5. 8. 2004
Povinná maturita z matematiky - první krok k oživení společnosti?Problémem je biflovací vyučování matematikyStejně jako Jan Samohýl mám potřebu zareagovat na článek Jakuba Malinovského o povinné státní maturitě z matematiky. Na začátek bych rád předeslal, že povinnou maturitu z matematiky vnímám jako jedno z mála rozumných a prospěšných rozhodnutí české legislativy v poslední době. Jako první krok, který by skutečně mohl vést ke zlepšení pozice České republiky ve světě. Jako šanci, píše Petr Furmánek. |
O tom, že matematika se v naší kultuře (ve smyslu civilizace) nemalou měrou podílí na životě opravdu každého, snad již není pochyb. Tento fakt však podle mě není tím hlavním argumentem pro zvýšený důraz na matematiku. Jestliže totiž může matematika lidem (všem, nejenom matematikům) něco dát, je to především vlastnost kriticky uvažovat, konstruktivně řešit problémy, nalézat nové cesty a neotřelá řešení. A ne bez rozmyslu přejímat tvrzení a názory okolí a ve všech situacích (a tím myslím například i spory v rodině apod.) jet podle zajeté šablony - podle obecně uznávaných vzorců. Jestliže toto někdo nechápe, nechápe matematiku. Navíc matematika je jediný z povinně vyučovaných předmětů, který nabytí těchto vlastností může poskytnout. Samozřejmě, její hlubší poznání umožňuje i gigantický technologický rozvoj a v některých jejích oborech dochází i k nemalému prolnutí s filosofií a k možnosti hlubšímu proniknutí do zákonitostí světa. Její vliv je zjevně důležitý nejen pro rozvoj a oživení ekonomiky, ale i pro rozvoj samotné demokracie (pro kterou jsou "kriticky" smýšlející občané nutností, a to nemám na mysli jen ono whitmanovské: "Poslouchejte málo a ptejte se mnoho."). Problémem není zavedení povinné maturity z matematiky. Je jím způsob jejího vyučování a to nejen na množství gymnázií, ale i na většině základních škol. Tam se totiž tvoří přístup lidí k matematice a jejich další vnímání tohoto oboru. Tam také dochází k tomu, že většina žáků začne vnímat matematiku jako suchopárné, nezáživné a nepotřebné biflování vzorců a zájem o ni si uchovají většinou jen žáci, kteří pro ni mají větší nadání. Kombinací špatného (= biflovacího) způsobu vyučování matematiky, nechuti k přemýšlení ("přemýšlet bolí"), lenosti a případně nedostatku nadání, je doživotní odpor k matematice zaručen. Z vlastní zkušenosti vím (i když učitelem matematiky nejsem), že většina lidí je pro zvládnutí jak základoškolského tak středoškolského učiva matematiky (které, za předpokladu "správného podání", podle mě pro vytvoření onoho kritického myšlení stačí) nadána naprosto dostatečně a jestliže jim matematika "nejde", je na vině téměř vždy některý z výše uvedených faktorů. Problémem je tedy nalezení cesty, jakou jim užitečnost, potřebnost a případně i krásu matematiky ukázat, a která může být (a velice často i je) u každého žáka rozdílná. Toto je nesmírně těžký úkol a myslím, že odpovědnost učitelů matematiky v některých směrech převyšuje odpovědnost ostatních učitelů. Rád bych ovšem poznamenal, že výuku fyziky, literatury, zeměpisu, cizích jazyků a především historie považuji za neméně důležitou. (Nerad bych vyvolal dojem, že například přírodopis vnímám jako něco méněcenného. Vůbec ne, ale domnívám se, že způsob jeho vyučování, který je již samotnými osnovami poměrně pevně svázán, je ještě mnohem horší než u matematiky a ve většině lidí vůbec nevzbudí vědomí sounáležitosti s přírodou a děním v ní. Což, myslím, by měl bý jeho hlavní přínos.) Jakub Malinovský píše, že podle něj je důraz na matematiku na středních školách již dnes přemrštěný. Jsem přesvědčen o opaku -- důkazem je mimochodem i ten fakt, že lidé zabývající se matematikou jsou v běžné společnosti ještě stále často vnímáni (vyjádřeno s nadsázkou) jako nevyzpytatelné osoby, které nemají daleko k magii (případně k blázinci). Píše také, že kromě budoucích matematiků, by povinnou maturitu z matematiky museli zbytečně skládat i budoucí pracovníci "nematematických oborů". Nemůžu s ním souhlasit - kromě těch (bezesporu kladných) vlivů, které má matematika na mozek jakéhokoliv člověka, je zřejmé, že je nesmírně prospěšná i pro pracovníky různých "netechnických" oborů . Například právníků či lékařů (u právníků je potřebnost matematiky snad zjevná -- logika se na našich gymnáziích běžně nevyučuje a jiným způsobem se budoucí právníci logické uvažování nenaučí. A co se týče lékařů -- každý špičkový chirurg potřebuje mít znalosti i z některých technických oborů [např. mechaniky]). Poslední výtku k jeho článku bych směřoval k té "omezenosti času k přípravě na maturitu". Každý, kdo maturitu složil, ví, že se nejedná o nic hrozného a za předpokladu, že člověka nepostihne nějaká osobní tragédie, je na maturitu vždy času dostatek. Takže nějaké strachy, že by snad studenti kvůli matematice museli zanedbávat ostatní maturitní předměty mi přijdou poměrně zbytečné. Doufám, že povinná maturita z matematiky by mohla být impulsem k jejímu lepšímu uchopení (a to již na základních školách) a tím posléze i ke zvýšení samostatnosti a akceschopnosti každého občana naší republiky. Mimochodem, ve Francii je povinná maturita z matematiky již dlouhou dobu zavedena a co vím, žádné problémy nepůsobí -- spíše naopak. |