17. 9. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 9. 2004

Lékař, biolog a filozof holismu -- s otazníkem nad jeho pozůstalostí

Irena Zítková

Docentka Věra Linhartová (neztotožňovat se stejnojmennou spisovatelkou!) uspořádala knihu věnovanou památce významného vědce Jana Bělehrádka a jeho Cestě ke svobodě ducha (naklad. Galén). Není to publikace bez problémů a kontroverzí a je v některých ohledech dokonce zahalena tajemstvím.

Jeho vysokoškolská rukověť Obecná biologie (poprvé vydaná v r. 1934, v roce 2000 vyšla pošesté) a další publikace (např. Zrakem biologie, Člověk v číslech ) ovlivnily poválečnou generaci přírodovědců. Jan Bělehrádek (1896-1980) prožil řadu dramatických situací v terezínské Malé pevnosti (popravě, plánované na 1.5. 1945, šťastně ušel, perzekuci v r. 1949 unikl emigrací), ale doba, jíž prožíval, zle poznamenala i jeho odbornou aktivitu. Ještě přece žijí pamětníci tažení proti "lživé pavědě"-- morganismu a mendelismu, bojů za uznání myšlenek Lysenka a Lepešinské, jemuž se Bělehrádek nikdy nepoddal, nikdy mu nepropadl.

Politické dějiny se v knize prolínají s historií vědy, v určitých obdobích falšované, v jiných se vracejí k některým východiskům a nově je rozvíjejí.

Profesor Bělehrádek už před půl stoletím, kdy se to ještě "nenosilo", věděl o problému "člověka a prostředí" a jeho vlivu na lidský organismus, o psychosomatice, o léčení celého člověka, hledání jemných souvislostí, závislostí a vzájemných vlivů (viz charakteristiky prof. Jerieho na str. 231).

Čtenáře však upoutají nejen životní osudy vědce dvakrát zatčeného nacisty, po válce prvního rektora University Karlovy a posléze Ředitele Biologického ústavu, který -- varován přáteli - "včas" odjel s rodinou do ciziny, kde zpočátku pracoval pro UNESCO a po penzionování v r. 1957 působil v Londýně na Middlesex Medical School.

Kniha o jeho "Cestě za svobodou ducha" má dvě části. Počáteční dvě třetiny textu jsou věnovány Bělehrádkovým rodovým kořenům. Už k této životopisné stati z pera jeho mladšího syna (s řadou uvedených faktů zbytečně zopakovaných znovu v Pařížském rozhovoru s editorkou) lze mít výhrady. Rozhodne-li se kdo pro memoáry, pak nemůže jednoduše vynechávat, co je pro něho bolestné či nepříjemné, ani co považuje za nicotné. Například zde se zcela ztratí -- předtím detailně popisovaná -- osoba staršího bratra, jemuž se (na str.194) zdařil ilegální odchod s mladou manželkou za hranice a potom se už nikdy víc v textu o něm neobjeví ani zmínka. Společná fotografie u příležitosti otcových osmdesátin, nás ovšem v knize ještě r. 1966 ujišťuje o jeho existenci.

Jenže ještě podivnější -- tím odkazuji na titul recenze -- je profesorův druhý sňatek uskutečněný po dlouholetém soužití s paní Ann v r. 1979, tedy krátce před smrtí. Po něm se totiž staly dědičkami jeho veškeré pozůstalosti manželčiny čtyři nezletilé vnučky (?). Do jejich rukou přešly všechny písemnosti, takže např. rukopisné vzpomínky jsou dosud "právně nedostupné", rovněž jako jeho práce poslední, kterou připomíná jeden z občasných návštěvníků již těžce nemocného vědce. "Pokud vím," píše tento Josef Pravda, kdysi Bělehrádkův žák, později herec, "dokazoval, že původní stav vody je plynný a ne tekutý. Stěžoval si, že by potřeboval počítač, že by to sám sice zvládl, ale že mu nezbývá čas..." (str. 314).

Byla to science fiction? Stařecká demence? Nebo hypotéza, která měla, podle Bělehrádka, posléze způsobit, že "fyzici budou muset přepsat všechna svoje díla, včetně všech učebnic..." K další práci mu prý scházel krystalograf, dopisoval si o něm s někým z Ameriky. "A já bych ho potřeboval tady, každý den..."

