8. 9. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 9. 2004

Bush versus Kerry: příliš malé rozdíly

George Bush vstoupil do závěrečné fáze kampaně lépe než John Kerry. Demokraté jsou nevýrazní.

Konvent republikánské strany Spojených států, který se konal minulý týden, odstartoval závěrečnou etapu kampaně před listopadovými volby prezidenta USA. Sjezd splnil poslední formální úkoly, které před republikány stály -- prezident George W. Bush přijal nominaci a byl schválen program strany pro nadcházející období.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom.

V SOUVISLOSTI s konventem agentury hlásí, že si Bush upevnil svou vedoucí pozici mezi kandidáty. Podle výzkumů Gallupovy organizace vůbec poprvé od 60. let minulého století ztratil prezidentský kandidát po sněmu své strany část přízně: John Kerry přišel o jeden procentní bod po konventu demokratické strany, naopak Bush po sjezdu své strany získal dva procentní body. Zatím nejvýraznější zisk po konventu zaznamenal demokrat Bill Clinton v roce 1992, a to 16 procentních bodů. I tím, kdo dopadl před Kerrym nejhůře, byl demokrat Georgie McGovern: v roce 1972 nezískal ani neztratil žádný bod.

Historické přehledy Gallupovy organizace naznačují, že by náskok, který získal Bush minulý týden nad demokratickým kandidátem Johnem Kerrym, by mohl být rozhodující. Data shromažďovaná od roku 1936 ukazují, že kandidát, který vedl v prvním výzkumu po Svátku práce o více než pět procentních bodů, zpravidla vyhrává. Svátek práce se slaví ve Spojených tátech a Kanadě první pondělí měsíce září. Ten den vedl Bush o sedm procentních bodů.

Rozhodnuto ovšem není. Počet aktivních voličů je nejistý, procento váhajících komu dát hlas, je stále vysoké. Navíc se volí po státech Unie, nikoli přímým hlasováním. V této chvíli vede Bush v průměru o 20 procentních bodů nad Kerrym v těch státech, v nichž vyhrál v roce 2000 nejméně o pět procentních bodů. Obdobně ale vede Kerry vede v průměru o 16 bodů ve státech, kde vyhrál Al Gore. V nejdůležitějších pěti státech, které nespadají do této kategorie, je rozdíl mezi oběma kandidáty přibližně dva procentní body. Všeobecně se soudí, že při výběru přízně, by měly měla rozhodnout dvě témata: sociální situace a Irák.

V OTÁZKÁCH týkajících se ekonomiky a sociální problematiky se Kerry těší větší přízni veřejnosti než Bush. Jiné je tomu v souvislosti s válkou v Iráku. Podíl těch, kdo v USA soudí, že intervence v Iráku nebyla chyba, stoupl v posledním výzkumu na 50 % dotázaných, zatímco v předcházením červencovém výzkumu byl 45 %. Zároveň je Bush vnímán větší částí Američanů jako silnější vůdce či šéf ozbrojených sil než Kerry, a to o plných 20 procentních bodů.

Otázka intervence v Iráku i vůdcovské schopnosti prezidenta USA souvisejí s koncepcí zahraniční politiky. Tu lze zachytit v programech obou stran, které byly schváleny na konventech. Není náhodou, že oba tyto dokumenty začínají právě zahraniční a bezpečnostní politikou: ta se po 11. září 2001 stala centrem pozornosti většiny Američanů. Nelze zapomínat, že ve volbách do Kongresu před dvěma lety tvořila základní téma, podle něhož se lidé rozhodovali -- což je v dějinách amerických voleb zcela ojedinělý úkaz svědčící o proměnách hodnotové orientace mnoha Američanů.

Programy demokratické i republikánské strany pracují se stejnou triádou výzev, jimž musí Spojené státy v současné době čelit. Citováno podle programu demokratů, jsou to úkoly "za prvé, zvítězit v globální válce proti terorismu; za druhé, zastavit šíření jaderných, biologických a chemických zbraní; a za třetí, prosazovat demokracii a svobodu ve světě, a to počínaje mírovým a stabilním Irákem". I když je z obou dokumentů cítit shoda ve strategických cílech zahraniční politiky USA, lze zaznamenat rozdíly ve výběru prostředků.

ZÁKLADNÍ ODLIŠNOST v přístupech obou stran je v orientaci na spolupráci se spojenci. Demokraté zdůrazňují, že boj proti mezinárodnímu terorismu vyžaduje koordinaci úsilí s hlavními spojenci, ne jednostranné preventivní akce. V této souvislosti text programu republikánské strany naznačuje, kam se posouvá politika v USA: program republikánů nejenže nehovoří o neshodách s Francií a Německem či dalšími státy, pokud jde o intervenci v Iráku, ale navíc používá takové formulace jako "tleskáme prezidentovi Bushovi za jeho úspěch při mobilizaci mezinárodní spolupráce ve Válce proti Teroru" (v angličtině použita velká písmena). Na jiném místě se lze dočíst, že "dnes, protože Amerika a naše koalice napomohla skončit s násilným režimem Saddáma Husajna, a protože pomáháme růstu mírové demokracie na tomto místě, 25 milionů Iráčanů je svobodných a Americký lid je ve větším bezpečí". Prosazuje se politika, která nevysvětluje problémy, pouze zformuluje stanovisko. Jakékoli -- zbytek obstará propaganda.

