9. 9. 2004
Jak američtí neokonzervativci manipulují čečenskou válkou ve svůj prospěch proti RuskuPři bližším zkoumání se zjistí, že tuto údajnou "sílící vlnu kritiky" vůči Vladimíru Putinovi vytváří konkrétní skupina politiků v Rusku -- a jejich američtí stoupenci. Čelnými kritiky toho, jak si Putin poradil s krizí v Beslanu, jsou proameričtí politikové Boris Němcov a Vladimir Ryžkov -- muži, spojení s extremisticky neoliberálními tržními reformami, které zapůsobily tak ničivě na ruské hospodářství za vlády Západem milovaného Borise Jelcina - a moskevské centrum Carnegieho nadace. Toto moskevské centrum je financováno z newyorského ústředí Carnegieho nadace, - která působí v součinnosti s vojensko-politickou Rand Corporation, například při vypracovávání strategických dokumentů o pomocné roli Ruska při restrukturalizaci "širšího Blízkého východu". Američané budou nutit Rusy, aby vyjednávali s teroristy, což je politika, kterou Spojené státy všude jinde rezolutně odmítají. Ve středu 8. září vyšla v deníku Guardian tato analýza od Johna Laughlanda. Citujeme z ní hlavní myšlenky -- zejména proto, že manipulativní vliv americké politiky ve věci čečenské války se stejným způsobem projevoval i v českých médiích po mnoho let: |
V médiích se silně rozšířil názor, že je za tragické události v Severní Osetii jaksi nejvíce vinen prezident Putin. Na rozhlasové i televizní korespondenty v Beslanu se z vysílacích velínů naléhá, aby obviňovali Moskvu stejně silně jako čečenské teroristy. Vyšlo několik redakčních komentářů, podle nichž máme chápat (jak napsal Sunday Times) "hlubinné příčiny" čečenského terorismu (většinou to má být ruské autoritářství) a široce užívaný výraz slova "vzbouřenci" pro lidi, kteří střílejí děti, se zdá být pozoruhodnou tolerancí tváří v tváří extremní brutalitě. Při bližším zkoumání se zjistí, že tuto údajnou "sílící vlnu kritiky" vytváří konkrétní skupina politiků v Rusku -- a jejich američtí stoupenci. Čelnými kritiky toho, jak si Putin poradil s krizí v Beslanu, jsou proameričtí politikové Boris Němcov a Vladimir Ryžkov -- muži, spojení s extremisticky neoliberálními tržními reformami, které zapůsobily tak ničivě na ruské hospodářství za vlády Západem milovaného Borise Jelcina - a moskevské centrum Carnegieho nadace. Toto moskevské centrum je financováno z newyorského ústředí Carnegieho nadace, - která působí v součinnosti s vojensko-politickou Rand Corporation, například při vypracovávání strategických dokumentů o pomocné roli Ruska při restrukturalizaci "širšího Blízkého východu". V posledních dnech je toto centrum často citováno v médiích, kde opakovaně obviňuje Putina z čečenských zvěrstev. Toto centrum se také v minulých měsících intenzivně snažilo argumentovat proti tvrzením Moskvy, že mezi Čečenci a al Kajdou existuje spojení. Moskevské centrum Carnegieho nadace šíří v podstatě tutéž politickou linii, jakou vyjadřují sami čečenští vedoucí představitelé, jako Ahmed Zakajev, čečenský emigrant v Londýně. Mezi jiné významné postavy, kteří využívají čečenské rebelie jako hole na bití Putina, patří Boris Berezovskij, ruský oligarcha, který, stejně jako Zakajev, dostal v Británii politický azyl, i když ho ruské úřady stíhají za četné trestné činy. Moskva opakovaně obviňovala Berezovského, že čečenské vzbouřence financuje. Západní média také nyní šíří názor, že ruská televize neposkytla o beslanské krizi dostatečné informace, zatímco západní televizní stanice vysílaly živě. Ale já jsem minulý týden při sledování ruské televize a CNN získal přesně opačný dojem: ruská televize měla daleko lepší informace i záběry z Beslanu než jejich západní konkurenti, píše autor. Tvrdý postoj vůči Putinovi je zřejmě důsledkem skutečnosti, že v Americe prosazuje kauzu Čečenců Americký výbor pro mír v Čečně. Jejími členy je celá řada samozvaných "významných amerických osobností", kteří jsou vysoce prominentními neokonzervativci, podporujícími tak nadšeně "válku proti terorismu". Členy této organizace jsou Richard