Podle precedentů usuzovat na výsledky nadcházejících amerických prezidentských voleb nelze, míní Gary Younge v listu Guardian:

Ten, kdo sleduje vývoj veřejných financí a hlavně diskuse o jejich reformě, si musí všimnout, že vládní koalice je jakoby stále více ochrnutá strachem z neschopnosti překročit svůj vlastní stín. Ví, že se veřejné finance vyvíjejí směrem, který nemůže skončit dobře, ale stejně tak ví o svých "genetických" mezích, které jí brání odhodlat se k nějakému zásadnímu řešení. Tuší totiž, nebo si je už skoro jistá, že skutečná reforma veřejných financí by musela nést znaky, které by ji kvalifikovaly jako pravicovou. Je velká škoda, že nedávná vládní krize nebyla využita k předčasným volbám.Takto budeme muset na zásadní řešení čekat přinejmenším ještě dva roky.

Text byl původně napsaný pro Hospodářské noviny. HN přes původní zájem text odmítly uveřejnit - dle autora - "z volebních důvodů". Britské listy nevidí ve zveřejnění textu problém. Popularita bývalého poslance ČNR a ministra Tomáše Ježka, jednoho z otců kupónové privatizace, je tak velká, že mu jeden článek prospět nemůže...

Nic než pravdu, že? Pravda přece vítězí, není-liž pravda? Jenže s pravdou se nesetkáváme přímo nějak ve světě věcí, nýbrž --- pokud s ní už máme tu čest --- je vlastností našich výroků. Není-li výrok pravdivý, raději hned řekneme, že jde o "lež". Mezi námi lidmi vzniká nejednou otázka, jak se pravdy dopídit, a snad ještě naléhavěji toužíme po tom, jak ji účinně testovat.

Motto:

O dokonalom zločine sa už popísalo v odbornej kriminalistickej literatúre i v detektívkach toľko, že sa zdá akoby už bolo toto téma úplne vyčerpané a nebolo k nemu možné dodať nič nové a zmysluplné. Skorumpovaný slovenský parlament však tieto názory vyvrátil. Schválil totiž nedávno sériu šiestich zdravotníckych zákonov z dielne ministra zdravotníctva Zajaca, nominanta strany Aliancia nového občana, v minulosti lekára urológa a po prevrate v roku 1989 obchodníka s liekmi, podľa ktorých sa musia všetky verejnoprávne zdravotné poisťovne do šiestich mesiacov po účinnosti príslušného zákona, povinne pretransformovať na akciové spoločnosti.

Když jsem před několika dny hledal na internetu, jaké hmotnosti dosahuje jelen, narazil jsem na elektronickou podobu mysliveckého časopisu Myslivost / Stráž myslivosti. Po dopsání jsem našel novou adresu časopisu Myslivost. Tento časopis vydává Českomoravská myslivecká jednota. Po přečtení několika článků jsem dospěl k názoru, že na tuto kuriózní sondu do hlubin myslivcovy duše stojí za to upozornit. Přináší totiž bezelstný důkaz o tom, jak přinejmenším část (můj optimismus je, přiznávám, neupřímný) myslivců nahlíží na vztah člověka a zvířete ve volné krajině skrze svůj potlačovaný sklon k brutalitě, jemuž se sentimentálně přezdívá lovecký instinkt.

Program Evropské unie pro podporu podnikání a konkurenceschopnosti podniků v letech 2006 - 2010

Zaměstnanecká participace je podle názoru EFES v zemích Evropské unie na rozdíl zejména od USA a Austrálie značně podceňována. Např. v USA bylo v roce 1998 10% amerických zaměstnanců držiteli akcií svých podniků, což představovalo 10% podnikového kapitálu. Navíc jak demokratická tak republikánská strana v uvedeném roce požadovaly, aby účast zaměstnanců dosáhla během 10 let 25%. Důvodem této podpory bylo přijetí názoru, že zaměstnanecká participace je zdrojem více než 1% ročního růstu hrubého domácího produktu. Poslední údaje ukazují, že dnes se týká zaměstnanecká participace 23,3% podniků všech velikostí v USA.

