5. 4. 2006
Zeleně anorektická blondýna Štěpána KotrbyŠtěpán Kotrba je někdy divný brouk, pokud tvrdí, že zelení by měli mít přístup do politiky jedině jako aktivní ochránci zvěře nebo regionální pracovníci z resortu životního prostředí. Je to stejné, jako kdyby chtěl po původně dělnické sociální demokracii, aby se její představitelé rekrutovali výhradně z odborových předáků a dílenských mistrů. To je poněkud směšná představa, podíváte-li se do parlamentních lavic ČSSD nebo na volitelná místa jejích kandidátek. |
Pavel Pečínka sice možná nezná podrobnosti toho, jak od počátku 90. let zelenala a feminizovala se (jak úspěšně!!!) ČSSD, ale zato má pravdu v tom, že vedle tradičních ideologií a jejich mutací, které zastupují svými politickými programy jednotlivé strany, postupně vznikla se zrychlujícím se pohybem západní civilizace vpřed ideologie nová. Ta je zakotvena v ideji větší kontroly civilizačního pokroku v těch aspektech, které mohou podle různých vědeckých hypotéz přinést velmi významná negativní ovlivnění lidského života v globálním i lokálním charakteru. Při řešení těchto problémů klade tato ideologie důraz na humanitu, která je podle této ideologie koncepčně hlavním motivem každého politického jednání. Jistě, abychom se drželi objektivního pohledu na věc, musíme říct měla by být hlavním koncepčním motivem. Stejně jako v případě jiných ideologií, i v případě tzv. zelené ideologie se vyskytují oportunisté, hysterici a sektáři, kterým nejde ani tak o obsah ideologie, ale o její strukturu, kterou buď zneužívají k osobnímu prospěchu, k projekci svého neuchopitelného strachu z neznáma, nebo ji aplikují na svět jako takový, s nímž ideologii ztotožňují. To ale není žádný důvod k tomu, aby se ideologie, která má velmi ucelený charakter, prakticky a na celospolečenské úrovni, nezúčastňovala politického života. Je to ideologie, která (na rozdíl od většiny jiných ideologií) nevyzdvihuje ekonomické zájmy a občanské práva kolektivu nebo jednotlivce, ale na prvním místě je zde lidský život jako takový. V tom je zelená ideologie podobná třeba ideologii čerpající etické zákony z křesťanství, ovšem s tím rozdílem, že jejím garantem není bůh, ale objektivní poznání. I zde je samozřejmě nutné podotknout, že je to bod, v němž je tato ideologie (stejně jako všechny další) zneužitelná, Stejně tak to na věci nic nemění. Jestli si Štěpán Kotrba myslí, že typickým reprezentantem voličů SZ bude anorektická blondýna, pak je buď tak naivní, anebo se spíše snaží o podprahové sdělení vůči voličům, že pokud nechtějí být "anorektickou blondýnou", neměli by volit zelené. Pokud bych chtěl být stejně "trefný", řekl bych, že typickým voličem ČSSD je nevzdělaný a obtloustlý maloměšťák. Ale to já netvrdím. Tvrdím pouze tolik, že vstupem této ideologie do politického soupeření se zpestří jeho poněkud zatuchlý, stereotypní a v mnoha případech téměř mrtvolný charakter. Zda bude angažmá této ideologie na české politické scéně úspěšné, to je možné posuzovat a určitě i tvrdě kritizovat ve všech ohledech, které budou usvědčovat ze špatného politického nebo osobního přístupu. Kritika v takové podobě, jako předvedl Štěpán Kotrba, je jen účelovou spekulací. Bez ohledu na to, jestli je česká verze zelených kvalitní politickou organizací, nebo ne. |