5. 10. 2004
úterý 10.00: Americký ministr obrany Donald Rumsfeld přiznal, že existují vážné pochybnosti, zda kdy existovaly jakékoliv styky mezi Saddámem Husajnem a al Kajdou. Tyto údajné styky byly jedním z důvodů, proč prezident Bush zaútočil na Irák. Rumsfeld byl v New Yorku dotazován na styky mezi Saddámem Husajnem a bin Ladinem. "Pokud vím, neviděl jsem žádné spolehlivé, konkrétní důkazy o jejich spojení," uvedl Rumsfeld. Podle společnosti BBC to znamená, že Bushova vláda nyní začala ustupovat od svých dosavadních postojů vůči válce v Iráku. Podrobnosti v angličtině ZDE |
5. 10. 2004
Americký ministr obrany Donald Rumsfeld se pokusil distancovat se od svých předchozích výroků, že neexistovalo spojení mezi Saddámem Husajnem a al Kajdou. V prohlášení, vydaném několik hodin poté, co řekl ve Výboru pro zahraniční vztahy v New Yorku, že "pokud vím, neviděl jsem žádné spolehlivé, konkrétní důkazy o jejich spojení" Rumsfeld tvrdí, že byl "nepochopen".
|
5. 10. 2004
Spojené státy:Podle precedentů usuzovat na výsledky nadcházejících amerických prezidentských voleb nelze, míní Gary Younge v listu Guardian: |
5. 10. 2004
Ten, kdo sleduje vývoj veřejných financí a hlavně diskuse o jejich reformě, si musí všimnout, že vládní koalice je jakoby stále více ochrnutá strachem z neschopnosti překročit svůj vlastní stín. Ví, že se veřejné finance vyvíjejí směrem, který nemůže skončit dobře, ale stejně tak ví o svých "genetických" mezích, které jí brání odhodlat se k nějakému zásadnímu řešení. Tuší totiž, nebo si je už skoro jistá, že skutečná reforma veřejných financí by musela nést znaky, které by ji kvalifikovaly jako pravicovou. Je velká škoda, že nedávná vládní krize nebyla využita k předčasným volbám.Takto budeme muset na zásadní řešení čekat přinejmenším ještě dva roky. Text byl původně napsaný pro Hospodářské noviny. HN přes původní zájem text odmítly uveřejnit - dle autora - "z volebních důvodů". Britské listy nevidí ve zveřejnění textu problém. Popularita bývalého poslance ČNR a ministra Tomáše Ježka, jednoho z otců kupónové privatizace, je tak velká, že mu jeden článek prospět nemůže... |
5. 10. 2004
80 let vzniku prvního detektoru lžiNic než pravdu, že? Pravda přece vítězí, není-liž pravda? Jenže s pravdou se nesetkáváme přímo nějak ve světě věcí, nýbrž --- pokud s ní už máme tu čest --- je vlastností našich výroků. Není-li výrok pravdivý, raději hned řekneme, že jde o "lež". Mezi námi lidmi vzniká nejednou otázka, jak se pravdy dopídit, a snad ještě naléhavěji toužíme po tom, jak ji účinně testovat. |
5. 10. 2004
TRANSORMÁCIA VEREJNOPRÁVNYCH ZDRAVOTNÝCH POISŤOVNÍMotto: "Rusko (v súčasnosti aj minister hospodárstva SR, zakladateľ a šéf strany s názvom Aliancia nového občana -- pozn. aut.) neustále opakoval: Viete, Markíza to nie je len televízia. To budú aj eseročky, na ktorých zbohatneme. Založíme si zo dvadsať eseročiek a cez ne nám potečú peniaze."
