Zvláště v kontextu nehorázných výroků typu "on ten koncentrační tábor nebyl tak úplně koncentrační", dřívějších předvolebních termínů typu "mobilisace" a současných předvolebních fyzických útoků na levicové politiky se legitimizuje otázka, zda jde jen o rádobyvtipné příměry nebo zda se za tím skrývá sympatie ke konečným řešením všeho druhu.

To by koneckonců mohly doložit internetové diskuse, ve kterých se příznivci modré šance až příliš často vyjadřují o "sockách", "dělnících", "cikánech", "státních úřednících", "voličích levice", "KSČSSD", "Moravě" atd. způsobem jakoby převzatým od nadlidí, kteří by jim nepohodlné spoluobčany nejraději nahnali do plynu.

Dokud si tímto slovníkem vybíjí frustrace několik primitivů, čert to vem, ale ve chvíli, kdy s touto verbální výbavou vyrukuje seriózně se tvářící celostátní deník, začínám se přiklánět k názoru, že letošní volby byly skutečně poznamenány zastrašováním levicových voličů.

Byl bych mnohem raději, kdyby svého volebního vítězství ODS dosáhla bez zpravodajské hry (co jiného je plánovaný "únik" sdělení, že "jedna paní povídala, že Paroubek je pedofil"?) a bez modrých šipek, asi jen shodou náhod (!) nápadně připomínajících její volební logo, rozmístěných ve volebních místnostech pro snazší orientaci voličů (Praha 5, Praha 11, Brno - kde ještě?).

Byl bych mnohem raději, kdyby si politici a novináři nezahrávali s metaforami o dlouhých nožích - pokud se bez nich neobejdou, měli by si je nejprve prubnout třeba na besedě v Terezíně, na shromáždění válečných veteránů nebo při návštěvě Izraele.

A ODS? Ta by se měla co nejrychleji od tohoto druhu žertování distancovat. Lidé mohou mít různé názory, ale mohou si je sdělovat se vzájemným respektem. Politické soupeření nemůže být dlouhodobě založeno na vyvolávání nesmiřitelnosti a nenávisti mezi různými sociálními vrstvami a skupinami. Bojím se, že ODS má k tomutu druhu politiky bohužel blíže než současná KSČM.