5. 4. 2006
Ryba, která vás vytáhne z letargieDalší dokument o Africe plné podvyživených dětí, zástupů umírajících na AIDS a životních osudů zpečetěných bídou. Možná, že to není nový příběh. Darwinova noční můra vás však vytáhne z pohodlných křesel blahobytného středoevropského světa tak drasticky a pravdivě zároveň, že na to stěží zapomenete. Darwinova noční můra začala před několika desítkami let. "Jednoho odpoledne prostě hodil nějaký chlápek do vody kýbl s tou rybou," popisuje ve filmu očitý svědek klíčový moment, kdy se do Viktoriina jezera dostal vetřelec jménem nilský okoun. |
Tomuto nenasytnému predátorovi, který dorůstá groteskně obrovských rozměrů, se podařilo zcela zdecimovat dvě stovky živočišných druhů, které v jezeře do té doby žily. Z největšího tropického jezera na světě učinila jediná ryba obyčejnou žumpu. Okoun však dramaticky nezměnil pouze život pod hladinou, ale i ten nad ní. Stovky tun filet z něj totiž každý den končí na talířích evropských a japonských strávníků. Z pobřeží Viktoriina jezera se tak postupem času stala jedna velká továrna na zpracování ryb a do Tanzanie přišly rozvojové peníze ze Světové banky a Evropské unie. Od majitelů továren se dozvídáme, jak je ryba důležitá pro místní ekonomiku. Jakmile se však kamera dostává z úhledné kanceláře ředitele továrny, naskýtá se divákovi vhled do každodenní reality pobřežního města. A ta má s ekonomickými úspěchy pramálo společného. Sledujeme rybáře-potápěče, jež při nahánění ryb do sítí mrzačí krokodýli; ženy, které často právě po ztrátě svých mužů musí žít z prostituce a stávají se tak šiřitelkami AIDS, ale také sirotky přespávající na ulici. Záběry se vrývají bolestně hluboko do paměti. K nejsilnějším momentům filmu patří pohled na to, jak asi desetileté děti inhalují toxické výpary vzniklé spalováním plastových odpadů z továren. Omámeni touto "drogou" pak mohou přespávat úplně kdekoli. Zároveň se ale stávají zranitelnými vůči sexuálnímu zneužívání a samozřejmě ničí svá vyzáblá tělíčka. Husí kůži po těle vyvolává i sledování jediného, co Afričanům z nilského okouna po vývozu do ciziny zůstává. Tato ryba je totiž pro ně příliš drahá, a tak si k jídlu mohou dovolit pouze její kostry s hlavami (ano, přesně ty, které v západních filmech vytahují kočky z popelnic). Film ve vás musí nevyhnutelně vyvolat pocity rozhořčení nad nespravedlností světa, kde se jedni utápí v blahobytu, zatímco druzí v bídě. Začínáme chápat, že Darwinovo přežití nejsilnějšího se zdaleka nevztahuje jen k nilskému okounovi v hlubinách Viktoriina jezera. Přesto to poslední, čemu se Darwinova noční můra podobá, je laciná protiglobalizační agitka.
I Darwinově noční můře lze samozřejmě vytknout několik drobností. V jednom místě se Sauper uchyluje k oblíbenému zkreslujícímu "démonickému" zachycení afrického venkovského evangelisty a z filmu se také nedozvíte, jak to bude s ekosystémem jezera v budoucnosti. Jinak vynikající dokument ale těžko může takovými záležitostmi ztrácet body. Díky hodině a půl s nilským okounem totiž člověk prožije známou pravdu "v Africe je zle" zcela novým a intenzivním způsobem. A právě proto stojí za to ji vidět. Zahraniční recenze ZDE
Oficiální stránky filmu ZDE |