Gregor, Marianyi: Za kulisou Markízy
Formát 1999, s. 37 O dokonalom zločine sa už popísalo v odbornej kriminalistickej literatúre i v detektívkach toľko, že sa zdá akoby už bolo toto téma úplne vyčerpané a nebolo k nemu možné dodať nič nové a zmysluplné. Skorumpovaný slovenský parlament však tieto názory vyvrátil. Schválil totiž nedávno sériu šiestich zdravotníckych zákonov z dielne ministra zdravotníctva Zajaca, nominanta strany Aliancia nového občana, v minulosti lekára urológa a po prevrate v roku 1989 obchodníka s liekmi, podľa ktorých sa musia všetky verejnoprávne zdravotné poisťovne do šiestich mesiacov po účinnosti príslušného zákona, povinne pretransformovať na akciové spoločnosti. |
5. 10. 2004
Když jsem před několika dny hledal na internetu, jaké hmotnosti dosahuje jelen, narazil jsem na elektronickou podobu mysliveckého časopisu Myslivost / Stráž myslivosti. Po dopsání jsem našel novou adresu časopisu Myslivost. Tento časopis vydává Českomoravská myslivecká jednota. Po přečtení několika článků jsem dospěl k názoru, že na tuto kuriózní sondu do hlubin myslivcovy duše stojí za to upozornit. Přináší totiž bezelstný důkaz o tom, jak přinejmenším část (můj optimismus je, přiznávám, neupřímný) myslivců nahlíží na vztah člověka a zvířete ve volné krajině skrze svůj potlačovaný sklon k brutalitě, jemuž se sentimentálně přezdívá lovecký instinkt. |
5. 10. 2004
připravila Eva Krtková Program Evropské unie pro podporu podnikání a konkurenceschopnosti podniků v letech 2006 - 2010 Zaměstnanecká participace je podle názoru EFES v zemích Evropské unie na rozdíl zejména od USA a Austrálie značně podceňována. Např. v USA bylo v roce 1998 10% amerických zaměstnanců držiteli akcií svých podniků, což představovalo 10% podnikového kapitálu. Navíc jak demokratická tak republikánská strana v uvedeném roce požadovaly, aby účast zaměstnanců dosáhla během 10 let 25%. Důvodem této podpory bylo přijetí názoru, že zaměstnanecká participace je zdrojem více než 1% ročního růstu hrubého domácího produktu. Poslední údaje ukazují, že dnes se týká zaměstnanecká participace 23,3% podniků všech velikostí v USA. |
4. 10. 2004
Nadpis je barokní. Text samozřejmě nechce nikoho a nic ironizovat. Autor chce nejdřív bez emocí a na obecné úrovni přiblížit některé závažné rysy případu, který je v dramatickém přesahu vůči hospodárnosti, občanské slušnosti, ba navíc i vůči krotkým představám o demokracii. Nechci se zatím odvolávat na to, že privilegovaně předkládané řešení (zřejmě nemalého problému) může být ne zrovna optimální. Až následně zakotvíme v tom Brně, které ještě před osmdesáti lety Karel Čapek přirovnával k mladé dívčině... |
5. 10. 2004
100 dní vlády Stanislava GrosseVláda Stanislava Grosse začala svou existenci dramaticky - tancem na mrtvolách bývalých premiérů. Doposud dramaticky pokračovala - tancem na polomrtvé opozici a nejspíše i dramaticky skončí. Jako bezdomovci na periferii světa. Nový premiér nejdříve řekl, že sestaví vládu novou, nakonec ji modernizoval způsobem, pro českou sociální demokracii roku 2004 typickým. Liberalizací a deregulací. Namísto garance rozšíření veřejných statků, veřejného prostoru a veřejných služeb jako záruky sociální koheze společnosti prosazuje jejich privatizaci. Ve snaze hasit počínající oheň benzínem. Prognóza je horší než realita. Hóřííí! Vláda Stanislava Grosse TÉMA BL |
5. 10. 2004
Zdá se vám titulek tohoto článku absurdní nebo nemístný? Aby nebyl. Saddám Husajn je naživu a blahořečen být nemůže... Navíc je muslim, což je snad ještě podstatnější důvod. Jenže se bojím, že zde podstatné odlišnosti mezi ním a čerstvě blahoslaveným císařem Karlem končí. Saddám i Karel vedli válku a říkali, že chtějí mír. Saddám i Karel za sebou mají miliony mrtvých (a Karel jako významný podílník na první světové válce víc než Saddám). Saddám i Karel vládli proti vůli mnoha "svých" poddaných a rozhodně se na tuto vůli nikdy řádně neptali. |
5. 10. 2004
Korupce a její mírnější forma klientelismus jsou trvalým problémem všech společností. Česká republika není výjimkou, v různých indexech korupce se pravidelně umísťuje na zadních pozicích v blízkosti např. Běloruska. Korupce nezasahuje jen politiku, bují i ve zdravotnictví či v soukromé sféře. Média a veřejnost přirozeně nejvíce popuzuje v horních patrech politiky. Nedávná nařčení představitelů ODS z korupce, ať už jde o spolupracovníky předsedy ODS či o regionální politiky, např. z Kladna či Brna, jdou již tradičně do ztracena. |
5. 10. 2004
tisková zpráva Amnesty International
Amnesty International požaduje vyváženou politiku EU v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečí EU by měla více dbát na lidskoprávní rozměr své politiky, žádá Amnesty International. V reakci na aktuální situaci AI vypracovala soubor politických doporučení, která se soustředí na dodržování lidských práv v oblasti azylu, migrace a soudní a policejní spolupráce v rámci EU. |