Perle, nechvalně známý poradce Pentagonu, Elliott Abrams, proslulý z aféry Írán-contra, Kenneth Adelman, bývalý americký velvyslanec v OSN, který naléhal na provedení invaze do Iráku a zdůrazňoval, "že to bude hračka", Midge Decter, životopisec Donalda Rumsfelda a ředitel pravicové Heritage Foundation, Frank Gaffney z miliaristického Centra pro bezpečnostní politiku; Bruce Jackson, bývalý důstojník americké vojenské rozvědky a kdysi i náměstek ředitele zbrojovky Lockheed Martin, nyní předseda amerického výboru pro NATO, Michal Ledeen z Ústavu pro americké podnikání, bývalý obdivovatel italského fašismu a nyní čelný stoupenec změny režimu v Íránu, a James Woolsey, bývalý ředitel CIA, který je hlavním stoupencem plánů George Bushe na restrukturalizaci muslimského světa tak, aby to vyhovovalo Spojeným státům. Americký výbor pro mír v Čečně se snaží po světě rozšiřovat představu, že čečenské vzbouření je důkazem toho, jak nedemokratické je Putinovo Rusko, a snaží se vytvářet pdoporu pro kauzu Čečenců zdůrazňováním vážnosti porušování lidských práv v této miniaturní kavkazské republice. Americký výbor pro mír v Čečně srovnává krizi v Čečensku s ostatními módními "muslimskými" kauzami, s Bosnou a s Kosovem, a snaží se vytvořit dojem, že k míru v Čečensku může dojít pouze na základě mezinárodní intervence v Čečně. V srpnu tento výbor přivítal, že Spojené státy poskytly politický asyl a americký vládní grant Ilyasi Achmadovovi, ministru zahraničí v opoziční čečenské vládě. muži, kterého Moskva charakterizuje jako teroristu. Členové Amerického výboru pro mír v Čečně pocházejí z obou hlavních amerických politických stran a názor tohoto výboru je názorem americké vlády. I když Bílý dům odsoudil beslanskou krizi, jeho oficiálním názorem zůstává, že čečenský konflikt bude muset být vyřešen politicky. Podle člena tohoto výboru, Charlese Fairbankse z John Hopkins University, nyní vzroste tlak americké vlády na Moskvu, aby dosáhla politického a nikoliv vojenského řešení. Jinými slovy, Američané budou nutit Rusy, aby vyjednávali s teroristy, což je politika, kterou Spojené státy všude jinde rezolutně odmítají. V Rusku se už tvrdí, že čečenskou rebelii jaksi podporuje Západ a že účelem takovéto podpory je oslabit Rusko a vyhnat ho z Kavkazu. Čečenci podle zpráv využívají jako základny údolí Pankisi v sousední Gruzii -- což je země, která chce vstoupit do NATO, má nesmírně proamerickou vládu a Spojené státy tam mají už podstatnou vojenskou přítomnost. To jen podporuje takovéto spekulace. Bylo by obtížné získat důkazy takovéhoto západního angažmá, ale je snad překvapivé, že Rusové vznášejí takovéto otázky, vzhledem k tomu, že titíž lidé, kteří ve Washingtonu požadují tvrdé vojenské zásahy proti takzvaným teroristickým nepřátelům USA, zároveň požadují, aby Rusko před svými teroristy kapitulovalo, ptá se závěrem komentátor. Kompletní článek v angličtině ZDE |
Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
9. 9. 2004 | Jak američtí neokonzervativci manipulují čečenskou válkou ve svůj prospěch proti Rusku | ||
9. 9. 2004 | Beslan: Příběh bratrů Kulajevů | ||
8. 9. 2004 | Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu | ||
8. 9. 2004 | Rusové demonstrovali proti terorismu | ||
8. 9. 2004 | Rusko: V boji proti terorismu nemá volbu nikdo | Oskar Krejčí | |
7. 9. 2004 | Nechte maličkých přijíti ke mně | Václav Dušek | |
7. 9. 2004 | Mír v jeskyních a válka světa | Martin Škabraha | |
7. 9. 2004 | Naše typicky české priority | Miloš Dokulil | |
7. 9. 2004 | Ruská moc nemá v Čečensku co pohledávat | Darius Nosreti | |
7. 9. 2004 | Ruská novinářka prý byla "přiotrávena" | ||
7. 9. 2004 | Čečenští únosci: "Rusové zabíjejí naše děti, tak my zabijeme vaše" | ||
7. 9. 2004 | "Je možné zabít 42 000 dětí podle práva?" | ||
7. 9. 2004 | Proč došlo k tragédii v Beslanu | Michal Rusek | |
6. 9. 2004 | Rusko ostře odmítlo prohlášení EU o Beslanu | ||
4. 9. 2004 | Guardian: Špatně provedená operace zřejmě "musela skončit katastrofou" |