Nadpis je barokní. Text samozřejmě nechce nikoho a nic ironizovat. Autor chce nejdřív bez emocí a na obecné úrovni přiblížit některé závažné rysy případu, který je v dramatickém přesahu vůči hospodárnosti, občanské slušnosti, ba navíc i vůči krotkým představám o demokracii. Nechci se zatím odvolávat na to, že privilegovaně předkládané řešení (zřejmě nemalého problému) může být ne zrovna optimální. Až následně zakotvíme v tom Brně, které ještě před osmdesáti lety Karel Čapek přirovnával k mladé dívčině...

Vláda Stanislava Grosse začala svou existenci dramaticky - tancem na mrtvolách bývalých premiérů. Doposud dramaticky pokračovala - tancem na polomrtvé opozici a nejspíše i dramaticky skončí. Jako bezdomovci na periferii světa. Nový premiér nejdříve řekl, že sestaví vládu novou, nakonec ji modernizoval způsobem, pro českou sociální demokracii roku 2004 typickým. Liberalizací a deregulací. Namísto garance rozšíření veřejných statků, veřejného prostoru a veřejných služeb jako záruky sociální koheze společnosti prosazuje jejich privatizaci. Ve snaze hasit počínající oheň benzínem. Prognóza je horší než realita. Hóřííí!

Vláda Stanislava Grosse TÉMA BL

Zdá se vám titulek tohoto článku absurdní nebo nemístný? Aby nebyl. Saddám Husajn je naživu a blahořečen být nemůže... Navíc je muslim, což je snad ještě podstatnější důvod. Jenže se bojím, že zde podstatné odlišnosti mezi ním a čerstvě blahoslaveným císařem Karlem končí. Saddám i Karel vedli válku a říkali, že chtějí mír. Saddám i Karel za sebou mají miliony mrtvých (a Karel jako významný podílník na první světové válce víc než Saddám). Saddám i Karel vládli proti vůli mnoha "svých" poddaných a rozhodně se na tuto vůli nikdy řádně neptali.

Korupce a její mírnější forma klientelismus jsou trvalým problémem všech společností. Česká republika není výjimkou, v různých indexech korupce se pravidelně umísťuje na zadních pozicích v blízkosti např. Běloruska. Korupce nezasahuje jen politiku, bují i ve zdravotnictví či v soukromé sféře. Média a veřejnost přirozeně nejvíce popuzuje v horních patrech politiky. Nedávná nařčení představitelů ODS z korupce, ať už jde o spolupracovníky předsedy ODS či o regionální politiky, např. z Kladna či Brna, jdou již tradičně do ztracena.

Amnesty International požaduje vyváženou politiku EU v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečí

EU by měla více dbát na lidskoprávní rozměr své politiky, žádá Amnesty International. V reakci na aktuální situaci AI vypracovala soubor politických doporučení, která se soustředí na dodržování lidských práv v oblasti azylu, migrace a soudní a policejní spolupráce v rámci EU.

Informace o nedělním úspěšném zátahu francouzské policie proti struktuře a zázemí teroristické organizace ETA v jižní Francii si zaslouží větší pozornost než rámec agenturní zprávy. Hlasité "Olé!" pro koordinovanou spolupráci španělských a francouzských policejních sil, které - je-li informace ověřená a pravdivá - mohou být na nejlepší cestě jak se s ETA definitivně vypořádat.

Obrátil se na mne jako na představitele parlamentní strany občan. Trápil ho policejní zásah proti letošnímu CzechTeku 2004 a hledal dokonce paralelu ve vztahu nacistů k černé hudbě. Takový názor je myslím velmi nadnesený i když policejní rozhánění podobných akcí je hloupé a nic neřešící (represe dopadne i na nevinné lidi, kteří přišli jen za zábavou nebo vyjádřit svůj alternativní pohled na svět). Co ale považuji za podstatné, je to, že se zamýšlel nad tím, jak řešit pořádání podobných freeparties do budoucnosti.

DIY, techno a festivaly CzechTek TÉMA BL

Četla jsem diskusi o českých médiích. Ve zlepšení nevěřím, píše Marie Lipoldová. Myslím, že ČRo 6 je v diskusích o něco lepší než česká BBC, protože alespoň občas pozvou do studia lidi, kteří mají odlišné názory. Ale většinou se z éteru neozývají diskuse, nýbrž kázání. Oni stále lidí jen vychovávají, takže si to někdy z klinického zájmu poslechnu, abych byla zpravena o názorech establishmentu. Většinou je vypínám, abych nudou neusnula.