5. 10. 2004
Informace o nedělním úspěšném zátahu francouzské policie proti struktuře a zázemí teroristické organizace ETA v jižní Francii si zaslouží větší pozornost než rámec agenturní zprávy. Hlasité "Olé!" pro koordinovanou spolupráci španělských a francouzských policejních sil, které - je-li informace ověřená a pravdivá - mohou být na nejlepší cestě jak se s ETA definitivně vypořádat. |
5. 10. 2004
Obrátil se na mne jako na představitele parlamentní strany občan. Trápil ho policejní zásah proti letošnímu CzechTeku 2004 a hledal dokonce paralelu ve vztahu nacistů k černé hudbě. Takový názor je myslím velmi nadnesený i když policejní rozhánění podobných akcí je hloupé a nic neřešící (represe dopadne i na nevinné lidi, kteří přišli jen za zábavou nebo vyjádřit svůj alternativní pohled na svět). Co ale považuji za podstatné, je to, že se zamýšlel nad tím, jak řešit pořádání podobných freeparties do budoucnosti. DIY, techno a festivaly CzechTek TÉMA BL |
4. 10. 2004
Četla jsem diskusi o českých médiích. Ve zlepšení nevěřím, píše Marie Lipoldová. Myslím, že ČRo 6 je v diskusích o něco lepší než česká BBC, protože alespoň občas pozvou do studia lidi, kteří mají odlišné názory. Ale většinou se z éteru neozývají diskuse, nýbrž kázání. Oni stále lidí jen vychovávají, takže si to někdy z klinického zájmu poslechnu, abych byla zpravena o názorech establishmentu. Většinou je vypínám, abych nudou neusnula. Noviny jsem odhlásila, což má kladný vliv na moji vzdělanost, protože si teď místo nich čtu v dopravních prostředcích uměleckou literaturu. |
5. 10. 2004
Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová
V 6:30 zahájily americké síly vlnu razií a vpadaly do domů na různých místech bagdádského okrsku Karak, kde leží ulice Hajfa. Během razií bylo zajato 15 dětí od 6 do 10 let, z nichž nejmladší byl žákem první třídy základní školy. Farúq, Bikr, Ahmad, Muhammad, Salmán, Hajtham a Husajn, všichni z rodin Mušáhada, Džábbúr a 'Ání, byli prohlášeni za zločince, okupanti jim svázali ruce a na hlavy navzdory jejich křiku natáhli plastikové sáčky. Důstojník tzv. nové irácké armády uhodil jedno z dětí do tváře a pak jím prudce mrštil o zem. Děti byly dopraveny do amerického vězení na základně Muthanna. Jednou z otázek, které jim tam kladli vyšetřovatelé, bylo: "Znáš někoho, kdo patří k odporu?" Chlapci odpovídali záporně, vyšetřovatel jim plivl do tváře a každého prudce strčil ke dveřím, ačkoli chlapci zoufale plakali. Znovu jim na hlavy strčili plastikové sáčky a svázali jim ruce. V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům. Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL |
5. 10. 2004
vystoupení účastníků a diskuze na konferenci "Sociální stát a kapitalismus", Praha, 2.10. 2004
Jelikož všichni přednášející neměli své příspěvky připravené v písemné podobě a diskuze byla místy také velmi zajímavá, zveřejňujeme nejen texty těch přednášejících, kteří nám je zaslali, ale i úplný zvukový záznam z celé konference, včetně fotogalerií. Sociální stát a kapitalismus - Praha 2004 TÉMA BL |
4. 10. 2004
ROZHOVORKe konci týdne navštívil Prahu předseda italské Strany komunistické obnovy - Partito della Rifondazione Comunista a předseda Strany evropské levice Fausto Bertinotti. Tématem jeho jednání byla integrace KSČM do evropské radikálně levicové struktury a překonání rozporů, které vznikly před časem v rozdílnosti pohledů SEL a KSČM na období stalinismu a které se stalo překážkou pro přijetí KSČM mezi evropskou levici. O této kontroverzi Britské listy informovaly v článku Milana Neuberta "Pro KSČM má "stalinismus" stále zásadní význam" . V neděli 3. 10. se setkal Bertinotti na separátních jednáních s Neubertem, předsedou SDS, která je zakládajícím členem SEL a předsedou KSČM Grebeníčkem. Jak přiznali oba účastníci diskuzí Britským listům, rozpory s českou stranou zmizely a nyní je technickou otázkou, kdy se KSČM stane členem SEL. |
4. 10. 2004
Vystoupení na konferenci "Sociální stát a kapitalismus", Praha, 2.10. 2004
Odpůrci sociálního státu hlásají, že v éře globalizace světa zanikají, nebo alespoň se podstatně omezují podmínky pro působení sociálního státu. Pokusím se proto hledat odpověď na otázku, zda a jak globalizace tyto podmínky mění. Omezím se zde na čtyři okruhy problémů. Za prvé, jaký vývoj se v éře globalizace projevuje v technice, v ekonomice, ve společnosti i v politice. Za druhé, jaké jsou důsledky tohoto vývoje. Za třetí, jaké jsou jeho příčiny. A za čtvrté, jaká jsou pozitivní východiska. Globalizace je obyčejně prezentována zejména neoliberály jako neodvratný důsledek informační a technické revoluce. Ukáži dále, že je to složitější. Začnu technickými faktory globalizace, informační a technickou revolucí. Tady dochází skutečně k historicky ojedinělému technickému skoku. |
4. 10. 2004
