Administrativa George Bushe připravuje masivní letecké údery proti Íránu, a to včetně nasazení taktických jaderných "protibunkrových" bomb B61-11, které chce použít pro podzemní prostory íránského jaderného reaktoru Natanz, kde je prý v provozu na 50 000 centrifug pro obohacování uranu.

Píše to už nějaký čas prestižní americký investigativní novinář Seymour Myron Hersh v The New Yorker. Naposledy teď.

Prezident a jeho poradci pro národní bezpečnost upevnili podle Hershe kontrolu nad armádou a tajnými službami, tvořícími strategické analýzy i tajné operace. Bush má dnes agresivní a ctižádostivý program pro užití síly během svého druhého volebního období vůči mullům v Íránu a proti dalším cílům v pokračující válce s terorismem. Mnoho západních zpravodajských služeb, včetně těch ze Spojených států, věří, že Írán je přinejmenším tři až pět let od schopnosti samostatně vyrábět jaderné hlavice - ačkoli jeho práce na raketových nosičích je v mnohem více pokročilém stádiu.

10. 4. 2006 The Iran Plans - Would President Bush go to war to stop Tehran from getting the bomb? ZDE

Z tiskové zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání:

Budyšínský Landratsamt (Úřad Zemské rady) čekal do poslední chvíle - teprve v pátek večer zamítl neonacistický pochod. Místo toho uspořádali lidé městský festival pod heslem "Bautzen ist bunt". Antidemonstrace "duhové" protinacistické koalice zaplnila budyšínské hlavní náměstí jako občanská slavnost.

Městem přitom křižovalo na 20 policejních dodávek, které neonacisty, kteří se trousili městem ve skupinkách po 10 - 15, zkontrolovali a "rozprášily" je. Každou hodinu vystoupilo 4 - 5 řečníků, pak hrály místní kapely, vystupovaly děti, dudáci, k účastníkům promluvil i předseda lužickosrbské Domowiny Jan Nuk a český europoslanec, který si zařídil v srbské Lužici druhou kancelář, Jaromír Kohlíček. Výzvu k organizaci slavnosti podepsal radní Michael Harig, superintendent Reinhard Pappai, farář Veit Scapan, starosta Christian Schramm, předák odborové organizace DGB Bernhard Sonntag. Odbory byly koordinátorem slavnosti. Součástí byla výstava Neofašismus v Německu na radnici, modlitby za mír a zvonění v kostelích.

Byl to svátek protineoacistické jednoty Budyšína. Každý, kdo v tomto městě něco znamenal a nebo znamenat chtěl, nesměl chybět na náměstí. Přišel se podívat, i když nemluvil, i místní předseda CDU. To trvalo až do 15 hodin, kdy se na jendnom konci náměstí sešikoval antifašistický průvod, který triumfálně obešel městem. Neonacisté se ke konci ještě jednou pokusili provokovat, okamžiě byli policisty umlčeni. Stejně byli umlčeni v městě Wojerecy (Hoyerswerda) kde proběhlo setkání mládeže PDS. Neonacistů bylo nakonec namísto hlášenách tří tisíc jen pár desíek.

Neonacistické pochody na podporu Ernsta Zündela byly avizovány i v dalších městech Německa.

Hrozba "hnědé národní fronty" dokáza nemožné: odhodlání anarchistů a radikálních antifašistů zapojit se do oficiální, do té doby nepřijatelně "zkorumpované" politiky a kandidovat v Bádensku-Württembergsku proti radikální pravici, reprezentované zde spojeneckou frontou NPD, Deutsche Partei, Jungen Nationaldemokraten, DVU, Freiheitliche Initiative Heilbronn a REP, v parlamentních volbách.

