KSČM dlouhodobě prosazuje přijetí zákona o sjednávání nájemného z bytů a cenách služeb, s bydlením spojených. Předložili jsme několik vlastních návrhů (sněmovní tisky č. 150 a č. 714 v minulém volebním období), které jsou spravedlivé pro slušné na obou stranách -- pro majitele domů i nájemníky, kterých je naprostá většina. Letos schválený zákon o jednostranném zvyšování nájemného je však pro nás nepřijatelný.

Kromě nepřípustného zásahu do práv, stanovených občanským zákoníkem, nedovoluje mj. v některých místech zvýšit nájemné na úroveň, která je potřebná pro dlouhodobé udržení domu a bytů v dobrém stavu. Podle situace v BD a SVJ považujeme za odpovídající výši nájemné kolem čtyřiadvaceti korun z metru čtverečního měsíčně. Vyšší nájemné již představuje zisk pro majitele domu. Lze očekávat, že města a obce se proto budou snažit byty, na které by doplácely, prodat. Tím přenesou sociální funkci a zátěž na nájemníky, kteří budou muset "své" byty dlouhodobě splácet, a vedle toho samozřejmě přispívat i na správu a opravy domu.

Naopak, hlavně ve větších městech, pak zákon umožňuje jednostranné zvyšování nájemného na hodnoty, které jsou mnohonásobně vyšší než dnes. Zvláště nemravné je to v případech, kdy nájemci bytů upravili původní byt nižší kategorie na vlastní náklady. Mnoho rodin by tak muselo žádat o státní příspěvek na bydlení, který by se po té stal přímou státní dotací a neoprávněným ziskem pro majitele domů. Hrozí dokonce vylidnění centrálních částí měst, kde by nájemné bylo pro české občany nedostupné.

Co obsahovaly naše návrhy? Zachovat zásadu, aby právo na bydlení jako základní lidské právo, bylo chráněno zákony. Přitom plně respektujeme nárok majitele bytového domu, aby na něm neprodělával. Takže za oprávněné nájemné považujeme takové nájemné, které by majiteli přinášelo v dlouhodobém průměru zisk mírně nad hranicí reposazby ČNB z prostředků, vynaložených na výstavbu bytu. Nikoliv z ceny odhadní či reprodukční, protože atraktivitu místa, která se na jejím určení nejvíce podílí, nezajistily soukromé investice majitele domu, ale veřejné prostředky, věnované na infrastrukturu v okolí.

Navrhovali jsme, aby se dosavadní nájemné mohlo jednostranně zvýšit třikrát po sobě v ročním intervalu max. o 2 až 4 (v Praze) koruny z metru čtverečního měsíčně. Lze to vyjádřit i v procentech. Pak by byla ve všech místech ČR překročena hranice nákladového nájemného. Dále by bylo možné (a oprávněné) jednostranně zvyšovat nájemné o roční inflaci. Svou úlohu by mohly sehrát i obce, pokud by stanovily v místě obvyklé nájemné a pomohly řešit vznikající spory (např. na platformě místní zájmové organizace majitelů domů a nájemců). Chceme chránit bytový fond a proto požadujeme postihy v případech, kdy nájemní byty neslouží k bydlení, ale jako černé ubytovny pro studenty nebo zahraniční dělníky. Ale i naopak -- přenechání bytu k podnájmu bez souhlasu majitele nebo jakýkoliv pokus o úplatek v souvislosti se směnou bytů, musí vést ke ztrátě nájemní smlouvy! K zamezením takovým spekulacím by jistě přispěl vznik registru nájemních bytů v každé obci.

Podobně jsme navrhovali a nadále požadujeme stanovit zákonem i povinnosti při zajištění služeb souvisejících s bydlením. Uvědomujeme si, že masivní regulaci v této sféře musí uplatnit stát, protože nájemce bytu si nemůže libovolně vybírat mezi dodavateli vody, elektřiny, plynu či tepla. Příspěvek státu na bydlení by pak měl přijít vždy, převýší-li celkové náklady na bydlení v bytě, který je pro rodinu přiměřený, 25% příjmů domácnosti.