Podklad k vystoupení na konferenci "Sociální stát a kapitalismus", Praha, 2.10. 2004
V průběhu dnešního semináře byla provedena komplexní analýza problémů sociálního státu z různých aspektů. Je velmi obtížné k této analýze něco přidat. V rámci posledního panelového bloku zbývá snad už jen jeden aspekt (samozřejmě za situace, kdy nechceme přeměnit dnešní seminář v seminář ze sociální politiky a přejít na výklad jednotlivých bodů programu parlamentních stran a konkrétních problémů naplňování těchto bodů v sociální politice zmíněných stran). Tímto aspektem je, jak je otázka sociálního státu vnímána v jednotlivých rovinách vnitřní strukturace levicových stran -- v jejich funkcionářském aktivu, členské základně i širších vrstvách sympatizantů a voličů a jaká stanoviska tedy příslušné strany zaujímají k sociálnímu státu a jeho případné reformě. Dovolte mi, abych se v dílčí odpovědi na tuto otázku zaměřil na KSČM. |
4. 10. 2004
René Revol
Vystoupení na konferenci "Sociální stát a kapitalismus", Praha, 2.10. 2004 z francouzštiny přeložil Karel Košťál Vzpomínám si na diskuse, které jsem mel o sociálním státu a o kapitalismu v Praze, po vítězství «sametové» «revoluce». Nebylo lehké najít před patnácti lety společný jazyk. Nikdo z nás tehdy nebyl schopen předvídat společenský vývoj po brutálním přechodu k tržnímu hospodářství. Ani my na Západě jsme nebyli schopni odhadnout, kam povede proces tržní, finanční a zbožní liberalizace kapitalismu západní Evropy. Trvalo nejméně deset let, než jsme si uvědomili, že kapitalismus směřuje k témuž cíli - jak na Západě, tak na Východě. Že naše ekonomiky, naše společnosti, směřují k modelu kapitalismu, který chce zničit základy sociálního státu, jak na Západě, tak na Východě. |
4. 10. 2004
Podklad k vystoupení na konferenci "Sociální stát a kapitalismus", Praha, 2.10. 2004
Krize sociálního státu je výsledkem souběhu několika procesů: flexibilizace trhu práce, rostoucí křehkost rodiny, proces stárnutí populace a doprovodné formy desolidarizace S každým z nich jednotlivě by se sociální stát zřejmě dokázal vypořádat. Ony se však sbíhají - a navíc v době, kdy globalizace snižuje vládám prostor k manévrování. Výsledkem je, že ve stejné době, kdy poptávka po zajištění roste, dramaticky klesá možnost ji uspokojovat. Právě tento souběh rostoucí zranitelnosti populace a klesajících možností státu je zakrýván řečmi o tzv. modernizaci. |
4. 10. 2004
Vystoupení na konferenci "Sociální stát a kapitalismus", Praha, 2.10. 2004 Sociální stát je v současnosti podrobován tvrdé zkoušce. Je předmětem ideologické kritiky zprava: neoliberalismu vadí údajně přílišná míra sociálních jistot, poskytovaných obyvatelstvu, omezující možnosti kapitálu zacházet s najímanou pracovní silou jako s každým jiným zbožím. Stejně tak mu vadí výše daní, kterou sociální stát za tímto účelem vyžaduje. Sociální stát je předmětem ideologické kritiky i zleva, protože jeho idea nesahá ke kořenu problému: ponechává nedotčeny základy tradičního soukromovlastnického systému hospodaření, její prioritou zůstává i nadále hospodářský růst se ziskovou motivací. Může být právem nazvána koncepcí "sociálně udržitelného rozvoje", protože kritériem rozdělování národního důchodu není pro ni sociální spravedlnost, nýbrž potřeba udržet sociální klid a politickou stabilitu společnosti. |
4. 10. 2004
ANALÝZAVystoupení na konferenci "Sociální stát a kapitalismus", Praha, 2.10. 2004
Ve svých základních programových dokumentech, formulovaných koncem 90. let a přijatých orgány ČSSD v dubnu 2001 a lednu 2002, se strana výrazně přihlásila k humanistickým hodnotám. Podrobně je uvádějí "Východiska dlouhodobého programu", která zmiňují mimo jiné rovnost všech lidí v důstojnosti, svobodě a právech, solidaritu a sociální spravedlnost. V úvodních pasážích tohoto dokumentu se dokonce vyskytuje i slovo socialismus. Snad tato radikálnost byla důvodem, proč dostal jen název "Východiska" a byl XXX. sjezdem ČSSD pouze "projednán", nikoli schválen. Nicméně dokument dokázal přeložit zmíněné hodnoty do jazyka praktické politiky a jednoznačně se postavil za koncepci sociálního státu. Totéž lze říci také o pragmatičtěji formulovaném střednědobém programu ČSSD. Koncepce sociálního státu se odráží také v agitaci sociální demokracie před parlamentními volbami roku 2002. |
4. 10. 2004
Omlouvat se nehodlámDalo se očekávat, že se Figuríny z výkladů setkají s odporem. Nebylo to žádné lichotivé čtení, ale Britské listy se naštěstí nemusejí podbízet, aby si zvýšily náklad nebo udržely standardní čtenost. Očekával jsem polemiku, ale reakce se omezily na výpověď o tom, že jsem dotyčné urazil. Omlouvat se nehodlám a navíc bych příště prosil o věcnost. Snažil jsem se zachytit určité dobové fenomény, které provázely českou společnost před revolucí i po ní. |
4. 10. 2004
Politická strana musí vyprávět příběh, s nímž se lidé mohou identifikovat.