V sobotu 8. dubna 2006 je povolen pochod přibližně 3000 neonacistů pod hlavičkou Lausitzer Aktionsbündnis (L.A.B) německými městy Budyšín (Bautzen) a Mannheimem na podporu známého popírače holocaustu Ernste Zündela. Město Budyšín chce uspořádat městskou slavnost pod heslem "pestrá různost místo hnědé jednoty".

Ernst Zündel byl 29. června 2005 obviněn z "podněcování nenávisti vlastněním a distribucí textů, které schvalují, vyvracejí či bagatelizují genocidu spáchanou Němci během války podle § 130 německého trestního zákona. Důvod, proč se neonacisté sešli v Budyšíně, je symbolický. Bylo zde vězení Stasi pro politické vězně s názvem "Gelbes Elend". Neonacisté tvrdí, že proces se Zündelem je také politický...

Židé, evangelíci, socialisté, komunisté, punkeři, radikální antifašisté, anarchisté a další skupiny v Německu směřují na sobotu do Budyšína podpořit novou, nenásilnou "jednotu různosti". Proti nacismu, vzmáhajícímu se opět v Německu.

Holocaust nebyl!? Současný stav hnutí popíračů holocaustu ZDE

Dva články na serveru "Česká média" lobbisty Jaroslava Berky, který obdržel od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání digitální licenci na multiregionální projekt RTA, se věnují konkurenčnímu boji Berky. Oba obviňují projekt DigiZone z téhož lobbismu, který jim samým vyčítá šéfredaktor DigiZone, novinář Jan Potůček.

Berkova a Štěpánkova snaha "kopnout" si do Potůčka je čitelná za situace, kdy Berkovo lobbistické impérium opustilo několik novinářů, zhnusených poměry v Českých médiích a primitivně proódeesáckými komentáři jejich "kmenových autorů". Nejdříve odešla parlamentní zpravodajka Irena Ryšánková - do České televize. Poté odešel šéfredaktor zpravodajství Filip Rožánek - do Českého rozhlasu. Pak odešel bývalý jednatel a ředitel Českých médií Radim Hreha - do České televize. Naposledy od Berky odešla redaktorka zpravodajství Klára Kněžková - do Českého rozhlasu. Z kvalitních, inteligentních a pracovitých novinářů tak nezůstal v Českých médiích už nikdo.

Přestože o korupci může jít i v soukromém sektoru, největší škody páchá korupční prostředí v přikázání platit mnohem vyšší daně, než by bylo v případě ideální efektivity veřejných financí nutné. Ptáme-li se však důsledně dál, zjistíme, že ta část společnosti, která by měla mít zájem korupční prostředí zrušit, jej naopak sama vytváří a využívá. Hle, jak samosvorný systém!

Dvě babičky z anglického hrabství Yorkshire čelí až roku vězení, poté, co byly zatčeny podle nového protiteroristického zákona britské vlády.

Helen Johnová, 68 a Sylvia Boyesová, 62, obě veteránky protestů z Greenham Common, kde se před 25 let protestovalo proti rozmístění jaderných střel s plochou dráhou letu, byly v sobotu zatčeny poté, co se úmyslně rozhodly upozornit veřejnost na změnu zákona, která podle organizací hájících lidská práva kriminalizuje právo na svobodu projevu a dále omezuje právo na pokojné demonstrace.

Uživatelé internetového telefonování zdarma (například prostřednictvím progamu Skype) zjišťují, že jejich hovory nebývají realizovatelné, protože telefonní společnosti a poskytovatelé internetových služeb (ISP) blokují tento druh provozu na internetu.

Politická formace prezidenta Viktora Juščenka Naše Ukrajina vytvořila koalici s liberálními stranami z "oranžové revoluce". Juščenko tak vyloučil dohodu se Stranou regionů Viktora Janukovyče, která zvítězila v březnových parlamentních volbách. V koalici tak usedne Socialistická strana Ukrajiny Oleksandra Moroze a Blok Julije Tymošenkové. Za favorita na post premiéra označují tamní pozorovatelé Tymošenkovou, kterou před časem po sedmi měsících vlády Juščenko odvolal. Není otázka jestli se vrátím, ale kdy se tak stane, nechala se Tymošenková slyšet vzápětí poté.

