Reakce na článek Bohumila Kartouse "Mimozemšťani by neměli šanci"

Vy ale nejste intelektuálně povýšen ? Protože vy na to nemáte. Dnes jsem si Vaši stránku i přes oblíbenost v minulosti vymazal z oblíbených. Neříkám, že by oblíbenost Britských listů skončila, ale má-li to na starost člověk jako vy, tak by to byla v budoucnu neodvratná záležitost, píše čtenář Jiří Leifert.

Ona to opravdu významná událost byla, nevím čeho jste vy osobně v životě dosáhl ale pravděpodně toho bylo jen málo.

Mne osobně víc zajímá, zda Kateřina Neumanová získala na olympiádě zlatou, než vámi uváděné a patrně pro Vás důležitější informace. Jsem rád, že naše (sic!) televize chápe význam této informace stejně, a pobouřilo by mne, kdyby tuto zprávu odsunula do pozadí. Jsem si také jist, že tento názor sdílím s velkou většinou spoluobčanů. Tím pádem je rozhodnutí televize správné, píše čtenář Karel Rais v reakci na článek Bohumila Kartouse "Mimozemšťani by neměli šanci".

Pozn. JČ: V civilizovaných zemích je úkolem veřejnoprávní televize nikoliv podbízet se omezenosti divácké obce a vysílat pořady podle principu nejnižšího společného jmenovatele, ale informovat zajímavým, přístupným a srozumítelným způsobem o skutečnostech, které vážně ovlivní život občanů, přestože o těchto skutečnostech dosud nevědí. Úkolem veřejnoprávních médií je předvídat (nebezpečí) a inteligentně, zajímavě a srozumitelně informovat.

Možná, že Šámalovo televizní zpravodajství chce být výjimkou, nevím...:)

Piloti, posádka letadel i cestující, jsou v některých letadlech ohrožováni jedovatými zplodinami, které zřejmě vznikají spalováním motorového oleje. Zplodiny pronikají do ventilačního systému letadel. Podle britského regulačního orgánu pro civilní letecký provoz, Civil Aviation Authority, došlo za poslední tři roky k více než 100 incidentům, kdy pronikly jedovaté zplodiny dovnitř britských letadel. Analýza z britské univerzity University College London odhaduje, že každoročně je těmto zplodinám vystaveno až 197 000 cestujících.

Při více než 40 z těchto incidentů došlo k částečné ochromení funkcí pilotů za letu.

Česká republika zažila 24. 2. demonstraci zdravotníků proti ministru zdravotnictví. Můžeme spekulovat o tom, jaké jsou příčiny tohoto vývoje. Běžnému člověku se zdá podivné především to, že tímto způsobem demonstrují zdravotníci proti svému bývalému předsedovi z České lékařské komory, a to přestože se ve zdravotnictví děje mnoho konkrétních kroků, po nichž bylo voláno již dříve (například snaha o snížení lhůt splatnosti VZP). Teoreticky by mohli být rádi, že je v čele resortu zdravotnictví "jejich" člověk a že se "konečně něco děje". Nejsou. Podívejme se tedy na některé souvislosti, které mohou situaci objasnit.

Autor, v roce 1999 ministr zahraničí ČR a spoluautor iniciativy, napsal do obou novin odpověď, ale nikde mu ji nezveřejnili. Z MfD Janu Kavanovi odepsali, že na reakci je už pozdě a HN mu nabídla jen kraťoučký čtenářský dopis. Právo na odpověď na zlovolné neinformované novinářské i politické bláboly je jedním z práv, která by v dnešní době měla být přidána mezi ta "základní lidská". Proto Britské listy nabídly Janu Kavanovi prostor k reakci - i když pro Mladou frontu Dnes "už je pozdě":

Redaktor ČT Zrno kritizuje Paroubkovu iniciativu hledat řešení kosovské situace, která v současné době, jak se shodují mnozí světoví odborníci, žádné optimální řešení nemá. Zrno pak dochází k překvapivému závěru, že "problém je v totální neprofesionalitě českých návrhů", za nimiž údajně nestojí "trpělivá, dlouhodobá práce ani náročné konzultace s partnery", ale jen "okamžitý nápad" vypálený od boku.

