Patří k demokratické a humanistické tradici České republiky, že trest smrti pokládá za doménu režimů absolutistických.

Irácká soudní moc dosazená vládou, která byla dosazena americkou okupační mocí, odsoudila (bývalého?) iráckého prezidenta Saddáma Husajna k trestu smrti. Saddáma čekají další procesy, v nichž se bude zodpovídat z odpovědnosti za smrt dalších desítek, stovek, možná tisíců lidí.

Bývalý diktátor Saddám Husajn byl odsouzen k trestu smrti za masakr 148 ší'itů v městečku Dudžajl v roce 1982. V neděli dne 5. listopadu 2006, dva dny před volbami do Kongresu Spojených států, byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Spravedlnosti bylo učiněno zadost. Možná.

Těsně před úterními klíčovými volbami do amerického parlamentu se chystá vlivný odborný americký armádní časopis požadovat ve svém redakčním komentáři, aby odstoupil Bushův ministr obrany Donald Rumsfeld, který je odpovědný za organizaci a provádění války v Iráku.

Military Times Media Group, která vydává armádní časopis The Army Times, má v pondělí vydat redakční komentář, zaměřený proti Rumsfeldovi. Jeho závěrem má být: "Bez ohledu na to, jaká strana ve volbách dne 7. listopadu zvítězí, nadešel čas, pane prezidente, čelit tvrdé pravdě: Donald Rumsfeld musí odejít."

Několik čelných neokonzervativců zaútočilo pouhých několik dní před klíčovými volbami do amerického parlamentu na prezidenta George Bushe. Ostře zkritizovali jeho vládu za nekompetentnost při organizaci války v Iráku. Zpochybnili iráckou invazi z března 2003 kterou původně podporovali.

Richard Perle a Kenneth Adelman, oba z nichž byli před útokem na Irák poradci v Pentagonu, Michael Rubin bývalý vysoký činitel v Úřadě pro zvláštní plánování v Pentagonu a David Frum, bývalý autor Bushových projevů, jsou mezi neokonzervativci, kteří se otevřeně kají v článku v časopise Vanity Fair. Článek zřejmě silně ovlivní úterní volební boj o to, kdo bude napříště dominovat americkému Kongresu. Válka v Iráku je dominantním tématem nadcházejících voleb.

Členové Židovské liberální unie v ČR, konzervativní komunity Masorti ČR a Anti-Defamation League pro ČR zaslali dne 1. listopadu 2006 otevřený dopis ministru vnitra Ivanu Langerovi, v němž jej žádají o "předložení hodnověrných důkazů", že mělo dojít v průběhu Vysokých svátků k útokům na židovské objekty v Praze.

Média tento závažný a logický dotaz dodnes ignorovala, až nyní polemiku s ním zveřejnila Mladá fronta Dnes. Nezveřejnila však text dopisu. Snad proto, že původně vyšel jako inzerát v deníku Právo. Snad proto, že Rostislav Rod, bývalý novinář, účastnící se v minulosti prodeje Mladé fronty, oznámil, že premiéru Grossovi půjčil v roce 1999 prostřednictvím jeho strýce Vika z Jihlavy 900 tisíc na byt. Snad proto, že fyzik František Fendrych jako předseda ŽLU zabránil v roce 2003 konání neonacistické provokace - pochodňového pochodu Židovským městem - zorganizováním protestního "obranného" shromáždění 150 sympatizantů před budovou židovské radnice spolu s antifašisty a anarchisty, rozzlobenými pronacistickou akcí policie a magistrátu. Policie se lekla a na poslední chvíli rozpustila shromáždění ultrapravicových aktivistů. Snad proto, že profesor Petr Pechan -- Popper z Pražského ústavu pro pokročilá studia, Českého fondu pro evropský rozvoj a spolku Sisyfos se podle slov Terezy Gafny Foltýnové z Masorti s touto konzervativní židovskou organizací - ač její zakladatel - rozešel a od jakýchkoliv jeho kroků včetně dopisu ministru Langerovi se zbytek Masroti ČR důrazně distancuje. Na logických otázkách, vznášených vůči "procházejícímu" (něco mezi přicházejícímu a odcházejícímu) ministru vnitra, to ale nic nemění. "Seriózní" média v České republice ale dotazy i dopis ignorovala a před svými čtenáři je do dnešního dne zatajila. Podezření pisatelů, zavánějící poplašnou zprávu či mediálně zpravodajskou hrou se začínají potvrzovat.

