nového, diplomat Kohout, kterému se manévry předsedy ČSSD přejedly a druhou nominaci na nejvyšší funkci v exekutivě odmítl. V Bruselu přeci jen potká kurvy pouze v uličkách lásky. Sedmé varování vyslal poslední pretendent sociální demokracie Paroubek, když mu politická satira v médiích připadá pornografická a chtěl by ji omezit zákazy. Bolševické metody vyrovnání se s křivými zrcadly nikdy nepřispěly ani ke klidu na práci, ani k politickému smíru. Tím méně k vzestupu preferencí či oblíbenosti politické strany, která chce prosadit zákaz smíchu.

Běda království, ve kterém chtějí věšet šašky a nevěší šašky.

21. 4. 2005

Papež Benedikt XVI. přislíbil ve svém prvním středečním kázání, že zahájí "otevřený a upřímný" - i když omezený - dialog s jinými náboženstvími. Jde zjevně o pokus změkčit image tohoto doktrináře.

Podle listu Guardian to zřejmě potvrzuje zprávy z Říma, podle nichž došlo za scénou k dohodě, v důsledku které byl Ratzinger zvolen papežem. Joseph Ratzinger prý dal svým liberálnějším kolegům mezi kardinály v konklave příslib, že změkčí svou tvrdou linii, pokud bude zvolen papežem.

21. 4. 2005

tisková zpráva České televize:

Inaugurační mše papeže Benedikta XVI. v přímém přenosu ČT

Česká televize zařadila do svého vysílání přímý přenos slavnostní inaugurační mše papeže Benedikta XVI. z Říma spojené s obřadem uvedení nového papeže do úřadu. Diváci mohou mši sledovat v neděli 24. dubna od 10 hodin na ČT2.

Přímý přenos budou z Říma komentovat P. Vladimír Málek a P. Josef Koláček. (zvýraznila redakce BL).

Česká televize opět nedokázala v této věci dodržet kritický odstup. Je zcela v pořádku, aby veřejnoprávní televize případně vysílala katolickou mši, jde-li o významnou událost, není však přijatelné, aby předala komentování samotným činitelům katolické církve. Veřejnoprávní televize si musí udržet od všech institucí samostatný, kritický odstup, píše Jan Čulík.

20. 4. 2005

Pro čtenáře Britských listů, kteří věnují pozornost současnému vývoji v Literárních novinách -- a buďme jim za jejich zájem vděčni -, několik informací o nejnovějších událostech.

V úterý odpoledne 19. dubna se v jedné z poslucháren pražské Filozofické fakulty UK sešla mimořádná valné hromada Společnosti pro Literární noviny, kterou svolala revitalizovaná revizní komise Společnosti.

20. 4. 2005

Italské politické divadlo začalo. Po prohraných regionálních volbách a demisi koaličních partnerů nezbývá premiéru Silvio Berlusconimu nic jiného, než podat demisi. Doufá, že nová vláda vydrží do jarních voleb roku 2006.

20. 4. 2005

Německý papež! Jaký smysl dává německý superkonzervativní papež vysokého věku a chatrného zdraví na Svaté Stolici?

A to po tom utrpení, které doprovázelo konec Wojtylovy éry... Byly doby, kdy se říkalo, že byl takový člověk vybrán, aby se dostalo i na další. K tomu přijde, že pochází ze země, kde je střet církevních proudů vyhrocen tak, že na jedné straně stojí církevní represe až po exkomunikaci a modernizace ve stylu "odpustky on-line" a na druhé straně výklad Bible připomínající dobu husitskou. Situace na ideologickém poli pokročila tak daleko, že už i dřívější čelní protagonisté politického ztělesnění křesťanských ideálů -- CDU, kritizují společenský řád, církev a systém jako takový.

21. 4. 2005

"Systematicky podporovat permisivní potratovou politiku a zákony o euthanásii" je podle Ratzingera "těžkým hříchem", který diskvalifikuje katolíka a zabraňuje mu přijímat svátosti oltářní. Totéž podle Ratzingera platí pro každého katolíka, který pro takovou politiku hlasuje ve volbách.

Američtí katolíci se hádají o tohoto nového papeže Benedikta XVI. už léta. Tradicionalisté ho mají rádi, modernizátoři ho nenávidí. Kardinál Joseph Ratzinger už dlouho hraje v Americe hlavní roli v zuřivých debatách v katolických farnostech, seminářích, na katolických univerzitách, i v hostincích, píše list Washington Post.

21. 4. 2005

Volba pro Ratzingera:

Avšak předpovědi rozbrojů a katastrofy v katolické církvi jsou předčasné.