* 25.2.1936

V průběhu roku 1968 byl Karel Kryl víceméně regionálním umělcem, známým takřka výhradně na severu Čech a Moravy. Dva roky před tím natočil první snímky pro ústecký rozhlas a poslední rok natáčel pro rozhlas ostravský. Za minimální honorář vystupoval bez výjimky mimo hlavní město, po klubech mládeže a malých kulturních domech.

Frekvence v ostravském rádiu Krylovi zajišťoval nynější magnát obnovitelného zdroje zvaného show business Miloslav Zapletal. V roce 1968 zaslal několik písniček Karla Kryla do celostátní rozhlasové hitparády Houpačka. Tu vedli Jiří a Miroslava Černí. Fungovalo to tak, že Černí vybírali do pořadu písně, které se jim líbily, a o jejich popularitě pak hlasovali posluchači.

Krylovy songy nazpívané jinými interprety i jím samým byly na Houpačce opakovaně neúspěchem.

Britský Arts and Humanities Research Council, který financuje postgraduální i další vědecký výzkum na britských univerzitách, poskytne i pro příští školní rok (2006-2007) šest stipendií na vypracování doktorské práce z oboru středo a východoevropských studií na britských univerzitách - "ring-fenced awards in Central and East European Studies". O stipendium mohou přirozeně žádat i studenti ze zemí střední Evropy, po dohodě se svým případným školitelem na britské univerzitě. Rádi přijmeme na katedře slovanských studií na Glasgow University studenty, kteří by tam chtěli pracovat na doktorské práci z oboru české literatury, českého filmu či středoevropských médií. Sesterská katedra Department of Central and East European Studies přijme studenty pro výzkumnou práci v oboru sociálních věd, týkajících se středovýchodní Evropy (ekonomika, politika, atd.) Vítáme studenty i z oboru polonistiky, hungaristiky a rusistiky, i studenty různých kultur a společností na území bývalého Sovětského svazu.

Studenti ze zemí Evropské unie (včetně tedy, od 1. května 2004, i z České republiky), kteří nemají trvalý pobyt ve Velké Británii, mají nárok žádat jen o stipendium na uhrazení školného na britských univerzitách, nedostanou stipendium na živobytí, avšak na to si lze v Británii vydělat.

Lze žádat o studium na plný i na částečný (part time) úvazek.

Podrobnosti o stipendiích AHRC ZDE

Žádosti o stipendium nutno podat do 2. května 2006, pozor ale, žádost je nutno podat prostřednictvím konkrétní britské univerzity, s níž je třeba si případný výzkumný program dohodnout hned teď. Např. Na Glasgow University je interní lhůta pro podání žádostí o postgraduální stipendium AHRC do 3. dubna 2006.

Informace o postgraduálním studiu na Glasgow University ZDE ZDE

Katedra Středo a východoevropských studií (fakulta sociálních věd), Glasgow University ZDE

Mladá fronta Dnes přinesla vcelku užitečné informace o možnostech studia ve Velké Británii pro české studenty, viz níže.

Vynechala však na jednu velmi důležitou věc: Většina českých studentů může studovat na britských vysokých školách v pregraduálním studiu bez placení školného - Britská vláda odpouští studentům z chudších rodin povinnost platit univerzitní školné. Pokud vaši rodiče vydělávají (dohromady) méně než 22 000 liber ročně, tzn. je jejich celkový příjem menší než 79 000 korun měsíčně, nemusejí děti těchto rodičů platit v pregraduálních programech na britských univerzitách žádné školné.

Více podrobností naleznete ZDE

Není také pravda, jak píše MFD, že v Británii "Roční školné v průměru vyjde na 1000 - 1500 liber". Školné je standardní, stejné pro všechny studenty, a to v současnosti 1175 liber ročně. Pouze v Anglii. Ve Skotsku platí vysokoškolské školné jen Angličani. Skotští studenti a studenti z EU (včetně Čechů) za studium na vysoké školy ve Skotsku neplatí školné.

