"Přítomnost Fausta Bertinottiho, je pro nás výjimečná," řekl na úvod Miroslav Grebeníček. Bertinotti poté konstatoval, že je i zásluhou KSČM, že Strana demokratické levice mohla vzniknout. "První důvod vzniku je ten, že v Evropě mohl vzniknout subjekt, kerý bude pracovat na projektu "jiné Evropy", než kterou máme dnes. Což je v první řadě mírová Evropa. Další aspekt vniku SEL je sociální Evropa. Jsme velmi znepokojeni z toho, co se v Evropě odehrává. Evropa riskuje úpadek v této kapitalistické globalizaci. To, co bude jako první zasaženo tímto úpadkem, bude sociální stát.

Ve všech evropských zemích je sociální stát prvním cílem neoliberální politiky. Vytváří to element, který je mnohem hrozivější. Krizi sociálních vztahů - situace, kdy lidé zasaženi sociální nejistotou nemohou projektovat svoji budoucnost.

Třetím důvodem je demokratická Evropa. Riskujeme, že budeme mít Evropu bez národů. V posledních volbách jsme už viděli velký odstup občanů Evropy od evropského projektu. Z těchto problémů nečiníme závěr nacionalistický, činíme závěr, že jiná Evropa je nutná. .

V Evropě je mnoho sociálních, politických a kulturních sil, které uvažují tímto způsobem. Uvidíme to v tomto měsíci na zasedání Evropského sociálního fóra v Londýně a uvidíme to na manifestaci 18. října, které se Strana evropské levice zúčastní. Uvidíme šíři sil, které budou pracovat na projektu jiné Evropy. SEL by v sobě měla zahrnout všechny politické síly, které jsou ochotny jít tímto směrem. Komunisté, nekomunisté, mírové síly, všichni, kteří se ztotožňují s ideou sociální a ekonomické politiky alternativní vůči té neoliberální a ideou Evropy, založené na občanech na jeho právech a demokraciii. První zkouškou této politiky je agenda Smlouvy o Evropské ústavní smlouvě, " řekl Bertinotti.

SEL podle jeho informací připravuje na 24. - 25. října setkání v Římě . Toto setkání se účastní několik dní před podpisem ústavní smlouvy. SEL zde hodlá zformulovat "opoziční stanoviska proti Smlouvě o ústavě Evropy trhu a krizí, Evropy, který není schopna se postavit proti válce." "Mezi těmi, kteří vládnou Evropě a těmi, kteří jsou ovládaní, je propast," prohlásil Bertinotti. Domnívá se, že z opozice proti "Giscardově" Ústavní smlouvě se může zrodit nová politická síla v Evropě a SEL bude první evropskou politickou streanou, která se jednotně vyjádří negativně a předloží alternativní návrh Ústavní smlouvy.

Bertinotti zdůraznil,. že otázky sociálních práv, životního prostředí, lidských práv či imigrace jsou velkými otázkami "jiné" Evropy. Grebeníček poté prohlásil, že v základních otázkách byla mezi SEL a KSČM shoda, i když zůstaly ještě některé problémy k diskuzi. Předseda ÚV KSČM řekl, že SEL musí reprezentovat širší spektrum komunistických a dělnických stran, mimo jiné také ze zemí střední a východní Evropy. "Jsme přesvědčen, že objektivní analýza evropské Ústavní smlouvy a následné praktické kroky k referendům v jednotlivých zemích prokáží, že tady je alternativa k tomu, co se nyní v Evropě děje, alternativa ke kapitalismu, který se utrhl z řetězu sociálního státu", řekl předseda KSČM. "Jednoznačně jsme se shodli na tom, že v situaci, kdy socialistické a sociálně demokratické strany ustupují z orientace na udržení či prohlubování kvalit sociálního státu, je třeba tuto problematiku řešit."

"My, poučeni minulostí..."

BL: Mám dvě otázky - Které nedořešené problémy zůstaly ještě k diskuzi? Nastala už shoda KSČM a SEL na doposud rozdílném hodnocení období "stalinismu", pro které KSČM byla odmítnuta jako řádný člen?

Bertinotti: To co jsem teď slyšel, mohl bych říci i já. Hodnocení minulosti v sobě neskrývá žádné problémy, ideologické problénmy jako překážku pro budoucí prí'áci. Chci říci, že SEl je pluralitní strana, v této straně nadále budou existovat kulturní odlišnosti. My se dokonce domníváme, že tyto odlišnosti jsou pozitivní. V posuzování a odsouzení stalinismu je jedna jediná věc, kterou bych chctěl vyzdvihnout. To co chceme ukázat, není ani hodnocení minulosti, ale určitý koncept moci. A protože chceme obnovit cestu k transormaci kapitalistické společnosti, musíme podrobit kritice určitý koncept moci, který s určitým zjednodušením můžeme nazvat stalinismem. Tento koncept moci nás nutí k tomu, abychom tím více dnes uvažovali o demokracii. O demokracii jako o faktoru, který přispěje k transormaci kapitalistické společnosti. Neexistují ideologické či politické důviody, ktaré by mohly bránit naší spolupráci. Z toho důvodu, i když respektujeme zcela autonomii KSČM, si dovolím veřejně vyjádřit přání, naději, že tato strana ze své pozice aktivního pozorovatele se stane plnoprávným členem SEL. Je to přání a naděje, které je v zájmu SEL.

BL: Takže se už vyřešila i otázka členských příspěvků, které KSČM nechtěla platit ve výši, která by ji vzhledem k počtu členů zruinovala?

BL: V současné obě je v Praze člen Národního výboru Socialistické strany Francie René Revol. Včera se vyjádřil obdobně jako vy k odmítnutí Ústavní smlouvě Evropské unie. Bude SEL iniciovat jednání s levou frakcí «Nový svět» Socialistické strany Francie či dalšími evropskými levicovými uskupeními z Evropské socialistické strany k ujednocení tohoto názoru na Ústavu EU? Ptám se proto, že se ukazuje, že by postoj k evropské ústavě mohl vážně rozdělit PES - na křídlo liberálně demokratické, které souhlasí s Ústavou a na křídlo socialistické, které by zaujalo levicový postoj a vyslovilo by se proti.

Ptal se Štěpán Kotrba, z italštiny tlumočil Vladimír Klofáč