V Británii byl zveřejněn dvaadvacetistránkový dopis, který v roce 1982 napsal tehdy osmadvacetiletý Tony Blair tehdejšímu šéfovi tehdy velmi tradiční Labouristické strany Michaelu Footovi. O marxismu tehdy Blair napsal: "I v naší straně [ve srovnání s Konzervativní stranou], i když daleko méně, existuje tendence bránit tomu, aby se mysl chovala svobodně. Nemohu si pomoci, ale mám pocit, že za to částečně může pokračující spojování marxismu se socialismem. Dal jsem si práci a Marxe jsem si přečetl. Z mnoha hledisek mi to mnohé vysvětlilo; zejména mé vnímání vztahu mezi lidmi a společností, v níž žijí, bylo navždycky změněno. Ale v konečném důsledku to bylo svazující, protože se to snažilo svou filozofií ovládnout všechny rysy existence. A to, samozřejmě, je pro mnoho lidí atraktivní."

Je Marx stále ještě relevantní? Tuto otázku v pátek položil deník Independent několika známým britským osobnostem:

Asi před týdnem psal v Lidových novinách Josef Klíma ve svém sobotním sloupku o komsi, kdo tvrdil -- ironicky -- že africkým fotbalistům pomáhají šamani různými kouzly.

No, moje babička, dej jí pan bůh věčnou slávu, zase pověrčivě klepala na stůl a když se někdo moc těšil, kárala ho, aby své těšení nezakřiknul. Když to propojím, začínám si myslet, že šamani existují, ne však v Africe, a nepropichují voskové figurky jehličkami, ale píší do novin, používajíce babičkou citovanou techniku zakřiknutí. Píší do novin Lidových.

Česká televize je spokojena s podobou svého volebního vysílání. Jeho hodnocení bylo součástí středečního zasedání Rady ČT.

„Odvysílali jsme několikanásobně více hodin, než při minulých volbách,“ pochválil své podřízené generální ředitel Jiří Janeček. Celkem šlo o 119 pořadů na ČT1, ČT2 a ČT24. „Byl to v dějinách televizního vysílání u nás bezprecedentní objem,“ doplnil ho ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal. „Z toho, co se nám nepovedlo, jsme schopni vyvodit dostatečné ponaučení,“ poznamenal dále ředitel zpravodajství.

Podle globálních "ligových tabulek" jsou nejkvalitnější univerzity ve Spojených státech. Za nejlepší univerzitu na světě se považuje Harvard, na druhém místě je anglická Cambridge, pak následuje sedm dalších amerických univerzit a na desátém místě je anglický Oxford. Tabulku sestavila Jiao Tong University v Šanghaji. Je kontroverzní, protože použitá měřítka jsou nutně subjektivní. Šanghajští analytici sestavili univerzity podle počtu nositelů Nobelovy ceny, kteří na nich vyučují, podle citací výzkumu, podle publikovaných článků a podle výkonnosti jednotlivých univerzitních expertů. Je zřejmé, že existují i další měřítka, podle nichž lze hodnotit význam univerzity.

Jenže z analýzy úrovně jednotlivých univerzit vyplývá drsná skutečnost: většina vědeckých publikací dnes pochází ze Spojených států.

Počet vojáků, u nichž byly diagnostikovány psychiatrické poruchy v důsledku stresu při službě v Iráku od počátku tamější války dramaticky vzrostl. Informoval o tom britské ministerstvo obrany.

V roce 2005 byly britské vojenské úřady informovány o 727 případech vojáků, jimž služba v Iráku způsobila psychiatrické choroby. Průměrně je to 60 vojáků měsíčně, dva vojáci denně.

Při současné diskusi o komunismu, která šla zprvu mimo mne, jsem začal přemýšlet. A protože už zapomínám začal jsem si psát jak jsem to v těch dobách měl vlastně já.

Maminčina rodina za války se angažovala v odboji, babička přes válku ukrývala děti některých velmi známých odbojářů. Tatínkova úspěšně před válkou a po ní podnikala na Slovensku. Maminčin tatínek velmi brzo zemřel na rakovinu. Tatínkova rodina po roce 1945 přišla o podnik. Děda se musel starat i o rodinu své dcery, protože jejího manžela (pozdější fotbalový reprezentant v Chile) zavřeli na sedm let. Začal dělat zedníka a posléze se stal "bílým zedníkem" (na Slovensku termín pro zedníky na složitější práce).