Pozor ale, od příštího roku Blairova vláda rozhodla, že univerzitní školné bude v Anglii až 3000 liber ročně, bude se však splácet až po ukončení vysoké školy, v podstatě bezúročně a jen pod podmínkou, že student získá zaměstnání se slušným příjmem. Bez získání takového zaměstnání student školné splácet nebude muset. Úlevy pro sociální případy (tedy většinu českých studentů) budou platit i v tomto případě. Ve Skotsku k tomuto zvýšení nedojde; pro skotské studenty a pro studenty z EU (včetně Čechů) bude univerzitní studium i nadále zadarmo, musí se však o to zažádat. ZDE

Náklady na živobytí pro studenty v Británii jsou asi 500-600 liber měsíčně, 700-800 liber měsíčně v Londýně. Studenti si mohou v Británii na studium (při)vydělávat prací. (Činí to i většina domácích studentů.)

Informace o univerzitním studiu v Británii ZDE

K tomu: Jan Čulík, "Jeďte studovat do Oxfordu!" ZDE

Britský internetový průmysl jmenoval britské prezidentství Evropské unie "zločincem roku".

Britská organizace poskytovatelů internetových služeb Internet Service Providers Association (ISPA) ostře kritizovala Británii za to, že prosadila v Evropské unii zákon požadující shromažďování informací o tom, kdo kdy komu emailoval a telefonoval. Tento zákon byl schválen v úterý 21. února 2006. Internetové firmy jsou znepokojeny náklady na archivování a spravování těchto dat.

Napsal nám anonymní čtenář (proč se bojí podepsat?):

Samozřejmě: :) V nedávném rozhovoru pro deník Independent o budoucnosti papírových médií vyjádřil šéfredaktor deníku Guardian Alan Rusbridger přesvědčení, že ve snaze zachraňovat tiskový náklad deníku nemá příliš velkého smyslu dělat takové akce, jako je přikládat k vydání zadarmo DVD. V sobotu 25.2. však přesto Guardian k svému vydání DVD zadarmo přiložil. :)

Není vyloučeno, že vyhledávač Google bude muset změnit způsob, jak veřejnosti prezentuje fotografie. Soud v USA totiž rozhodl, že i zveřejňováním fotografických miniatur (thumbnails) Google porušuje zákon o autorských právech.

"Mohli bychom říkat pravdu i o Čingischánovi, ale tento úkol lze stěží označit za vysoce morální"

V souvislosti s diskusí o "zaujatosti" či "extremní nevyváženosti" Britských listů a o jejich "nenávisti" k Západu, která se údajně projevuje tím, že věnují větší prostor obětem USA než analogickým zločinům v jiných zemích, si nelze nevzpomenout na úvahy amerického filozofa a společenského kritika Noama Chomského o tom, jaká je vlastně odpovědnost intelektuála. Jeho kniha Perspektivy moci, již v českém jazyce vydalo roku 1998 nakladatelství Karolinum, je už beznadějně rozebrána, a proto myslím nebude na škodu připomenout některé myšlenky, které obsahuje.

14:45 --- Britské listy přinášejí exkluzivně dokument, o jehož existenci se dnes zmiňuje zpráva ČTK pod titulkem Grebeníčkovi se nelíbí, že se KSČM sbližuje s ČSSD.

Bývalému předsedovi KSČM Miroslavu Grebeníčkovi vadí, že se někteří komunističtí funkcionáři sbližují se sociální demokracií. V otevřeném dopise předsedovi KSČM Vojtěchu Filipovi, který má ČTK k dispozici ale nezveřejnila jej v plném znění, zpochybnil podle redaktora Václava Hrníčka bývalý předseda KSČM svou kandidaturu ve volbách. Grebeníček je volebním lídrem komunistů v Jihomoravském kraji.

