Tento téměř totalitní atak je bezesporu reakcí na dlouhodobou neschopnost vedení města komunikovat s veřejností a přiblížit jí projekt přestavby železničního uzlu včas, srozumitelně a s ohledem na koncepci trvale udržitelného rozvoje. Již při výstavbě současného nádraží před téměř dvěma stoletími odborníci věděli, že se jedná o provizórium, které nemůže do budoucna obstát. Celé generace architektů a urbanistů později přinášely náměty a projekty, které by svízelnou dopravní situaci a průjezd vlaky městem řešily. Není pravda, že radnice předkládá tento projekt jako nóvum, podobné jsou však argumenty, které ho negují. Již v šedesátých letech minulého století se brněnským občanům na mítinku vysmál tehdejší předseda federálního shromáždění soudruh Smrkovský, když zdůvodňoval, že potřebné dvě a půl miliardy nelze uvolnit a že by rád viděl vládu, která by takovýto šílený projekt schválila. A jsou tu opět stejné hlasy, vedené v podstatě ve stejném duchu, které chtějí projekt přestavby železničního uzlu uspat, nejlépe na celé další století.

Nechci se zabývat detailně ekonomickou a odbornou problematikou této akce při posouzení efektivnosti řešení přestavby uzlu, ale jako designér mohu garantovat, že projekt - ač przentován jako velkolepý, je v každém případě potřebný a správný. Má požadované parametry uživatelského komfortu na úrovni světového standardu. A navíc odpovídá duchu a vzmachu generací našich předků, kteří dokázali v klidném a idylickém prostředí pisáreckého údolí zbudovat stejně ambiciózní projekt brněnského výstaviště, z něhož my všichni, a tedy i ti bolestínští zastánci nehybnosti, profitujeme. Naši předci tehdy vsadili na budoucnost a my jsme jim za to dodnes vděčni. Udělali z provinčního města město evropského střihu. Naší povinností dnes je navázat na hodnotu takovýchto činů a nepřipustit v referendu variantu nihilismu a zápecnictví.

Brno je nemocné město, především proto, že o cokoliv se snaží jedna skupina, hned v zárodku druhá parta neguje. Máme více než patnáct let díru na náměstí Svobody, na jejíž zacelení bylo vypsáno několik architektonických soutěží. Vždy se našel někdo, kdo křičel víc nahlas a poslal celý projekt ke dnu. Důvodem může být skleněná věžička, v jiném případě "moc skleněná" fasáda, příště se určitě najde zase jiný pseudoproblém. Vždy je za tím neukojená ambice tu nezvolených, tu opozičních, tu zamindrákovaných samozvaných "strážců veřejného blaha".

Členové Rady a Zastupitelstva města Brna prošli řádnými demokratickými volbami a zvítězili v nich. Od roku 1989 je projekt přestavby železničního uzlu legálně "na stole" a prošel řadou oponentur, včetně toho, že tento záměr byl vládou schválen. Město má stabilní politické vedení a proto má nejen morální právo rozhodovat o osudu takto přijatých rozvojových koncepcí. Je to legální, legitimní a platí to všude ve vyspělém demokratickém světě.

Nebojím se referenda občanů, protože věřím v jejich soudnost. Hlavně občané ze severních částí Brna by měli projevit velkou míru solidarity s "jižany", kteří uskutečněním projektu získají to, co "seveřané" mají od nepaměti. Tedy stejnou kvalitu přístupu k centru. A zcela na okraj by mně zajímalo, kde a v kterých čtvrtích příznivci referenda bydlí.

Karel Kobosil je ředitelem Design centra ČR, a stal se kandidátem hnutí Nezávislí na senátora za Brno

Místní referendum

Místní referendum o otázce:

Pokud vás složitě formulovaná otázka mate, pak vězte, že kdo chce hlasovat pro nové nádraží na starém místě pak na hlasovacím lístku v referendu zvolí ANO. Kdo chce hlasovat pro přesun nádraží na nové místo pak na hlasovacím lístku v referendu zvolí NE.

Hlasovací lístky nebudou občanům roznášeny do schránek před konáním referenda, oprávněný občan obdrží hlasovací lístek od okrskové komise přímo v hlasovací místnosti. Hlasovací místnosti budou umístěny ve stejných objektech, ve kterých se konají běžné volby.

J. Myslivec: Kauza brněnské hlavní nádraží - Obecný přehled a historie ZDE

Přestavba železničního uzlu - ofic. stránky projektu ZDE

stránky občanské koalice Nádraží v centru ZDE