17. 6. 2005
Český divák je spokojenRád bych reagoval na povzdech Jana Čulíka ohledně neexistující metakritiky českých médií. Kritika směřovala v tomto případě hlavně k televiznímu vysílání a jelikož mám možnost to vše vidět jaksi zevnitř, tak proč nenabídnout svůj pohled. |
Je pravda, že většina pořadů vysílaných v českých televizích příliš nenapomáhá zvyšování intelektu svých diváků. Ale je třeba si přiznat, že drtivá většina z nich o to ani nestojí. Já osobně naprosto chápu názor Jana Čulíka, že pořady typu Největší Čech či SuperStar a desítky dalších jsou destruktivní a primitivní, ale z pohledu dosti velké části českého obyvatelstva jde o skvělé pořady, nad které není. Nezbývá než přijmout fakt, byť je to někdy opravdu bolestné, že jen velice málo lidí se zajímá o filmy od např. Antonioniho či Bergmana. Proto ani žádná kritická debata ohledně "primitivních pořadů" prostě nemůže vzniknout. Je to naprosto logické a jasné: kdo by o podobnou diskusi stál? Snad těch pár věrných diváků dokumentů a filmového klubu na ČT2 nebo pár posluchačů kulturního kritického pořadu Jana Rejžka a Vladimíra Justa na ČRO6? Obávám se, že určitý typ diváků (v Čechách hojně rozšířený) by debatu vůbec nepochopil a ostatní se na kritizované pořady nedívají, takže by je podobná diskuse v podstatě vůbec neoslovila. Těch, kteří by vyžadovali od médií něco více než jen lacinou estrádní zábavu s českými "hvězdami" v čele, je tak málo, že to nemůže absolutně ovlivnit šedou většinovou masu, která se bude dívá na cokoliv, co se "hýbe a vydává zvuk". Pokud je chyba na straně českých televizí a Češi nejsou jen pasivními příjemci jakéhokoliv "odpadu", tak ať to dají najevo svým nezájmem o vysílání. Jelikož v televizi již pár měsíců pracuji, tak mohu říci, že jsem si žádného poklesu sledovanosti u "méně intelektuálnějších pořadů" (diplomaticky řečeno), nevšiml. U některých případů mohu dodat slůvko "bohužel", což je asi tak jediné co se s tím dá dělat. Jestliže po delší dobu klesá sledovanost pořadu, je ten časem nahrazen jiným. Otázkou samozřejmě zůstává, zda-li lepším. Vše nakonec ale závisí stejně na divákovi. Divák si přeje reality show, má ji mít. Divák chce více českých popových hvězd v zábavných pořadech, dostane jich vrchovatou porci. Náš zákazník, náš pán. Byť toto staré obchodnické heslo může znít v této souvislosti spíše jako špatný žert. Jestliže chtějí diváci intelektuálně bohatší pořady, ať tlačí na média každý den, ať píší dopisy, emaily, ať třeba i zahlcují telefonní linky. Prozatím mají televize takovou zpětnou vazbu, která říká, že vše je v pořádku a není potřeba nic měnit. Nedá se jistě tvrdit, že jediný úspěch pro televizi znamená pouze vysoký rating (sledovanost), případně solidní share (podíl na trhu), alespoň pro veřejnoprávní kanál by to nemělo být to hlavní měřítko. Kvantita jistě neznamená kvalitu. Na druhou stranu, pro komerční televize je sledovanost podstatná, neboť příjmy získávají hlavně z reklamy. Těžko si představit, že by inzerenti měli zájem prezentovat se např. v průběhu filmu typu Zvětšenina, Lesní jahody, Amarcord apod., na které se bude dívat kolem 150 tis. diváků. Podobné je to u různých vzdělávacích pořadů. Zkrátka a dobře, čeští diváci mají televize ( a média vůbec) jaké si zaslouží. Je to přesný obraz jich samotných. Až se zvýší jejich vlastní intelektuální úroveň, pak se budou média muset přizpůsobit. V to, že by tomu mohlo být naopak, příliš nedoufejme. |