Britské listy uveřejnily 26. 5. 2006 odkaz na test koho volit. V principu šlo o to si vyzkoušet, jak by čtenář hlasoval o vybraných návrzích různých zákonů, které byly předloženy ve Sněmovně, a stanovit míru shody nebo neshody s hlasováním poslanců parlamentních stran. Zkusil jsem to. Možná, že jsem to neměl dělat, člověk se pak dozví překvapující věci, píše čtenář Jan Makovička.

Podotýkám, že jsem za minulého režimu nebyl v KSČ (a nejsem v KSČM ani dnes), počátkem 60. let jsem odmítl nabídku vstoupit do strany (do KSČ), nechodil jsem k volbám (nejméně třikrát), vyhýbal se různým shora organizovaným manifestacím a oslavám, nečetl Rudé Právo (od roku 1967 po arabsko-izraelské válce), četl v 60. letech Literární noviny, měsíčník Tvář, který redigoval Václav Havel (a do kterého tehdy přispíval i Václav Klaus) a jiné "opoziční" časopisy, nesledoval a dokonce ani nevlastnil televizi, protože tehdejší propaganda mě rozčilovala (to jsem ale tehdy netušil, jaká televize na mne v budoucnosti čeká), poslouchal Svobodnou Evropu, BBC, Hlas Ameriky atd. Souhlasil jsem s L. Aragonem, který označil náš tehdejší normalizační režim 70. let jako "Biafru ducha" atd.

Pane Čulíku, tak nevím, zda jde jen o řečnickou otázku nebo zda to myslíte vážně. Ve svém článku "Současný český antikomunismus" píšete:

"Za posledních tak 400 let byla domácí situace v českém prostoru VŽDYCKY určována zahraničněpolitickou konstelací."

Možná tedy tušíte, odkud vítr fouká. Připočtěme následný odcizený postoj občanů ke státu a k vládám (MY - ONI, Vrchnost) a máme tu tak trochu pocit bezmoci ovlivnit, co chceme a čeho se bojíme.

"Moravo styď se"! Takové výkřiky se ozývaly z úst zhrzených pravicových diskutérů na webových stránkách těsně po volbách. Ponechme teď stranou požadovanou sebereflexi tohoto územního celku a podívejme se na oranžový fenomén z jiného úhlu.

Volební hlasy v jednotlivých okresech (podle volebního serveru ČSÚ) odevzdané ODS resp. ČSSD korelují s mírou nezaměstnanosti (průměrná nezaměstnanost v jednotlivých okresech za rok 2005, portál MPSV). Korelace sice není příliš těsná, jak naznačují hodnoty korelačních koeficientů -0,684 u ODS a +0,778 u ČSSD, nicméně závislost je zřejmá. Zatímco hlasy pro ODS s rostoucí mírou nezaměstnanosti klesají, hlasy pro ČSSD rostou. Potud holá fakta.

Milan Horáček patří mezi významné členy evropského zeleného hnutí. V roce 1968 emigroval z tehdejší ČSSR do SRN, kde se podílel na založení zelených, které pak zastupoval i v bonnském Bundestagu. Od roku 2004 je evropským poslancem za stranu Zelených . Zde zastupuje Sasko, Durynsko a Sasko-Anhaltsko. V roce 2004 zaznamenali Zelení historický vstup do saského zemského sněmu. I díky Horáčkově pomoci se podařilo českým Zeleným uspět v parlamentních volbách.

Jsem přítelem spojenectví soc.dem a Zelených, píše Marian Páleník, ředitel společnosti Přátelé přírody, o. p. s., v Ústí nad Labem. Ale ruku na srdce. Měřme ČSSD skutky - paragraf 43 zákona 114. (Poslanec Aubrecht.) To si netroufl ani "pan profesor" blahé paměti.

Zeptejte se, prosím, pana Páleníka, jaké materiály rozesílal před volbami příznivcům svého sdružení. Já jsem dostal výtah z Kubiceho zprávy o vraždě Mrázka a okamžitě jsem přerušil styk s Přáteli přírody, které on zapojil do pomlouvačné kampaně proti ČSSD, míní čtenář František Řezáč:

Voliči v Plzeňském kraji opět spláchli své hlasy pro Zelené do záchodu. Radilů už měla ČSSD dost, ale nabádání k vylučování členů s jinými názory, než má Páleník s Bursíkem, je premiérou. O panoptiku kuriosních postaviček plzeňských zelených psal už dost pan Pečínka. To nejsou ekoteroristi, ale prostě blbci.

Kdo je volil, zařadil se mezi užitečné idioty, volící napřed ODA, pak snad OH, pak čtyřkoalici, pak US/DEU a nyní Zelené. Hodnocení pana Patočky v době zvolení Bursíka jsem považoval za přehnané a dnes vím (doufám, že nejen já), že měl pravdu.