"Každý má právo na své rozhodnutí, Miroslav Grebeníček má na něj právo také, a já věřím, že to neučiní," reagoval Filip na Grebeníčkovu hrozbu, že by mohl opustit kandidátku. Dopisem se prý Filip bude zabývat.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš, kterého spolu s europoslancem za KSČM Miloslavem Ransdorfem Grebeníček v minulosti často kritizoval, považuje dopis za pokus o rozbíjení strany zevnitř a za projev krajní nezodpovědnosti v situaci, kdy se komunisté snaží o co nejlepší volební výsledek. "Dopis pouze špiní bez důkazů. Pokud je autorem bývalý předseda, pak je nedůstojný jeho dosavadní životní dráhy," dodal Dolejš pro ČTK.

S Miroslavem Grebeníčkem se redakce Britských listů nedokázala telefonicky spojit. Podle nepotvrditelných informací, které mají Britské listy k dispozici, nereaguje Grebeníček ani na telefonáty Vojtěcha Filipa a dalších funkcionářů KSČM. Podle jiných zdrojů uvažují už členové jihomoravského KV KSČM o stažení Miroslava Grebeníčka z kandidátky s ohledem na kontraproduktivnost jeho veřejných vyjádření v předvolebním období. Jednat se o tom má v Brně 6. března. Na 4. března si komunisté pozvali Grebeníčka na celorepublikové shromáždění do pražského Kongresového centra u příležitosti oficiálního zahájení své volební kampaně, kterého se má účastnit čestný předseda Die Linke/PDS a bývalý premiér NDR Hans Modrow .

Plný text dopisu ZDE

Pan Karafiát je zřejmě pobouřen činností Britských listů. Soudím, že zcela zbytečně. Britské listy se jen snaží být tím, co deklarují v hlavičce -- deníkem o všem, o čem se v České republice příliš nemluví.

Pan Karafiát by rád, aby se Britské listy více věnovaly stavu lidských práv v Íránu, v zemi, již americký prezident Bush označil za součást "osy zla" a vůči níž se americká administrativa vymezuje stále výhružněji. Co ale lidská práva v Uzbekistánu, v zemi, jež je americkým spojencem v "boji proti terorismu"? Tam se mučí jak na běžícím páse, např. ponořením do vroucí vody. Není to pokrytectví, vytýkat protivníkovi to, čeho se dopouští můj spojenec nebo dokonce já sám? V češtině se říká "zamést si před vlastním prahem".

"Čulík je bolševik!", "Britské listy jsou levicové!" To jsou výkřiky, většinou značně negramotné (pisatelé neumějí pravopis), které se ozývají, kdykoliv poukážeme ostře na zločiny mocných. Naposledy se to stalo, když jsme při příležitosti úmrtí papeže Jana Pavla II. psali o tom, že za jeho vlády lhala katolická církev věřícím v afrických zemích, postižených AIDS, že kondomy nechrání před nákazou HIV, neboť jsou prý pórézní, a ať je tedy lidé neppoužívají. V kontextu všudypřítomné infekce HIV se tato oficiální rada katolické církve rovnala genocidě.

Nyní se někteří čertí, že jsme si dovolili upozornit na to, že v amerických vojenských věznicích zabili jejich správci až 98 vězňů. To, že poukazujeme na zločiny mocných, má být v důsledku jakési zkratové logiky důkazem "levicovosti", "bolševismu" Britských listů.

Pikantní je, že tyto informace vždycky přebíráme z autoritativních mezinárodních zdrojů. Bude asi docela obtížné obviňovat britskou veřejnoprávní BBC z bolševismu (i když někteří potrhlíci dělají v ČR i to :) ) - mimochodem, obě zprávy, o lhaní katolické církve ohledně "pórézních" kondomů i o zabíjení vězňů v amerických věznicích, jsou v BL zdrojovány z BBC. Daleko jednodušší je tedy obviňovat Britské listy, jako kdyby prostě jen nepřinášely do zasmrádlé české atmosféry čerstvý vzduch normálního mezinárodního diskursu.

