Pochybujete o tom? Pohleďte na poslední čtyři roky. Válka proti Iráku, zavedení nové doktríny preventivních zásahů proti jiným zemím, zpochybnění multilaterálních institucí - nic z toho by se nestalo, kdyby ve Spojených státech vládl prezident Al Gore. Není přeháněním říci, že hlasování pár stovek voličů na Floridě změnilo celý svět.

Takže, pokračuje autor, je načase učinit skromný návrh. Jestliže budou všichni lidé na světě postiženi důsledky těchto voleb, neměli by mít všichni právo v nich hlasovat?

Tato představa je přitom nesmírně americká. Konec konců, Spojené státy byly založeny na základě představy, že lidské bytosti musejí mít právo ovlivňovat rozhodnutí, která řídí jejich životy. Heslo amerických vzbouřenců "Žádné daně bez zastoupení" dodnes žije, protože hovoří o něčem hlubším než jen o vybírání daní. Zdůrazňuje, že ti, kdo financují činy vlády, musejí mít právo vybírat si, jaká vláda bude ty činy dělat.

V současnosi platí za následky amerických činů lidé daleko od amerického území. Typickým příkladem jsou občané Iráku, kteří žijí v zemi, kde byla děsivá diktatura nahrazena vojenskou okupací a neuvěřitelným násilím. Voliči v Bagdádu by se jistě rádi vyjádřili k tomu, zda bude jejich země na tom líp, jestliže američtí vojáci odejdou. Možná, že by podpořili pondělní příslib Johna Kerryho, že začne americké vojáky z Iráku od příštího léta odvolávat. Ale hlasovat v amerických volbách nesmějí.

Celý svět byl nyní zatažen do "války proti terorismu", kterou vyhlásil prezident Bush. Můžeme být přesvědčeni, že se ta válka vede špatně, že americké akce hrozbu spíše zintenzivňují, a že my, občané jiných zemí, nakonec budeme za americké chyby platit. Nemůžeme však dělat nic.

Ve svém úterním projevu v OSN hovořil George Bush o demokracii skoro v každém odstavci. Citoval americkou Deklaraci nezávislosti, která trvá na tom, že každá lidský bytost má stejnou cenu.

Stojí za to si tuto Deklaraci z roku 1776 znovu přečíst. Hned v první větě Deklarace požaduje "slušný respekt pro názory lidstva" - není to snad přesně to, co svět očekává od USA dnes? Deklarace zdůrazňuje, že je moc legitimní jen tehdy, pokud je podložena "souhlasem těch, jimž se vládne". Jako jediná světová supervelmoc mají nyní Spojené státy globální moc. Kde je ale ten souhlas?

Kdyby svět nyní začal požadovat právo podílet se na amerických volbách, přiznal by tím svou závislost na USA - přiznal by, že rozhodování ve Washingtonu je pro nás daleko důležitější než rozhodování v našich vlastních hlavních městech. Tato nová deklarace by zdůraznila, že na to, abychom mohli změnit svůj osud, se nemusíme osvobodit od imperiální moci - musíme ji zkrotit.

Toto přiznání by bylo zároveň uznáním jedné nepříjemné skutečnosti. Bylo by přiznáním, že staré, poválečné multilaterální uspořádání se rozložilo. V minulosti mohli spojenci Ameriky tuto supervelmoc ovlivňovat prostřednictvím smluv, dohod a OSN. Ale Bushova éra znamená, že Spojené státy už nehodlají poslouchat nikoho zvenčí. Rozhodovat smějí jen američtí voliči.

Americká vláda však tento návrh nikdy nepřijme. Neposlouchá-li Radu bezpečnosti OSN, nebude poslouchat řadové mezinárodní voliče.

A kromě toho, každý dobrý republikán ví, že by svět hlasoval pro Kerryho. Průzkum veřejného mínění organizace HI Europe tento měsíc zjistil, že kdyby směli Evropané hlasovat v amerických prezidentských volbách, podpořili by Kerryho proti Bushovi v poměru 6:1. Bush by získal v Německu jen 6 procent hlasů, ve Španělsku 5 procent a ve Francii 4 procenta.

Tyto údaje v Americe však naopak Bushovy pomáhají. Vyplývá z nich, že je Kerry kandidátem chabých cizinců, a tedy je vlastně sám jaksi "neamerický". V demokratických volbách, které silně ovlivní svět, nesmí mít svět žádný hlas.

Kompletní článek v angličtině ZDE