Vláda ČR, Ministerstvo dopravy, kraj i jiné subjekty přestavbu schválily, podporují a některé se zavázaly i k jisté finanční spoluúčasti. Slíbené finance však se týkají pouze brněnského železničního uzlu a ne ostatních investic na rozvoj a modernizaci Brna. Náměstek brněnského primátora a zástupce přiznávají, že rozhodujícím důvodem k přesunu nádraží až ke Svratce je snaha o vytvoření příznivých podmínek na zástavbu zanedbaných ploch jižně od centra mezi Renneskou, Plotní, Pražákovou, Horními Heršpicemi a Komárovem.

Důvody k přesunu nádraží nejsou technické ani finanční, neboť výstavba nového nádraží v centru i u Svratky je také podle posudků, které si nechalo vypracovat město, finančně rovnocenná a technicky proveditelná v plném rozsahu.

Někteří poslanci, "odborníci" a městští úředníci svůj postoj hájí tím, že jsou vázáni stávajícím rozhodnutím magistrátu. Údajně právě proto zveřejňují informace nepravdivé (například že není možné provést rekonstrukci nádraží v centru) a nevyvážené (zcela jednostranné).

Vyplývá z toho, že pokud po příštích obecních volbách, ale možná už i v důsledku referenda, dojde ke změně pokynů, naleznou argumenty i pro stanoviska opačná....

Pokud však předtím budou proinvestovány velké částky, bude se pokračovat i přesto, že celý projekt je nesmyslný a pro Brno škodlivý. Salámová metoda se už osvědčila u stavby některých dálnic i Temelína....

Zarážející je, že velmi velká část území, které chce brněnský magistrách zastavět, se nachází v záplavovém území. O tom se lze přesvědčit v pojišťovnách na programu Aquarius. V době klimatických změn a rostoucího rizika záplavových dešťů a následných povodní je podobné jednání "zodpovědných" otců města zcela nepochopitelné.

Magistrát města Brna má zatím jakési přísliby od ministerstva dopravy a jiných subjektů na poskytnutí investic v rozsahu cca 5 miliard. Oficiální výše nezbytně nutných investic je podle ministerstva cca 20 miliard a týká se pouze nákladů nutných k rekonstrukci brněnského železničního uzlu. Je šance využít i zdrojů EU, které však zatím nejsou jisté.

Spekulovat lze o tom, zda se skutečné celkové náklady včetně všech souvisejících investic vyšplhají na 30 nebo 50 miliard. Závisí to na tom, co se nakonec skutečně bude stavět a jak moc budou překročeny plánované náklady na všechny potřebné sítě, dostavbu i reorganizaci brněnské městské dopravy a výstavbu projektovaných nemovitostí...

Za jisté však lze považovat, že investice, které překročí náklady nezbytně nutné k rekonstrukci železnice (tedy oněch cca 20 mld.), bude muset hradit ze svého rozpočtu město.

V současnosti jsou plánovány příjmy rozpočtu města ve výši cca 8 mld. Kč a výdaje se pohybují kolem 11,5 mld. Každý rok se tedy zvyšuje zadlužení Brna o více než dvě miliardy.

Již brzo budou muset obyvatelé Brna tyto dluhy i s úroky splácet. Dojde k tomu v období, kdy stát bude finančně krvácet kvůli limitům souvisejícím s přijetím Eura a Brno bude zápolit se splácením dluhů, které dnes čerpá i bez závazků vynucených odsunem nádraží.

Nemilosrdnost bank je jistá, a proto nastane v Brně finanční kolaps, který bude možné řešit pouze prodejem městského majetku (státních bytů, lesů), zvyšováním ceny MHD, ...a hyperšetřením.

Viníky hazardérského plýtvání jsou především brněnští zastupitelé zvolení za ODS, kteří se snaží za každou cenu utratit co nejvíce miliard ze zadluženého městského rozpočtu.

Tito politici však neberou ohledy na budoucí potřeby města a chtějí je obětovat svým iluzím a vizím.

Městští úředníci šíří fámu, že stavět se má za peníze, které poskytne ministerstvo, EU a jiné subjekty. Mlčí se však o tom, že už loni došlo k obrovským škrtům v městském rozpočtu a kvůli přesunu nádraží se odkládají na "další roky" téměř všechny investice do školství, polikliniky Zahradníkova, hřbitovů v Řečkovicích a Líšni, rozvoje ZOO, Špilberku, kanalizačních sběračů, rekonstrukcí ulic, šaliny na Lesnou, ... Omezují se téměř veškeré městské investice mimo těch, které si vyžádá odsun hlavního vlakového nádraží, stavba fotbalového stadionu v Lužánkách a koncertního sálu Janáčkova kulturního centra. Proč se mají na úkor obyvatel a návštěvníků Brna stavět právě tyto tři megalomanské pomníky?

Místní referendum

Místní referendum o otázce:

Pokud vás složitě formulovaná otázka mate, pak vězte, že kdo chce hlasovat pro přesun nádraží na nové místo pak na hlasovacím lístku v referendu zvolí NE. Kdo chce hlasovat pro nové nádraží na starém místě pak na hlasovacím lístku v referendu zvolí ANO.

Hlasovací lístky nebudou občanům roznášeny do schránek před konáním referenda, oprávněný občan obdrží hlasovací lístek od okrskové komise přímo v hlasovací místnosti. Hlasovací místnosti budou umístěny ve stejných objektech, ve kterých se konají běžné volby.

J. Myslivec: Kauza brněnské hlavní nádraží - Obecný přehled a historie ZDE

Přestavba železničního uzlu - ofic. stránky projektu ZDE

stránky občanské koalice Nádraží v centru ZDE