Ve stejnou dobu, kdy vypukl skandál kolem odborářské banky BAWAG ve Vídni, v Korutanech sídlící Hypo Alpe Adria Bank HAAB, patřící tamní zemské vládě v čele s hejtmanem Jörgem Haiderem, přiznala ztrátu kvůli chybné spekulaci ve výši 328 mil. euro.

Čtenář, který se redakci Britských listů představil jako "Milan Čech", tvrdí, že jsem byl "pro svou neseriózní práci" nucen opustit redakci Reflexu a Lidových novin. O jeho úrovni samozřejmě nejvíc vypovídá už fakt, že nepolemizuje s věcnými argumenty v mých textech, ale napadá mě osobně. Mnohem podstatnější ale je, že prostě lže.

Tak nějak jsem Jiřího Davida zažil, při hodnocení klauzurních prací studentů na VŠUP v červnu 2005. Nepružnost v úsudku, názorové klišé, neochota vidět věci jinak, než z pohledu trendovosti umění. Nikoliv ve zdařilosti záměru, ale z hlediska "vývoje" umění hodnotil jejich práce. Statičnost, myšlenková pasivita, to je úděl starců. Spíše mám pocit, že agitkou je samotná recenze Jana Čulíka, než fotografie Jindřicha Štreita.

Je důležité rozlišovat mezi vyučováním a učením? Tento problém se v současnosti objevil a nabývá na významu. Jak uvádí Dominik Dvořák ("Mozek, učení a školní vzdělávací program", Učitelské listy, 22.3.2006), zjednodušeně řečeno, vyučování je to, co děláme my, dospělí -- učitelé nebo rodiče. Učení je to, co se stane (nebo často také nestane) na straně žáků. Základní problém, s nímž se potýkáme dnes a denně, je, že děti neumějí něco,"co se ve škole probíralo", "co jsme se s nimi doma učili". Co to znamená? Že proběhlo vyučování, ale nedošlo k učení. Vyučování nesplnilo svůj základní účel.

◄ Josef Heller z teoreticko - analytického pracoviště ÚV KSČM se vrátil z přednášky pro mladé z Ostravy, "kde byl vcelku přijat", jak to hodnotí jeden z přítomných. Část mladých neostalinských radikálů z KSM ale neuspokojil a už píší na MěV KSČM a do ostravského komunistického plátku Naše pravda denunciační dopisy.

A protože jeden takový tito soudruzi z Naší pravdy nechtěně zaslali i redakci Britských listů, zveřejňujeme jej. Pro pobavení čtenářů nad slovníkem i myšlenkovým rozsahem nekritických obdivovatelů "náboženství minulého režimu" i jako varování stranické veřejnosti, jakéto inteligenty si také radikální levice hřeje na prsou... Zdá se, že vnistrostranická diskuse o socialismu před VII. sjezdem KSČM bude ve znamení pokusu některých radikálních skupinek zvrátit vývoj zpět k čistému stalinismu. Aby složení delegátů a tím i výsledek byl definován předem. A mladé úderky, vedené brněnským předákem Kútou a pražskou předsedkyní Semelovou tomu mají sloužit. Důchodce Grebeníček se ze svého sklípku směje. A čeká.

Úsměvná je pak důslednost, s jakou své příznivce nazývá autor "soudruhy" a teoretického renegáta z pražského ústředí strany pak "panem". Soudruzi tam byli všichni... Je vidět, že to se svými soudruhy nemají soudruzi jednoduché.

