1. Zprávu na internetovém serveru Novinky z 10. 5. by si mohl někdo snadno vykládat tak, že jsme obvinili KSČM z hájení stalinismu. To jsme však v tiskovém prohlášení netvrdili. Jde o vážnou věc, a tak je třeba upřesnit, k čemu na sjezdu přesně došlo. Původní formulace ve Stanovách SEL byla následující: "Činíme tak v bezvýhradné polemice s nedemokratickými, stalinistickými praktikami a zločiny, které byly v absolutním rozporu se socialistickými a komunistickými ideály". Delegace KSČM navrhla při projednávání v plénu formulaci, neobsahující slovo "stalinistické", tak, jak to řekl v již publikovaném rozhovoru Miloslav Ransdorf.

2. Předložená verze Stanov byla výsledkem projednávání Iniciativní skupinou pro založení SEL a byla do ní zapracována většina připomínek KSČM, která se do diskuse nad Statutem zapojila po informačních přemetech prakticky až měsíc před sjezdem. Vlastní text návrhu stanov vznikal metodou dosažení maximálního konsensu. Političtí partneři KSČM však dávali v průběhu projednávání jasně najevo, že pro ně má ponechání pojmu "stalinismus" v textu zásadní význam, naposledy na setkání v sobotu ráno těsně před zahájením sjezdu.

3. Stanovisko Miloslava Ransdorfa, že formulace KSČM je širší, protože odsuzuje i stranické čistky na počátku 70. let, odhaluje skutečnost, že chápání pojmu "stalinismus" je v KSČM jiné než u většiny ostatních evropských levicových stran. Nemusíme se ani ohlížet na (dříve) západoevropské země - stačí si přečíst projev prof. Michaela Schumanna na mimořádném sjezdu SED-PDS 16. prosince 1989. Uvidíme, že pro PDS existoval stalinismus v NDR ještě v roce 1989.

4. Pokud jde o "procedurální zmatky a porušení demokratických principů", má Miloslav Ransdorf pravdu jen částečně. Chybou sjezdu nepochybně bylo, že na svém začátku nepřijal jasná procedurální pravidla (jednací řád). Předsedající pak po pozměňovacím návrhu KSČM nechal hlasovat nejdříve o posledním návrhu Iniciativní skupiny s tím, že se otázka "stalinismu" přesune na jednání řádného sjezdu. Dlužno povědět, že při hlasování byli opravdu všichni delegáti KSČM jednotně proti, zatímco např. SDS byla pro jen většinou hlasů. V Čechách je skutečně zvykem hlasovat dříve o protinávrhu.

5. Konečně poslední poznámka se týká tvrzení, že zaregistrování nově vzniklé strany nebude možné bez KSČM. To ovšem pravda není, samotné registraci nic nebrání. Jiná věc je, jestli bude mít Strana evropské levice nárok na finanční podporu EU, bude-li mít méně než sedm levicových parlamentních stran. To je otázka. Pro delegáty na zakládajícím sjezdu Strany evropské levice však neměla klíčový význam.

Autor je předseda Strany demokratického socialismu a představitel Strany evropské levice v ČR

Poznámka redakce BL: Text byl zaslán redakci deníku Právo a redakci serveru Novinky s žádostí o zveřejnění, zveřejněn však dodnes nebyl. Tiskový zákon zřejmě platí pouze pro někoho a jen někdy. Před sjezdem KSČM je všechno jinak....