Jedním z hlavních problémů, jímž by se měl papež Benedikt XVI. přednostně zabývat, je otázka užívání prezervativů v boji proti AIDS - zde je naléhavě zapotřebí změny politiky a stačilo by, aby papež přiznal dlouho používanou katolickou tradici menšího zla. Smrt nebo užívání prezervativů?

Jmenování nového papeže je přesně podle přání Jana Pavla II. A Ratzingerovy názory odrážejí názory katolíků v rozvojovém světě, argumentuje v deníku Guardian Madeleine Buntingová.

Michael Marčák: Hele, dědo, jak vy jste to za války dělali, že jste tu zelenou kartu na totální nasazení dostali tak snadno?
21. 4. 2005

21. 4. 2005

Ta zpráva je zřetelná: církev zůstává rigidním a zpátečnickým spolkem na věčné časy a nikdy jinak.

Jakkoli bylo možné včera nad Vatikánem zahlédnout nejprve černý kouř, posléze zavládlo nadšení v srdcích zainteresovaných, neboť se změnil v bílý. Co přesně se odehrálo mezi těmito kouřovými znameními, je možná nepodstatné, možná klíčové, nicméně se to nikdy nedozvíme. Svět se dozvěděl, že novým papežem byl zvolen nechvalně proslulý kardinál Joseph Ratzinger.

21. 4. 2005

Na Slovensku je tesne pred schválením v parlamente zavedenie školného na vysokých školách.

Školné ma byť chytrým ťahom v európskom priestore, ktoré dovedie zaostávajúce univerzity v jednotlivých štátoch Európy na úroveň amerických. Skúsenosti vypočuté a prečítané z krajín, kde školné zaviedli, sú negatívneho charakteru. Školné nič nezmenilo. Čo mení jasne napr. na Slovensku je prevod verejných finančných tokov tečúcich priamo na VŠ na sociálne štipendiá pre najchudobnejších, a tým aj na nových úradníkov.

21. 4. 2005

Odbornou otázku, kerou řešily až doposud pouze tajné služby a odborné komunity, musí dnes ve věku masového rozšíření publikačních nástrojů a obrovské demokratizace publikování řešit všichni, kteří se nechtějí utopit v informační záplavě a podlehnout něčí sofistikované dezinformaci. Komerční následky takové dezinformace by byly dnes nedozírné. Stejně jako je snadné investovat peníze na opačném konci světa, stejně tak lze o rozsáhlé investice přijít. Třeba jen kvůli jednomu článku...

20. 4. 2005

Aneb o dalších zákrutech české politiky

Ať se v těch našich českých luzích a hájích přizná ten, kdo tušil, jak ta bouře ve sklenici zakalené vody parlamentní politiky nakonec (možná) dopadne. Copak nebyla minulý týden už skoro upečená údajně jen polopolitická (a jakoby málem "nepolitická") vláda Jana Kohouta? Copak neměl premiér Gross možnost popotlačit pana prezidenta ke konečnému formálnímu přijetí již podaných demisí stávajících ministrů? Nemohl navíc Stanislav Gross setrvale koketovat s formálním vyhlášením menšinové vlády, za možná jisté --- dozajista ne tak formální --- podpory ze strany KSČM?

20. 4. 2005

Modrý dým nad pražskou Sněmovní ulicí dnes oznámil světu tu šťastnou novinu: předsednictvo ČSSD se po několika letech, kdy bylo neprodyšně izolováno od reality, shodlo na novém papežovi. Svatým otcem bude pro příštích několik let Jiří Paroubek, konzervativní ministr z Olomouce. "Máme papeže. Přijal jméno OPBH I.," oznámil novinářům spokojeně krátce po šesté hodině večer kardinální Gross. "On to vítá a vyjadřuje své požehnání," tlumočil stanovisko Nejvyššího mluvčí Petr Hájek. "Spálili jsme mnoho dohod, ale byl to dobrej matroš," popsal pod podmínkou anonymity průběh volby jeden z členů konkláve. Úspěšnou volbu potvrdil hlasitý jekot majitelů obytných domů.

20. 4. 2005
Na otázku o vztahu církve k "umělé" antikoncepci odpovídá Tomáš Halík velmi otevřeně: "Zcela striktní odmítání umělé antikoncepce nemá budoucnost", říká, aby dále vysvětlil, že "tady nejspíše dojde k tichému promlčení některých dokumentů".