Válka politiků, policajtů a tajných agentů o moc a o peníze TÉMA BL

MfD: Židé chtějí po Langerovi důkazy o hrozbě ZDE

V Nikaragui začínají dnes 5. 11. 2006 prezidentské a parlamentní volby. V metropoli Managui se o úřad prezidenta uchází pět kandidátů a hledá se 92 členů Národního shromáždění. Podle posledních průzkumů veřejného mínění má největší šance někdejší prezident z let 1985-1990, téměř jednašedesátiletý "revolucionář ducha" Daniel Ortega Saavedra, lídr Sandinistické fronty národního osvobození (FSLN - Frente Sandinista de Liberación Nacional). Její jednotky se střetávaly v občanské válce s oddíly "contras", vyzbrojovanými a financovanými USA. Volby jsou proto i demokratickým referendem o vztahu Nikaraguy vůči USA.

V poslední době jste otiskli několik názorů pana poslance Křečka a jeho oponentů. Z tohoto důvodu bych chtěla pana Křečka podpořit a doložit svoji podporu skutečným příběhem a jsou jich podle mého zjištění stovky, ne-li tisíce. Jenom se o nich, z mně neznámých důvodů ,úporně mlčí, zatímco "ztrátoví" majitelé soukromých činžovních domů jsou na obrazovkách, či jiných médiích několikrát do týdne.

Máme "tetu", je jí 73 let, bydlí v Brně v soukromém činžovním domě, který koupil majitel od restituenta v roce 1994. Proč píšu teta v uvozovkách? Protože se jedná o cizí paní, která mi, když byly děti malé, pomáhala a my se teď na oplátku snažíme pomoci jí.

Od roku 1994 této hodné staré paní udělal majitel činžovního domu ze života peklo.

Chtěl bych jen velmi stručně zareagovat na článek p. Zabloudilové "Byt", konkrétně na zmínku o poskytování ochrany dle § 5 občanského zákoníku.

Musím upozornit, že ochrana dle § 5 OZ, o níž autorka hovoří, není poskytována automaticky, ale pouze na návrh (žádost), kdy je pak zkoumáno, zda existoval určitý pokojný/faktický stav, zda došlo k nějakému zásahu do tohoto stavu, a to k zásahu zřejmému, a zda po tomto zásahu nedošlo k ustavení nového pokojného stavu (nelze se domáhat ochrany např. rok po zásahu),píše Jan Potměšil.

Rozsáhlou diskusi v médiích vyvolala ve čtvrtek v Británii analýza Richarda Thomase, činitele vládního úřadu pro ochranu soukromí občanů, který v ní varoval že se Británie stává v důsledku technologie orwellovským státem založeným na špehování.

Jak napsal deník Guardian, vypadá to jako scéna z futuristického thrilleru Toma Cruise Minority Report: Mladík vstoupí do obchodu s hudebními nahrávkami a skanner ukrytý ve vstupních dveřích okamžitě přečta data, skrytá v elektronických čipech, které jsou součástí jeho oděvu. Skanner zkontroluje značku oděvu, kde byl zakoupen, analyzuje, jaký druh člověka kupuje takovéto oblečení a automaticky předpovídá, jaké jiné zboží si bude určitě chtít zakoupit. Ve vteřině se před mladíkem v obchodu objevují reklamy šité jemu osobně na míru.

Stížnost Renaty Hanušové, adresovaná Radě pro rozhlasové a televizní vysílání

Dne 2.11. 2006 informovala ČT1 v hlavních zprávách v 19:15 o sporu o zákoník práce mezi odbory a zástupci Svazu průmyslu - potažmo odstupující vlády ODS.

