Antikomunistická hysterie se rozpoutala mezi pravicovými politiky jako zbraň proti jedné levicové straně za účelem oslabení levicového tábora, tedy nikoliv za účelem odstranění marxistického učení. Pro ty, kteří ztratili paměť, podotýkám, že tato předvolební metoda se úspěšně praktikovala po celá 90. léta, především jako prostředek proti malým a nově vznikajícím stranám. To ale po celou dobu nechtěl nikdo vidět ani slyšet.

Silné tlaky jsme zaznamenali v době vytvoření 4Koalice, kdy se podařilo z politické scény odstranit nejdříve stranu ODA a později i DEU, jejíž členkou jsem byla a koaličních jednání jsem se na místní a okresní úrovni osobně účastnila.

Obě tyto strany byly liberální a měly naději alespoň na malý úspěch. LIKVIDACE je metoda všech totalitářských stran a vůdců, ODS nejdříve postupně zlikvidovala všechny konkurenční pravicové strany, potom nadějné středové a liberální a nyní se pokusila o oslabení levice tak, aby ČSSD zůstala osamocena.

Zlikvidovat samotnou KSČM se nepodařilo, je proto nutné zlikvidovat silné vedení ČSSD a oslabit její konkurenceschopnost, což dokládá neustávající kampaň proti panu Paroubkovi.

Není to nic jiného nežli touha po vládě jedné strany a tato touha nespadla z nebe, nepřišla s těmito volbami. Byla tady od počátku 90. let a vzešla z frustrace neukojené ctižádosti komunistické střední generace, z frustrace socialistických funkcionářů, kterým se nechtělo čekat, až je rada starších pustí k moci. Žádná pravicová ani levicová ideologie v tom nehraje roli. Předsedkyně DEU Ing. Alena Hromádková o tom mluvila i v televizních předvolebních debatách v druhé polovině 90.let. Tehdy se jí ale všichni vysmáli.

Pan Čulík položil další otázku : "Jaký by byl rozdíl mezi komunismem a demokracií, kdyby se za demokracie směly prosazovat jen demokratické názory ?"

Tak přesně tohle jsme chtěli vědět před volbami. Přesně tohle je ten chybějící pohled, o kterém jsem psala. Ale nikdo neměl odvahu napsat článek, s jakými se v posledních dnech v Britských listech roztrhl pytel.

Vítězství KSČM ve volbách je přece tolik směšné a nesmyslné, tak proč ze sebe dělat šaška a zesměšňovat se ? Ale občané na tento pohled čekali a nedočkali se. Mohu vám, pánové, sdělit, že právě těmito volbami se u občanů oprášil kredit české zbabělé inteligence.

My ale potřebujeme inteligenci stejně jako ona potřebuje nás, ale vy si to stále nehodláte připustit. Nemůžete nějak pochopit, že ta nevzdělaná cháska jsou také voliči, kteří mají právo na informace.

A jejich volební hlas má naprosto stejnou váhu jako ten váš. Před volební urnou jsme si všichni rovni -- pravičák nebo levičák, chudý nebo bohatý, hloupý nebo chytrý.

Letošní volby někteří přirovnávají k fotbalovému zápasu na úrovni Sparta -- Slávie, jiným připomínaly dobu husitskou. Lid se rozdělil na chlapy s gulama a jejich fanynky na jedné straně a na vozovou techniku na straně druhé. Ti ostatní zůstali diváky. Byla to skvělá podívaná, jakých se v naší vlasti od jara do podzimu organizuje hned několik, v okolí našeho města jich je každý rok 6, začíná se rakousko-pruskou válkou a končí rytířským kláním na Huberta.

Pevná řada Topolánkových rytířů a shrbená záda sociálních demokratů za širokými Paroubkovými rameny umocňovaly barevné dresy, bojová hesla, firemní korouhvičky, souboj dvou největších kazatelů. Nechyběla ani novinářská inkvizice.

Pan Paroubek proti všem nastavil čelo i hruď, kterou chránil i svou manželku. Mimochodem to byl dobrý státnický čin a občané ho oceňují.

Bylo to skutečné sportovně-politické utkání a nic jiného.Televizní šou. Jenom jsme hlasovací mobilní telefony vyměnili za hozený papír do urny. Je po mači a občany už nezajímá ani jedna strana, teď už jenom z gauče s pívečkem na pupku budou s potěšením sledovat televizní komedie o handrkování se o místa a o peníze. Ale až po fotbale, ten má v dnešních dnech přednost. Žádná hysterie. To jste, pánové, přišli s křížkem po funuse.