Přiznám se, že tomu vůbec nerozumím. Žiji v Británii skoro třicet let. Konzervativní hodnoty, které vyznávají "pravičáci" v této relativně zralé demokracii, jsou:

• rovnost občanů před zákonem
• povinnost státu zajistit občanům rovné příležitosti, uchránit je před zločinností a korupcí
• povinnost státu hájit právo, dohlížet na dodržování dobrých zákonů a dodržování lidských práv
• povinnost státu nezotročovat občany přebujelou byrokracií a arogantní mocí, omezovat svou roli na minimum
• právo občanů rozhodovat o svých věcech až do nejmenších podrobností na místní úrovni; právo občanů mít pluralitní volbu
• povinnost státu umožňovat, aby každý rozvíjel své schopnosti svobodně podle svých možností
• povinnost státu pomáhat slabším občanům, aby měli stejné příležitosti jako ostatní
• inkluzivita: britští konzervativci jsou stranou "jediného národa" - všichni podle nich patří do společnosti, je nepřípustné kohokoliv vylučovat

Tyto konzervativní hodnoty plně podporuji, daleko více než Blairův "socialismus", který se stále intenzivněji projevuje arogantním, byrokratickým státem, produkujícím neustále hory papírů a diktujícím občanovi s vojenskou drzostí, co má dělat.

Britská energetická firma Centrica, která vlastní někdejší státní plynárny British Gas, oznámila ve čtvrtek, že jí radikálně stouply výroční zisky. Rozhodla se zvýšit dividendy vyplácené akcionářům o 22 procent, a to přesně šest dní poté, co sdělila svým zákazníkům v domácnostech, že jim zvyšuje ceny právě o těchže o 22 procent.

Všichni víme leccos o období zvaném studená válka. Naprostá většina z nás i osobně zažila delší či kratší část tohoto období. Zažili jsem období strachu, že studená válka by mohla přerůst do války otevřené. O to větší byla naše úleva, když tato válka skončila. Rušily se celé kategorie zbraní, zavírala se kasárna a prudce se snižovaly vojenské výdaje. Netrvalo však dlouho a válka se vrátila.

Nejprve to byla tzv. první irácká válka - Pouštní bouře 1991. Byla ale legální, tzn. měla mandát RB OSN. Byla i legitimní - jejím hlavním smyslem bylo potrestat agresi. Pak ale přišla první velmi problematická válka - letecké údery proti srbsko - černohorské Jugoslávii - Spojená síla 1999. Ta už byla nelegální, neměla mandát RB OSN. Přesto jsme o ní slyšeli nezapomenutelný výrok - "humanitární bombardování." Navíc přinesla nešťastné chvíle pro Javiera Solanu.

A pak přišlo 11. 9. 2001. Bezesporu krutý a cynický teroristický zločin. Byl také po právu tvrdě odsouzen i v řadě rezolucí RB OSN. Na základě toho prošla i rezoluce schvalující údery na Afghánistán - EF 2001. Z hlediska mezinárodního práva to byla v podstatě bezproblémová válka. Jenomže tím věc neskončila - v Bílém domě padlo rozhodnutí o dalším úderu, tentokrát proti Iráku - IF 2003. Válka však byla jednoznačně nelegální - neměla mandát RB OSN. A přesto dostala tak vzletný název: Irácká svoboda.

První členskou zemí OPEC, která přestala být loajální k americkému dolaru a tím začala ohrožovat Spojené státy, byl Írán, který o prodeji ropy za euro mluví již od roku 1999. Poté co byl jmenován jako součást "osy zla", snížil své dolarové rezervy o dvacet procent. Další byla Venezuela. V roce 2000 svolal venezuelský prezident Hugo Chávez konferenci o budoucnosti fosilních paliv a obnovitelných energetických zdrojů. Třetí zemí byla Severní Korea. Kim Jong Il proměnil rezervy severokorejské ústřední banky z dolarů na euro. Dolar přestává plnit úlohu globální rezervní měny.

6. listopadu 2000 změnil Saddám Husajn měnu, kterou používal pro prodej své ropy. V listopadu 2000 měl Irák blokováno 10 miliard dolarů na bankovním účtu v New Yorku. Ta změna stála Saddáma hodně peněz, neboť euro mělo hodnotu jen asi 80 centů za dolar. O půl roku později se iráckému diktátoru podařilo proměnit celé toto konto na eura. Irák má druhé největší ropné rezervy na této planetě.