Zástupcům odboru bylo v příspěvku věnováno méně prostoru pro vysvětlení stanoviska než odpůrcům a kritikům nového zákoníku práce, zástupce Svazu průmyslu se navíc o odborech a jejich stanovisku vyjadřoval posměšně a expresivně.

Dnes je 3. listopadu. Před pěti měsíci proběhly v České republice volby do Poslanecké sněmovny.

Je pět měsíců po volbách. Česká republika je bez vlády. Proběhl jeden "pokus" (přidržme se tohoto termínu) o sestavení vlády. Nyní se sice na politické scéně jedná, ale fakticky se nic neděje. Co se děje v zákulisí, raději nevědět.

Kdyby byl prezident Václav Klaus demokrat a nepohrdal ústavou, mohla situace vypadat jinak. Pět měsíců je doba, během níž:

Odpověď poručice Policie Praha 1 Evy Miklíkové z 2. listopadu 2006 na stížnost KSM k uveřejnění nepravdivé informace

Tímto Vám sděluji, že informace, které jsem dne 30. října 2006 telefonicky poskytla redakci ČTK, nebyly nepravdivé a v žádném případě jsem v nich neměla v úmyslu nikoho diskreditovat!

Kdo už konečně zastaví prolhané policejní grázly? ZDE

Třicet šest senátorů z jednačtyřiceti hlasovalo pro sestavení dočasné "komunistické" komise (termín použily Lidové noviny) na základě návrhu Jaromíra Štětiny. Pravděpodobně si myslí, že právě touto činností posílí stále trvající diskusi o smysluplnosti existence této instituce. Zdá se ale, že se stali obětí lenosti (mystifikace) svého kolegy. Nebo o tom snad vědí?

Zjistil jsem ale, že vlastně ani nemusím nic nového vymýšlet. Rozhodoval jsem se jenom mezi tím, zda nabídnu ke zveřejnění téze volebního programu KSČM z oblasti bydlení nebo některé z předchozích našich stanovisek. Rozhodl jsem se upravit jedno stanovisko k nájemnému, které jsem uplatnil jako odborný mluvčí KSČM, abych prokázal, že poslanci KSČM navrhovali lepší řešení, které mohli poslanci ČSSD podpořit. Nestalo se tak. Proto v zájmu informovanosti veřejnosti jsem připojil i kousek z textu návrhu, který měli poslanci pro své rozhodování.

Postoj KSČM k nájemnému se po schválení zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytů, nemění.

Ministerstvo vnitra koncem října rozhodlo, že národní Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) vybuduje společnost Hewlett-Packard. Částku, za kterou vítězná firma speciální počítačovou síť pořídí, však ministerstvo odmítá zveřejnit. Píše to dnešní Právo. Tolik stručná informace z tisku. Snad až příliš stručná, vzhledem k závažnosti problematiky a možným korupčním praktikám při tak závažné zakázce. Dosavadní systém, který nyní využívá 15 zemí, obsahuje asi 13 miliónů údajů. Na novou databázi, v níž mají být uloženy i digitální fotografie hledaných lidí nebo biometrické údaje jako otisky prstů, budou napojeny všechny přechody na vnějších hranicích EU a letiště. Využívat se má ale také k bezpečnostním kontrolám uvnitř unie. HP totiž realizuje mimo jiné problematickým způsobem back office pro systém elektronického mýta pro Kapsch.

Situace po volbách - tak jak se vytvořila i u nás, se stává pravidlem v celé Evropě. I v Německu jsou preference voličů téměř rovnoměrně rozděleny mezi pravici a levici. Dokonce i Švédsko si vyzkouší pravicovou vládu po mnoha desítkách let. Volit pravici je dnes v módě. Jak je to možné? Jak je možné, že polovina národa volí proti svým zájmům? Odpověď je v podstatě jednoduchá. Lidé masírovaní 24 hodin dennodenně pomocí médií volí sny, které jim šikovně naservírovala komunikační média vlastněná soukromými kapitalisty, pracující v žoldu svých pánů a v jejich prospěch. Pravicoví redaktoři ve veřejnoprávních médiích pracují proti zájmům 90% obyvatel země - je potřeba je tam odtud vyhnat.