Pieta za zesnulého papeže netrvá dlouho, ani nemůže. Z povahy věci je nutné zachovat katolické církvi celistvost, zejména je-li ohrožována sekulárním světem a jeho relativizujícím konzumentstvím. Zatímco Benedikt XVI. se už představil městu i světu, v posledním čísle Literárních novin vyšel rozhovor s předním českým katolickým představitelem Tomášem Halíkem

Nedávný článek ke stejnému tématu ZDE

20. 4. 2005

Desetitisíce lidí nadšeně skandovaly: "Brava, Brava," když oznámil kardinál Jorge Medina Estévez: "Máme nového papeže." Avšak reakce byly otevřeně smíšené, když bylo oznámeno jména kardinála Ratzingera, píše americký list New York Times:

Někteří tleskali a jásali. Avšak stejný počet lidí stál mlčky a naslouchal. Menší počet lidí při projevu odešel z náměstí.

20. 4. 2005

Když Ratzinger v pondělí řekl, že "mít jasnou víru podle církevního kréda je dnes často označováno za fundamentalismus", jeho slova bezpochyby přijali náboženští konzervativci daleko mimo kruhy katolické církve. Lze si také představit, že se liberálové nejrůznějšího přesvědčení otřásli hrůzou.

Ta slova zahřměla jako hrom v bazilice svatého Petra. Kardinál Joseph Ratzinger promluvil ke shromáždění světových kardinálů pouhých několik hodin předtím, než se v pondělí izolovali od světa k volbě budoucího šéfa 1 miliardy katoliků. Rozhodl se, že bude tuto konklávu definovat.

"Pohybujeme se," prohlásil, "k diktatuře relativismu ... která neuznává nic určitého a zanechává jen vlastní ego a vlastní touhy jako konečné měřítko."

Moderní svět, trval na svém Ratzinger, skáče "od jednoho extrému k druhému: od marxismu k volnomyšlenkářství, od kolektivismu k radikálnímu individualismu, od ateismu k mlhavé náboženské mystice, od agnosticismu k synkretismu, a tak dál."

Byla to bojovná slova, píše americký list Washington Post a pokračuje:

Ratzinger, jako Němec, promluvil jménem konzervativní strany v kulturní válce, která je primárně zajímavá pro Evropu a pro Severní Ameriku.

19. 4. 2005

Široce se očekává, že Joseph Ratzinger, nově zvolený papež Benedikt XVI., jemuž bylo minulou sobotu 78 let, bude udržovat silně konzervativní linii Jana Pavla II., míní britský konzervativní deník Daily Telegraph a pokračuje:

Tento německý kardinál byl důvěrníkem papeže Jana Pavla II. a zuřil proti "chtivosti" a "samostatnosti" v římskokatolické církvi a odmítal veškeré pokusy církev zmodernizovat.

Ratzinger je zuřivý odpůrce liberálních katolíků. Odmítá svěcení žen na kněze, sňatky pro kněží, je proti homosexualitě a proti komunismu, který charakterizoval jako "ostudný". Nedávno se postavil proti přijetí Turecka do Evropské unie. Argumentoval, že vpustit tento převážně muslimský národ do Evropy by bylo "obrovskou chybou".

19. 4. 2005

Jon Snow, moderátor Chanell Four News, úterý 19.05: Spojíme se nyní živě s naším reportérem Jonathanem Millerem vysoko nad Svatopetrským náměstím. Jonathane, když jsme viděli detailní záběr tváře nového papeže, vypadalo to, že je velmi spokojen. Vypadal jako muž, který dosáhl svého. Poslední papež nechtěl být papežem. Tenhle chlap to, jak se zdá, strašně chtěl?

20. 4. 2005

(a trošku Vladimír Boudník) (titulek dodala redakce)

Závidím lidem, kteří dokonale a soustředěně dokážou z papíru opisovat slova a čísla. Pracuju v podstatě jako novinář, ale klidně dokážu napsat a otisknout o skvělé univerzitní chatě v Malých Loděnicích, že je to "malá shnilá chata v loděnici." Ale pak slýchám ze sdělovacích prostředků pravdy, které souvisí s cítěním, a nestačím se divit.

20. 4. 2005

Dohodu o nové vládě umožnil formální ústupek lidovců. To jim umožnilo, že získali obsah.

Bylo jen otázkou času, kdy se jednání o nové vládě vrátí do starých rámců. Tak jako loni po svržení Vladimíra Špidly. Už proto, že jednání sociálních demokratů neřídí lidé, ale dva stereotypy. Tím prvním je vize, že komunisté nedělají nic jiného, než po nocích připravují nový Vítězný únor. Takto se definuje pravé křídlo ČSSD.

U levého křídla pak zavládla představa, že za vše mohou lidovci.