Pokud jde o intervenci v Iráku, oba hlavní kandidáti byli na začátku války pro. Dnes Kerry zdůrazňuje, že Bush podvedl zemi. Bush byl původně proti angažovanosti OSN, nyní ji vítá. Kerry od počátku chtěl větší podíl mezinárodního společenství na obnově Iráku. Odmítá preventivní akce a volá po potřebě hledat globální konsensus. Oba soupeři chtějí ovšem dovést vojenskou misi v Iráku k úspěchu. V otázkách obrany se liší ve vztahu k programu Národní protiraketové obrany. Bush nechce zvýšit početní stavy armády, Kerry ano. Bush chce naopak zvýšit vojenské výdaje o další 4,2 %, zatímco Kerry navrhuje investice do vojenského výzkumu a vyšší platy vojákům.

ZDÁ SE, že většina z těch, kdo minulý týden na ulicích New Yorku manifestovala proti republikánům, zastává radikálnější stanovisko než Kerry. Odlišnosti v  zahraničně politických přístupech Bushe a Kerryho jsou pro mnohé Američany asi málo čitelné, což ještě více umocňuje masivní propaganda. Ta strhává pozornost k druhořadým tématům, což v emociálně vypjaté atmosféře pomáhá republikánům. A tak ve volbách, které budou mít na život Američanů větší vliv než kdy dříve během jejich života, do závěrečného finiše vystartoval lépe George Bush.

                 
Obsah vydání       8. 9. 2004
8. 9. 2004 Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu
8. 9. 2004 Rusko nabízí 10 milionů dolarů
8. 9. 2004 Rusové demonstrovali proti terorismu
8. 9. 2004 Na George Bushe útočí jen snobové
8. 9. 2004 Bush versus Kerry: příliš malé rozdíly Oskar  Krejčí
8. 9. 2004 USA: Jaká levicová média? Greg  Evans
8. 9. 2004 Jak využít Tomáše Garrigue Masaryka v postmoderní společnosti Štefan  Švec
8. 9. 2004 Stále stejní bardi Martin  Groman
8. 9. 2004 Neviditelná minová pole Václav  Dušek
7. 9. 2004 Nechte maličkých přijíti ke mně Václav  Dušek
8. 9. 2004 Rusko: V boji proti terorismu nemá volbu nikdo Oskar  Krejčí
8. 9. 2004 Kde udělali soudruzi chybu?
8. 9. 2004 SPD udělala z Lafontaina obětního beránka
7. 9. 2004 Čečenští únosci: "Rusové zabíjejí naše děti, tak my zabijeme vaše"
7. 9. 2004 "Je možné zabít 42 000 dětí podle práva?"
6. 9. 2004 Lze ve válce proti terorismu zvítězit pouze silou?
7. 9. 2004 Mír v jeskyních a válka světa Martin  Škabraha
7. 9. 2004 Byly jednou dva... ...billboardy... Ladislav  Žák
7. 9. 2004 Světová obchodní organizace: český překlad rozhodnutí generální rady Oldřich  Průša
8. 9. 2004 Jaké tabu rozdupali liberální sovětčíci Sergej  Chelemendik
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Bush versus Kerry: volby 2004 RSS 2.0      Historie >
8. 9. 2004 Na George Bushe útočí jen snobové   
8. 9. 2004 Bush versus Kerry: příliš malé rozdíly Oskar  Krejčí
30. 8. 2004 "Bush vyhraje, protože jeho tým účinně používá pomluvy"   
26. 8. 2004 Jsou dnes Američané daleko konzervativnější než dříve?   
10. 8. 2004 John Kerry sa začína vyfarbovať Adrian Peter Pressburg
6. 8. 2004 Kerry nepotrebuje alebo nechce protivojnových aktivistov   
3. 8. 2004 Zprávy na TV Nova: Potvrzení existence paralelních světů Bohumil  Kartous
2. 8. 2004 John Kerry potvrdil svoji šanci stát se americkým prezidentem Radek  Vogl
27. 7. 2004 USA: Demokraté rozhodují o možném prezidentovi Radek  Vogl
25. 6. 2004 Většina Američanů si nyní myslí, že útok na Irák byla chyba   
25. 6. 2004 Moorův film Fahrenheit 9/11 vyvolává v USA vášně   
5. 6. 2004 Papež zkritizoval Bushe   
25. 5. 2004 Po bitvě je každý generálem? Miloš  Dokulil
3. 5. 2004 Stažení USA? Immanuel  Wallerstein
20. 4. 2004 USA prohrávají válku Immanuel  Wallerstein