Šlágrem volebního programu ČSSD se možná stane vyšší valorizace důchodů, nad rámec jejich povinného každoročního zvyšování. Zdrojem pro toto navýšení má být kromě jiného také výnos z dividend, které obdrží stát každoročně od ještě polostátní společnosti ČEZ. Je na místě otázka, proč vůbec stát nevyužije na financování penzí majetek ČEZ celý? Vždy by to bylo spravedlivé, když byl i tento majetek budován z peněz daňových poplatníků a nikoliv pomyslného státu. Stát (daňoví poplatníci) by se zbavili značného břemene, které každoročně ukrajuje z rozpočtu na důchody. Privatizace by se odehrála na očích a pod dozorem veřejnosti i zahraničních poradců.

V úterý 4. dubna se v brněnském Domě pánů z Kunštátu v Dominikánské ulici konala vernisáž výstavy fotografií pražského výtvarníka Jiřího Davida Inside Out. Zároveň vyšla výpravná, stejnojmenná obrazová publikace obsahující reprezentativní výbor Davidovy fotografické tvorby, víc fotografií, než kolik jich můžete zhlédnout na výstavě. Název (Naruby) je výstižný -- varuje nás, že David bude svým dílem ničit naše běžné vnímání světa. A dělá to hlubokým a autentickým způsobem.

Ivan Brezina konečně odhalil veřejnosti, jak "maximalisticky" zkrocenou by si představoval občanskou společnost. Přesně v duchu morbidních karikatur, zveřejňovaných časopisem Maxim, v němž Ivan Brezina a Růžová svině pracují. Pokus o nasazení policejních náhubků všem neziskovým organizacím prostřednictvím jejich certifikace nyní a zanedlouho třebas i přesného sčítání jejich členů (kdo nemůže být členem se ještě na vnitru neví) nazývá eufemisticky "výzvou, aby se české nevládky vyjádřily ke snaze MV o jejich finanční "zpřehlednění""

Britské listy už několik let varují, že české ministerstvo vnitra se snaží o vytvoření legislativních podmínek pro protiústavní omezení lidských práv s možností následného provedení totalitního puče - americkými poradci inspirovaných pokusů o "protiteroristické" verze shromaďovacích zákonů, sdružovacích zákonů, rozšíření práv BIS bez jakékoliv účinné kontroly, rozšíření práv policistů nahlížet legálně do databází (prozatím do nich policisté nahlížejí mnohdy nelegálně a mnohdy databáze existují ve státních institucích i načerno - v rozporu se zákonem), rozšířením pravomocí k odposlechu a evidence komunikace prostřednictvím monitorování sítí elektronických komunikací ap.

Štěpán Kotrba je někdy divný brouk, pokud tvrdí, že zelení by měli mít přístup do politiky jedině jako aktivní ochránci zvěře nebo regionální pracovníci z resortu životního prostředí. Je to stejné, jako kdyby chtěl po původně dělnické sociální demokracii, aby se její představitelé rekrutovali výhradně z odborových předáků a dílenských mistrů. To je poněkud směšná představa, podíváte-li se do parlamentních lavic ČSSD nebo na volitelná místa jejích kandidátek.

Mezinárodní den Romů připadá na 8. duben, což je den vzniku Mezinárodní romské unie (International Romani Union - vznikla 7. - 9. dubna 1971 v Londýně, 8. 4. zde byl vyhlášen jako svátek Romů na celém světě). Romové slaví Mezinárodní den Romů každoročně od roku 1990, kdy byl ustanoven na 4. kongresu Mezinárodní romské unie ve Varšavě.

V Orpingtonu poblíž Londýna se 8. dubna 1971 uskutečnilo mezinárodní setkání. I. světový kongres Romů. Jeho iniciátory byli Grattan Puxon a Donald Kenrick z Anglie, jugoslávští Romové zastoupeni Jarko Janovicem a dalšími, a francouzští, tzv. Mamuša, reprezentovaní Matéo Maximoffem. Romové v tehdejší Československé socialistické republice založili první oficiální organizaci už v roce 1969, v Čechách Svaz Cikánů -- Romů a na Slovensku Zväz Cigánov -- Romov.