Noviny jsem odhlásila, což má kladný vliv na moji vzdělanost, protože si teď místo nich čtu v dopravních prostředcích uměleckou literaturu.

V 6:30 zahájily americké síly vlnu razií a vpadaly do domů na různých místech bagdádského okrsku Karak, kde leží ulice Hajfa. Během razií bylo zajato 15 dětí od 6 do 10 let, z nichž nejmladší byl žákem první třídy základní školy. Farúq, Bikr, Ahmad, Muhammad, Salmán, Hajtham a Husajn, všichni z rodin Mušáhada, Džábbúr a 'Ání, byli prohlášeni za zločince, okupanti jim svázali ruce a na hlavy navzdory jejich křiku natáhli plastikové sáčky. Důstojník tzv. nové irácké armády uhodil jedno z dětí do tváře a pak jím prudce mrštil o zem. Děti byly dopraveny do amerického vězení na základně Muthanna. Jednou z otázek, které jim tam kladli vyšetřovatelé, bylo: "Znáš někoho, kdo patří k odporu?" Chlapci odpovídali záporně, vyšetřovatel jim plivl do tváře a každého prudce strčil ke dveřím, ačkoli chlapci zoufale plakali. Znovu jim na hlavy strčili plastikové sáčky a svázali jim ruce.
Rodiče zajatých dětí se prostřednictvím webové stránky Mafkarat al-Islam obrátili na mezinárodní humanitární organizace, aby se ujaly věci jejich dětí a přinutili okupační velení k jejich propuštění.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

vystoupení účastníků a diskuze na konferenci "Sociální stát a kapitalismus", Praha, 2.10. 2004

Jelikož všichni přednášející neměli své příspěvky připravené v písemné podobě a diskuze byla místy také velmi zajímavá, zveřejňujeme nejen texty těch přednášejících, kteří nám je zaslali, ale i úplný zvukový záznam z celé konference, včetně fotogalerií.

Sociální stát a kapitalismus - Praha 2004 TÉMA BL

Ke konci týdne navštívil Prahu předseda italské Strany komunistické obnovy - Partito della Rifondazione Comunista a předseda Strany evropské levice Fausto Bertinotti. Tématem jeho jednání byla integrace KSČM do evropské radikálně levicové struktury a překonání rozporů, které vznikly před časem v rozdílnosti pohledů SEL a KSČM na období stalinismu a které se stalo překážkou pro přijetí KSČM mezi evropskou levici. O této kontroverzi Britské listy informovaly v článku Milana Neuberta "Pro KSČM má "stalinismus" stále zásadní význam" . V neděli 3. 10. se setkal Bertinotti na separátních jednáních s Neubertem, předsedou SDS, která je zakládajícím členem SEL a předsedou KSČM Grebeníčkem. Jak přiznali oba účastníci diskuzí Britským listům, rozpory s českou stranou zmizely a nyní je technickou otázkou, kdy se KSČM stane členem SEL.

Vystoupení na konferenci "Sociální stát a kapitalismus", Praha, 2.10. 2004

Odpůrci sociálního státu hlásají, že v éře globalizace světa zanikají, nebo alespoň se podstatně omezují podmínky pro působení sociálního státu. Pokusím se proto hledat odpověď na otázku, zda a jak globalizace tyto podmínky mění. Omezím se zde na čtyři okruhy problémů. Za prvé, jaký vývoj se v éře globalizace projevuje v technice, v ekonomice, ve společnosti i v politice. Za druhé, jaké jsou důsledky tohoto vývoje. Za třetí, jaké jsou jeho příčiny. A za čtvrté, jaká jsou pozitivní východiska. Globalizace je obyčejně prezentována zejména neoliberály jako neodvratný důsledek informační a technické revoluce. Ukáži dále, že je to složitější.

Začnu technickými faktory globalizace, informační a technickou revolucí. Tady dochází skutečně k historicky ojedinělému technickému skoku.

