3. 8. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Krtek a autíčko
3. 8. 2004

TOTALITA V NÁS?

Morální integrita patnácti milionů lidí, kteří jen žili své životy

Pokračující polemika s Janem Čulíkem "O tvůrčí integritě v dobách útlaku"

Jsem rád, že kdekdo interpretuje, jaké já vyznávám přesvědčení. Prozatím jsem si na definici svého přesvědčení vystačil vždy sám... Když by se Jan Čulík býval zeptal na to, o čem jsem přesvědčen, nemluvil bych zcela určitě o Vlastě Chramostové, možná ani o Janu Vávrovi či Věře Chytilové. I když...

Filmy, které Věra Chytilová natočila v dobách "totalitního útlaku" patří k tomu nejlepšímu, co natočila. Jsou svědectvím doby - její poetiky, pokřivení, humoru i tragičnosti - ale i možností, které tehdy režisérka měla.

Kultura, posuzovaná nikoliv svébytnými estetickými kritérii, ale morálkou dnešní doby, je kulturou odsouzenou předem ke službě ideologii. Ať té, nebo oné. Třebas ideologii Jana Čulíka. Čulík ve svém sloupku používá silná slova, když říká o umělcích tvořících své dílo uprostřed "totality"

Věděli, že nemohou tvořit svobodně, a jenom proto, aby se mohli v daném oboru (v tomto případě v kinematografii) realizovat, příjali úkol být hlásnou troubou režimu.

Nelze s ním souhlasit, neb je tento odsudek paušalizující a dehonestující řadu tvůrců. Sám sebe pak Čulík popírá, když tvrdí na jiném místě, že

To, že se autentická zkušenost někdy do určité míry kryje s fakty, která kdosi zneužívá jako propagandu, přece proboha nemůže znamenat, že budu tuto autentickou zkušenost popírat.

S tou druhou větou však souhlasím a podepisuji ji.

Majakovskij ve své poezii také věřil snu, ze kterého se posléze pro mnohé vyklubal zlý sen. Přesto nelze nevidět básníka Majakovského. Přesto Majakovského nelze ztotožňovat s jeho oleštěným bronzovým pomníkem v nadživotní velikosti, který z něj vytvořila sovětská propaganda.

Bondarčuk natočil také působivé, silné filmy - včetně Osudu člověka. "Film, na který se kdysi chodilo povinně a dnes bych ho rád viděl v televizi dobrovolně. Drama, které o válce vypovídá víc a upřímněji než deset tisíc hloupostí typu Pearl Harbour", hodnotí toto drama jeden z návštěvníků filmové databáze na internetu. Bondarčuk natočil i Mexiko v plamenech s Francem Nerem. Bondarčuk natočil i čtyřdílnou filmovou epopej Vojna a mír Lva Nikolajeviče Tolstého.

Fakt, že všichni neutekli na propagandou zidealizovaný Západ a poslední za sebou nezhasl, byl zázrak.

Fakt, že Československo reprezentoval film, knižní kultura, grafika a knižní ilustrace po celém světě, fakt, že Československo dalo možnost tvořit režiséru Kachyňovi, scénografu Svobodovi, sklářskému duu Libeňský-Brychtová, textiláku Kybalovi, skláři Šuhájkovi, krajkářce Wasserbauerové, sochaři Svobodovi, ilustrátorovi Trnkovi či stovkám dalších umělců, kteří dokázali proslavit českou kulturu svou tvorbou - to je autentická zkušenost moje.

Laterna Magica existuje. Libeňského skleněné plastiky kašlaly na to, jestli je na Hradě Husák nebo Havel a v Paláci kultury zpívá Gott nebo Hůlka. Kybalovu textilu bylo jedno, že také zdobil Štrougalovu vilu. Šuhájkovy foukané plastiky zdobily reprezentační interiéry bez ohledu na to, jestli v nich žrali humry "kapitalisté", či "komunisté". Krajkami Vlasty Wasserbauerové se zdobily princezny či královny stejně, jako normalizační televizní hlasatelky.

