20. 9. 2004
Masakr v Beslanu a otázka vinyOtevřít oči, nebo je vyškrábat?Obsazení školy v osetském Beslanu a následný masakr šokoval světové veřejné mínění, které je už zvyklé na ledacos. Masakr dětí ale byl příliš šíleným obrázkem i pro ty nejotrlejší. Logickou otázkou je, kdo je něčím tak strašlivým vinen. Česká média se ji jala řešit -- a to po svém. |
Zatímco šéfredaktor MF Dnes Pavel Šafr se nám rozhodl "otevřít oči" a v aktualizovaném balení nám nabídnout mnohokrát zopakované pravdy o tom, jak je proti terorismu nutné bojovat, Jiří X. Doležal v Lidových novinách přišel s tvrdším kalibrem a naopak by nechal těm, kteří upozorňují na hlubší souvislosti rusko-čečenského konfliktu (v tomto případě Jaromíru Štětinovi) "vyškrábat oči." Naroveň jim lze postavit ještě Františka Nonnemana z nacionalistického a ultrapravičáckého serveru Altermedia, který píše, že "jednoznačným a jediným viníkem jsou bandité." Lze ale hodit vinu jen na čečenské "bandity" popřípadě "teroristy", eventuelně ještě na síť Al-Kajda? Nebo je situace složitější? Zodpovědnost čečenských teroristů a teroristek nikdo nepopírá a ostatně ani popřít nemůže. A nejde jen o ně. Jde o čečenskou elitu, která bojovala za nezávislost - aby pak s ruskými dotacemi vybudovala rigidní a krutý islámský stát a následně svými provokacemi (útok na Dagestán, teroristické útoky v Rusku) pomohla přinejmenším uspíšit jeho likvidaci ruskou armádou. Separatisté a separatistky už ztratili důvěru i většiny civilního obyvatelstva v samotném Čečensku, za jehož nezávislost se tak tvrdě a bez ohledu na oběti (zejména ty cizí) bijí. Masakr v Beslanu byl krutým vrcholem jejich násilné činnosti a nebyl zdaleka prvním porušením základních humanitárních tabu -- vzpomeňme na obsazení nemocnice během první čečenské války. Nelze přijmout jejich prostředky, mezi něž patří mafiánství, únosy a terorismus. Nelze přijmout ani jejich cíle -- stát, navíc v islámsky fundamentalistickém vydání. Spor není o tom, jestli jsou vinni. Spor je jen o tom, jestli jsou jedinými viníky. Válka má totiž jak známo dvě strany -- a nyní hrozí, že zločiny té jedné přispějí k ospravedlnění a posílení té druhé. Tou je v tomto případě ruský stát. Připomeňme si, že právě jeho expanze nahnala na sklonku osmnáctého století do té doby vlažně křesťanské Čečence do náruče islámu. Vzpomeňme alespoň stručně na použité metody -- v první polovině 19. století například likvidace úrody, aby obyvatelstvo umíralo hladem. Za Stalina následoval plošný přesun Čečenců do Asie. Přečtěte si knížku Anatolije Pristavkina Na hrudi obra obláček zlatý a pochopíte mnohé o tomto kusu Země. A připomeňme si i nedávnou historii. Jak ruská vojska v první válce o Čečensko sice nebyla schopná vyhrát, ale zato se jim bravurně vydařilo celou zemi rozvrátit. Jak byla rozpoutána druhá válka v Čečensku a bývalý pracovník sovětské tajné služby KGB Vladimír Putin si na ní udělal kariéru. Jak byly kvůli "územní celistvosti Ruské federace" pozabíjeny desetitisíce ne-li statisíce lidí. Je třeba mít na paměti, že ruská armáda zavraždila mnohem více čečenských dětí než čečenští teroristé těch ruských. Dělal to ale stát a navíc nešlo o takto jednorázovou a šokující akci. Svět to bral jako nutné zlo -- a to je také vina, kterou na beslanské tragédii máme my všichni. Kdo ví, kdyby byl zbytek světa schopen Čečencům a Čečenkám nějak účinně pomoci, třeba by se neobraceli k radikálnímu islamismu... Je tu ale ještě jeden aspekt -- tento útok, podobně jako předchozí čečenské akce, nehrály do karet čečenskému hnutí, které zdiskreditovaly (kdo dovolí vlastní stát vrahům dětí?). Pomohly ale jednomu člověku -- Vladimíru Putinovi. Je přitom dosti záhadné, jak mohl v době, kdy nebylo dokázáno ani že zaútočili Čečenci, tvrdit, že se jednalo o čečenskou akci naplánovanou Šamilem Basajevem a financovanou Al-Kajdou, a krátce po masakru zase prohlašovat, že mezi zabitými bylo deset arabských