Za dosud nejvážnější politickou krizi v dějinách Evropské unie označilo dvojí "ne", v němž se občané Francie a Nizozemí vyslovili proti přijetí Evropské ústavy, víkendové zasedání Rady Evropské demokratické strany (EDS), které se konalo v jihokyperské Lárnace ve dnech 17. a 18. června. "Krize, kterou procházíme je hluboká a jej překonání bude trvat velmi dlouho," řekl ve svém vystoupení François Bayrou, předseda Svazu pro francouzskou demokracii (UDF), jeden z předsedů evropské strany.

Bývalý íránský prezident Akbar Hašemi Hafsandžání, který stál v čele Íránu do roku 1997, bude v druhém kole prezidentských voleb čelit představiteli íránských náboženských dogmatiků, konzervativci Mahmoudu Ahmadinedžadovi. Je to překvapivým důsledkem prvního kola prezidentských voleb, v nichž zaznamenal Ahmadinedžad podstatnou podporu. Druhé kolo íránských prezidentských voleb se bude konat příští pátek. - Podle íránského ministerstva vnitra se prvního kola prezidentských voleb účastnilo 67 procent voličů, tedy asi 32 milionů z 47 milionů osob, navzdory apelům od reformistických organizací, aby Íránci volby bojkotovali.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Rumunská jeptiška zemřela poté, co byla přivázána na kříž, ústa jí byla ucpána roubíkem a byla ponechána po tři dny v klášteře ve studené místnosti, konstatovala rumunská policie. Jeptišky v klášteře v severozápadním Rumunsku tvrdily, že Maricica Irina Corniciová byla posedlá ďáblem a její ukřižování bylo součástí vymítání ďábla.

Účastníci vrcholné schůzky Evropské unie se v pátek nedohodli o rozpočtu. Došlo k snad nejostřejším rekriminacím, kdy zaznamenaným mezi evropskými vedoucími představiteli. Jacques Chirac odmítl britský postoj jako "ubohý a tragický", Tony Blair charakterizoval francouzskou obranu dotací pro zemědělství jako "bizarní".

České environmentální hnutí nedávno prohrálo další velkou kauzu. Přes CHKO České středohoří, krajinu evropského přírodního i kulturního významu, která inspirovala nejeden romantický verš, povede komunikace, jejíž označení je v duchu spíše surrealistické poetiky: "dálnice D8". Stane se tak bez toho, že by zodpovědné (neboť volené) orgány vyvinuly v posledních letech jakoukoliv výraznější snahu najít alternativní řešení. Dominanta utvářená milióny let geologických pohybů a stovkami let estetického vnímání byla překážkou dopravní tepně, kterou musíme mít rychle, pokud možno hned, "bez zbytečných průtahů!", neboť čas nás tlačí -- stačí totiž zmeškat byť jen jeden jediný rok a hospodářský růst se požene jiným koridorem, nebo nás, nedejbože, opustí a nám zbudou jen oči pro pláč. (A krajina, která žádné miliardy nevydělává.)

Na celé kauze je asi nejpozoruhodnější a podle mého soudu i nejvíce symptomatické to, že většina zainteresovaných, včetně úředních obhájců stavby, se shoduje na jednom: je to špatné, ale nemáme jinou možnost. Svoboda volby v tomto případě neexistuje a ti, kdo ji hájí, se dostávají do pozice extremistů a jsou oficiálními orgány zastupitelské demokracie přirovnáváni k teroristům.

Třídní mi vytáhla ze své hodiny matematiky v tercii chebského gymnázia sedm vietnamských studentů. Zkuste zkousnout pár čísel: Vietnamci tvoří čtvrtinu obyvatel města. Více než třetina letos přijatých studentů místního gymnázia jsou děvčata a chlapci vietnamské národnosti. Vynikají pílí i nadáním. Z deseti nejlepších studentů školy je Vietnamců pět -- včetně toho, který je nejlepší vůbec.