Podívejte se kolem sebe a potom zjistíte, že členové KSČ, kteří nám do roku 1989 velmi aktivně znepříjemňovali život, jsou aktivní ve většině politických stran a je úplně jedno, jestli je pravicová nebo levicová, i křesťanská jim přijde vhod, míní čtenář Pavel Šlanhof. Ti více zprofanovaní se drží v pozadí a přes různé "kašpárky" prosazuji své ekonomické i politické ambice.

Myslím si že současná KSČM není pro demokracii taková hrozba, daleko větší nebezpečí pro demokracii jsou odpadlíci od KSČ a jejich rodiny, kteří pro dobře placenou kariéru udělají cokoliv.

Z vlastních zkušeností můžu říct, že při posledních komunálních volbách, jsme my, kteří jsme proti komunistům, volili komunisty, protože pravicové strany měli na kandidátkách často osoby neštítící se ničeho, zatímco na kandidátce KSČM, byli slušní lidé.

Je zajímavé že politikům, kteří slibují větší platy a vyšší životní úroveň, vadí minimální mzda, zákoník práce a jiné sociální vymoženosti, které si pracující v jiných státech Evropské unie těžce vydobyli. Vypadá to, že bývalí kariéristi minulého režimu, by se rádi vrátili do feudalismu. Ale zapomněli, že feudální pán se o své nevolníky, jestli z nich chtěl mít užitek, musel starat. Dodnes mi nejde do hlavy, proč nás tak velkoryse přijala EU do svého společenství, museli vědět, jaké hospodářské podvody v ČR procházejí. Já osobně jsem pro společnou Evropu, spousta lidí mi to zazlívá, ale měli by si vzpomenout na RVHP.

Onedlho, 1. septembra 2006, to bude už 23 rokov odo dňa tragédie Boeingu 747 Kórejských aerolínií (KAL 007). Žiaľ dodnes, ani po dlhých 23 rokoch, nikto presne nevie, čo sa vlastne stalo s 246 cestujúcimi a 23-člennou posádkou tohto lietadla, ktoré za dodnes neobjasnených okolností zmizlo kdesi medzi územím vtedajšieho Sovietskeho zväzu a Japonska.

Boeing 747 (KAL 007) po 3 hodinách a 10 minútach letu z New Yorku pristál o 12.30 GMT v Anchorage na Aljaške. O 14.00 GMT lietadlo odštartovalo z Anchorage. Do cieľa v kórejskom Soule však nikdy nedoletelo.

Ve středu 14. června otiskly Lidové noviny článek Pavla Párala s titulkem "Noc dlouhých nožů je nutnost". Méně chápavým čtenářům byl určen ještě podtitulek "Po osmi letech personální politiky ČSSD je co zařezávat". Nevím, jestli se Karel Čapek obrátil v hrobě, ale rád bych věřil tomu, že většině lidí naskočila husí kůže.

Také mám výhrady vůči přebujelé a nefungující byrokracii a samozřejmě se mi nelíbí korupce ve státní správě, ale opravdu nerozumím tomu, čeho chtějí fandové ODS dosáhnout slovníkem vypůjčeným od Hitlera, píše čtenář Zdeněk Bělecký.:

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Od začátku války v Iráku před více než třemi lety již v této zemi zahynulo 2,722 koaličních vojáků, z toho 2,497 Američanů, 2 Australané, 113 Britů, 13 Bulharů, 3 Dánové, 2 Holanďané, 2 Estonci, 1 obyvatel Fiji , 1 Maďar, 31 Italů, 1 Kazach, 1 občan Litvy, 17 Poláků, 2 Romuni, 2 Salvadorci, 3 Slováci, 11 Spanělů, 2 Thajci a 18 Ukrajinských vojáků. Potvrdilo to oficiálně americké ministerstvo obrany. Dalších 18 490 příslušníků ozbrojených sil utrpělo v Iráku zranění, z toho 8 500 takového charakteru, že se již nemohli vrátit do činné služby, uvádí se ve zprávě Pentagonu.

podrobnosti CZEN

URL songu Hadji Girl ZDE

Zasílá je z Ameriky Ota Černoch a pokračuje:

Těžko říct, kdo to je, ale to je v podstatě jedno. Existuje totiž jedna takové drobnost a té se říká svoboda projevu. Spousta lidí (i tady v USA) na to zapomíná.