20. 4. 2005

Lidové noviny přinesly interview s Vlastimilem Košťálem ("Mé zvolení? Vidím to na osmdesát procent" LN, 15. 4. 2005). Ač interview o jeho kandidatuře na šéfa českého fotbalu zabírá celou stránku, o jeho minulosti v Rudém právu a později v německém tiskovém koncernu Passauer Neue Presse nelze nalézt ani jedno slovo. Jako ředitel Vydavatelství Rudého práva Košťál byl hlavní osobou v jeho zprivatizování po listopadu 1989. Přetvořil Vydavatelství Rudého práva na Vydavatelství Delta. Ve hře byla obrovská aktiva, vedle Rudého práva také několik tiskáren a sedm regionálních deníků.

20. 4. 2005
Pár námětů ke stati prof. Tomáše Halíka v LN z 13. dubna 2005

Ta Halíkova stať je sugestivní. Umí působivě varovat před pouze emočním vnímáním památky významného papeže poslední třetiny 20. století, Jana Pavla II.

20. 4. 2005

Nesmrtelnost je starý lidský mindrák. Jakmile člověku dojde, že jednou zemře, logicky ho to musí naplnit nespokojeností: cože, něco tak skvělého, něco, do čeho jsem tolik investoval, co jsem naplnil vědomostmi a úžasnými myšlenkami, totiž já, to že má jít jen tak do prdele? To tedy ne! A tak se snažíme se nějak zvěčnit.

19. 4. 2005

K výjimečnému kariérnímu úspěchu vede traumatizace v dětství

Před mnoha lety byl mým šéfem muž, který donutil dva své podřízené, muže a ženu, kteří právě ukončili svůj milostný vztah, aby pracovali na počítačích těsně vedle sebe. Udělal to čistě pro vlastní zábavu, vzpomíná úvodem svého článku o nové studii psychopatie mezi vedoucími pracovníky reportér listu Guardian Oliver James.

Nyní jsou konečně k dispozici důkazy, že vedoucí pracovníci se skutečně svou patologií odlišují od většiny z nás. Případové studie, které vypracovali psychologové, tvrdí, že "úspěšní psychopati" opravdu existují. Jsou většinou charakterizováni jako emocionálně zcela nevzrušené osoby s povrchním šarmem. Jsou to osoby, které jsou ochotny jiné lidi bez hranic zneužívat, aniž by pociťovaly jakékoliv výčitky. Od zločineckých psychopatů s narušenou osobností se odlišují jen tím, že si dávají pozor na to, aby dodržovaly zákony - jsou méně impulzivní.

Dosud byly takovéto případové studie většinou jen náhodné. Belinda Boardová a Katarina Fritzonová ze Surrey University se rozhodly prozkoumat, zda existují nějaké podobnosti mezi osobností podnikatelských manažerů, psychiatrických pacientů a hospitalizovaných pachatelů trestných činů. Výsledky, které byly zveřejněny minulý měsíc, jsou dost šokující.

19. 4. 2005

Václav Moravec se rozhodl odejít ze svého nedělního diskusního pořadu v České televizi v důsledku nekorektnosti českých politiků, kteří nejsou schopni respektovat základní pravidla korektního vztahu novinář-politik. V posledních týdnech často odříkali účast v diskusích na poslední chvíli a politické partaje se snažily diktovat televizi, kterého politika do diskuse vyšlou.

Nejde o nic nového, píše Jan Čulík. Tento nátlak praktikují politické strany na české televizní stanice už léta, jak dokazuje tento článek Andrewa Stroehleina z 13. května 1998. Je nutno podotknout, že když v tomto článku Stroehlein, který tehdy pracoval v ČT, oznámil svůj úmysl toto vyděračství českých politiků a politických stran vůči České televizi zveřejňovat, byl velmi rychle z ČT propuštěn. (V současnosti pracuje - už léta - pro jednu mezinárodní novinářskou organizaci.)

Avšak je možné, že k všeobecnému dojmu, že "co politik, to svině", přispívají i cyničtí novináři? Diskusi k tomu v těchto dnech rozvířil renomovaný moderátor Channel Four News Jon Snow:

19. 4. 2005

Od ledna 2004 do března 2005 stoupl počet zhlédnutých stránek o 176 %.

Průměrný počet unikátních návštěvníků v říjnu 2004 byl v pracovní dny 5 735, v sobotu a v neděli 2 611. Počet návštěv za říjen 2004 byl 177 312, v pracovní dny 6 989, o víkendu pak 3 067 denně. Návštěvníci si za říjen 2004 zobrazili celkem 397 990 stránek, v pracovní den průměrně 16 290, v nepracovní den 5 591. 78% návštěvníků je z českých domén, 8% ze Slovenska. Čtenáři se o Britské listy zajímali v pracovních dnech zejména od 8 - 14 hod, o víkendech pak od 10 -20 hod. Britské listy se podílely na provozu všech monitorovaných serverů za sledovaný měsíc z 1,65%. Počet unikátních IP u Britských listů adres byl v říjnu 2004 49 715, u serveru ČTK/Neris České noviny tomu bylo 75 105, čili jen o 51% více.

