8. 9. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 9. 2004

Rusko: V boji proti terorismu nemá volbu nikdo

Masakr v severoosetinském městečku Beslan není národněosvobozeneckým bojem. Jde o zločin proti lidskosti. Během jediného týdne otřásla Ruskem série tří teroristických útoků. Napřed zničily výbuchy dvě letadla -- 92 mrtvých. Následovala exploze na ulici v Moskvě -- 10 mrtvých. A do třetice horror v Beslanu, kde skupina 32 teroristů zajala více než tisíc dětí, rodičů a učitelů. Dosavadní bilance hovoří o 338 mrtvých rukojmích, z toho 156 dětí. 481 rukojmí bylo raněno. Bylo zabito 28 teroristů, tři byli zajati. Odehrál se největší teroristický masakr spojený s únosem lidí.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom

PO DNECH SMUTKU opět zesílili snahy omlouvat činy teroristů tím, že jde o důsledek ruské okupace Čečenska. Není to ale tak prosté. Čečensko se stalo součástí nově vzniklé Ruské federace po rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991. Tehdejší dohody o vytvoření Společenství nezávislých států usilovaly mimo jiné o to, aby se zabránilo sporům o území mezi nově vzniklými státy. Proto byly uznány jako státní hranice ty, které oddělovaly republiky v rámci bývalého Sovětského svazu. Ne proto, aby Čečensko zůstalo v Rusku -- ale aby se zamezilo sporům, jako je o Náhorní Karabach mezi Armény a Ázerbajdžánci, ale i o Podněstří v Moldavsku. Nejdůležitější bylo nezpochybnit hranici mezi Ruskem a Ukrajinou -- takto určená dělicí čára ponechala na východní Ukrajině rozsáhlé enklávy s ruskou většinou. Dnes se obdobný problém objevuje v Abcházii a Jižní Osetii, které jsou v Gruzii.

Když někdejší ruský prezident Boris Jelcin vyzval počátkem 90. let subjekty Ruské federace, aby si vzaly tolik suverenity, kolik si dokáží "urvat". Čečenský představitel a od roku 1991 prezident Džochar Dudájev, bývalý generál Sovětské armády, zahájil proces osamostatňování Čečenska. Rusko nezávislost neuznalo a v prosinci 1994 federální vojska zahájila útok na vzpurnou republiku. Počáteční vojenský úspěch skončil katastrofou, když obsazené hlavní město zpět dobyli čečenští partyzáni. Podle některých údajů v této válce zahynulo 80 tisíc lidí, a to převážně civilistů. Na základě dohody ze srpna 1997, kterou z ruské strany připravil dnes již mrtvý generál Alexander Lebeď, byla z Čečenska stražena federální vojska. Zároveň byl dán příslib, že v Čečensku proběhnou demokratické volby a do pěti let bude projednána otázka osamostatnění Čečenska.

V ÚNORU 1997 byl prezidentem zvolen Aslan Maschadov, který obnovil kurz na plnou samostatnost Čečenska. Situace se zkomplikovala v srpnu roku 1999, kdy z Čečenska zaútočil oddíl bojovníků vedených teroristou jordánského původu Chattábem na sousední Dagestán. Cílem bylo vytvořit na Kavkaze jednotný muslimský stát. Dagestánská domobrana se jim postavila na odpor. Následovala nová rusko-čečenská válka, kterou separatisté prohráli. Ta vytvořila současný stav, pro nějž jsou příznačné útoky teroristů, jemuž mimo jiné padl za oběť profederální prezident Achmad Kadyrov. Jenže tuto zemi charakterizuje i loňské referendum, jehož se zúčastnil více než 90 % obyvatel. Z nich téměř 98 % hlasovalo pro novu ústavu, která Čečensko chápe jako součást Ruské federace. Nebo nedávná volba čečenského prezidenta, které se účastnilo více než 80 % obyvatel.

Nabízí se otázka, kdo si vlastně přeje nezávislost Čečenska, chudé země s méně než jedním milionem obyvatel. Nebojuje za osvobození Čečenska pouze ozbrojená menšina? Vždyť režim svržený ruskými vojsky si nikterak nezadal s charakteristikami Talibánu, který svrhla v Afghánistánu Američany vedená koalice. Kromě vnitřního uspořádání spojeného se středověkým islámským právem vykazoval i čečenský režim expanzivní ambice, stal se základnou nejen pro mafie, ale i pro výcvik teroristů.

GEOPOLITICKÝ VÝZNAM Čečenska je rozhodně menší než cena, kterou Rusko platí ztrátami lidských životů a mezinárodní prestiže v souvislosti se svou politikou v Čečensku. Ústup Moskvy by ale nevedl jen k abstraktní nezávislosti Čečenska. Znamenal by též vytvoření zcela konkrétního fundamentalistického režimu, který by pronásledoval většinu obyvatel vlastní země a snažil se o vývoz radikálního islámu do blízkého a časem i vzdáleného okolí. Znamenal by nejen ohrožení ruské teritoriální celistvosti, ale i rozklad ústavního pořádku Ruské federace.

To vše by mohli někteří chápat jako úspěch. Jsou lidé, kteří nenávidí Rusko, jsou i lidé, kteří si přejí žít pod islámským právem a chtěli by vidět Kavkazský chanát. Jenže to není hlavní problém událostí v Beslanu. Tím problémem je únos a zabíjení civilistů, kteří z daným konfliktem nemají nic společného. Vraždění dětí není politika, je to čin mimo definici lidství. Je to jednání, které vyžaduje tu nejtvrdší odpověď, má-li být zachována civilizace.