Pan Toula z Kladna se trochu mýlí v přesvědčení, že získat pravicového voliče pro levici a naopak je těžké. Není a tyto volby to prokázaly. V našem levicovém městě s nezaměstnaností kolísající mezi 10-12 % a s nejnižšími platy textilního průmyslu, kde lidé již od loňského roku nekompromisně hlásají, že budou volit KSČM, vyhrála ODS o 6% nad ČSSD a KSČM nedosáhla ani celostátního průměru. Potvrdila se naprostá nevyzpytatelnost voličů, založená na rozhodování se na poslední chvíli, často až ve volební místnosti. Nechtějte ani slyšet všechny důvody vedoucí ke konkrétní volbě.

Z těch nejdůležitějších důvodů zmíním 2 předvolební úplatky :

1.) V pátek -- v den zahájení voleb byla v mnoha podnicích vyplácena dosud zadržovaná mzda, záloha na mzdu v řádném termínu nebo mimořádné prémie.

2.) Některé obchody vyhlásily slevy za předložené volební lístky KSČM a ČSSD .

Bylo vymyšleno více metod, ale voliči si dělali naprosto, co chtěli. Celá třetina občanů našeho města k volbám nešla, což odpovídá celostátnímu průměru. Něco se však přece jenom letošními volbami změnilo.

Občané si uvědomili, že KSČM je jim k ničemu, že se bez ní obejdou, neboť za celých posledních 16 let pro ně vůbec nic neudělala. Odésáčtí podnikatelé před volbami doslova lezli zaměstnancům a zákazníkům do zadku, a to udělali závažnou chybu.

Bez ohledu na výsledky voleb tím volby prohráli. ODS svým předvolebním bojem ukázala svůj strach i jeho zdroj -- ukázala, kde mají pravicoví chlapi své gule. ODS odhalila občanům svoji největší slabinu. A to bude mít po volbách své důsledky. Malé, nenápadné, z počátku ojedinělé, ale časem se nabalující jako sněhová koule puštěná ze svahu. Občané jsou spokojeni.

Kde se tedy bere ten doznívající hysterický křik? Inu, v naší zemi jsme si už dávno zvykli na to, že po bitvě je kdekdo generálem a že nejvíce se křičí, když už je jistota, že se nemůže nic stát. To přejde. Nic ve zlém, ale možná, že by se tohoto času dalo konečně využít k řádným a pokud možno pravdivým analýzám socialistické éry naší země i celého socialistického bloku.

Dosud se toho mnoho lidí obávalo, stále tady visela hrozba návratu vlády KSČM a pravicový odštěpek od rodné strany neměl nejmenší zájem na tom, aby lidé získali informace o mocenských metodách. Jenže na zhodnocení a vysvětlení této doby zatím lidé marně čekají.

Ojedinělé práce se vyskytují na internetu, například totalita.cz, několik knih se objevilo v knihkupectví. Ale touto cestou se k občanům informace nedostanou.

Nebude se vám to možná líbit, ale většina naší inteligence studovala za peníze všech občanů, tedy i za peníze dělnické a dnes pracuje ve státních institucích za státní mzdu, tedy z peněz daňových poplatníků.

Já si myslím, že máte vůči občanům morální povinnost poskytovat jim informace i mimo drahé knižní pulty. Informace o totalitních metodách socialistické doby občanům velmi pomohou k obraně proti novým snahám o totalitu kapitalistickou. Stranické noviny z pochopitelných důvodů nestojí o informovanost občanů, protože na nevědomosti lidí se v dnešní době hodně vydělává.

Přitom počátky budování komunismu nebyly jenom popravy a mučení, zavírání třídních nepřátel. Byla to doba skutečného osvobození dělnicko-rolnické třídy od bahna bídy a nevzdělanosti. Tohle lidé dobře vědí, ale nerozumí tomuto dějinnému rozporu, který je důvodem nepochopení dnešní doby a zdrojem mocenských praktik vedoucích k vládě nové jednotné stranické garnitury. A je jedno, jakou bude mít barvu.

Kdo lidem vysvětlí absurdní rozpory v průběhu socialistické éry ? Kdo lidem vysvětlí, jak je možné, že Franta Vonásků soukromě hospodařil až do své smrti v 80.letech, povinné dodávky neplnil a jeho děti bez ideových problémů vystudovali střední i vysokou školu, zatímco Pepu Vokurku z druhého konce téže vesnice zavřeli do vězení, jeho rodinu vyhodili na ulici a celý statek združstevnili ?