Zdroj: iAudit 200410 PDF

Průměrný počet unikátních návštěvníků v březnu 2005 byl v pracovní dny 7 487, v sobotu a v neděli 3 506. Celkem navštívilo Britské listy v březnu 95 045 unikátních návštěvníků. Počet návštěv v témže období byl 250 669, v pracovní dny 9 399, o víkendu pak 4 345 denně. Návštěvníci si za březen tohoto roku zobrazili celkem 608 358 stránek, v pracovní den průměrně 23 477, v nepracovní den 8 548. V lednu 2004 tento ukazatel činil okolo 8 500 stránek v pracovní dny a okolo 3 200 stránek v nepracovní dny. 73% návštěvníků je z českých domén, 8% ze Slovenska. Čtenáři se o Britské listy zajímali v pracovních dnech zejména od 8 - 14 hod, o víkendech pak od 10 -22 hod, což ukazuje na trvající vysoké procento čtenářů s profesionálním firemním připojením. Britské listy se v březnu 2005 podílely na provozu všech monitorovaných serverů za sledovaný měsíc z 1,74%.

Zdroj: iAudit 200503 PDF

Britské listy připravují v podstatě dva lidé, zadarmo...

9. 4. 2005

V únoru 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5650 Kč, v březnu 2005 částkou 4902.17 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
20. 4. 2005 Historie Vlastimila Košťála Bořivoj  Čelovský
20. 4. 2005 Nahlas o tichém promlčení Bohumil  Kartous
19. 4. 2005 Mohou za cynismus veřejnosti vůči politikům novináři?   
19. 4. 2005 Prázdný obal Bohumil  Kartous
19. 4. 2005 Je váš šéf psychopat?   
18. 4. 2005 Jídlo a realizace v McDonalds Petr  Wagner
18. 4. 2005 Kečup v žaludku i v hlavě Bohumil  Kartous
18. 4. 2005 Knihovna v Ostravě? Jan  Mech
18. 4. 2005 Války a katastrofy jako příležitost k ukradení majetku   
18. 4. 2005 Fenomén zla a lidstvo Karel  Sýkora

Katolická církev RSS 2.0      Historie >
21. 4. 2005 Velký inkvizitor u vesla Jindřich  Jůzl
21. 4. 2005 Smrt, anebo užívání prezervativů?   
21. 4. 2005 Američané se hádají o Ratzingera už léta   
21. 4. 2005 Benedikt "slíbil, že změkčí svou tvrdou linii"   
21. 4. 2005 ČT opět jako stanice katolické církve   
21. 4. 2005 Neinformovanost? Jan  Čulík
21. 4. 2005 Duchovní prázdnota českých médií a Klepetko jako totem vlezle podlézavého tónu Michal  Vimmer
20. 4. 2005 Řítí se na nás ďáblovi advokáti? Miloš  Dokulil
20. 4. 2005 Nahlas o tichém promlčení Bohumil  Kartous
20. 4. 2005 Ratzinger jako zastánce fundamentalismu   

Karol Wojtyla - papež Jan Pavel II. RSS 2.0      Historie >
20. 4. 2005 Nahlas o tichém promlčení Bohumil  Kartous
19. 4. 2005 Reakce z katolických kruhů   
18. 4. 2005 Morální povinností každé instituce je pomáhat proti AIDS   
15. 4. 2005 Politika a svatořečení Jiří  Bakala
14. 4. 2005 Kritici ďáblovi Bohumil  Kartous
14. 4. 2005 Není politikou katolické církve nechávat umírat miliony lidí   
14. 4. 2005 Co je horší: kritizovat mrtvého papeže anebo způsobovat smrt lidí? Jan  Čulík
13. 4. 2005 BL: Útoky hodné soudruha Grebeníčka   
13. 4. 2005 Kultúra (po)sväte(ne)j stupídnosti Marek  Lukáč
13. 4. 2005 Krátce a nesouvisle o papežově pohřbu a fachidiotech Rudolf  Převrátil

XXXII. sjezd ČSSD RSS 2.0      Historie >
6. 4. 2005 Fšimsisi? Miloš  Dokulil
2. 4. 2005 Stalo se něco nečekaného? Miloš  Dokulil
29. 3. 2005 Budoucnost sociálního státu v éře globalizace: S čím počítáme? S čím smíme počítat? A co se vlastně děje? Jan  Drahokoupil
29. 3. 2005 Černý den pro ČSSD   
29. 3. 2005 Sjezd ČSSD -- definitivně do ... prava? Irena  Ryšánková
27. 3. 2005 Projevy arogance moci je třeba odmítnout   
26. 3. 2005 Gross: Ekonomika roste, Česká republika se stala šampiónem, ale ti voliči... Irena  Ryšánková
26. 3. 2005 Sociální demokracie nemá právo odejít do opozice Stanislav  Gross
26. 3. 2005 Přestaňme se konečně podbízet ODS Miloš  Zeman
26. 3. 2005 Zeman: V ČSSD jsou jedni, kteří žijí pro tuto stranu, a druzí, kteří žijí z této strany Irena  Ryšánková