Po Jednom světě sem napsal do A2 následující úvahu. Poslal bych ji už k ledu, kdybych si nepřečetl článek Jana Klusáčka o Darwinově noční můře. Aby mi bylo dobře rozuměno: nemám vůbec nic proti filmu, ten rozhodně stojí za vidění, jen mám z recenze pana Klusáčka dojem, že si Afriku nebezpečně zjednodušujeme a je nám v tom náramně dobře... Afrika jako čirá chudoba a beznaděj, Afrika jako spolehlivě fungující sentimentální gesto.

Američtí univerzitní profesoři jsou opět udáváni za údajný "antiamerikanismus".

Učitelé ve školách jsou suspendováni za své politické názory. Studenti jsou vedeni k tomu, aby udávali své učitele. Jsou americké univerzity obětí honu na čarodějnice, anebo je život amerických univerzit skutečně příliš "levicový", ptá se v deníku Guardian komentátor Gary Younge.

Jak podobné je to s životem disidentů za komunistické normalizace. Když byl americký scénárista Walter Bernstein v padesátých letech za mccarthyismu umístěn na černou listinu, jeho život se zúžil. "Skuteční přátelé mě neopustili, ale známí se se mnou přestali stýkat. Zdálo se jim, že jsem kontaminovaný a oni nechtěli riskovat, že se nakazí, Vyhýbali se mi, přestali k nám chodit na návštěvu, když jsem je sháněl telefonem, nezatelefonovali zpátky a když jsme se náhodou potkali na veřejnosti, chovali se nervózně a s odtažitostí."

Něco podobného se nedávno stalo profesoru Paulu Gilroyovi, vedoucímu katedry afroamerických studií na Yale University poté, co přednesl přednášku, kritickou vůči americké invazi do Iráku.

Ve svém předcházejícím článku jsem psal o víře v jednoho boha a její principiální neslučitelností s demokracií. Demokracie totiž stojí na uznání plurality lidské společnosti a právu všech jejích členů se společně a rovnoprávně podílet na její správě i na rozhodování o zákonech, kterými se tato společnost bude řídit. Rovněž jsem poukázal na hlubokou vnitřní mentální příbuznost komunistických stran východního typu a hierarchických církví, jakými jsou např. církev katolická či pravoslavná. To ovšem není žádný objev. Již francouzští osvícenští filozofové zhodnotili praktickou zkušenost s autokratickým charakterem katolické církve ve své filozofii.

Evropská komise si našla nový cíl, kam může napřít svoje snahy o naplnění socialistického pohledu o svobodný trh a odstraňování bariér obchodu. Podobně jako před nedávnou dobou, kdy si Evropská unie vzala na paškál Microsoft a její produkt Windows XP, se dnes zaměřila na nový operační systém Windows Vista, který by měl přijít na trh někdy na začátek příštího roku.

Noční můra vzbouřenců z Kavčích hor přelomu let 2000 a 2001 se stala skutečností. "Kniha, která probouzí svědomí. O televizní krizi, politicích, o současnosti v EU." Tak nazval 208 stran textu vydavatel. Křest knihy bývalé šéfredaktorky zpravodajství ČT a současné europoslankyně Jany Bobošíkové Nebudu mlčet, vydané v nakladatelství Sincon, proběhne 12. 4. ve 20:00 v prostoru Zoom v Kongresovém centru v Praze 4. Má obrazovou přílohu z fotografií, převzatých z archivu Britských listů. Součástí křtu je i promítání sestřihu z filmu Bezesné noci autorů Radima Špačka a Davida Čálka. Název je parafrází sloganu, pod kterým "Bobo" kandidovala do Evropského parlamentu.

V lednu 2006 přispělo celkem 130 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 236.00 Kč. Příjem z reklamy byl 5500 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1078.19 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.