Podklad k vystoupení na konferenci "Sociální stát a kapitalismus", Praha, 2.10. 2004

V průběhu dnešního semináře byla provedena komplexní analýza problémů sociálního státu z různých aspektů. Je velmi obtížné k této analýze něco přidat. V rámci posledního panelového bloku  zbývá snad už jen jeden aspekt (samozřejmě za situace, kdy nechceme přeměnit dnešní seminář v seminář ze sociální politiky  a přejít na výklad jednotlivých  bodů  programu parlamentních stran  a konkrétních problémů naplňování těchto bodů v sociální politice zmíněných stran). Tímto aspektem je, jak je otázka sociálního státu vnímána v jednotlivých rovinách vnitřní strukturace levicových stran -- v jejich funkcionářském aktivu, členské základně i širších vrstvách sympatizantů a voličů  a jaká stanoviska tedy příslušné strany zaujímají k sociálnímu státu a jeho případné reformě. Dovolte mi, abych se v dílčí odpovědi na tuto otázku zaměřil na KSČM.

Vystoupení na konferenci "Sociální stát a kapitalismus", Praha, 2.10. 2004

z francouzštiny přeložil Karel Košťál

Vzpomínám si na diskuse, které jsem mel o sociálním státu a o kapitalismu v Praze, po vítězství «sametové» «revoluce». Nebylo lehké najít před patnácti lety společný jazyk. Nikdo z nás tehdy nebyl schopen předvídat společenský vývoj po brutálním přechodu k tržnímu hospodářství. Ani my na Západě jsme nebyli schopni odhadnout, kam povede proces tržní, finanční a zbožní liberalizace kapitalismu západní Evropy. Trvalo nejméně deset let, než jsme si uvědomili, že kapitalismus směřuje k témuž cíli - jak na Západě, tak na Východě. Že naše ekonomiky, naše společnosti, směřují k modelu kapitalismu, který chce zničit základy sociálního státu, jak na Západě, tak na Východě.

Podklad k vystoupení na konferenci "Sociální stát a kapitalismus", Praha, 2.10. 2004

Krize sociálního státu je výsledkem souběhu několika procesů: flexibilizace trhu práce, rostoucí křehkost rodiny, proces stárnutí populace a doprovodné formy desolidarizace S každým z nich jednotlivě by se sociální stát zřejmě dokázal vypořádat. Ony se však sbíhají - a navíc v době, kdy globalizace snižuje vládám prostor k manévrování.

Výsledkem je, že ve stejné době, kdy poptávka po zajištění roste, dramaticky klesá možnost ji uspokojovat. Právě tento souběh rostoucí zranitelnosti populace a klesajících možností státu je zakrýván řečmi o tzv. modernizaci.

Vystoupení na konferenci "Sociální stát a kapitalismus", Praha, 2.10. 2004

Sociální stát je v současnosti podrobován tvrdé zkoušce. Je předmětem ideologické kritiky zprava: neoliberalismu vadí údajně přílišná míra sociálních jistot, poskytovaných obyvatelstvu, omezující možnosti kapitálu zacházet s najímanou pracovní silou jako s každým jiným zbožím. Stejně tak mu vadí výše daní, kterou sociální stát za tímto účelem vyžaduje. Sociální stát je předmětem ideologické kritiky i zleva, protože jeho idea nesahá ke kořenu problému: ponechává nedotčeny základy tradičního soukromovlastnického systému hospodaření, její prioritou zůstává i nadále hospodářský růst se ziskovou motivací. Může být právem nazvána koncepcí "sociálně udržitelného rozvoje", protože kritériem rozdělování národního důchodu není pro ni sociální spravedlnost, nýbrž potřeba udržet sociální klid a politickou stabilitu společnosti.

Vystoupení na konferenci "Sociální stát a kapitalismus", Praha, 2.10. 2004

Ve svých základních programových dokumentech, formulovaných koncem 90. let a přijatých orgány ČSSD v dubnu 2001 a lednu 2002, se strana výrazně přihlásila k humanistickým hodnotám. Podrobně je uvádějí "Východiska dlouhodobého programu", která zmiňují mimo jiné rovnost všech lidí v důstojnosti, svobodě a právech, solidaritu a sociální spravedlnost. V úvodních pasážích tohoto dokumentu se dokonce vyskytuje i slovo socialismus. Snad tato radikálnost byla důvodem, proč dostal jen název "Východiska" a byl XXX. sjezdem ČSSD pouze "projednán", nikoli schválen. Nicméně dokument dokázal přeložit zmíněné hodnoty do jazyka praktické politiky a jednoznačně se postavil za koncepci sociálního státu. Totéž lze říci také o pragmatičtěji formulovaném střednědobém programu ČSSD. Koncepce sociálního státu se odráží také v agitaci sociální demokracie před parlamentními volbami roku 2002.