To napsal Fabiano Golgo v Britských listech na jaře 2003, kdy válka o ropu maskovaná jako obrana demokracie byla v plenkách a rakví s americkými vojáky ještě nebylo tolik, jako dnes.

Fabiano Golgo, 18. 2. 2003: USA proti Iráku anebo USA proti EU? ZDE

Ministři spravedlnosti a vnitra Evropské unie definitivně schválili v úterý 21. února 2006 kontroverzní směrnici, která ukládá telekomunikačním operátorům v Evropské unii uchovávat záznamy o telefonickém či internetovém spojení po dalších šest až 24 měsíců. Direktiva se týká nikoliv obsahu hovorů či e-mailů, ale metadat - údajů o tom, kdo kdy jak dlouho a komu volal telefonem či kdo komu odeslal email či s ním hovořil prostřednictvím internetu. Data jsou tak k dispozici nejen vyšetřovatelům policie, ale i analytikům tajných služb.

Deník SuperSpy uveřejnil dne 22. 2. 2006 na str. 3 pod titulkem "Podivná válka s levicí" v rámci informace o protestu některých osobností veřejného života podtitul Zabij komunistu, posílíš mír! Z textu pak již není patrno, zda tento titulek byl mottem popisovaného protestního setkání, či zda jde o iniciativu redakce. Nicméně jde o sdělení, které někdo napsal, někdo odsouhlasil k vydání a někdo vydal. Tiskový zákon platí, trestní zákon též. Příkazní forma podtitulku nedává čtenáři možnost jiného výkladu. Má jít a vykonat. Pro blaho světa.

Předsedkyně Petičního výboru Poslanecké sněmovny JUDr. Zuzka Rujbrová ve středu 22. února 2006 zaslala prostřednictvím České pošty podnět České policii podnět k zahájení trestního stíhání neznámého pachatele pro trestný čin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. podle § 198a, odst. (3). Dodal bych navíc ještě tři trestné činy, na které poslankyně Rujbrová možná nevzpomněla. Trestný čin podle § 196, odst (1) a (2), § 197a - vyhrožování násilím skupině obyvatel pro jejich politické přesvědčení, národnost, příslušnost k etnické skupině, rasu, vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání. Trestný čin podle § 260, odst. (2) písm. a) a b) a § 261 zákona 140/1961 Sb., v platném znění - podpora nebo propagace hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.

Phil z Alexandrie říkával: "Buď vlídný, protože každý, koho potkáš, bojuje svůj velký zápas." Škoda, že tento citát s největší pravděpodobností nezná bývalý ocelový psavec a poslušný režimní kritik Vlaďík Hyenovičů, známá to kulturní památka, kterou nelze prý praštit ani sestřelit, neboť má v popisu osobnosti mj. napsáno: Troska! tudíž je chráněn památkovým úřadem.

Amnesty International konstatuje, že podmínky, za nichž jsou zadržovány některé osoby ve vysoce bezpečnostním vězení ve čtvrti Belmarsh v jihovýchodním Londýně, se rovná "krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení".

O stavu veřejnoprávní České televize svědčí odvysílaná upoutávka na páteční (24. února 2006) přímý přenos ČT 24 z protestní akce zdravotníků ze Staroměstského náměstí moderovaný Danielou Drtinovou, který byl ve vysílání označen jako stávka.

Pracovníci zpravodajství ČT by se možná měli trošku terminologicky vzdělávat, případně si přitáhnout otěže své výmluvnosti a nevydávat svá přání za skutečnost. Budou-li propagandu stále přitvrzovat bez ohledu na skutečnost, je možné očekávat, že i služby veřejných domů budou už brzy vydávat za veřejnou službu.

Jako již skoro obvykle téměř o nic nejde, jen o takový malý posun ve významu -- pro některé pod prahem rozlišovacích schopností. Nebo jde o podprahová sdělení?