Největší chybou socialistů bylo, že neudělali čistku ve veřejnoprávní televizi a rozhlase a že nezřídili veřejnoprávní deník, který by podporoval jejich názory. V soukromých televizích si můžou majitelé dělat co chtějí. Veřejnoprávní média by měla být v publikovaných názorech vyvážená. Je to divná svoboda slova, když veřejnoprávní média ovládá gang pravicových redaktorů, kteří nepřipustí jiné než svoje názory.

Začal čtvrtý ročník dětské university v Hamburku.

Hamburg na podzim 2006. Děti se mačkají před vchodem Audimaxu, největší posluchárny hamburské university, děti plné euforie a napětí. A zvláštní je, že nejde o žádnou demonstraci, o dětskou oslavu narozenin ani o veletrh elektronických hraček, ale o nabídku vzdělávání.

Pro nás v ČR je dnes "irácká problematika" jaksi stranou. V USA je ale tento problém zvýšenou měrou na přetřesu v předvolebním klání dvou tamních stabilních politických rivalů. Irácká pokračující válka "po válce"samozřejmě není jen projektem prezidenta Bushe. Ani ty stamiliardy dolarů, které už Američany ten irácký konflikt stál. Je otázkou, zda automaticky plyne žádoucí poučení třeba z dávné korejské války před víc jak půl stoletím. Stabilizovat mít je vždy mnohem obtížnější, než zahájit --- ať už se sebelepšími předsevzetími --- válku.

Ne vždy se dá myšlenka zestručnit do osmi slov jako například ZDE Tedy, jak to zhruba viděl president Václav Klaus a co dál?

Reakce aktivisty Hnutí pro život ČR Radima Ucháče

Se zájmem jsem si přečetl článek "Zemři, nebo jdi do vězení!" o problematice umělých potratů. I když jsem nečekal obdivnou reakci na rozhodnutí nikaragujského parlamentu, který nyní bez výjimky chrání život každého člověka od početí, přeci jen značnou část čtenářů asi překvapilo ideologické zabarvení textu. S tím souvisí i neskrývané pohrdání autorky demokratickým rozhodnutím v této zemi, aniž by svůj povýšenecký postoj jakkoli zdůvodňovala.

Pan Ucháč evidentně nemá ani ponětí o nikaragujské změně v legislativě. V předposledním odstavci své odpovědi na můj článek ubezpečuje, veden zřejmě dobrou vírou, že v ohrožení života ženy "samozřejmě" budou potraty dále prováděny a katolická církev nebude proti. Ale to není pravda!

Onen odstavec z roku 1893 povoloval právě to (byla potřeba analýza 3 lékařů), ale nyní byl zrušen a takovéto zákroky třeba v případě, že by byl ženě diagnostikován zhoubný nádor apod; povoleny již nejsou. Nemocné ženy nebudou moci legálně potratit a budou v mnoha případech odsouzeny zemřít. proto je více než 90 procent nikaragujských gynekologů a porodníků proti nové legislativní změně.

ČTK reflektuje probíhající debatu v Británii o tom, co tam znamenalo zavedení univerzitního školného. ZDE ČTK ovšem má ve zprávě chybu, protože univerzitní školné nebylo zavedeno po celé Británii, ve Skotsku se neplatí, protože se proti němu skotský parlament vzbouřil. Skotští absolventi univerzit platí však nyní při absolutoriu jednorázový poplatek 2000 liber.

Vědci na Harvard Medical School a z amerického National Institute of Aging zjistili, že přírodní látka, která se nachází v červeném víně, zvaná resveratrol, neutralizuje u myší špatné důsledky vysokokalorické diety a podstatně prodlužuje jejich věk.