Pojarovy filmy, Trnkovy či Brdečkovy pohádky určovaly vkus dětem okresních tajemníků stejně, jako dětem disidentů. Nikdo z těchto tvůrců nebyl nucen ve své tvorbě podlehnout prostituci. A málokdo z nich podlehl. Studio Bratři v triku, ve kterém se animaci učila i žena Jana Čulíka, získalo stovky cen na mezinárodních festivalech a odneslo si Grand Prix nebo Hlavní ceny i z tak renomovaných kolbišť jakými jsou Berlín, Benátky, Chicago, Annecy, Hirošima, Tampere, Espinho, Cannes, Suttgart, Oberhausen, Locarno, Ottawa, San Sebastian, Gijon, Montreal a mnoha dalších. I v tom studiu, i jinde vždycky existovali lidé, kteří si osobní integritu zachovali a přesto tvořili, i když doba mnohdy jejich tvorbě nepřála a kdejaký primitiv jim chtěl říkat, co je "ideové" a co ne.

Tvořil i Gene Deitch... Tvořil i autor Zdeněk Miler. Krteček "v kalhotách s táákhle velkými kapsami" je také propagandou dělnické třídy, propagandou výstavby socialismu, apoteózou paneláků, nových felicií a tryskových letadel - pokud nepochopíme jeho humanistický náboj a romantickou, komorní poetiku... A že Krtečkovo autíčko připomíná kultovní růžový cadillac, to už ani ideologičtí tajemníci neovlivnili... Ani to, že je na klíček. Neporozumíme ničemu, pokud nepochopíme dětskou, hravou a ničím nespoutanou duši krtečka i jeho tvůrce. Neměla se socialistickým realismem nic, zhola nic společného, i když jinde než v socialistickém Československu bych si výrobu podobně nákladného animovaného seriálu pro děti nedokázal představit. Jak krtek ke kalhotkám přišel jsme se dozvěděli v roce 1957... Dodnes bylo natočeno - pokud se nepletu - 49 dílů.

Dnes ale máme úplnou, nefalšovanou a dospělou svobodu - původní české animované filmy už se tvoří jen sporadicky a Česká televize raději nakupuje v Hollywoodu "hity". Večerníčka nahradili Chip&Dale, želvy Ninja a další "demokratické" skvosty. A podobně je to i s jiným českým uměním, s jinou českou kulturou. Živoří. Nezaprodává svou integritu. Nikdo o ni už totiž nestojí.