Mezi Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) a Svazem pro budoucnost Rakouska (BZÖ) byly zřejmě spáleny veškeré mosty možné spolupráce. Spolkový předseda Svobodných Heinz Christian Strache na mimořádném sjezdu štýrské FPÖ prohlásil o Jörgu Haiderovi, že je to "přerostlý opelichaný lev" a žádný mesiáš, ale jidáš.

Sedl jsem si do křesla a čekal.
Vteřiny přešlapující v nekonečné řadě
vcházely zpytavě a nesměle dovnitř
a já jsem je se stejnou zvědavostí uváděl.
Byli jsme spolu na chodbě u soudu,
s každou zvlášť.

Jako obvykle každý rok, během března bude Jan Čulík v rámci školské univerzitní výměny EU (Socrates/Erasmus) vést několik kursů na vysokých školách v Praze, v Brně a v Ostravě. Kdo má zájem, ať přijde.

Počet mrtvých z násilí, vyvolaného bombovým atentátem na šiitskou svatyni, dosáhl ve čtvrtek více než 130 osob. Posílilo to obavy, že v Iráku vzniká občanská válka.

Policie a vojenské zdroje uvedly, že většina mrtvých byli sunnité a byli usmrceni během 24 hodin po útoku, který zničil zlatý dóm svatyně al-Askari v Samaře, jedné z nejposvátnějších svatyň šiitského islámu.

Irácká vláda zrušila veškeré policejní i armádní dovolené. Rozšířila v Bagdádu a v dalších městech zákaz vycházení ve snaze zabránit dalšímu šíření násilí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jednadvacetiletý Číňan, který byl uvězněn za svou účast na demokratických protestech na náměstí Nebeského míru v Pekingu v roce 1989 byl nyní propuštěn ve věku osmatřiceti let, ale je vážně duševně nemocen, konstatují jeho příbuzní.

Ju Dong Jue byl odsouzen na dvacet let vězení za to, že na portrét Mao Ce Tunga vyšplíchl barvu.

Muž, který znásilnil umírající nevlastní dceru poté, co utrpěla vážný úraz hlavy, byl ve čtvrtek u Vyššího soudu v Glasgow odsouzen na devět let do vězení. George McKee (50), přiznal, že znásilnil dne 23. července 2005 čtrnáctiletou Kerry Muchanovou, která byla v bezvědomí. Brzo po znásilnění Kerry zemřela na zranění hlavy, způsobené pádem. Kerry byla opilá a předtím, než byla znásilněna, několikrát upadla.

Jak se přibližujeme k třetímu výročí zahájení irácké války, zdá se nepravděpodobné, že historie bude posuzovat tuto intervenci či myšlenky, které ji motivovaly, zrovna laskavě. Snahu zdemokratizovat Irák a Blízký východ prosazovali v Americe především neokonzervativci.

Byla to krátká, nenápadná zpráva: Firma v americkém státě Ohio jménem City-Watchers nechala implantovat radiové vysílačky do paže dvou svých zaměstnanců. Vysílačky v těle zaměstnanců zajišťují, že jen tyto dva muže pustí bezpečnostní zařízení do firemního sejfu. Je to prý "první známý případ z USA, kdy zaměstnanci byli elektronicky označkováni tak, aby je bylo možno identifikovat".

Vysílačky jsou malé (jsou velikosti jednoho rýžového zrna), levné (jedna stojí cca 3000 Kč a cena rychle klesá), bezpečné a stabilní. Nepotřebují údržbu, nemusejí být nahrazeny, dokáží člověka identifikovat dlouhá léta. Za pomoci místního umrtvení jsou vpraveny injekční stříkačkou do horní části paže. Nevyžadují energetický zdroj, aktivují se pouze, když na ně posvítí scannovací paprsek. Technicky nic nebrání jejich rozšíření, píše George Monbiot v deníku Guardian .

"Omračující", exkluzivní reportáž o chování amerických vojáků spravujících vězení v Iráku a v Afghánistánu přinesl úterý pořad televize BBC Newsnight.