Výtvarníci rozlišují desítky barevných odstínů, Inuité (dříve Eskymáci) užívají desítky pojmů pro sníh a čeština si libuje nejen ve zdrobnělinách a v mazlivých názvech, ale i v synonymech, označujících spor. Pokud se nechcete přít a hádat, můžete se hašteřit, škorpit či vadit, vyvolat hádku, svár, různici, rozmíšku či roztržku, pustit se se svým oponentem do křížku, vjet si do vlasů či dokonce vykopat válečnou sekeru, abyste svému sporu dodali patřičný důraz. Takový výrazný fenomén jistě stojí za bližší prozkoumání.

Rád bych reagoval na povzdech Jana Čulíka ohledně neexistující metakritiky českých médií. Kritika směřovala v tomto případě hlavně k televiznímu vysílání a jelikož mám možnost to vše vidět jaksi zevnitř, tak proč nenabídnout svůj pohled.

Řeknu to hned zkraje. Na "přepisování dějin" nevěřím. Vždycky jsem si myslel že pojednání o historii lze pouze psát. Jaromír Nohavica zpívá: "Františéék Palackýýý, píše svýýý dějinýýý". V té jedné větě je všechno. Vidíme starého pána jak studuje prameny a pak na čistý list papíru zapisuje, co zjistil. Nepíše jak se věci staly, není médium, přes které se historická událost přesouvá z roku X na papír. Výsledkem jeho práce je čistě subjektivní obraz dějin a je to také nutně obraz neúplný. V ideálním případě obraz poctivého řemeslníka, vzniklý na základě autorova nejlepšího vědomí a svědomí.

Veronika Černá si stěžovala, že článek, který připravila Jana Malá o útocích izraelské armády na Palestince, je "jednostranný" a měli jsme ho uvést na pravou míru. Píše: "Paní Malá je zřejmě obdivovatelkou Palestinců a jejich způsobu boje za svobodu - např. školením malých dětí v nenávisti a tužbě stát se sebevražednými atentátníky co nejdříve. Bylo by slušné proti tomu postavit "reportáž" o zvěrstvech, která jsou Palestinci neméně často páchána na Izraelcích." Takové reportáže se však v českých médiích vyskytují relativně často, jde o pohledy, které v českých médiích hned tak nezaznamenáme, přestože jsou závažné. Odpověděl jsem, píše Jan Čulík, že naše zpravodajka o palestinské problematice je dobře seznámena s místní situací a reflektuje postoje a názory milionů lidí na Blízkém východě, stejně jako televize Al Džazíra.

Článek Jany Malé kritizoval také Pavel Mareš (viz níže), k původní kritice čtenářky publikujeme vyjádření Jany Malé.

Z prozrazené tajné zprávy londýnské policie vyplývá, že jsou do Británie pašovány děti z Afriky jako lidské oběti pro různé náboženské rituály.

Děti jsou bity a někdy jsou i zavražděny poté, co je šamani označili za čarodějnice. Jednu dívku v Londýně její pěstouni umučili k smrti za to, že ji považovali za čarodějnici. Tři osoby, včetně tety této dívky, byly odsouzeny za to, že se snažili "bitím vyhnat ďábla z těla" nejmenované desetileté dívky, původně z Angoly.

Názory Milana Zeleného a Jana Víta nejsou zcela totožné, v jednom se ale shodují : zahraniční investor je pro tuto zemí a priori ztrátový, protože jeho prostřednictvím země ztrácí kapitál. Jan Vít přímo říká, že "možná ... si lidé pomůžou, ale stát chudne". Tak jednoduché to ale není. I z hlediska státního rozpočtu je rozdíl mezi člověkem, který pracuje a platí daně (čím více, tím vyšší) a mezi nezaměstnaným, který naopak podporu či sociální dávky pobírá. (Pro úplnost dodávám, že zaměstnanost za cenu masivních státních dotací může být někdy ještě dražší -- aspoň z finančního hlediska.) Navíc určité daně ze zisku zde platí i zahraniční partner (kontroverzní otázku "daňových prázdnin" ponechávám stranou).