Tento týden probíhá v letovisku Bournemouth výroční kongres britské Konzervativní strany, avšak s poněkud tragickým předznamenáním. Ve čtvrtečních doplňovacích volbách v anglickém Hartlepoolu (za Petera Mandelsona, labouristu, přítele a pravou ruku Tonyho Blaira, který se stává Komisařem EU), se kandidát britské Konzervativní strany umístil až na čtvrtém místě, dokonce i za novou, extremistickou euroskeptickou ministranou UK Independence Party. Rozhlas BBC vysílal v neděli v poledne diskusi odborníků na téma: "Je toto už konec britské Konzervativní strany?" |
4. 10. 2004
Osoby pro odeslání do Guantánama vybírali v Afghánistánu noví odvedenci, kteří nebyli podrobeni skoro žádnému výcviku a byli nuceni záviset na nekompetentních tlumočnících. Vyslýchání vězňů zadržovaných v americkém táboře v zálivu Guantánamo, jehož američtí vězeňští strážci jsou obviňováni z brutality a z mučení zadržovaných osob, nezabránilo jedinému teroristickému útoku, konstatoval vysoký výzvědný činitel z Pentagonu, který pracoval v rámci americké "války proti terorismu". Plukovník Anthony Christino, který odešel do důchodu loni poté, co dvacet let pracoval pro americkou vojenskou rozvědku, zdůrazňuje, že prezident George W. Bush a ministr obrany Donald Rumsfeld "divoce přehánějí" výzvědný význam osob, zadržovaných v Guantánamu. |
4. 10. 2004
Střet zájmůPauline Neville-Jonesová, jedna z členů Rady BBC, která se kriticky vyjadřovala k tomu, jak informuje BBC o válce v Iráku a k aféře týkající se zbrojního odborníka Davida Kellyho, bude mít finanční prospěch z lukrativních vojenských kontraktů pro Irák, které realizuje její firma. Neville-Jonesová byla jednou z hlavních postav v loňském konfliktu mezi společností BBC a britskou vládou. Bývalý generální ředitel BBC Greg Dyke ji osobně obviňuje za to, že právě ona může za to, že byl donucen z BBC odejít. |
4. 10. 2004
Úřední dokument o konfiskaci šroubováků, jimiž se Jaroslav Hutka s kamarády chtěl pokusit odšroubovat řetěz kolem pomníku svatého Václava na Václavském náměstí v Praze.
K tomu tento Hutkův fejeton ZDE |
4. 10. 2004
"Píšeš si ještě s někým doma?" "S nikým! Kdybych jim napsal, co mě tu štve, řekli by si, že jsem blbej, a když jim napíšu, co se mi tu líbí, budou mě považovat za svini." "Nepřekážejí ti ty nový plomby při jídle?" ptal se mě kdesi daleko v Německu jeden český zubař. Já se cítil nejistě, neboť kromě toho, že jsem si zadarmo nechal opravit zuby, jsem se dal pozvat i na večeři a přespání. V duchu jsem to všechno zlostně sváděl na zaostalé holandské zdravotnictví, které mě znovu donutilo shánět si známé jen proto, abych měl přístup k základním potřebám, jako je kupříkladu ochrana zdraví. Jaroslav Hutka včera rozeslal po internetu svůj v exilu "zakázaný" fejeton "Návštěva u zubaře" z roku 1981, který, poté, co ho odmítly publikovat tehdejší české exilové časopisy, vydal v roce 1989 ve své vlastním nákladem v Holandsku (a po pádu komunismu pak v Čechách) vydané knížce Požár v bazaru. |
4. 10. 2004
Slezský student pan Tomáš Gawron mě předběhl v reakci na nedávné příspěvky pánů Fabiana Golga a Bohumila Kartouse, ale není divu, nepatřím k těm nejmladším, takže mám delší reakční dobu. Za to patřím k těm šťastným, protože jsem opustil Československo v r. 1966, tedy ještě v době, kdy se lidé slušně oblékali a nepáchli - aspoň si nevzpomínám. |
1. 9. 2004
Tento časopis pro vás vyrábíme bez rozpočtu: Přispějte!V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
29. 12. 2003
Jak Češi bojujíNa autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu. Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz. Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. |
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
17. 6. 2004
> 29. 7. 1996 - 30. 12. 1996
> 2. 1. 1997 - 28. 3. 1997
> 2. 4. 1997 - 30. 6. 1997
> 1. 7. 1997 - 1. 9. 1997
> 3. 9. 1997 - 28. 9. 2001
(Interní linky v článcích dosud nefungují, pokud nenahradíte sekvenci http://www.britskelisty.cz/ sekvencí http://www.blisty.cz/files/isarc/)
|
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 10. 2004 | Pocit absolutní identifikace s národem je pastí | Bohumil Kartous | |
