4. 11. 2006
Hrozí vylidnění centrálních částí městZjistil jsem ale, že vlastně ani nemusím nic nového vymýšlet. Rozhodoval jsem se jenom mezi tím, zda nabídnu ke zveřejnění téze volebního programu KSČM z oblasti bydlení nebo některé z předchozích našich stanovisek. Rozhodl jsem se upravit jedno stanovisko k nájemnému, které jsem uplatnil jako odborný mluvčí KSČM, abych prokázal, že poslanci KSČM navrhovali lepší řešení, které mohli poslanci ČSSD podpořit. Nestalo se tak. Proto v zájmu informovanosti veřejnosti jsem připojil i kousek z textu návrhu, který měli poslanci pro své rozhodování. Postoj KSČM k nájemnému se po schválení zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytů, nemění. |
KSČM dlouhodobě prosazuje přijetí zákona o sjednávání nájemného z bytů a cenách služeb, s bydlením spojených. Předložili jsme několik vlastních návrhů (sněmovní tisky č. 150 a č. 714 v minulém volebním období), které jsou spravedlivé pro slušné na obou stranách -- pro majitele domů i nájemníky, kterých je naprostá většina. Letos schválený zákon o jednostranném zvyšování nájemného je však pro nás nepřijatelný. Kromě nepřípustného zásahu do práv, stanovených občanským zákoníkem, nedovoluje mj. v některých místech zvýšit nájemné na úroveň, která je potřebná pro dlouhodobé udržení domu a bytů v dobrém stavu. Podle situace v BD a SVJ považujeme za odpovídající výši nájemné kolem čtyřiadvaceti korun z metru čtverečního měsíčně. Vyšší nájemné již představuje zisk pro majitele domu. Lze očekávat, že města a obce se proto budou snažit byty, na které by doplácely, prodat. Tím přenesou sociální funkci a zátěž na nájemníky, kteří budou muset "své" byty dlouhodobě splácet, a vedle toho samozřejmě přispívat i na správu a opravy domu. Naopak, hlavně ve větších městech, pak zákon umožňuje jednostranné zvyšování nájemného na hodnoty, které jsou mnohonásobně vyšší než dnes. Zvláště nemravné je to v případech, kdy nájemci bytů upravili původní byt nižší kategorie na vlastní náklady. Mnoho rodin by tak muselo žádat o státní příspěvek na bydlení, který by se po té stal přímou státní dotací a neoprávněným ziskem pro majitele domů. Hrozí dokonce vylidnění centrálních částí měst, kde by nájemné bylo pro české občany nedostupné. Co obsahovaly naše návrhy? Zachovat zásadu, aby právo na bydlení jako základní lidské právo, bylo chráněno zákony. Přitom plně respektujeme nárok majitele bytového domu, aby na něm neprodělával. Takže za oprávněné nájemné považujeme takové nájemné, které by majiteli přinášelo v dlouhodobém průměru zisk mírně nad hranicí reposazby ČNB z prostředků, vynaložených na výstavbu bytu. Nikoliv z ceny odhadní či reprodukční, protože atraktivitu místa, která se na jejím určení nejvíce podílí, nezajistily soukromé investice majitele domu, ale veřejné prostředky, věnované na infrastrukturu v okolí. Navrhovali jsme, aby se dosavadní nájemné mohlo jednostranně zvýšit třikrát po sobě v ročním intervalu max. o 2 až 4 (v Praze) koruny z metru čtverečního měsíčně. Lze to vyjádřit i v procentech. Pak by byla ve všech místech ČR překročena hranice nákladového nájemného. Dále by bylo možné (a oprávněné) jednostranně zvyšovat nájemné o roční inflaci. Svou úlohu by mohly sehrát i obce, pokud by stanovily v místě obvyklé nájemné a pomohly řešit vznikající spory (např. na platformě místní zájmové organizace majitelů domů a nájemců). Chceme chránit bytový fond a proto požadujeme postihy v případech, kdy nájemní byty neslouží k bydlení, ale jako černé ubytovny pro studenty nebo zahraniční dělníky. Ale i