"Po naléhavých rozhovorech v OSN mezi britským ministrem zahraničí Jackem Strawem, americkým ministrem zahraničí Colinem Powellem a iráckým premiérem Ayadem Allawim jsme svědky prvních známek toho, že se krize ohledně rukojmích stává politickou krizí. Vyvstávají tvrdé otázky. Zaprvé: Je prozatímní irácká koalice skutečně jednotná? Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že bude žena propuštěna brzo, ale dr. Allawi řekl něco úplně jiného. A Američané také, které toto prohlášení překvapilo. A jsou to právě Američané, kteří zadržují tyto 'vězně vysoké hodnoty'.

Za druhé: vznikají snad rozpory mezi Bagdádem na jedné straně a Washingtonem a Londýnem na straně druhé, ohledně toho, zda je přípustné vyjednávat s teroristy. Irácká vláda potřebuje lidi ze Západu, aby jí pomáhali. Musí být zděšena, že tyto únosy přesvědčují západní instituce, aby Irák opustili, a to rychle. George Bush a Tony Blair tvrdí, že jsou absolutně proti vyjednávání s teroristy, avšak zároveň také tvrdí, že je irácká vláda suverénní. Mají tedy vůbec Bush a Blair možnost zakázat této irácké prozatímní vládě vyjednávat? Teroristům se sice nepodařilo přimět Británii a USA, aby se rozložily, ale podařilo se jim vytvořit trhliny a vyvolat vážné politické pochybnosti. A celkový zmatek jen vede k tomu, že situace rukojmího Bigleyho je ještě nebezpečnější."