Literární noviny RSS 2.0      Historie >
20. 4. 2005 Literární noviny -- po valné hromadě Jiří  Vančura
12. 4. 2005 "Literárky zničili osmašedesátníci" Ivan  Brezina
29. 3. 2005 Ještě jednou k petici na záchranu Literárek   
25. 3. 2005 Poslední číslo Literárních novin: Milník v dějinách žurnalistiky Ondřej  Slačálek
18. 3. 2005 Stačí jedno slovo   
17. 3. 2005 Odmítáme spojování našich zájmů se zájmy Jakuba Patočky   
14. 3. 2005 Patočkova zbytnělá sebedůvěra Jiří  Vančura
11. 3. 2005 Konec Cirkulárních novin Jan  Machonin
10. 3. 2005 Jakub Patočka je odtržen od reality Ivan  Brezina
9. 3. 2005 Literárky: respekt vůči politické kultuře Milan  Daniel

Případ Petra Partyka RSS 2.0      Historie >
21. 3. 2005 Free speech is ours, but don't dare use it Jan  Čulík
17. 3. 2005 Dura lex, sed lex Jaroslav  Štemberk
17. 3. 2005 Případ Petra Partyka je svým způsobem pro české soudnictví typický Aleš  Uhlíř
16. 3. 2005 Jak soud potrestal Petra Partyka za to, co mu neprokázali   
16. 3. 2005 Je byrokratičnost omluvou? Jan  Čulík
15. 3. 2005 Chvála soudce Šídla Zdeněk  Jemelík
10. 3. 2005 Stát nemá trestat občany, kteří kritizují úředníky Jan  Čulík
2. 3. 2005 Petr Partyk byl za verbální "trestný čin" odsouzen do vězení   
28. 2. 2005 Špatný zákon omezuje svobodu projevu   

Osvobození Československa v roce 1945 a konec II. světové války RSS 2.0      Historie >
1. 4. 2005 Program československé vlády Národní fronty Čechů a Slováků   
1. 4. 2005 Košický vládní program - důležitý krok KSČ na cestě k únoru 1948 František  Hanzlík
1. 4. 2005 Rusko během 2. světové války III.   
24. 3. 2005 Rusko během 2. světové války II.   
23. 3. 2005 Rusko během 2. světové války I.   
22. 3. 2005 Stalingrad během blokády V.   
21. 3. 2005 Stalingrad během blokády IV.   
18. 3. 2005 Stalingrad během blokády III.   
18. 3. 2005 Mníchov a jeho alternatívy Daniel  Šmihula
18. 3. 2005 Krajčíri gardistických uniforiem Martin  Krno

"Dáda" Patrasová RSS 2.0      Historie >
16. 3. 2005 PR Dády Patrasové, to je malorážka proti PR Šárky Grossové!   
14. 3. 2005 Novináři na hraní Bohumil  Kartous
18. 1. 2005 Komerční tlaky omezují svobodu slova Jan  Čulík
12. 1. 2005 Dáda Patrasová "hodlá podat trestní oznámení" za recenzi na její televizní show   
7. 1. 2005 Dáda Patrasová je tvrdá profesionálka Vojtěch  Fatka
7. 1. 2005 Dáda využívá jen toho, že malé holčičky budou chtít vypadat stejně umakartově Štěpán  Kotrba
5. 1. 2005 Dáda není dada Bohumil  Kartous
4. 1. 2005 "Dáda" Patrasová škodí dětem a České televizi - dělá jí za to ČT zakázanou reklamu? Jiří  Černý

Globální oteplování RSS 2.0      Historie >
24. 2. 2005 Proč publikují média "nekompetentní" články Ivana Breziny?   
21. 2. 2005 Kjótský protokol je pouhým začátkem Bushka  Bryndová
17. 2. 2005 Jak se svět mění   
15. 2. 2005 I my jsme součástí hmotného světa   
8. 2. 2005 Budou ohroženy vodní zdroje, výroba potravin i světové hospodářství Bushka  Bryndová
3. 2. 2005 Ledový masív v Antarktidě taje - hrozí zvýšení mořské hladiny o 5 metrů   
1. 2. 2005 Globální oteplování zřejmě "do 20 let povede k vyhynutí ledních medvědů"   
27. 1. 2005 Ropné společnosti financují kampaň, popírající podnebné změny   
21. 1. 2005 Nájemní smlouva se Zemí Josef  Šmajs
17. 1. 2005 Globální stmívání   

Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD RSS 2.0      Historie >
20. 4. 2005 Objeví se nakonec bílý kouř také nad "Strakovou akademií"? Miloš  Dokulil
19. 4. 2005 "O čem" ta naše současnost "jako" je Miloš  Dokulil
18. 4. 2005 Gross v Sedmičce a neschopný Topolánek Boris  Cvek
15. 4. 2005 Cesta slepou ulicí znamená nutnost návratu Ivan  David
15. 4. 2005 Grossovo "ani náhodou" zelenoluční "řešení" vládní krize Miloš  Dokulil
15. 4. 2005 Něžní mystifikátoři Jan  Polívka
15. 4. 2005 Politika a svatořečení Jiří  Bakala
11. 4. 2005 Víme ještě, kdy vznikla Grossova aféra a jaký má obsah? Zdeněk  Jemelík
9. 4. 2005 Vždyť jsme se přece tak snažili... Irena  Ryšánková
8. 4. 2005 Premiér Gross by měl počítat s pohřbem každý den Štěpán  Kotrba

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti RSS 2.0      Historie >
15. 4. 2005 Význačný televizní dokumentarista obvinil BBC, že přehání hrozbu terorismu   
31. 3. 2005 Moc nočních můr Adama Curtise v Bratislavě   
11. 3. 2005 Neoliberální plíživý převrat a smrt demokracie podle Noreeny Hertzové Stanislav  Heczko
2. 3. 2005 Moc nočních můr na Ostravské univerzitě   
26. 1. 2005 Česká redakce BBC informuje o filmu Adama Curtise Jan  Čulík
19. 1. 2005 Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi   
18. 1. 2005 Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou Irena  Ryšánková
6. 1. 2005 Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí Marta  Svobodová
6. 1. 2005 Síla nočních můr v Nostickém paláci   
20. 12. 2004 Je Adam Curtis Sergejem Ejzenštejnem digitální televizní éry? Lucie  Česálková

17. listopad RSS 2.0      Historie >
26. 1. 2005 Oskar Krejčí: Komunisti museli disidentom moc doslova vnútiť   
26. 1. 2005 Opozice nechtěla jít do vlády   
24. 1. 2005 Šlo o lidskou důstojnost, i když to většina už zapomněla Vilém  Prečan
24. 1. 2005 Filipov: Nic se nepohne do května 1990   
24. 1. 2005 Blacková: Nechte Fojtíka jet do USA   
24. 1. 2005 Proč se v Praze pořád nic neděje   
24. 1. 2005 Klaus: Z Občanského fóra se stává politická strana   
13. 12. 2004 17. listopad -- přestaňme se litovat Milan  Valach
10. 12. 2004 Trojí ohlédnutí za "Listopady" Petr  Miller
8. 12. 2004 17. listopad trochu jinak Miroslav  Polreich

Český film RSS 2.0      Historie >
15. 4. 2005 Pár postřehů k Horem pádem Jan  Lipšanský
14. 4. 2005 Je Horem pádem dobrý film? Igor  Daniš
8. 3. 2005 Český lev byl k ničemu Jan  Čulík
13. 1. 2005 Formanovo Taking Off je typické emigrantské dílo Jan  Čulík
9. 1. 2005 Vcelku slušná televizní inscenace Jan  Čulík
8. 12. 2004 Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem Petr  Šafařík
29. 10. 2004 Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka Petr  Šafařík
10. 10. 2004 Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta Jan  Čulík
22. 9. 2004 Hřebejk filmy točit umí Jaroslav  Krupka
17. 9. 2004 "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" Jan  Čulík

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
12. 4. 2005 Proč v Česku neumíme pořádat polemické diskuse? Petr  Šafařík
5. 3. 2005 Američané stříleli na italskou novinářku   
1. 3. 2005 Více než 100 osob usmrceno atentátem v Iráku   
18. 2. 2005 Vojáci týrali vězně i v Afghánistánu   
16. 2. 2005 Bushova vláda obviňována ze zneužívání financí v Iráku   
16. 2. 2005 Panel v americkém Senátu obvinil činitele OSN, že zpronevěřil 1,2 milionu dolarů   
15. 2. 2005 V iráckých volbách zvítězili stoupenci Íránu   
13. 2. 2005 Šíité vyhráli volby v Iráku   
11. 2. 2005 Vězni z Guantánama obviňují vyšetřovatelky   
3. 2. 2005 Volby: chabá útěcha za proměnu Iráku v naprostý chaos   

