2. 6. 2005
Malý - ať člověk nebo stát - je vždycky bitPo přečtení článku pana Hoška "Kapitálu se nikdo nenají", který nám hezky vysvětlil, co je vlastně kapitál, bych rád upozornil, že není všechno zlato, co se třpytí. Při popisu zahraničních investic se však autor dopustil zjednodušení. Cizí investice nejsou tak výhodné, jak líčí. Naopak. Jediný přínos pro země, kam přišel cizí kapitál, je snížení nezaměstnanosti. Mzdy jsou totiž to jediné, co v zemi zůstane. |
Potom lidem skutečně nezbývá, než investovat do vzdělání, do bydlení a pod. (ne, že by to nebylo správné, ale je to málo.) Možná, že si lidé pomůžou, ale stát chudne. Pan Hošek píše, že pokud "zbývají českému človíčkovi peníze ve slamníku, může si za ně koupit akcie či dluhopisy (tedy finanční kapitál) doma i v zahraničí, čímž se z něj stává regulérní kapitalista, jen s tím rozdílem, že jeho výnos je potenciálně nižší, než kdyby sám podnikal, ale stojí ho to i méně práce a podstupuje též menší riziko ztráty". To je ovšem iluze. Po Enronu a Wordcomu není žádná výhodná investice. Ani nejlepší dluhopisy - státní dluhopisy - po krachu Argentiny nejsou bez rizika. Po prozkoumání důvodů krachu Argentiny je zřejmé, že se krachy států stanou něčím normálním. Čeká to i nás po realizaci modré šance. Na vině je současný systém, WTO a SB. Tyto instituce, které si kapitál (hlavně americký) vytvořil, jsou likvidační. Volný pohyb kapitálu a s ním související smlouvy o dvojím zdanění, jsou podstatou nového kolonialismu. Zatímco před lety kolonialisté (stále stejné státy a národy) vykrádali africké a asijské země - dneska totéž dělají i v Evropě. A ještě jim za to děkujeme. Problém je v tom, že tyto firmy u nás neplatí daně. Potom lehko u nás chybí peníze. Nejsou peníze na vzdělání, na vědu, na kulturu, nejsou peníze na nic. Chybí peníze na infrastukturu, ale tam se občas něco dát musí, aby cizí firmy mohly svoje výrobky expedovat pryč. Takže z toho, co vytvoří český kapitál, se vytvářejí podmínky pro cizí firmy. Každoročně od nás odchází více než polovina státního rozpočtu nezdaněna. Tady nezůstane žádná nadhodnota, která je podmínkou pro fungování státu. Proto také rostou snahy o likvidaci sociálního státu. U nás je to ODS a její modrá šance. Najednou nejsou peníze na školství, zdravotnictví ani na důchody. To všechno by měly nahradit soukromé pojišťovny - tedy z toho by měl opět profitovat kapitál a hlavně zahraniční kapitál. Z toho, co se vytvořilo u nás, bohatnou jiné státy. Ty státy, kde "naše" firmy platí daně. Proto je tam také štědřejší sociální systém, dotace do zemědělství - tedy to, na co u nás chybí peníze. Peníze vydřené z nových kolonií jsou základem růstu bohatství těch států. Výše zmíněný článek pana Hoška spadá do kategorie teoretických článků. Ona teorie vypadá vždycky jinak než praxe. Nedávno jsem zde publikoval článek o liberalismu. Ve svých odpovědích všichni oponenti, aby dokázali, že nemám pravdu, a že liberalismus je lepší než píši - argumentovali teorií liberalismu. Tedy jak by liberalismus měl vypadat. Já však - stejně jako v tomto článku - popisuji praxi. A ta se oproti teorii zatraceně liší. Je to na světě opravdu dobře zařízené - aspoň pro někoho. Ale malý - ať člověk nebo stát - je vždycky bit. |