teroristů... Celé to připomíná morbidní vtip z trochu jiné epochy, v němž Brežněv gratuluje papežovi, že přežil atentát... a ono je půl hodiny před ním. Nemá ale cenu spekulovat, neexistují (a asi ani nemohou existovat) důkazy, že by byla ruská strana do něčeho tak nelidského namočena. Tak či tak masakru mohutně využívá k ospravedlňování své politiky. Putin se inspiroval reakcí George Bushe na 11. září a rovněž deklaroval své právo na násilí kdekoli ve světě ve jménu svých "bezpečnostních" zájmů. Svět se tak zdá se má proměnit v loviště několika velmocí. Jsme svědky situace, kdy vlády silných států nezastaví nejen lidská práva (těm se smály vždy) ale ani státní hranice (které jsou od Vestfálského míru v polovině 17. století přece jen většinou pokládány za jistou mez činnosti států). Bude potřeba podobná zkáza k jaké došlo během třicetileté války, aby se vlády alespoň trochu umoudřily? Anebo se konečně umoudří většina lidí a pošlou státy na smetiště dějin? Západní politici zatím Putinovi vyjadřují pochopení -- aby ne, váleční zločinci si mezi sebou rozumějí. A západní novináře je dnešní ruský car schopný pohotově usadit: "Jen si představte, že by se lidé, kteří střílejí děti do zad, dostali kdekoliv na naší planetě k moci. Představte si to a už nebudete mít žádné další otázky o naší politice v Čečensku." Zkusme použít tuto logiku a ne si představit, ale uvědomit, že v nejmocnějších státech světa jsou u moci lidé, kteří nechávají děti bombardovat. Myslím, že pak už nikdo nebude mít žádné otázky o anarchistické revoluci. Právě tomu, abychom si to jasně uvědomili, se snaží bránit velká média. Proto budou i nadále těm, kteří jsou ochotni šilhat v jednom naznačeném směru "otevírat oči", zatímco těm druhým se je budou snažit "vyškrábat"... |
Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 9. 2004 | Otevřít oči, nebo je vyškrábat? | Ondřej Slačálek | |
20. 9. 2004 | Je možné pochopit, proč Bůh dopouští, aby trpěly nevinné děti? | Ondřej Chrást | |
20. 9. 2004 | Askar Akajev sa ešte nerozhodol | ||
9. 9. 2004 | Jak američtí neokonzervativci manipulují čečenskou válkou ve svůj prospěch proti Rusku | ||
9. 9. 2004 | Beslan: Příběh bratrů Kulajevů | ||
8. 9. 2004 | Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu | ||
8. 9. 2004 | Rusové demonstrovali proti terorismu | ||
8. 9. 2004 | Rusko: V boji proti terorismu nemá volbu nikdo | Oskar Krejčí | |
7. 9. 2004 | Nechte maličkých přijíti ke mně | Václav Dušek | |
7. 9. 2004 | Mír v jeskyních a válka světa | Martin Škabraha | |
7. 9. 2004 | Naše typicky české priority | Miloš Dokulil | |
7. 9. 2004 | Ruská moc nemá v Čečensku co pohledávat | Darius Nosreti | |
7. 9. 2004 | Ruská novinářka prý byla "přiotrávena" | ||
7. 9. 2004 | Čečenští únosci: "Rusové zabíjejí naše děti, tak my zabijeme vaše" | ||
7. 9. 2004 | "Je možné zabít 42 000 dětí podle práva?" |
Asymetrická válka a to, co nazýváme terorismem | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 9. 2004 | Je nutné udělat z muslimů Evropany | Bohumil Kartous | |
20. 9. 2004 | Otevřít oči, nebo je vyškrábat? | Ondřej Slačálek | |
20. 9. 2004 | Čečenský problém | Daniel Šmihula | |
13. 9. 2004 | Filozofové v jeskyni | Pavel Urban | |
9. 9. 2004 | Beslan: Příběh bratrů Kulajevů | ||
8. 9. 2004 | Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu | ||
8. 9. 2004 | Rusové demonstrovali proti terorismu | ||
8. 9. 2004 | Rusko: V boji proti terorismu nemá volbu nikdo | Oskar Krejčí | |
7. 9. 2004 | Nechte maličkých přijíti ke mně | Václav Dušek | |
7. 9. 2004 | Mír v jeskyních a válka světa | Martin Škabraha | |
7. 9. 2004 | Naše typicky české priority | Miloš Dokulil | |
7. 9. 2004 | Ruská moc nemá v Čečensku co pohledávat | Darius Nosreti | |
7. 9. 2004 | Ruská novinářka prý byla "přiotrávena" | ||
7. 9. 2004 | Čečenští únosci: "Rusové zabíjejí naše děti, tak my zabijeme vaše" | ||
7. 9. 2004 | "Je možné zabít 42 000 dětí podle práva?" |