Ostře přitom předtím již napadl účast BZÖ ve vládní koalici, zejména pak sociální ministerstvo řízené Ursulou Haubnerovou. Připomenul, že vůči ní bylo vzneseno obvinění, že z peněz ministerstva byl financován zakládající konvent BZÖ v Horních Rakousech. Ačkoliv byla tato záležitost předána státnímu zastupitelství, zatím o této záležitosti není slyšet, což jen dokázala oprávněnost varování Svobodných, že ministerstvo spravedlnosti by nemělo být v rukách straníka. Podle Strachera jde o "antisociální ministerstvo", které rozházelo na různých inzerátech další peníze, takže celkově dosud známá suma dosáhla 4,6 milionů euro. Přitom "jde pouze o vrchole ledovce".

Hlavním tématem mimořádného sjezdu byly letošní parlamentní volby ve kterých Svobodní chtějí dosíci dvojciferného procentního výsledku. Jde o odmítnutí vstupu do NATO, odpor proti ústavě Evropské unie a umírněný antiamerikanismus. Pokud jde o vnitřní politiku pak šlo o obvyklý registr této krajně pravicové strany jako je potírání "zahraniční drogové kriminality", odmítání multikulturní společnosti a jakož výstavbu obecních bytů pro uprchlíky. Bouřlivý potlesk pak sklidila především slova proti nadvládě Bruselu a islámským cizincům. Stejný ohlas zaznamenala Strachova slova na adresu Haidera, že jej bude navštěvovat třeba každý den se stranickou modrou vlajkou, ale "zrádci mají zůstat tam, kde tráva roste". K shromážděným třem stovkám delegátům pak prohlásil: "Dělejme dobrou a poctivou práci, potom se k nám lidé znovu vrátí. Modrý zázrak je možný a k tomu potřebujeme pouze srdce".

Podle posledního předvolebního průzkumu provedeného institutem pro průzkum veřejného mínění OGM Svobodní jsou v současné době na nepřetržitém vzestupu a dosáhli v únoru nejvyšší hodnoty od odchodu BZÖ. Zatím co Haiderova BZÖ s 3% nemá naději vstoupit do parlamentu, Svobodní jsou již na zvolitelných 8% a to zřejmě na úkor sociálních demokratů a lidovců, kteří poněkud ztratili a mají nyní 41% respektivně 37%. Zelení zůstávají na konstantních 10%. V otázce spolkového kancléře poněkud ztratil jak předseda SPÖ Alfred Gusenbauer tak lidovecký spolkový kancléř Wolfgang Schüssel, který zatím je v čele s 28% a je tak o šest bodu před svým sociálně demokratickým vyzyvatelem. Kdyby Rakušané měli možnost volit kancléře přímou volbou pak by pro předáka zelených Alexandra der Bellena hlasovalo 11%, pro Stracheho čtyři a pro Haidera tři procenta.

Pokles své popularity stvrdil nyní i Haider když oznámil, že po prvé po čtrnácti letech nevystoupí s tradičním projevem o popeleční středě v Riedu a přenechal jej šéfovi Svobodných Strachemu. "Politická popeleční středa" se konala pravidelně od roku 1992 v tomto hornorakouském městě a plných deset let zde byl hlavním řečníkem Haider. Poté od roku 2003 vystupoval alespoň v Korutanech a vloni již jen s půlhodinovým "humoristickým vystoupením". Nyní nebude již o popeleční středě ani v Rakousku, ale ve Florencii, jako "pozorovatel" přátelského fotbalového utkání Itálie - Německo".

Na dotaz proč nyní tradiční setkání přenechal Strachemu a jeho Svobodným odpověděl mluvčí BZÖ Stefan Petzner, že založením BZÖ v dubnu minulého roku vznikla zcela nová situace. "BZÖ přesvědčuje svou prací a výkony". Haider přitom vystoupil jak to bývá u něho zvykem s novou překvapivou iniciativou a to vytvořením "Euregio" kde vedle Korutan by mělo být část italské Lombardie a Benátska, Slovinska a část chorvatské Istrie.V tomto světle se ukazuje, že tažení korutanského zemského hejtmana proti dvojjazyčným místním tabulkám není nic jiného než "levný předvolební boj" prohlásil europoslanec Svobodných Andreas Mölzner. Podle jeho názoru Haiderova iniciativa masivně ohrožuje zájmy Korutan, protože zástupci Slovinska dávali vždy najevo, že v tomto evropském regionu má vedoucí úlohu Lublaň. Korutany podle Svobodných by se v nejlepším případě staly "pátým rezervním kolem".

To vše v době, kdy prominentní korutanští Slovinci stále silněji kritizují Haidera za jeho populistický postoj vůči dvojjazyčným nápisům. Rakouský velvyslanec v Slovinsku Valentin Inzko k tomu poznamenal, že v dvojjazyčnosti části Korutan vidí místo kde existují dvě kultury, dva jazyky a dvě národnostní skupiny zde žijící. Měli bychom se radovat, že v Korutanech se hovoří dvěma jazyky Unie a naše mládež hovořící oběma jazyky bude mít dvojnásobnou životní šanci. Literární znalec Peter Handke pro "Profil" prohlásil, že "dvojjazyčné místní tabulky jsou dobré pro turistiku.Ale zcela vážně, zničení jedné řeči znamená zničení celého lidstva".