Od srpna 2002 zemřelo téměř sto osob, většina z nich Iráčanů, v amerických vojenských věznicích. Nejméně 34 vězňů bylo úmyslně usmrceno nebo zahynuli v důsledku bezohlednosti vyšetřovatelů. Některé osoby byly umučeny k smrti. Tato tvrzení jsou obsažena ve zprávě organizace amerických právníků Human Rights First (Lidská práva především), která bude zveřejněna ve středu, a jsou založena na oficiálních informacích od americké vlády.

Pro toho, kdo má broadband a umí anglicky, kompletní televizní reportáž a následná diskuse je ZDE

Plný text zprávy je ZDE

Reuters o zprávě informovala teprve ve středu 22.2. ve 23.40 středoevropského času ZDE

Hluboce prožívaná existencionalita dneška není otázka být, či nebýt, ani otázka toho, co mohu, protože mohu vždy jen něco, ale znovu kladená otázka KDO JSEM, jsem to ještě já? To je myslím téma nové citlivosti, téma tzv. aktuální, těžké, ale mám dojem, že velké a troufám si tvrdit, že jistě ne nezajímavé i pro recipienta, žijícího velmi dynamickým životním stylem.

Zatímco Miroslav Vejlupek není nadšený, že spisovatelé vyklidili veřejný prostor, tak víceméně přitakávající, avšak emocionálně vypjatý Štěpán Kotrba - tak, jak ho známe - si zchladil žáhu na polistopadové "naduté šlechtě" -- svědomí národa. Z povzdálí rámoval oba texty částečnou odpovědí Martin Damašek "Krátkou nevědeckou úvahou o umění" která byla opravdu tak nevědecká, že sympatická byla její upřímnost.

Tři texty se mi ale pomyslně spojily v jedno společné téma: postavení umělce a umění v současné společnosti.

Francouzský prognostický think-tank Laboratoire européen d'Anticipation Politique Europe 2020 (LEAP/E2020) vydal prognózu, podle které týden 20. - 26. března 2006 bude začátkem nejzávažnější politické krize, kterou svět poznal od pádu železné opony v roce 1989, spolu s ekonomickou a finanční krizí podobného rozsahu jako byla krize v roce 1929.

Varování je založeno na dvou událostech, k nimž ve 12. týdnu roku 2006 dojde:

Jsem pravidelný čtenář Britských listů, proto mě překvapila vaše vzteklá reakce na text Nenávist BL vůči Západu". Dovolte mi s vámi nesouhlasit, píše Petr Marek.

Britské listy jistě nelze považovat za "klasické" noviny. Objevuje se zde mnoho témat a textů, které by nenašly prostor jinde. (Čím to však je, že nalézají normální prostor v mezinárodních médiích; Britské listy si tato témata nevymýšlejí, vždy odkazují na - pokaždé velmi autoritativní - zdroje, pozn. JČ.) Některá témata jsou podobná jako v jiných novinách nebo televizích.

Reakce některých čtenářů v poslední době mne mírně řečeno "pobavily".

Po rozpadu sovětského bloku se staly USA světovým hegemonem. Nemyslím, že je příliš důležité vracet se k jimi vedeným válkám. Ať už v Evropě, v Iráku, Afgánistánu či jinde. Jsou nejsilnější a tak reálně leccos mohou a také to bez optání dělají. Co je ovšem tragédie pro nás všechny, je absolutní nezvládnutí této úlohy. USA připomínají nezralého výrostka, který neví co svou silou, daleko více, než moudrého, skutečně silného, vladaře. A tak rozbíjí lavičky, místo toho aby sloužil a chránil. Myslím, že skutečně zkratkovitá argumentace typu: "Soused také krade, tak mne nechte si vzít Vaše auto" je o ničem.

Zasmál jsem se při čtení výlevů socanského propagandisty Čulíka, kterého asi v Anglii pálí dobré bidlo.(sic!) Pane Čulíku, to snad nemůžete myslet vážně, že Britské listy jsou vyrovnané a nestranné. Dobře přece víte, že to tak není. Britské listy jsou hlásnou troubou levice, míní Richard Burunduk.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V lednu 2006 přispělo celkem 130 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 236.00 Kč. Příjem z reklamy byl 5500 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1078.19 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.