Micklethwait: Důkazem je, že ještě tak před čtyřiceti padesáti lety byl v Americe výraz "konzervativec" v podstatě nadávkou. Když byl Dwight Eisenhower obviněn, že je konzervativec, bránil se energicky: "Ne, jsem správně uvažujícím liberálem, jako všichni ostatní." V současnosti říká o sobě 40 procent Američanů, že jsou konzervativci, a jen 19 procent, že jsou liberálové. Tato velká pravicová populace je něčím, čemu Evropané nerozumějí, většinou proto, že ji nenavštěvují. Evropané navštěvují jen malou část Ameriky, mezi Los Angeles a New Yorkem. Tam je ta Amerika, která je soustředěna na kulturu. Na jihu vládne úplně jiná forma konzervatismu, než je konzervatismus, jaký máme v Evropě.

V Evropě se většinou usuzuje, zda je někdo konzervativec, podle jeho třídy a podle jeho platu. Ale při posledních prezidentských volbách v USA hlasovalo pro Bushe něco přes padesát procent lidí, kteří vydělávají více než 100 000 dolarů ročně. Avšak když zkoumáte, jak často Bushovi voliči chodí do kostela, pro Bushe hlasovalo téměř 80 procent všech bělošských Američanů, kteří chodí do kostela. Takže Republikánská strana, konzervativní strana v Americe je daleko více založena na kultuře než na třídě či výši platu.

Sunder Katwala: Myslím, že existují dvě Ameriky a konzervativní Amerika je jen jednou z nich. Proto je právě Amerika tak silně polarizována. Tyto prezidentské volby jsou nerozhodné a vypadá to v této chvíli, že John Kerry prohraje. Často se nám tvrdí, že pravice v Americe triumfovala. Tvrdilo se to, na konci první války v Perském zálivu, tvrdilo se to, když Newt Gingrich porazil Billa Clintona. Zvrátilo se to velmi rychle. A jedním z důvodů je ideologická podstata tohoto konzervativního projektu. Velmi lehce se stává příliš extremním, a pak následuje záporná reakce. Protože George Bush musí udržet velmi širokou politickou koalici. A původně byl zvolen na základě soucitného konzervatismu, z toho moc nezbylo, a tak se proti jeho politice vzmáhá odpor.

Micklethwait: Je pravda, že Bush to trochu přehnal. Uvidíte příští týden na Republikánském sjezdu, že se Bush bude chovat daleko umírněněji. Avšak politické změny v Americe jsou hlubší. Když srovnáte USA s jinými zeměmi -- nepopírám, že v Americe existuje spousta levicových míst -- Hollywood, Manhattan -- ale pohlédnete-li na ohnisko americké politiky, kde probíhá debata, ať už jde v podstatě o cokoliv, o to, jak rozsáhlá má být vláda, jaké mají být vězeňské tresty -- Amerika posílá pětkrát více lidí do vězení než Británie, a to Británie má nejpřísnější soudy v Evropě. Pohlédnete-li na otázky jako na nerovnost, morálku, potraty, ve všech těchto otázkách je Amerika nyní silně napravo než v jiných zemích.

Sunder Katwala: Amerika má také nejsilnější ekologické hnutí na světě. Velkým problémem pro Bushe je, že se snaží jet na dvou koních najednou. Jestli jeho náboženská podpora chce prosadit potraty, jak osloví Bush vzdělané ženy, které pro to hlasovat nebudou. Amerika je v mnoha ohledech výjimečná. Amerika má mnoho záruk, které garantují demokratičnost její vlády. Má nejliberálnější vládu na světě. Pravice je velmi silná, ale zároveň velmi riskuje, že to přežene. Je pravda, že v otázkách, jako je například trest smrti, je Amerika víc doprava než ostatní svět. Ale v otázkách, jako je zdravotnictví, ekonomika, skoro ve všem kromě Iráku a války proti terorismu Bush zaostává za domácím americkým veřejným míněním.

Micklethwait: John Kerry sice hovoří, že chce zavést trochu levicovější zdravotnictví. Bude to přesto stále ještě daleko pravicovější než cokoliv, co bychom akceptovali v Evropě. John Kerry klidně může vyhrát prezidentské volby. Jakýkoliv prezident, pokud vede špatnou válku a hospodářství je na tom špatně, volby může prohrát. Ale základní věc, které Evropané dobře nerozumějí, je, že i jestliže vyhraje prezident Kerry, on v žádném případě nepodepíše Kjótský protokol. Clinton je velmi dobrý příklad: ten přišel do prezidentského úřadu s přísliby, že zreformuje liberalismus, ale skončil jako svou podstatou konzervativní prezident. Bědoval, že se jen stal Eisenhowerem.