Organizace na obranu lidských práv obviňují okupační mocnosti, že selhaly při svých povinnostech zaznamenávat počet iráckých civilních mrtvých. Vytvářejí tím prý dojem, že životy obyčejných iráckých civilistů mají menší hodnotu než životy zahraničních vojáků.

Neoficiální odhady počtu civilních mrtvých se silně různí - od 10 000 až k více než 37 000 osobám.

Ve vládních kruzích stále rezonuje názor, který vyjádřil americký generál Tommy Franks, když uvedl "my mrtvoly nepočítáme".

Americké i britské úřady se brání, že v chaosu povstání v dnešním Iráku nelze sestavovat statistiky. Irácké ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo vnitra se o shromažďování počtu mrtvých nyní pokoušejí, ale mají pro to jen minimální finanční zdroje.

Nejvíce se v mezinárodním tisku citují údaje britské organizace Iraq Body Count - Sčítání iráckých mrtvých, která funguje na základě minimálního rozpočtu a pro niž pracuje asi 20 univerzitních učitelů a mírových aktivistů. Ti sestavují počet mrtvých na základě zpráv ve sdělovacích prostředcích. Tato organizace konstatuje, že od invaze v březnu 2003 zemřelo 13 000 - 15 000 obyčejných Iráčanů.

IBC, jejímž mluvčím je profesor John Sloboda, požaduje, aby byla v Iráku vytvořena nezávislá komise, jejímž úkolem by bylo vypracovat co nejspolehlivější odhad počtu civilních mrtvých. Komise by také měla zjišťovat plné podrobnosti ohledně toho, jak která osoba zahynula. Sloboda zdůrazňuje: "Představte si, že by Spojené státy nevyšetřily přesně, kdo zahynul dne 11. září 2001. Vždyť je to nemyslitelné!"

Washingtonská Brookings Institution dává dohromady údaje od IBC spolu s odhady násilných úmrtí, způsobených v Iráku násilnými trestnými činy. Podle Brookings Institution zahynulo v Iráku od května 2003 do konce dubna 2004 10 000 - 27 000 Iráčanů, buď ve válce anebo v důsledku násilí.

V srpnu konstatovala irácká organizace, která si říká Kifah lidu, že od března do října 2003 zdokumentovala více než 37 000 civilních mrtvých. Nebylo možno tyto údaje ověřit.

Společnosti BBC se nepodařilo získat žádné informace od amerických úřadu a britské ministerstvo obrany konstatovalo, že "neexistuje spolehlivý způsob, jak odhadovat počet civilních obětí, k nimž dochází v rámci velkých bojových operací".

V květnu řekl britský ministr zahraničí Jack Straw v rozhlase BBC, že nevládní organizace odhadují počet civilních mrtvých v Iráku během prvního roku od invaze na asi 10 000 osob. Dodal, že "je podivné, že koaliční jednotky počet civilních mrtvých neregistrují".

Někteří právní odborníci konstatují, že je podle Ženevských konvencí povinností okupačních jednotek zaznamenávat, kolik civilistů přišlo o život.

Ken Ross, šéf organizace Human Rights Watch, konstatoval, že se asi přesná čísla nezjistí nikdy. "To není jako Jugoslávie, kde Srbové počet mrtvých pečlivě zaznamenávali. V Iráku se rozložily instituce, které by mohly vést takovéto statistiky. V chaosu Iráku lidé umírají, jsou rychle pohřbeni a už o nich nikdo neví. Bojovníci mají civilní oděv, takže nejsou v nemocnicích rozlišitelní od civilistů."

Organizace Human Rights Watch konstatuje, že americké letectvo po zkušenostech z Afghánistánu radikálně omezilo užívání tříštivých (kazetových) bomb v obydlených oblastech, avšak americká armáda - která 10 let nebojovala ve větší válce - nikoliv.

Human Rights Watch také kritizovala "nepřesné zaměřování" při leteckých útocích proti hlavním představitelům režimu Saddáma Husajna. Bylo podniknuto 50 takových leteckých úderů a žádný Saddámův funkcionář nebyl zasažen. Bylo ale při tom usmrceno 40 civilistů, protože plánovači útoků se spoléhali jen na hrubou lokalizaci GPS prostřednictvím mobilních telefonů. "Každá útočná armáda má povinnost tyhle věci analyzovat. Je neuvěřitelné, že Američané to nedělají," řekl Roth.

Kompletní analýza v angličtině ZDE