Bezpečnost patří stabilně mezi primární hodnoty českých občanů, a to jak pokud jde o rizika vnitřní, tak i vnější, jakkoli se vnímání bezpečnostních hrozeb spolu s dobou vyvíjí a mění.

Výsledky průzkumu agentury Median z roku 2005 např. ukazují, že jsou to především terorismus, epidemie, přírodní katastrofy a chemické či biologické útoky spojené především s islámským světem. Zajímavé je, že ekonomické bezpečnostní hrozby (ekonomická krize, rozpad EU a zčásti také migrace) se objevují až po již citovaných hrozbách. A teprve po nich lidé jako bezpečnostní ohrožení vnímají zčásti ty historické či aktuální státy -- Německo, Rusko a Čínu.

Před několika týdny se pozoruhodnou shodou okolností sešly dvě akce. Jejich následky rezonují na mezinárodním poli dodnes. Největší ze šňůry evropských vystoupení zpěvačky Madonny symbolicky zakončené v Moskvě a největší ze série mší pod širým nebem celebrovaná Svatým otcem v jeho rodném Bavorsku.

Nový silniční zákon, od něhož ministr dopravy se svými odborníky, jakož i zákonodárci, očekávali větší kázeň na silnicích, méně nehod, mrtvých a zraněných, platí už přes čtyři měsíce. Pokud by Policie ČR opravdu na dodržování zákona dohlížela a jeho porušování důsledně penalizovala, mohlo dojít k trvalé nápravě. Nestalo se tak a snad ani nemohlo. Stávající poměry na silnicích jsou totiž pouze hlubokým odrazem poměrů ve společnosti. Svým chováním na silnici řidiči vyjadřují svůj vztah k okolí, k ostatním spoluobčanům i k celé společnosti.

Volbám je konec a politická paleta místo barev pestrého podzimu nabrala sytější modrý odstín. Se zeleným odstínem je to složitější.

V článku "Klimt to není, ale podnikání ve východoevropské televizi je senzační" (název odkazuje na to, že Al Lauder nedávno zakoupil jeden známý obraz Gustava Klimta) konstatuje americký deník New York Times, že někdejší problémy Al Laudera s podnikáním ve (středo)východní Evropě zmizely, že Al Lauder nedávno tiše prodal polovinu svého podílu v podniku Central European Media Enterprises za 190 milionů dolarů, což znamená, že celý podnik má nyní hodnotu 380 milionů dolarů, a to je o hodně víc než byla původní investice 40 milionů dolarů před dvanácti lety. Avšak co píše NYT o morálce a slušnosti a dodržování smluv?

I když jsem byla v Buenos Aires na dva měsíce rok předtím, byla jsem přesto ohledně svého nynějšího příjezdu sem dost nervózní. Protože teď to mělo být jiné. Teď jsem tu měla zůstat po celý rok. Teď jsem tu měla studovat a bydlet. Teď jsem sem jela úplně sama.

Prvních pár dnů jsem bydlela ve čtvrti jménem "El Abasto". Nastěhovala jsem se do téhle studentské ubytovny, která byla velmi podivné místo. Většinou byla plná mladých, nezralých chlapců, z celé Jižní Ameriky, ale ne z Argentiny. Bylo na první pohled jasné, že nejsem odsud, zvlášť taky proto, že v prvních týdnech má španělština nebyla ještě moc dobrá. Tak na mě všichni pořád civěli... prostě civěli na mě, ale nemluvili se mnou. Z toho jsem měla opravdu divný pocit a bála jsem se ještě víc než předtím vyjít do města. Myslela jsem si, že když už tolik vyčuhuju v téhle ubytovně, v ulicích to bude stokrát horší a za prvních deset vteřin mě okradou.

Even though I had been to Buenos Aires the year before on a two month trip, I was still nervous about coming here now. Because now would be different. Now I would stay for a whole year. Now I would live and study here. Now I went al alone.