4. 10. 2004 | Návštěva u zubaře | Jaroslav Hutka | |
4. 10. 2004 | Guantánamo "nezabránilo teroristickým útokům" | ||
4. 10. 2004 | Konec britské Konzervativní strany? | ||
2. 10. 2004 | Svoboda slova v době terorismu | ||
1. 10. 2004 | Graham Greene -- básník trapnosti | Jan Čulík | |
1. 10. 2004 | Chvála hospod | Jiří Tichý | |
30. 9. 2004 | Figuríny z výkladu | Bohumil Kartous | |
30. 9. 2004 | Slavné projevy Neslavné konce |
Václav Dušek | |
30. 9. 2004 | Snaha poničit Prahu další magistrálou pokračuje | Petr Kužvart |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 9. 2004 | Drzý interview s Ivanem Vyskočilem po čtyřiceti letech | Martin Vaněk | |
27. 9. 2004 | Stanislav Komárek se asi tvůrčím prozaikem nestane | Jan Čulík | |
26. 9. 2004 | Brudlý krampoblouch - soutěž literárních sborníků českých škol | ||
21. 9. 2004 | Čistý plamen lásky v Ostravě | ||
20. 9. 2004 | Divoké víno ještě po čtyřiceti letech | Ludvík Hess | |
17. 9. 2004 | Lékař, biolog a filozof holismu -- s otazníkem nad jeho pozůstalostí | Irena Zítková | |
15. 9. 2004 | Literatura se stala terčem mediální manipulace | Petr Bílek | |
14. 9. 2004 | Přírůstky do památníku | Zdena Bratršovská, František Hrdlička | |
13. 9. 2004 | V zámku a v podzámčí | Zdena Bratršovská |
Sociální vědy aplikované do života | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 10. 2004 | Kouzlo nechtěného... | Ladislav Žák | |
30. 9. 2004 | Když sociolog nerozumí věcem kolem sebe | Ivo Bystřičan | |
29. 9. 2004 | Média a počítače mají zásadní vliv na myšlení, postoje názory, hodnoty, estetiku a životní styl | Petr Sak | |
14. 7. 2004 | Vzdělání jako nástroj individuálního prospěchu? | Bohumil Kartous | |
21. 5. 2004 | Mládež na křižovatce: Životní cíle, životní problémy a životní dráha | Petr Sak, Karolína Kolesárová-Saková | |
15. 12. 2003 | Konečným cílem PR je důvěra | Zdeněk Verner | |
24. 3. 2003 | Faktory ovlivňující a posilující mír | Petr Sak | |
6. 1. 2003 | Přesný součet nepřesných čísel | Štěpán Kotrba | |
5. 6. 2002 | 8. Politika v nejisté společnosti | Jan Keller |
Sociální stát a kapitalismus - Praha 2004 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 10. 2004 | Rozpitvaná anatomie sociálního státu | ||
4. 10. 2004 | ČSSD a sociální stát: sociální demokracie ve vleku neoliberalismu | Rudolf Převrátil | |
4. 10. 2004 | Evropská levice musí mít odvahu vzdorovat ideologii soudobého kapitalismu | René Revol | |
4. 10. 2004 | Sociální stát a zaměstnanecká participace | Zdeněk Hába | |
4. 10. 2004 | Zítřek sociálního státu v globalizovaném světě | Miloš Pick | |
4. 10. 2004 | Krize sociálního státu a globalizace | Jan Keller | |
4. 10. 2004 | Vnímání sociálního státu v politice KSČM a v jejím voličském a členském zázemí | Josef Heller | |
1. 10. 2004 | Sociální stát a kapitalismus |
České sociální fórum - Praha 2004 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 9. 2004 | Lidská práva bez hranic | Jiří Dolejš | |
29. 9. 2004 | Proč je česká levice sto let za opicemi? | Ondřej Slačálek | |
29. 9. 2004 | Bez veřejného prostoru budou lidé pouze otroci a nikoliv občané | Štěpán Kotrba | |
29. 9. 2004 | Keller: Evropu čeká vlna neofašismu | ||
28. 9. 2004 | Sociální spravedlnost "není sen, ale možnost" | Štěpán Kotrba | |
28. 9. 2004 | V Praze se konalo České sociální fórum | ||
26. 9. 2004 | České sociální fórum začalo skromně, ale zřetelně - požadavkem na "jiný svět, který je možný" | Štěpán Kotrba | |
22. 9. 2004 | České sociální fórum v Praze |
Přesun brněnského nádraží - téma voleb | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 10. 2004 | Óda na jeden starostlivý a bdělý magistrát; taky rozpačité rekviem za problémové, z módy vyšlé a nadto památkově chráněné nádraží | Miloš Dokulil | |
1. 10. 2004 | Ať o odsunu rozhodnou ti, kdo se budou přesouvat | František Marčík | |
30. 9. 2004 | Brněnské podivnosti | Jan Lipšanský | |
29. 9. 2004 | Vůdcovský mindrák Karla Kobosila | Radek Batelka | |
29. 9. 2004 | Nesouhlasím s vámi, ale... | Pavel Urban | |
29. 9. 2004 | Vlakové nádraží patří do centra Brna i kraje | Jiří Löw | |
29. 9. 2004 | Jde o "totalitní atak" na přesun nádraží? | ||