Pokud jde o změny v občanském zákoníku podporovali jsme úpravy, které posílily práva vlastníků domů na informace o bydlících, ale naopak jsme navrhovali, aby při přechodu nájmu bytu byla zachována i práva rodin s dětmi, založených na soužití druhů a družek (bohužel neúspěšně). Před rozhodováním soudů o neplacení nájemného požadujeme vždy nejprve prokazatelný pokus o sjednání dohody o vyrovnání dluhů.

Doporučujeme všem nájemcům bytů, bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem, aby se obraceli se svými dotazy na nejbližší pobočku SON, aby nepromeškali lhůty, které zákon o jednostranném zvyšování nájemného stanoví. Stejně tak i před podpisem dodatků či změn nájemní smlouvy, pokud návrhům nerozumí. Veškeré podněty v případech, kdy je jakýmkoliv způsobem omezováno právo na pokojné užívání bytu, adresujte nejdříve kontrolnímu výboru zastupitelstva obce či města. Zde byste se měli dočkat nejen ochrany před nevhodným chováním, které mnohdy hraničí s útiskem, ale také urychlit rozhodování stavebního úřadu, který má za povinnost přijmout a nařídit předběžná opatření pro nerušené užívání bytů k bydlení.

autor je bývalým poslancem a nyní odborným mluvčím KSČM pro resort MMR, v této činnosti spolupracuje se Sdružením nájemníků

Z textu pozměňovacího návrhu k vládní variantě (tisk č. 1059):

V oblasti bydlení KSČM prosazuje:

• Zásadu, že byt a bydlení jsou jednou z nejzákladnějších potřeb člověka, jejíž uspokojování je zájmem nejen soukromým, ale i veřejným, a nelze jej ponechat živelnému působení trhu.
• Byty mají sloužit k bydlení. Neobsazený nájemní byt, který nebude nabídnut k pronájmu v obci obvyklým způsobem, postihnout vyšším místním poplatkem nebo daní. K tomu zavést obecní registr nájemních bytů.
• Zpracování bytové politiky a plánů zajištění bydlení a výstavby bytů jako součásti rozvojové politiky každé obce. Na minimum omezit privatizaci stávajícího obecního bytového fondu.
• Vázání stanovené části zisku ze zprivatizovaného bytového fondu na účelové využití pro další rozvoj bydlení.
• Využití prostředků z nájemného pro opravy, modernizaci a rekonstrukci bytového fondu. Zabezpečení finančních prostředků ze státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) i z  prostředků EU na opravy především panelových domů.
• Ochranu nájemníků podle Občanského zákoníku a doplnění zákona o sjednávání nájemného z bytů do právního pořádku ČR.
• Zlepšení vztahů pronajímatel -- nájemce, zamezení podvodům s nájemními byty, spekulacím s byty a neodůvodněným přechodům nájmů (ztráta nájemního práva).
• Zachování regulace nájemného a dalších nákladů spojených s bydlením (cena elektřiny a plynu, vodné, stočné, odvoz domovního odpadu, telekomunikace, atd.); určit míru ziskovosti a reinvestic na základě poznatku, že současná cenová hladina již plně pokrývá výrobní náklady, v případě nájemného dostačuje na krytí nákladů na údržbu a opravy.
• Rozšíření půjček na byt a bytové zařízení pro mladé rodiny (včetně nesezdaných párů).
• Podmínky pro výstavbu alespoň 40000 nových bytů ročně.
• Výstavbu družstevních domů a bytů na neziskovém principu, její financování dlouhodobými úvěry s finančně dostupnými splátkami.
• Výstavbu obecních nájemních domů pro určité skupiny obyvatelstva - startovací byty pro rodiny, byty či domy (domovy důchodců apod.) pro seniory a sociálně slabé. Chráněné bydlení - domy s pečovatelskou službou, ústavy sociální péče a bydlení pro zvláštní skupiny -- špatně přizpůsobitelné občany, bezdomovce, apod.
• Výstavbu rodinných domků na venkově. Pro mladé lidi výhodné podmínky pro stavbu nových rodinných domů či rekonstrukce a dostavby stávajících venkovských staveb, včetně infrastruktury (přístupových komunikací, vodovodu, plynu a kanalizace). Dotacemi podporovat využití sluneční energie pro vytápění a ohřev vody.
• Zařazení stavebních prací pro bydlení v nižší sazbě DPH.
• Zachování práv členů stavebních bytových družstev a to i jejich převodem mimo působnost obchodního zákoníku.
• Resocializační programy pro bezdomovce.