Dalo se očekávat, že se Figuríny z výkladů setkají s odporem. Nebylo to žádné lichotivé čtení, ale Britské listy se naštěstí nemusejí podbízet, aby si zvýšily náklad nebo udržely standardní čtenost. Očekával jsem polemiku, ale reakce se omezily na výpověď o tom, že jsem dotyčné urazil. Omlouvat se nehodlám a navíc bych příště prosil o věcnost. Snažil jsem se zachytit určité dobové fenomény, které provázely českou společnost před revolucí i po ní.

Tento týden probíhá v letovisku Bournemouth výroční kongres britské Konzervativní strany, avšak s poněkud tragickým předznamenáním. Ve čtvrtečních doplňovacích volbách v anglickém Hartlepoolu (za Petera Mandelsona, labouristu, přítele a pravou ruku Tonyho Blaira, který se stává Komisařem EU), se kandidát britské Konzervativní strany umístil až na čtvrtém místě, dokonce i za novou, extremistickou euroskeptickou ministranou UK Independence Party.

Rozhlas BBC vysílal v neděli v poledne diskusi odborníků na téma: "Je toto už konec britské Konzervativní strany?"

Vyslýchání vězňů zadržovaných v americkém táboře v zálivu Guantánamo, jehož američtí vězeňští strážci jsou obviňováni z brutality a z mučení zadržovaných osob, nezabránilo jedinému teroristickému útoku, konstatoval vysoký výzvědný činitel z Pentagonu, který pracoval v rámci americké "války proti terorismu".

Plukovník Anthony Christino, který odešel do důchodu loni poté, co dvacet let pracoval pro americkou vojenskou rozvědku, zdůrazňuje, že prezident George W. Bush a ministr obrany Donald Rumsfeld "divoce přehánějí" výzvědný význam osob, zadržovaných v Guantánamu.

Pauline Neville-Jonesová, jedna z členů Rady BBC, která se kriticky vyjadřovala k tomu, jak informuje BBC o válce v Iráku a k aféře týkající se zbrojního odborníka Davida Kellyho, bude mít finanční prospěch z lukrativních vojenských kontraktů pro Irák, které realizuje její firma. Neville-Jonesová byla jednou z hlavních postav v loňském konfliktu mezi společností BBC a britskou vládou. Bývalý generální ředitel BBC Greg Dyke ji osobně obviňuje za to, že právě ona může za to, že byl donucen z BBC odejít.

Úřední dokument o konfiskaci šroubováků, jimiž se Jaroslav Hutka s kamarády chtěl pokusit odšroubovat řetěz kolem pomníku svatého Václava na Václavském náměstí v Praze.

"Nepřekážejí ti ty nový plomby při jídle?" ptal se mě kdesi daleko v Německu jeden český zubař. Já se cítil nejistě, neboť kromě toho, že jsem si zadarmo nechal opravit zuby, jsem se dal pozvat i na večeři a přespání. V duchu jsem to všechno zlostně sváděl na zaostalé holandské zdravotnictví, které mě znovu donutilo shánět si známé jen proto, abych měl přístup k základním potřebám, jako je kupříkladu ochrana zdraví.

Jaroslav Hutka včera rozeslal po internetu svůj v exilu "zakázaný" fejeton "Návštěva u zubaře" z roku 1981, který, poté, co ho odmítly publikovat tehdejší české exilové časopisy, vydal v roce 1989 ve své vlastním nákladem v Holandsku (a po pádu komunismu pak v Čechách) vydané knížce Požár v bazaru.

Slezský student pan Tomáš Gawron mě předběhl v reakci na nedávné příspěvky pánů Fabiana Golga a Bohumila Kartouse, ale není divu, nepatřím k těm nejmladším, takže mám delší reakční dobu. Za to patřím k těm šťastným, protože jsem opustil Československo v r. 1966, tedy ještě v době, kdy se lidé slušně oblékali a nepáchli - aspoň si nevzpomínám.

V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.