Zelení RSS 2.0      Historie >
19. 4. 2005 Demokracie není apriori dobrá, nebo špatná Petr  Kuba
29. 3. 2005 Pokusy na zvířatech nejsou nezbytné   
11. 3. 2005 Konec Cirkulárních novin Jan  Machonin
11. 3. 2005 Mají si slova uchovat svůj smysl? Ondřej  Slačálek
10. 3. 2005 Jakub Patočka je odtržen od reality Ivan  Brezina
9. 3. 2005 Literárky: respekt vůči politické kultuře Milan  Daniel
8. 3. 2005 "Politický aktivismus je pro novináře přece normální...!"   
4. 3. 2005 Patočka nedělá z Literárních novin stranický věstník Zelených Olga  Lomová
1. 3. 2005 Stanou se Literárky věstníkem doktrinářského křídla Zelených kolem Jakuba Patočky?   
7. 2. 2005 Uhl Štětinovi: Vaše postoje nejsou postoji Strany zelených Petr  Uhl

Školství RSS 2.0      Historie >
21. 4. 2005 Nejde o školné, ale o úlohu vzdelania Igor  Daniš
7. 4. 2005 Struktura a funkce Michal  Giboda
23. 3. 2005 Na státní maturity se zbytečně vyplýtvalo přes 100 milionů korun! Radek  Sárközi
10. 3. 2005 Opravdu školská reforma? Milan  Kulhánek
1. 3. 2005 O voze, o koze a o školném Radim  Valenčík
1. 3. 2005 O školství, prosím, bez demagogie Rudolf  Převrátil
28. 2. 2005 Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem Jan  Drahokoupil
25. 2. 2005 Paradoxy diskuse o školném Radim  Valenčík
24. 2. 2005 Slušný člověk, slušný národ - a etické kodexy Ondřej  Hausenblas
22. 2. 2005 Českým učitelům chybí osobnost, ne etický kodex... Filip  Sklenář

21. srpen 1968 RSS 2.0      Historie >
22. 11. 2004 Udalosti, ktoré zmenili pohľad na svet Michal  Barnovský
13. 9. 2004 Definitívny koniec československej jari Peter  Greguš
3. 9. 2004 Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule Tomáš  Koloc
1. 9. 2004 21. srpen: Trinásta komnata dejín Pavol  Janík
23. 8. 2004 Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí?   
23. 8. 2004 K roku 1968: Psal jsem z pozice laika Boris  Cvek
21. 8. 2004 Ukradená normalizace Milan  Krejčiřík
21. 8. 2004 Českoamerická televize o invazi z roku 1968   
21. 8. 2004 Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University   
20. 8. 2004 Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující Jan  Čulík

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
14. 4. 2005 Neprožívám žádné velké excesy Filip  Sklenář
21. 1. 2005 K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura Pavel  Janoušek
19. 1. 2005 Jana Černá neboli Honza Krejcarová, dcera Mileny Jesenské, milenka Egona Bondyho, černá lyra nebo bílá labuť s poraněnou perutí Bohumila Hrabala ... Ludvík  Hess
14. 12. 2004 "Kolik budu muset studovat literatury?" Rajendra A. Chitnis
14. 12. 2004 `How much literature do I have to do?' Rajendra A. Chitnis
6. 12. 2004 Supermarket sovětských hrdinů v časopise Téma   
6. 12. 2004 Na genologické vycházce František  Hrdlička
1. 12. 2004 Autorské čtení "nezavedených" spisovatelů   
19. 11. 2004 Divoké víno Ludvík  Hess
15. 11. 2004 S Josefem Škvoreckým o pádu komunismu v Československu   

Kuba a Fidel Castro RSS 2.0      Historie >
8. 4. 2005 Fidel Castro a Jan Pavel II. Zdeněk  Jemelík
24. 3. 2005 Hekrdla je (své) pravdě blíž Milan  Černý
23. 3. 2005 Kuba -- Nekuba?! Jen hrob "svobody"? Miloš  Dokulil
23. 3. 2005 OSN: Není předkladatel   
22. 3. 2005 Lidská práva Petr  Wagner
22. 3. 2005 Dopis účastníkům tzv. "kubánsko-brazilské" pře Tomáš  Koloc
22. 3. 2005 Fidel Castro versus Fabiano Golgo Milan  Valach
21. 3. 2005 ... a Golgo věří Forbesu Štěpán  Kotrba
21. 3. 2005 Komu se žije lépe -- obyvatelům favel nebo Kubáncům?   
21. 3. 2005 Přesvědčení Fabiana Golga je tak silné, že jím neotřese ani skutečnost