Kdo lidem vysvětlí, proč v jedné ulici vstoupili živnostníci ochotně a ze své vůle do jednotných družstev a byli tam velmi spokojeni, zatímco v druhé ulici se živnosti násilně zavírali i s majiteli a jejich majetek byl rozkraden ?

Proč v jedné vesnici vyhrávala muzika a v druhé byli lidé zalezlí ve svých chátrajících domech ?

Proč byli někteří zavíráni do vězení za příživnictví a jiní vyhazováni ze zaměstnání a jen těžko hledali nové ?

Proč si jeden mohl postavit rodinný dům a druhý musel čekat 15 let na přidělení bytu ?

Proč museli někteří žít v zatuchlých jednopokojových bytech zatímco v republice byly tisíce prázdných slunných paneláků ?

Proč se o Hradci Králové říkalo, že je nejrudější město v ČSSR ?

Proč musely ženy před nástupem do zaměstnání na gynekologickou prohlídku a těhotné nebyly přijímány do zaměstnání, čímž jim bylo upíráno právo na práci a na mateřské dávky ?

Proč tolik důchodců nedostávalo žádný důchod nebo tak nízký, že se z něho nedalo uživit ?

Proč někdo musel povinně do průvodů a jiný nemusel ?

Proč komunisté pronásledovali sokolskou organizaci a přesto ji nezrušili, navíc sokolské slety přeorganizovali na spartakiádu ?

Proč vedli takový urputný boj proti skautingu, ale tremping nikdy nepotírali ?

Proč někdo musel kvůli funkci či studiu vstoupit do strany a jiný nemusel ?

Na kolik takových dalších proč nemáme dosud žádnou odpověď ?

Kde si mohou občané přečíst článek o vynikající úrovni socialistického zemědělství, o perfektně zorganizované a všem dostupné veřejné dopravě, o rozdělování hospodářských ročních zisků mezi všechny zaměstnance, o bezúročných půjčkách státních i podnikových, o široké možnosti dálkového studia, večerních a víkendových školách, o bezpečných ulicích ?

Kde si mohou přečíst o Lidových milicích, o vymývání mozků na středních a vysokých školách ?

Jak se dnešní mladí lidé dozvědí pravdu o Pionýrské organizaci, školních družinách, o zájmových organizacích sdružených do Národní fronty, o Svazarmu a sportovních klubech ?

Možná bychom tak našli i odpověď na otázku, proč na Bruntálsku v jedné vesnici vyhrála dnešní volby KSČM, zatímco v sousední vesnici nezískala ani jediný hlas. Bez těchto a mnoha jiných odpovědích nám zůstanou pochody českých myslí nepochopitelné.

Jak bojovat proti neustálé standardizaci naší společnosti bez vašich vědomostí ? Jak se bránit proti neustálým snahám o paušalizaci národa, který je tolik rozporuplný a nevyzpytatelný ? Jak se bránit novým totalitním metodám ? Je vůbec možné v naší zemi obnovit alespoň základní morálku ? Myslíte si, že už máme definitivní svobodu, kterou nám nemůže nikdo vzít ? Já si to nemyslím.

Letošní předvolební čas jsem byla účastnicí několika internetových i kavárenských debat a slyšela jsem (četla) tolik nových totalitních nápadů skrývajících se za nově definované ideologie, že jsem se nestačila divit. Nejvýznamnější novou ideologií byla přímá demokracie. Rozhodně proti ní nic nemám, ale už dnes tato 2 slova používají také největší politické strany - ODS, ČSSD, KSČM i KDU-ČSL. Už týden před volbami se v televizi objevil klip o personálních čistkách a to dost surový.

Nemyslím si, že naší zemi hrozí nový komunismus. Jeho metody jsou ale v naší společnosti stále přítomné v politice, žurnalistice, na některých úřadech, školách i v mnoha firmách. A je potřeba se těmto metodám účinně bránit. Pravda je možná tou nejúčinnější zbraní. Začněme psát pravdivě o všem, co bylo v socialismu dobré, na co lidé vzpomínají a co jim dnes chybí. Pišme pravdivě o tom, kam dnes mizí peníze ze sociálních dávek, jak to vypadá v našich soukromých firmách, proč lidé žijí tak jak žijí. Možná pak českou mysl lépe pochopíme.