                 
Obsah vydání       3. 8. 2004
2. 8. 2004 Hrůza, vraždění a alkohol
3. 8. 2004 Zprávy na TV Nova: Potvrzení existence paralelních světů Bohumil  Kartous
3. 8. 2004 Slavný americký filmař Albert Maysels: "Nepotřebuju Hollywood!" Petr  Šafařík
3. 8. 2004 Otakar Vávra: Umělec s malým u Milan  Černý
3. 8. 2004 Morální integrita patnácti milionů lidí, kteří jen žili své životy Štěpán  Kotrba
3. 8. 2004 Podivné machinace při povolování Lidlu v Rumburku
3. 8. 2004 O tvůrčí integritě v dobách útlaku Jan  Čulík
3. 8. 2004 Je etické udávat spoluobčany? Miloš  Kaláb
3. 8. 2004 I české školy "prodávají" tituly
3. 8. 2004 Západosúdánský Dárfúr, největší humanitární krize současnosti
3. 8. 2004 O kravách aneb kdo ubližuje dětem Marcel  Gotthard
2. 8. 2004 Homosexualita z pohľadu kresťana
2. 8. 2004 Efektívne členstvo Atilla  Ágh
2. 8. 2004 Zemanova lekcia slovenskej ľavici Jakub  Topol
2. 8. 2004 Sila korporácií
2. 8. 2004 Dierový štítok a presýpacie hodiny
2. 8. 2004 Ohlédnutí za Letní filmovou školou 2004 Jan  Čulík
30. 7. 2004 Monty Python Terry Gilliam: Všechny státy mají tendenci směřovat k totalitě Jan  Čulík
29. 7. 2004 Tom Stoppard: Ve svobodné společnosti musejí mít lidé právo hovořit neodpovědně Jan  Čulík
30. 7. 2004 Monty Python Terry Jones: Tony Blair by měl být postaven před soud jako válečný zločinec Jan  Čulík
3. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 25. - 28. července 2004
2. 8. 2004 Není otázka jako otázka Štěpán  Kotrba
2. 8. 2004 Státní maturita z matematiky: Prostě jen špatný nápad Jakub  Malinovský
2. 8. 2004 Fašismus v naší epoše Petr  Šafařík
2. 8. 2004 Úkolem ženy je čekat a poslouchat, míní Vatikán
2. 8. 2004 Non Plus Ultras: další neúspěšný pokus, který se snaží být filmem Jan  Čulík
2. 8. 2004 Foglarovi hoši, občanská společnost a malá ekologie Eduard  Vacek
31. 7. 2004 Gross: Varianta vlády, která je možná, i když není žádným zázrakem Štěpán  Kotrba
1. 8. 2004 Světová obchodní organizace: dohoda! Ludmila  Štěrbová
2. 8. 2004 Jak britské univerzity začínají "prodávat" slabým studentům univerzitní tituly
1. 7. 2004 Hospodaření OSBL za červen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Český film RSS 2.0      Historie >
3. 8. 2004 Otakar Vávra: Umělec s malým u Milan  Černý
3. 8. 2004 O tvůrčí integritě v dobách útlaku Jan  Čulík
3. 8. 2004 Morální integrita patnácti milionů lidí, kteří jen žili své životy Štěpán  Kotrba
2. 8. 2004 Non Plus Ultras: další neúspěšný pokus, který se snaží být filmem Jan  Čulík
2. 8. 2004 Ohlédnutí za Letní filmovou školou 2004 Jan  Čulík
2. 8. 2004 Fašismus v naší epoše Petr  Šafařík
30. 7. 2004 Škoda, že v České televizi nemůže Igor Chaun odvysílat celý svůj film Jan  Čulík
29. 7. 2004 Film Tatínek: Jan Svěrák oslavuje svého otce   
29. 7. 2004 Touha a Tři přání Jan  Čulík
29. 7. 2004 Irena Dousková: "Humor je způsob obrany proti agresivitě světa" Jan  Čulík
28. 7. 2004 Zadali si mladí stalinisté v Československu v padesátých letech? Jan  Čulík
28. 7. 2004 Jak si Hurvínek představuje válku... Štěpán  Kotrba
27. 7. 2004 Jedna ruka netleská a Velká voda Jan  Čulík
26. 7. 2004 Vojtěch Jasný: Dítě, dobrodruh a filmař Jan  Čulík
26. 7. 2004 Börkur Gunnarsson: Každé dílo je "cizí". Každá osoba je "cizinec" Jan  Čulík

Umělci, kultura a kolaborace? Za komunismu... RSS 2.0      Historie >
3. 8. 2004 Otakar Vávra: Umělec s malým u Milan  Černý
3. 8. 2004 O tvůrčí integritě v dobách útlaku Jan  Čulík
3. 8. 2004 Morální integrita patnácti milionů lidí, kteří jen žili své životy Štěpán  Kotrba
30. 7. 2004 "Ideologická klišé exilového literárního encyklopedisty" Jakub  Žytek
30. 7. 2004 Kdo to neprožil, nemůže tomu porozumět Štěpán  Kotrba
29. 7. 2004 Stereotypy a osobní zkušenost Štěpán  Kotrba
28. 7. 2004 Zadali si mladí stalinisté v Československu v padesátých letech? Jan  Čulík
28. 7. 2004 Jak si Hurvínek představuje válku... Štěpán  Kotrba
28. 7. 2004 Irena Dousková, dětství a normalizační komunismus Jan  Čulík