27. 9. 2004 | Smrkovského argumenty a pseudoproblémy zamindrákovaných "strážců veřejného blaha" jsou opět na stole | Karel Kobosil | |
24. 9. 2004 | Nádraží u Svratky aneb Utopené miliardy | Josef Ludvík |
Bush versus Kerry: volby 2004 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 10. 2004 | Vyhraje prezidentské volby Kerry nebo Bush? | ||
23. 9. 2004 | Měli bychom mít také právo hlasovat v amerických volbách | ||
8. 9. 2004 | Na George Bushe útočí jen snobové | ||
8. 9. 2004 | Bush versus Kerry: příliš malé rozdíly | Oskar Krejčí | |
30. 8. 2004 | "Bush vyhraje, protože jeho tým účinně používá pomluvy" | ||
26. 8. 2004 | Jsou dnes Američané daleko konzervativnější než dříve? | ||
10. 8. 2004 | John Kerry sa začína vyfarbovať | Adrian Peter Pressburg | |
6. 8. 2004 | Kerry nepotrebuje alebo nechce protivojnových aktivistov | ||
3. 8. 2004 | Zprávy na TV Nova: Potvrzení existence paralelních světů | Bohumil Kartous | |
2. 8. 2004 | John Kerry potvrdil svoji šanci stát se americkým prezidentem | Radek Vogl |
Asymetrická válka a to, co nazýváme terorismem | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 9. 2004 | Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást | Milan Valach | |
20. 9. 2004 | Je nutné udělat z muslimů Evropany | Bohumil Kartous | |
20. 9. 2004 | Otevřít oči, nebo je vyškrábat? | Ondřej Slačálek | |
20. 9. 2004 | Čečenský problém | Daniel Šmihula | |
13. 9. 2004 | Filozofové v jeskyni | Pavel Urban | |
9. 9. 2004 | Beslan: Příběh bratrů Kulajevů | ||
8. 9. 2004 | Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu | ||
8. 9. 2004 | Rusové demonstrovali proti terorismu | ||
8. 9. 2004 | Rusko: V boji proti terorismu nemá volbu nikdo | Oskar Krejčí | |
7. 9. 2004 | Nechte maličkých přijíti ke mně | Václav Dušek |
Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 9. 2004 | Žvástat lze i o plynových komorách... | Karel Dolejší | |
21. 9. 2004 | Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást | Milan Valach | |
21. 9. 2004 | "Rusko není schopno samo řešit situaci v Čečensku" | ||
20. 9. 2004 | Otevřít oči, nebo je vyškrábat? | Ondřej Slačálek | |
20. 9. 2004 | Je možné pochopit, proč Bůh dopouští, aby trpěly nevinné děti? | Ondřej Chrást | |
20. 9. 2004 | Askar Akajev sa ešte nerozhodol | ||
9. 9. 2004 | Jak američtí neokonzervativci manipulují čečenskou válkou ve svůj prospěch proti Rusku | ||
9. 9. 2004 | Beslan: Příběh bratrů Kulajevů | ||
8. 9. 2004 | Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu | ||
8. 9. 2004 | Rusové demonstrovali proti terorismu |
Klecová lůžka | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 9. 2004 | Česká psychiatrie v klecovém lůžku finančního nedostatku | Petr Záras | |
21. 7. 2004 | Jak stát dělá překážky i dětem postižených rodičů | Jan Paul | |
21. 7. 2004 | Stát, sociální ústavy a iniciativa jednotlivce | Jan Čulík | |
20. 7. 2004 | Český systém ústavní a sociální péče se musí změnit | Jan Čulík | |
20. 7. 2004 | Pacienti v klecích mají být po protestu Rowlingové propuštěni | ||
19. 7. 2004 | Jak stát dělá překážky rodičům postižených dětí | Martina Dostálová | |
17. 7. 2004 | Proč je dobré zrušit klece | Bohumil Kartous | |
16. 7. 2004 | Mezinárodní lidskoprávní organizace kritizují Václava Klause | ||
15. 7. 2004 | Václav Klaus: "Ať si imperialisté zuří..." | Jan Čulík | |
15. 7. 2004 | "Podivín", který se stará o své invalidní dítě | Martina Dostálová |
Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 10. 2004 | Mysli globálně, jednej lokálně | Štěpán Kotrba | |
4. 10. 2004 | ČSSD a sociální stát: sociální demokracie ve vleku neoliberalismu | Rudolf Převrátil | |
4. 10. 2004 | Zítřek sociálního státu v globalizovaném světě | Miloš Pick | |
23. 9. 2004 | Miloš Zeman: "ČSSD bude úspěšná jen tehdy, bude-li vedena úspěšnými" | ||
20. 9. 2004 | Jak se novinář stane "nepřítelem strany" | Štěpán Kotrba | |
20. 9. 2004 | Posměch zvyšuje oblibu | ||
19. 9. 2004 | Gross nepodepsal zápis ze schůzky se Stanislavem Pencem | ||
16. 9. 2004 | Václav Žák: Nezapomínejme, že John Bok kandidoval za ODS | ||