Smutný konec poloslepého starce, majitele vily na Mallorce, dožívajícího (podle Pravdy) v suterénu londýnského činžáku.

Jak je možné, že když už byli v ostatních položkách pominuti poslední vůlí potomci vlastní, nejsou dnes už dospělé nevlastní vnučky-dědičky ochotny vydat (nebo zapůjčit) písemnou pozůstalost pro kritické zhodnocení? Proč ji utajují, k čemu jim bude? Nad textem se vznáší nezodpovězené tajemství.

Poslední třetina knihy je však laděna v jasnějším tónu. Ve vzpomínkách svých žáků vystupuje Bělehrádek jako muž padesátiletý, strhující osobnost, vysokoškolský pedagog, iniciátor a inspirátor svých posluchačů.

Jak se vyjádřil jeden z nich, prof. Ctirad John: "Zdá se mi ve zvlášť šťastných chvílích, že stojí za mými zády a sleduje, kam směřuje dnešní imunologie, dcera jeho celostní biologie."

                 
Obsah vydání       17. 9. 2004
19. 9. 2004 Gross nepodepsal zápis ze schůzky se Stanislavem Pencem
18. 9. 2004 Konečný závěr: Irák neměl žádné zbraně hromadného ničení
17. 9. 2004 "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" Jan  Čulík
17. 9. 2004 USA: Invaze do Iráku byla legální
17. 9. 2004 Velké policejní ucho Štěpán  Kotrba
17. 9. 2004 Nucené sterilizace v České republice
17. 9. 2004 Jekhetani Luma: Mladá Boleslav se zbavuje Romů
17. 9. 2004 Liga lidských práv o sterilizaci žen už před půl rokem
16. 9. 2004 Vyšetřte podezření, že v ČR dochází k sterilizaci romských žen
16. 9. 2004 Školství SRN: zvolit lepší učitele nebo nový školský systém?
19. 9. 2004 "Tím jediným potřebným" je praktická pomoc a čin Zdeněk  Bárta
17. 9. 2004 Drobné lesklé kousky jedu Miloš  Kaláb
16. 9. 2004 Po tři dny vězněm Paříže Petr  Fiala
17. 9. 2004 Tak spokojený a šťastný život Oldřich  Vrbácký
16. 9. 2004 Jak se dnes pobavit...?! Ladislav  Žák
17. 9. 2004 Lékař, biolog a filozof holismu -- s otazníkem nad jeho pozůstalostí Irena  Zítková
16. 9. 2004 Czechtek 2002: "Mámo neblázni, přijedou -- zatancujou a odjedou" Martin "Juki" Jyrkinen
15. 9. 2004 Fahrenheit 9/11: Která část vašeho těla je nejošklivější? Tomáš  Tetiva
15. 9. 2004 Literatura se stala terčem mediální manipulace Petr  Bílek
16. 9. 2004 CzechTek 2002: Vox populi aneb co na to andělé Martin "Juki" Jyrkinen
16. 9. 2004 Semeno, které spadlo do trní Rut  Brodská
16. 9. 2004 Turecko před branami Evropské unie Radek  Vogl
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
17. 9. 2004 Lékař, biolog a filozof holismu -- s otazníkem nad jeho pozůstalostí Irena  Zítková
15. 9. 2004 Literatura se stala terčem mediální manipulace Petr  Bílek
14. 9. 2004 Přírůstky do památníku Zdena  Bratršovská, František Hrdlička
13. 9. 2004 V zámku a v podzámčí Zdena  Bratršovská, František Hrdlička
3. 9. 2004 Noc se stmívá vždy jen jednou, den se dní jen vždycky jeden... Irena  Zítková
3. 9. 2004 Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule Tomáš  Koloc
3. 9. 2004 Je Divoké víno čtyřicátníkem či čtyřicátnicí..? Ludvík  Hess
3. 9. 2004 Britové oslavují Kunderu Jan  Čulík
2. 9. 2004 Britové se diví, že Kundera nevychází v Česku   
1. 9. 2004 Zpráva o království českém v roce 2000 Irena  Zítková
30. 8. 2004 Co zmůže literatura? Antonín Jaroslav Liehm
27. 8. 2004 Systémy sebezničení Václav  Dušek
26. 8. 2004 Kryla jako velkého umělce jsem rozhodně zpochybnit nechtěl... Šmerala ano... Jiří  Haussmann