Živelná "oranžová revolúcia", počas ktorej stovky tisícok Ukrajincov vyšli do ulíc, pre-behla kvôli skorumpovanosti a autoritárstvu Kučomovho režimu. Je tomu skutočne tak? Nie celkom. Podobne ako aj v prípade vlny národných povstaní, ktoré zlikvidovali režim Srba Miloševiča, Gruzína Ševarnadzeho alebo Kirgiza Akajeva. Hnev ľudských davov bol nana-jvýš skutočný. Falšovanie vo voľbách takisto. Avšak nepochybne by sa zvrhnúť postkomunis-tických autokratov takto rýchlo a bez násilia nepodarilo bez určitého know-how niekoľkých expertov, ktorí vynašli a "skúšali" naozajstný "návod na použitie revolúcií". Vincent Jauvert sa stretol s týmito "vývozcami" demokracie. A oni mu odhalili svoje tajomstvá.

Les faiseurs de révolutions, 25 mai 2005, Le Nouvel Observateur ZDE

Viliam Buchert není šéfredaktorem deníku Mladá fronta Dnes, jak původně uvedla Marta Vildová mylně ve své práci; Pavel Ďuran nespravuje stránky tramvajáckých odborářů. Píše nám:

"V březnu tohoto roku jsem byl z OSPEA jejím předsedou díky osobnímu sporu exkomunikován (jak vidno, i to se v odborové organizaci dá), takže jejich internetové stránky, jež byly také nebo možná především mým robátkem, dále 'neobdělávám'."

Viliamu Buchertovi, Pavlu Ďuranovi i čtenářům se omlouváme.

Redakce BL

Autorka poctivě, věcně a neúplatně ve své bakalářské práci z května 2005, vypracované pro FHS UK v Praze, systematicky zmapovala historii privatizace deníku Mladá fronta, která se posléze stala modelem privatizace celé řady někdejších listů z komunistického režimu. Tato pečlivá a záslužná studie by neměla ujít zájmu veřejnosti. Publikujeme její ústřední část.

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Ricová se chystá na cestu po Blízkém východě. Uslyší tam kritiku amerického tábora v zálivu Guantánamo - Spojené státy jsou obviňovány z pokrytectví, když se dnes v zahraničí snaží prosazovat demokracii a respekt pro právo a zákonnost, píše britský deník Times.

Týdeník Time tento týden zveřejnil nové informace o týrání vězňů v táboře v zálivu Guantánamo. Týdeník publikoval 84 stránkový záznam výslechu vězně č. 63 v zálivu Guiantánamo. Mohammed al-Qahtani byl podle tohoto záznamu vyslýchán padesát dní, až do ledna 2003, a to takovým způsobem, že se jeho puls snížil na asi 30 tepů za minutu. Podle týdeníku Time není jasné, zda vyšetřovatelé z tohoto vězně získali nějaké informace. Nikdy nebyl z ničeho obviněn a nebyl mu dán k dispozici právník.

Evropa pomalu krachuje. Je nereálně vytvořit Spojené státy evropské z 25 rozdílných zemí, lidé se bojí předat příliš velké množství moci do Bruselu, iracionálně bojují proti globalizaci, Evropa má drasticky nízkou porodnost a trpí omezeným hospodářským růstem. Důsledkem je rostoucí domácí nespokojenost a klesající globální moc Evropy, míní komentátor Robert Samuelson v americkém listě Washington Post.

Dvojí Ne ve francouzském a v holandském referendu nebylo vítězstvím pro lidi, kteří chtějí Evropskou unii poslat na smetiště dějin, míní Jonathan Steele v deníku Guardian. Mnoho levostředových voličů s názory podporujícími Evropskou unii se přidalo k straně, která hlasovala Ne. To akceptoval britský komisař EU Peter Mandelson ve své rozumné Fabiánské přednášce v pondělí v Londýně.

Diskuse o budoucnosti euroústavy skrývá politické i finanční zájmy. Ty rozhodnou o jejím výsledku.

Vášně kolem otázky, zda v Česku pokračovat v ratifikaci euroústavy, postupně upadají. Emotivní a konfrontační prohlášení vystřídala poklidná argumentace. Tato změna ale nepřinesla žádný zásadní posun ve stanoviscích vedoucích představitelů parlamentních stran. Pouze komunisté ustoupili od svého odmítavého postoje k další ratifikaci a od minulého týdne se nevzpírají konání referenda. Krajní pozici zaujala sociální demokracie, která trvá na dokončení ratifikačního procesu referendem. Lidovci vyzývají k diskusi a odložení rozhodnutí o schvalování. Na druhé straně spektra jsou občanští demokraté, kteří požadují zastavení procesu schvalování. Summit Evropské unie se ve čtvrtek pokusí nalézt řešení a je pravděpodobné, že přijaté stanovisko se prosadí i u nás.