14. 9. 2004 | John Bok: "Držím hladovku, protože Gross posiluje policejní stát" | Jan Čulík | |
13. 9. 2004 | Co se snaží sdělit Grossovy reklamní slogany? | Ivo Bystřičan |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 9. 2004 | Hřebejk filmy točit umí | Jaroslav Krupka | |
17. 9. 2004 | "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" | Jan Čulík | |
9. 8. 2004 | LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení | Ondřej Čapek | |
9. 8. 2004 | Co dluží česká kultura komunismu | Milan Černý | |
5. 8. 2004 | Několik poznámek na téma LÁSKA | Igor Chaun | |
5. 8. 2004 | O filmové klasice: stačilo by uvolnit autorská práva | ||
4. 8. 2004 | České klasické filmy by měl na DVD vydávat stát prostřednictvím Národního filmového archivu | ||
3. 8. 2004 | Otakar Vávra: Umělec s malým u | Milan Černý | |
3. 8. 2004 | O tvůrčí integritě v dobách útlaku | Jan Čulík | |
3. 8. 2004 | Morální integrita patnácti milionů lidí, kteří jen žili své životy | Štěpán Kotrba |
Americký dokumentarista Michael Moore | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
15. 9. 2004 | Fahrenheit 9/11: Která část vašeho těla je nejošklivější? | Tomáš Tetiva | |
13. 9. 2004 | Pražská premiéra filmu Fahrenheit 9/11 se proměnila ve spor mezi dvěma ideologicky zaťatými tábory | Jindřich Lacina | |
31. 8. 2004 | Michael Moore získal na Republikánském sjezdu další reklamu pro svůj film | ||
24. 8. 2004 | Fahrenheit 9/11: Neobyčejně významný historický počin | ||
18. 8. 2004 | Fahrenheit 9/11 vyvolává kontroverzi v arabském světě | ||
14. 8. 2004 | Moore zveřejnil důkazy pro všechna svá tvrzení ve filmu Fahrenheit 9/11 | ||
13. 8. 2004 | Rozumím, proč Fahrenheit 9/11 dostal hlavní cenu v Cannes | Jan Čulík | |
13. 8. 2004 | O Michaelu Moorovi: Souhlasím | ||
13. 8. 2004 | Michael Moore zveřejnil záběry, kde nový šéf CIA konstatuje, že je pro tuto funkci nevhodný | ||
12. 8. 2004 | Iráčtí vzbouřenci nejsou bojovníky za svobodu |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 10. 2004 | Guantánamo "nezabránilo teroristickým útokům" | ||
1. 10. 2004 | "Dopis 100" | ||
28. 9. 2004 | Zpravodajství iráckého odboje za dny 13. - 17. září 2004 | ||
27. 9. 2004 | "Tony Blair to myslí upřímně" | ||
26. 9. 2004 | "Lítostivý" Blair požaduje jednotu tváří v tvář irácké teroristické hrozbě | ||
24. 9. 2004 | Tažení současné vlády USA proti terorismu se zadrhává | Jozef Bohumil Ftorek | |
24. 9. 2004 | Delegace britských muslimů se pokusí v Bagdádu zachránit Kennethe Bigleyho | ||
23. 9. 2004 | Proč se stále nepočítají civilní mrtví v Iráku? | ||
23. 9. 2004 | Chaos při "jednání" s iráckými únosci? | ||
22. 9. 2004 | John Keegan: Útok na Irák byl správný |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 10. 2004 | Blairova vláda nutí univerzity, aby dávaly přednost uchazečům se slabšími studijními předpoklady | ||
27. 9. 2004 | Proč v českém školství už deset let selhává management jakosti? | Ivo V. Fencl | |
24. 9. 2004 | Jeďte studovat do Oxfordu! | Jan Čulík | |
23. 9. 2004 | Poslušně hlásím, pane lajtnant... -- cíl výchovy? | Boris Cvek | |
14. 9. 2004 | S kůží na trh | Ivo Bystřičan | |
31. 8. 2004 | V Brně vzniká Univerzita obrany | Jaroslav Hlaváček | |
24. 8. 2004 | Vládní sliby ve školství | Ondřej Hausenblas | |
5. 8. 2004 | Povinná maturita z matematiky - první krok k oživení společnosti? | ||
4. 8. 2004 | Proč povinnou maturitu z matematiky? | ||
2. 8. 2004 | Jak britské univerzity začínají "prodávat" slabým studentům univerzitní tituly |
Evropská unie | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 9. 2004 | Problém čiernych pasažierov | Matúš Holý | |
6. 8. 2004 | Odmietnutie TEJTO ústavy | Radovan Geist | |
24. 7. 2004 | Za "tvrdou práci" bude mít eurokomisař plat 600 000 Kč měsíčně | ||
23. 7. 2004 | Špidla bude "vykopnut nahoru"? | ||
23. 7. 2004 | Zdiskreditovaný spojenec Tonyho Blaira nominován na komisaře EU | ||
22. 7. 2004 | Co po washingtonském konsensu? | Miloš Pick, Jaroslav Ungerman | |
13. 7. 2004 | Evropský soudní dvůr zrušil rozhodnutí ministrů financí | ||
8. 7. 2004 | Giscardova ústava nedává naději | ||
7. 7. 2004 | Demontáž sociálneho modelu Európy? | Ľubomír Tokár |