Pan Maňák se pokusil ve svém článku (na rozdíl od jiných) velmi kultivovanou formou dokázat panu Čulíkovi, proč u nás lidé nechtějí "mluvit s komunisty". Situace už dospěla tak, že šéfredaktor BL pan Čulík se stává advokátem komunistů. I když v žádném případě není sympatizant s komunismem, na současné situaci mu vadí nedemokratická honička na lidi s jiným názorem, jak napsal ve svých článcích. Ale i to někomu vadí. Dokud se mluví jen o "mluvit nebo nemluvit" je všechno v pořádku. Horší je to, když někteří objekty své nesnášenlivosti mlátí v noci na ulici.

Diskuse o možném - či neexistujícím - koaličním potenciálu zelení - ČSSD. Petr Petržílek je poradce premiéra Jiřího Paroubka, Miroslav Šuta je antikomunistický ekologický aktivista.

Vážená redakce prosím o předání těchto otázek panu Miroslavu Šutovi, v reakci na článek "Jako neofašisté, ani komunistická strana není demokratická"

1. Kdo v roce 1915 povraždil 1 milión 200 tisíc Arménů a dodnes se za to neomluvil i když chce vstoupit do EU?

2. Kdo povraždil dne 17. 10. 1961 v Paříži 200 demonstrujících občanů alžírské národnosti?

Reakce na článek Jana Čulíka "Karyatidy se hájí: My nic, to Paroubek" (BL 9. 6. 2006)

Perfektní, výstižná úvaha. To, jak psali uvedení novináři včetně "moderátora" Tuny, nemá myslím v předvolebním období kdykoli po r. 1989 obdoby. Nejsem, ani jsem nebyl členem žádné politické strany, avšak to, co předvedli výše uvedení i neuvedení publicisté v LN nebo MfD v neprospěch levicových stran je naprosto nepřijatelné, vulgární a sprosté, míní Karel Mareš. Kdo z nerozhodnutých voličů by dal hlas pedofilovi, mafiánovi a podněcovateli k vraždě (Mrázek)? Vůbec se premiérovi nedivím, že pronesl bezprostředně po volbách emocionální projev. V. Klaus snad těsně před volbami nehovořil o únoru 1948, pardon Únoru 1948?

Ve čtvrtečních novinách jsem četl, že hloupá a ubohá Němcová "chápe" demonstrace proti premiérovi. A tuto hrůzu a intelektuální plebejku bude kandidovat ODS do vlády nebo na funkci předsedkyně Parlamentu ČR. Jestliže míní opakovat primitivové a kriminálníci nepokoje před Paroubkovým bydlištěm, proč si to nevyzkoušet před Topolánkovým domem? A když proti Paroubkovi na Václavském náměstí, tak stejně razantně třeba na Staroměstském náměstí proti Topolánkovi. Pokud bude ODS podněcovat, byť nepřímo, neustále štvaní proti středově levicové straně, za nečinného přihlížení čestného předsedy ODS, může se dočkat řešení v podobě velmi nestandardní situace, což si dovolím nazvat skutečnou občanskou válkou - nyní je to zatím jen válka studená. Mějme se na pozoru. Děkuji za pozornost.

Člověk hledá informace o lokalitě Palmová riviéra, ale místo toho mu Google vrací informace o životním stylu italských manažerů. Nejvíce mě zaujala "totalitní solidnost," píše Petr Nachtmann:

http://www.romantika.cz/advertisement.php?category_id=21&area_id=8&vek=4

jesem Ital, jmenuji se Stefano, 30 let starý. já žiji do Italia , do Palmova Riviera, mluvim málo ceski, má práce je manažer na italian firma ale ja mam business i s ceska repubblica z tohoto duvodu jinak ja jdu do CR casto. Ja libi erotika a sex, a hledam milenka, hledam erotika a mlčenlivý vztah s ceska zena, (to nevadi let), dávám přednost vdana' nebo zadana' protoze jesem zadany. Myslym jesem hezký , dobre vypadající..180cm..75kg..sportovní, opálený,ecc.. (jesem mocny na sex a heldam nynfomanka.) Totalitní solidnost, totalitní diskrétnost . jestlie si prejete , prosim napsat moje mail.

http://www.regionplzen.cz/seznamka/edit.asp?id=1863

Jmenuji se Stefano, 31 let, jesem Ital, a mluvim malo cesky. Bydlim v Italia, v palmova riviera, ale mam domu z prahy, tak jdu do ceska republica casto. Hledam vzrušující vzath, tak hledam milenka ktera' opravdu moc libi sex. Ne nutne z prahy, to nevadi'vek. Ja chtěl bych raději vdana' nebo zadana'. Jesem hezky 1.81, 75 kg, sportovni', klasik stredomorský typ, (moc opolovani) cerny' vlasy, cerny, oci, nesmírně vášnivý a moc velmi rada sex.(v žádném případě, Ne prostitutka). 100% diskrétnost.