TERORISMUS NENÍ národním rysem Čečenců. Podle informací ruské prokuratury bylo mezi zabitými teroristy téměř deset Arabů, ale i jedinci slovanského původu i jiných národů. V samotném Čečensku pořádali sbírku na podporu lidí postižených tragedií v Beslanu, i v Čečensku dávali lidé krev pro oběti masakru. Arabští i muslimští představitelé z celého světa vyjádřili zděšení nad událostmi a solidaritu s oběťmi teroristického útoku.

Ve svém projevu k národu ruský prezident Vladimír Putin mluvil o hoři a soustrasti, ale i o chybách v boji proti terorismu, o korupci v bezpečnostních i soudních orgánech. Připomněl též, že Rusko žije v podmínkách přechodné ekonomiky -- a v hranických, které "nejsou chráněny ani ze západu, ani z východu". Podle jeho slov pro některé lidi představuje Rusko jako jedna z největších jaderných mocností představuje hrozbu. A tuto hrozbu je prý nutné odstranit. "Terorismus -- to je, koneckonců pouze nástroj na dosažení takovýchto cílů". Proti němu musí Rusko bojovat. Nemá na výběr -- pokud chce přežít. V boji proti terorismu nemá volbu nikdo.

                 
Obsah vydání       8. 9. 2004
8. 9. 2004 Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu
8. 9. 2004 Rusko nabízí 10 milionů dolarů
8. 9. 2004 Rusové demonstrovali proti terorismu
8. 9. 2004 Na George Bushe útočí jen snobové
8. 9. 2004 Bush versus Kerry: příliš malé rozdíly Oskar  Krejčí
8. 9. 2004 USA: Jaká levicová média? Greg  Evans
8. 9. 2004 Jak využít Tomáše Garrigue Masaryka v postmoderní společnosti Štefan  Švec
8. 9. 2004 Stále stejní bardi Martin  Groman
8. 9. 2004 Neviditelná minová pole Václav  Dušek
7. 9. 2004 Nechte maličkých přijíti ke mně Václav  Dušek
8. 9. 2004 Rusko: V boji proti terorismu nemá volbu nikdo Oskar  Krejčí
8. 9. 2004 Kde udělali soudruzi chybu?
8. 9. 2004 SPD udělala z Lafontaina obětního beránka
7. 9. 2004 Čečenští únosci: "Rusové zabíjejí naše děti, tak my zabijeme vaše"
7. 9. 2004 "Je možné zabít 42 000 dětí podle práva?"
6. 9. 2004 Lze ve válce proti terorismu zvítězit pouze silou?
7. 9. 2004 Mír v jeskyních a válka světa Martin  Škabraha
7. 9. 2004 Byly jednou dva... ...billboardy... Ladislav  Žák
7. 9. 2004 Světová obchodní organizace: český překlad rozhodnutí generální rady Oldřich  Průša
8. 9. 2004 Jaké tabu rozdupali liberální sovětčíci Sergej  Chelemendik
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko RSS 2.0      Historie >
8. 9. 2004 Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu   
8. 9. 2004 Rusové demonstrovali proti terorismu   
8. 9. 2004 Rusko: V boji proti terorismu nemá volbu nikdo Oskar  Krejčí
7. 9. 2004 Nechte maličkých přijíti ke mně Václav  Dušek
7. 9. 2004 Mír v jeskyních a válka světa Martin  Škabraha
7. 9. 2004 Naše typicky české priority Miloš  Dokulil
7. 9. 2004 Ruská moc nemá v Čečensku co pohledávat Darius  Nosreti
7. 9. 2004 Ruská novinářka prý byla "přiotrávena"   
7. 9. 2004 Čečenští únosci: "Rusové zabíjejí naše děti, tak my zabijeme vaše"   
7. 9. 2004 "Je možné zabít 42 000 dětí podle práva?"   
7. 9. 2004 Proč došlo k tragédii v Beslanu Michal  Rusek
6. 9. 2004 Rusko ostře odmítlo prohlášení EU o Beslanu   
4. 9. 2004 Guardian: Špatně provedená operace zřejmě "musela skončit katastrofou"   
4. 9. 2004 V Beslanu zahynulo 323 osob, z toho 156 dětí   
4. 9. 2004 Děti, které přežily, budou trpět celá desetiletí   

Asymetrická válka a to, co nazýváme terorismem RSS 2.0      Historie >
8. 9. 2004 Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu   
8. 9. 2004 Rusové demonstrovali proti terorismu   
8. 9. 2004 Rusko: V boji proti terorismu nemá volbu nikdo Oskar  Krejčí
7. 9. 2004 Nechte maličkých přijíti ke mně Václav  Dušek
7. 9. 2004 Mír v jeskyních a válka světa Martin  Škabraha
7. 9. 2004 Naše typicky české priority Miloš  Dokulil
7. 9. 2004 Ruská moc nemá v Čečensku co pohledávat Darius  Nosreti
7. 9. 2004 Ruská novinářka prý byla "přiotrávena"   
7. 9. 2004 Čečenští únosci: "Rusové zabíjejí naše děti, tak my zabijeme vaše"   
7. 9. 2004 "Je možné zabít 42 000 dětí podle práva?"   
7. 9. 2004 Proč došlo k tragédii v Beslanu Michal  Rusek
7. 9. 2004 V Bagdádu zuří ostré boje   
6. 9. 2004 Rusko ostře odmítlo prohlášení EU o Beslanu   
5. 9. 2004 Město začalo pohřbívat své děti   
4. 9. 2004 Guardian: Špatně provedená operace zřejmě "musela skončit katastrofou"