Čína, největší komunistický stát, a firma Microsoft, nejmocnější počítačový podnik na světě, ve vzájemné spolupráci vytvořili systém pro cenzurování blogů, který odsuzují organizace na obranu lidských práv.

O víkendu skončila volba nyní již druhé české superstar. Oba soutěžní maratóny mne nějak minuly a tváře či jména slávychtivých budoucích hvězdiček jsem se dovídal až dodatečně z médií. Snad nejvíce mi z tohoto fenoménu reality show uvízl v paměti článeček z jednoho deníku pod názvem Superstar a rasismus. Rozhořčený čtenář v něm reagoval na domněnku autora, že o vyřazení Martiny Balogové mohl rozhodovat její romský původ. Bylo by asi naivní očekávat v zemi, kde 70% obyvatel vyjadřuje odpor k romskému etniku, že se tento fakt neprojeví vůbec. Úvahy, zda se tak stalo, zůstanou vždy na bázi spekulací. Koneckonců průběh druhého soutěžního klání jasně ukázal, že obavy z masového vlivu předsudků v tomto případě nejsou na místě. Mezi hlasujícími výrazně převažovali mladí, kteří trpí rasovými předsudky nepoměrně méně než ti dříve narození.

Plán skupiny G8 na záchranu Afriky je spojen s tak nejpřijatelnými podmínkami, že je to vlastně jen vydírání tohoto kontinentu, argumentoval v listě Guardian George Monbiot:

Cennou studií severokorejského režimu za Kim Il Sunga a jeho syna, "milého Kim Džong Ila", napsal Bradley Martin. Knihu vysoce ocenil recenzent Yoel Sano v listě Asia Times:

Strach je vždycky jenom jeden, pouze jeho zdroje jsou různé. Já jsem ještě neumíral, takže nevím, jak vypadá můj strach, tváří v tvář mé vlastní smrti. Mám jenom zkušenost vlastního strachu, z blížící se smrti milovaného člověka. Vím, že tento strach je hrozný, možná hroznější, než smrt sama, protože jsem udělal zkušenost, že podlehnutí strachu je smrt, smrt mentální, která ochromuje všechno v člověku, včetně toho nejcennějšího, jeho duše. Chtěl bych říci lidem, kteří chtějí naslouchat a budou v podobné situaci jako já, aby se nebáli, protože strach lze porazit a nejenom tento, myslím že každým strachem, lze úspěšně projít.

Šéfredaktor Britských listů Jan Čulík zastává názor, že při současném relativně vysokém počtu čtenářů tohoto deníku by mělo být možné, na základě relativně minimální osobní finanční újmy, aby čtenáři Britským listům umožnili (pravidelnou měsíční částkou cca 50 - 100 Kč) skutečně profesionální provoz v nezávislém občanském zájmu. Kdyby totiž z 8000 denních čtenářů Britských listů jen polovina přispěla pravidelnou měsíční padesátikorunou, list by měl k dispozici 200 000 Kč měsíčně a s takovou částkou by mohl dělat podstatné věci ku prospěchu řadových občanů v české společnosti. Jde tedy přirozeně jen o rozhodnutí čtenářů, zda mají pocit, že je takového nezávislého a průrazného listu v českém prostředí zapotřebí.

Po zveřejnění Čulíkova apelu "Proč to nejde" přispělo na konto Britských listů v posledních čtyřech pracovních dnech (do pondělí 13.6.) 104 čtenářů celkovou částkou přibližně 50 000 Kč, na naše konto na www.paypal.com přispělo 10 lidí celkovou částkou 440 dolarů. Tato částka nám umožní odstranit dosavadní technické nedostatky v redakčním systému. Děkujeme. Kdo z dárců chce potvrzení pro daňové účely, napište si o ně, prosíme.

Britské listy mají účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo konta: 1001113917, kód banky 5500. (PS. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.)

Diskuse "Měli by čtenáři přispívat na Britské listy?" ZDE

V květnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 5000 Kč, dalších 5000 Kč byl příjem z reklamy. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.