I když asi dnes každého zajímá fotbal a některé nešťastníky volby, načnu jiné téma.

Otevřel jsem stránky idnes a přečetl komentář Jany Bendové. ZDE

Paní redaktorka se dlouhodobě věnuje problematice zdravotnictví, a proto asi na její články mám přísnější nároky.

Nicméně:

Podľa českého premiéra Jiřího Paroubka bol záver tamojšej predvolebnej kampane nielen neférový, ale aj za hranicou zákona. V posledných dňoch sa totiž ČSSD stala terčom niekoľkých tvrdých útokov, ktorých vrcholom bolo nezmyselné obvinenie samotného premiéra z pedofilného správania sa k nedospelej dievčine. Keďže výskumy dokazujú, že veľká časť voličov sa rozhoduje v posledných dňoch a hodinách pred voľbami, mohli tieto útoky naozaj zohrať dôležitú rolu. Použije takéto "nástroje" pravica aj na Slovensku?

Ani po voľbách, vzhľadom na ich patový výsledok, nie sú v Česku nové mocenské karty rozdané definitívne. Nie je to veľmi pravdepodobné a právne by to bolo veľmi sporné, ale líder ČSSD dokonca pripustil, že keď prešetrenie jeho žalôb potvrdí nepravdivosť škandálnych predvolebných obvinení, sociálni demokrati požiadajú o anulovanie volieb. Špináva kampaň v každom prípade ešte nadlho zamútila české politické vody.

Jsou pochody českých myslí nepochopitelné," ptá se pan Čulík. Ano jsou.

Když jsem před volbami psala o nevyzpytatelnosti občanů, vycházela jsem především z nařčení své osoby ze zrádcovství a ze své vlastní nevyzpytatelnosti. Jednalo se o to, že jsem se ostře postavila proti Mejstříkově výzvě o zrušení komunistů a začala jsem obhajovat jejich současnou existenci. Zároveň ale také ostře vystupuji proti lhaní komunistických příznivců o socialistické době, stejně jako proti lžím všeobecně. Lež zůstává lží bez ohledu na to, z které strany přichází.

Francouzští archeologové objevili letos v únoru tento portrét, o němž, po pečlivých zkouškách, jsou nyní přesvědčeni, že je 27 000 let starý. Je to zřejmě nejstarší portrét lidské bytosti. Stejně jako mnoho jiných starobylých portrétů člověka připomíná dílo největších moderních umělců (Modigliani) a - jak píše Jonathan Jones v deníku Guardian - vypovídá "celé romány" o tom, jak se člověk dívá na sebe samotného a jak se zobrazuje.

Rozhodně nebudu nikomu udílet "hraběcí rady". Vím až příliš dobře (a určitě nejsem v tomto ohledu sám!), že žádné téma nelze pokrýt stoprocentně vyčerpávající informací. A aby byla stať "vyvážená", musel by její autor mít už dřív životem navozenou "moudrost", která usuzuje pokud možno z odstupu a z nadhledu, a přitom --- obrazně --- míří pouze na míč, nikoli po nohou možného protihráče. Nejednou, když jsme si jisti svým názorem, míváme za ztrátu času vůbec se nějak zabývat myšlenkami, které s našimi vlastními nekorespondují. Takový postup je zvláště nakažlivý, pokud se cítíme být součástí nějakého širšího společenství, které již "předvařilo" k věření a ke kolportáži určitou koncepci; tak, že odlišná stanoviska se vymykají "pravověrnosti". Nejeden z nás mívá navíc občas pokušení "objevovat Ameriku".

Paroubkův projev sklidil bouři nevole; dokonce i znalec nad všechny povolaný a pověstný svou uměřeností jako Jaromír Štětina srovnal premiéra s Lukašenkem a vyzval jej, aby přestal být nejen předsedou vlády, ale i předsedou strany a vůbec politikem. Nu ovšem, kdo jiný by měl rozhodovat o tom, kdo bude předsedou sociální demokracie, než senátor za jinou stranu! Na Paroubka bylo dokonce podáno trestní oznámení; jak také jinak bojovat za svobodu slova a tak vůbec, než kriminalizací těch špatných slov z těch špatných úst.

V dubnu přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 20 876..00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,321.99 USD. Příjem z reklamy byl 2600 Kč. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.