Fahrenheit 9/11 má neuvěřitelně velký význam. Není to ani tak film jako událost. Většina komentátorů se ho snaží shodit, přestože promluvil výmluvně k milionům lidí na celém světě. Za prvních šest týdnů promítání vydělal jen v USA více než 100 milionů dolarů. Tento film jako politický čin se zřejmě stal historickým mezníkem. Máme-li to pochopit, musíme mít určitou perspektivu budoucnosti. Pokud žijeme jen z nejnovějších zpráv, což dělá většina komentátorů, omezuje to naši perspektivu.

Fahrenheit 9/11 je historickou událostí, protože je to efektivní a nezávislý zásah do bezprostřední světové politiky. V současnosti se děje velmi zřídka, že by se umělci podařilo úspěšně realizovat takový zásah, totiž že by se mu podařilo podvrátit předem připravené, pravdu obcházející výroky politiků.

Očerňovat tento film jako propagandu je buď naivní anebo zvrácené. Propaganda - podle zkušenosti z minulého století - vyžaduje permanentní síť komunikací, aby mohla systematicky potlačovat reflexi prostřednictvím emotivních či utopických hesel. Propaganda většinou slouží dlouhodobým zájmům nějaké elity.

Tento samostatný, jediný film je v mnoha částech reflexivně pomalý a nebojí se využívat mlčení. Apeluje na lidi, aby mysleli samostatně a pospojovali si věci. A identifikuje se s těmi, které normálně nikdo neposlouchá. Argumentuje v jejich zájmu. Argumentovat energicky pro nějakou věc není totéž jako šířit propagandu.

Už od starořeckých tragédií se občas umělci ptali sami sebe, jak by mohli ovlivnit aktuální politické události. Je to složitá otázka, protože jde o dva úplně rozdílné druhy moci. Této otázky se týká mnoho estetických a etických teorií. Pro lidi, kteří žijí v politických tyraniích, je kultura a umění často formou skrytého odporu a tyrani se snaží obyčejně kulturu potlačovat.

Avšak Fahrenheit 9/11 je něčím jiným. Tomuto filmu se podařilo úspěšně zasáhnout do politického programu na vlastním teritoriu tohoto programu.

Přispělo k tomu několik faktorů, zejména hlavní cena z Cannes a pošetilé pokusy v Americe zabránit tomu, aby se film dostal do kin.

V říši masových sdělovacích prostředků je úspěšný průlom (rozbití každodenní zdi lží a polopravd) velmi vzácný. A právě v důsledku toho, že se to filmu Fahrenheit 9/11 podařilo, je tento film mimořádnou událostí. Je příkladem pro miliony lidí, kteří na něco takového čekali.

Film argumentuje, že v prvním roce nového milénia převzala Bílý dům a Pentagon banda gangsterů, jejichž cílem je zajistit, aby americká moc od nynějška sloužila globálním zájmům korporací. Avšak důležitější než tato argumentace je způsob, jímž film k divákům promlouvá. Tento film dokazuje, že navzdory veškeré manipulativní moci odborníků na média, navzdory lživým prezidentským projevům a mlhavým tiskovým konferencím, je schopen jediný nezávislý hlas poukázat na určité zjevné pravdy, které už si množství Američanů začalo odhalovat samo pro sebe, že tento hlas dokáže rozbít spiknutí mlčení, atmosféru strachu a samotu politické bezmocnosti.

Cílem filmu Fahrenheit 9/11 je zabránit Bushovi, aby zfalšoval i příští americké prezidentské volby tak, jak zfalšoval ty poslední. Film se zaměřuje na zcela neospravedlnitelnou válku proti Iráku. Ale jeho závěr je daleko významnější než tyto dílčí otázky. Z tohoto filmu vyplývá, že politická ekonomika, která vytváří obrovské bohatství, obklopené katastrofální chudobou, potřebuje k svému přežití neustálou válku k tomu, aby dokázala udržovat vlastní interní pořádek a bezpečnost.

Tak patnáct let po pádu komunismu a deset let po vyhlášeném "konci historie" se znovu stává předmětem debaty jedna z hlavních tezí Marxovy interpretace historie jako možné vysvětlení katastrof, v nichž žijeme.

Vždycky přinášejí největší oběti chudí, oznamuje tiše film Fahrenheit 9/11 ve svých posledních minutách. Jak ještě dlouho?

Žádná civilizace nebude mít nikde v dnešním světě zajištěnu budoucnost, pokud bude tuto otázku ignorovat. A proto byl tento film vytvořen a proto se stal tím, čím se stal. Je to film, který si nesmírně silně přeje, aby Amerika přežila.

Kompletní článek v angličtině ZDE