naopak -- přenechání bytu k podnájmu bez souhlasu majitele nebo jakýkoliv pokus o úplatek v souvislosti se směnou bytů, musí vést ke ztrátě nájemní smlouvy! K zamezením takovým spekulacím by jistě přispěl vznik registru nájemních bytů v každé obci. Podobně jsme navrhovali a nadále požadujeme stanovit zákonem i povinnosti při zajištění služeb souvisejících s bydlením. Uvědomujeme si, že masivní regulaci v této sféře musí uplatnit stát, protože nájemce bytu si nemůže libovolně vybírat mezi dodavateli vody, elektřiny, plynu či tepla. Příspěvek státu na bydlení by pak měl přijít vždy, převýší-li celkové náklady na bydlení v bytě, který je pro rodinu přiměřený, 25% příjmů domácnosti. Pokud jde o změny v občanském zákoníku podporovali jsme úpravy, které posílily práva vlastníků domů na informace o bydlících, ale naopak jsme navrhovali, aby při přechodu nájmu bytu byla zachována i práva rodin s dětmi, založených na soužití druhů a družek (bohužel neúspěšně). Před rozhodováním soudů o neplacení nájemného požadujeme vždy nejprve prokazatelný pokus o sjednání dohody o vyrovnání dluhů. Doporučujeme všem nájemcům bytů, bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem, aby se obraceli se svými dotazy na nejbližší pobočku SON, aby nepromeškali lhůty, které zákon o jednostranném zvyšování nájemného stanoví. Stejně tak i před podpisem dodatků či změn nájemní smlouvy, pokud návrhům nerozumí. Veškeré podněty v případech, kdy je jakýmkoliv způsobem omezováno právo na pokojné užívání bytu, adresujte nejdříve kontrolnímu výboru zastupitelstva obce či města. Zde byste se měli dočkat nejen ochrany před nevhodným chováním, které mnohdy hraničí s útiskem, ale také urychlit rozhodování stavebního úřadu, který má za povinnost přijmout a nařídit předběžná opatření pro nerušené užívání bytů k bydlení. autor je bývalým poslancem a nyní odborným mluvčím KSČM pro resort MMR, v této činnosti spolupracuje se Sdružením nájemníků Z textu pozměňovacího návrhu k vládní variantě (tisk č. 1059):§ 4 Zvýšení nájemného (1) Návrh na zvýšení nájemného je pronajímatel povinen předložit nájemci písemně. Návrh musí obsahovat výši nově navrhovaného nájemného, datum, od kterého má být nájemné zvýšeno, a zdůvodnění požadovaného zvýšení nájemného. (2) Nájemce je povinen do 30 dnů po obdržení návrhu podle odstavce 1 písemně oznámit pronajímateli své stanovisko. Pokud nájemce s návrhem předloženým podle odstavce 1 vyjádří nesouhlas nebo pokud své stanovisko pronajímateli do lhůty uvedené ve větě první nesdělí, platí, že k dohodě o změně nájemného nedošlo. (3) Nedojde-li mezi pronajímatelem a nájemcem k dohodě o zvýšení nájemného podle odstavců 1 a 2, má pronajímatel právo na zvýšení nájemného, jestliže
(4) Pronajímatel je rovněž oprávněn zvýšit nájemné, a to až na úroveň nájemného ve srovnatelném bytě poté, co uhradil prostředky, které nájemce vložil do úpravy bytu, kterou došlo ke změně kategorie bytu9). (5) Písemný návrh na zvýšení nájemného podle odstavců 3 a 4 musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 1. Ustanovení odstavce 2 platí obdobně. § 6 Přechodné ustanovení Nájemné z bytu, které bylo ke dni 17. prosince 2002 regulováno maximální cenou a po 19. březnu 2003 do účinnosti tohoto zákona nebyla sjednána jeho změna nebo nebyla uzavřena smlouva s novým nájemcem, může pronajímatel bez souhlasu nájemce zvýšit opakovaně od 1. ledna 2007, 2008 a 2009 vždy až o 2 Kč/m2/měsíčně, u bytů na území Brna až o 3 Kč/ m2/měsíčně a u bytů na území Prahy až o 4 Kč/ m2/měsíčně. V oblasti bydlení KSČM prosazuje:
|