16. 1. 2006
Čtvrtina německé elektřiny z OZE? Nestrašte!pokračující polemika s názory Martina Tesaře v článku "Mediální přestřelky versus realita" a "Německo sází na efektivitu a nezávislost, proto končí s atomovou energií" Štěpán Kotrba označil v článku "Německo a konec jaderné energetiky - ostré spory v koalici" německého ministra lesů vod a strání za optimistu, protože hlásá, že by Německo mohlo získávat až 25% své spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, zejména z větrných elektráren. Optimista? Spíš hazardér! Už současná výroba v německých VěE škodí nejen německé, ale i české (a polské) přenosové soustavě. k tomu také: Jaderná energie, mediální přestřelky a analytikovo know-how ZDE |
Pokud se její podíl ještě zvýší, a současná politika nuceného výkupu elektřiny bez ohledu na potřebu a za nesmyslně vysoké naoktrojované ceny to stimuluje, budou následky těžké. Propagátoři VěE včetně pana ministra zřejmě nepochopili jednu podstatnou nevýhodu elektrické energie - nelze ji skladovat. Protože ji nelze skladovat, musí být v každém okamžiku vyrobeno právě tolik elektřiny, kolik se jí v témže okamžiku (pomíjím ne nekonečnou rychlost šíření elektromagnetických vln) v téže síti spotřebuje. Právě tolik znamená ani méně, ale ani - a to paradoxně především - více. Neřiditelný, nepředpověditelný a nepravidelný nedostatek okamžitého výkonu z VěE (prostě fouká míň než třeba) umíme celkem dobře řešit. Stačí držet v horké záloze dostatek jiných zdrojů, zejména tepelných elektráren. Roztopených, natlakovaných, s turbínami roztočenými a generátory přifázovanými. Je to drahé, spotřebovává se zbytečně palivo, vypouští se zbytečně emise, ale řešení to je. Paradoxně horší případ nastane, když zafouká víc a VěE začnou vyrábět. Náhle nepotřebnou energii (potřebnou dodávaly zdroje bez větrníků) je nutno někde nějak zmařit - a to není jednoduché. Jistě, začnou se odstavovat elektrárny, něco vyřeší dálkové zapnutí akumulačních spotřebičů, začne se čerpat v přečerpávacích elektrárnách (pokud není plná horní nádrž), něco se přenese jinam. Tamtéž se přenese problém "kam s ní". Nikoli se slamou ze slamníku, ale elektřinou. Německé firmy E.ON a RWE to v současné době řeší tak, že pustí svůj přebytečný výkon přes českou přenosovou soustavu (PS). Někdy také přes polskou a poté českou. Ze severu Německa na jih, kde je větrníků přece jen méně. Tím ovšem nárazově, náhodně a nepředpověditelně přetěžují naši PS. Zatím to stíhá, ale může se stát - a k tomu spějeme - že přetížení překročí tolerovatelnou mez. Co v takovém případě dělá zodpovědný správce PS? Podle hesla "Bližší košile než kabát" zdroj problémů odpojí. To jde mžikově. Ovšem náhlý přebytek v síti může mít opravdu drsné důsledky. Drsnější než black out v USA nebo Itálii - tam šlo "jen" o výpadek zdrojů. No tak se nesvítí, nejezdí výtahy a nefungují automaty na kapučíno. Ale 1000MW, o kterých nevíme, kam s nimi? Pokud někomu připadá, že straším Mikulášem v létě, odkážu ho na tento článek. Zajímavě demonstruje, že tvrzení, opakovaná přáteli větru jako mantra, a sice, že více decentralizovaných zdrojů 1) sníží přenosy po síti, 2) sníží ztráty při přenosech, 3) nesníží ba dokonce zvýší stabilitu sítě, jsou lži. A do toho chtějí Němci z čistě politických důvodů stavět další nespolehlivé zdroje a odpojovat spolehlivé. Čekají nás napínavé časy... |