For the first few days I stayed in an area called "El Abasto". I checked into this student residence which was a very odd place. It was mainly occupied by young, immature guys, from everywhere in South America, except Argentina. I was blatantly not from around here, even more so since my Spanish wasn't that sharp in my first weeks. So they all kept staring at me...obviously staring, but not speaking. They made me feel weird and even more scared then I already was about going out into the city. I thought that if I already stuck out this much in the residence, it must be a hundred times worse on the streets and I'll get robbed in the first ten seconds! There you are as a little Dutch, with your cute blond hair and big blue eyes and your weird accent and your foreign valuta, ready to get mugged. That is how I felt. That is how I was told to feel about coming to a big city in South America: dangerous and poor. Me; a foreigner, them; barbaric, me; getting robbed of all my belongings, them; taking all my belongings.

Tradiční spolupráce Egypta se Sovětským svazem, která byla již před desetiletími přerušena, dostává po rozpadu bipolárního světa novou náplň. Ideologické problémy ustoupily do pozadí a posilující se mezinárodní význam Ruské federace díky významným hospodářským a vojenským kapacitám se projevuje ve vstřícnosti a vyhledávání spolupráce různých zemí právě s Ruskem. Egypt nyní patří k jedním z nich a jeho přístup reflektuje vývoj situace.

Také vás to rozčiluje, když slyšíte, že okradli důchodce? Nemyslím to, že jej okradl nějaký penzijní fond, stát nebo nějaká správa sociálního zabezpečení vlastního úřednictva. Na to jsou důchodci zvyklí. Tak je okrádali celý život. Ani nemyslím to, že okradli důchodce někde na ulici. To je také normální. Jako je normální, že mu nikdo nepomohl (bodejť, když jej přepadla parta ogarů a vy jste byli jen sami, kdo by mu snad chtěl z kolemjdoucích pomoci, takže jste stejně neměli žádnou šanci).

Ostatně takové okrádání je vlastně spravedlivé.

Dementi, které musel včera zaslat médiím Radek Mikula, vypovídá o charakteru činnosti a informací, produkovaných v posledních měsících policejními složkami. Nekompetence, politický aktivismus, zneužívání pravomocí, lži, podvody, falšování úředních listin, falšování důkazů, vědomé podvrhování falešných důkazů soudům, krádeže, násilí se zbraní v ruce, falšování úředních listin, napomáhání trestné činnosti, krytí trestné činnosti, podněcování k trestné činnosti, zločinné spolčování, vyzrazování služebních tajemství, porušování služebního zákona a zákona o policii, vnitřních postupů a směrnic. Politické provokace.

Taková je současná česká policie.

Demokratická politika v České republice je v komatu. Pravda, nemocná byla po celou dobu od svého vzkříšení v roce 1989, jenže až zhruba do roku 2003 jakž takž fungovala. Souboje hlavních aktérů--jakkoliv občas trapné a provinční--se odehrávaly povětšinou v politické aréně. Politické strany, ač malé velikostí, měly sice neúměrný vliv, bujelo přehnané partajničení, ale poslední slovo měl občan---ať už ve volbách nebo, když bylo nejhůř, třeba v protestech typu televizní krize v roce 2000.

(Vyšlo v Literárních novinách ve zkrácené verzi.)

Největší ekonomický denník Hospodářské noviny se propůjčil jako nosič k lobbistické kampani reklamních společností a jejich inzerentů poté, co padesátšest největších reklamních zadavatelů včetně mobilních operátorů a více než sedmdesát reklamních a mediálních agentur podepsalo výzvu o zachování reklamy na ČT. Je absurdní, že se "jako laik" ve prospěch zkomercionalizování televize vyjádřil i předseda Poslanecké sněmovny, sociální demokrat Vlček. V rozporu se stanoviskem sociální demokracie, jejím programem i politikou levice vůči nadnárodním korporacím. V kampani, kterou rozpoutaly HN, opačné názory chybí. Jak typické pro demagogické žvanily z PR, schované za "objektivitou" "seriózních" novinářů...

V září přispělo celkem 111 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 19 516,00 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30. 9. 2006 částku 386 416.21 Kč. Využíváme ji v současnosti k modernizaci funkcí našeho serveru. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,665.34 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.